Nosorožec
Nosorožec Cottonův
Motivem letošních triček Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je nosorožec na Budějckém náměstí. Vy, kdo nejste místní, tak vězte, že nosorožci se nám tu běžně neprocházejí. Tak proč právě nosorožec?
Nosorožci patří mezi nejzdecimovanější skupiny obratlovců - vymření hrozí 4 z 6 druhů - kvůli ničení jejich prostředí a iracionální poptávce po nosorožčích rozích. Výzkum nosorožců prováděný na PřF JU je dokladem nejen rozmanitosti badatelských témat, ale i důležitosti výzkumu pro ochranářskou praxi.
V roce 2010 jsme se podíleli na detailním zhodnocení morfologických, ekologických a genetických rozdílů tzv. bílých nosorožců, jejímž výsledkem bylo povýšení dvou doposud vymezovaných poddruhů na druhovou úroveň. Nosorožec Cottonův ze středu afrického kontinentu se stal současně patrně nejvzácnějším savčím druhem, neboť v současnosti žijí poslední dvě samice. Naše následující výzkumy ukázaly na omezenou genetikou variabilitu u tohoto nosorožce a to i v dobách, kdy jich žilo v Africe tisíce jedinců. Tím se podpořila smysluplnost pokusů o záchranu tohoto nosorožce s pomocí metod umělé reprodukce, které jsou vedeny Zoo Dvůr Králové.
V dalších studiích jsme se vyjádřili k ochraně ostatních nejvzácnějších nosorožců - n. sumaterského, n. jávského nebo afrického nosorožce dvourohého. U něho jsme prokázali, že o většinu genetické variability přišel v minulých pár století, ale též jsme vytipovali ty populace, které by měly mít v budoucnu ochranářskou prioritu. Pro udržení rozmanitosti nosorožce dvourohého je tedy zásadní východní Afrika, přičemž populace v zoologických zahradách zahrnuje i jedince, kteří uchovávají genetické varianty téměř ztracené ve volné přírodě. A proto má smysl je dále množit a vracet na africký kontinent.
Na fotografiích jsou dvě poslední žijící samice nosorožce Cottonova, samice Najin a její dcera Fatu. Obě se narodily v zoologické zahradě Dvůr Králové, odkud byly později převezeny do rezervace Ol Pejeta v Keni. Odebrané pohlavní buňky samic i dnes již zesnulých samců jsou poslední nadějí na vzkříšení tohoto druhu. Má-li k tomu kdy dojít, bude potřeba využít jako náhradní matky samice z příbuzného druhu. Najin ani Fatu už nejsou schopné porodit mládě.
Autor textu a fotografií: RNDr. Jan Robovský, Ph.D.
Motiv na našich letošních trikách graficky ztvárnil pan Přemysl Vranovský z Českých Budějovic, známý jako autor precizních knižních ilustrací zvířat.
- Přečteno: 564