Program určený pro max 8 studentů, začátek v 8:30

Přijď si vyzkoušet, jak vědci pracují s DNA! Během laboratorního cvičení si vyizoluješ DNA z různých druhů ovoce, připravíš agarózový gel a naučíš se, jak analyzovat DNA pomocí elektroforézy. Uvidíš, jak se výsledky objeví přímo v gelu – a možná taky objevíš svůj zájem o vědu!

Program probíhá na Katedře chemie

DATUM: 20.2.

Studenti si vyzkouší práci mikrobiologa. Seznámí se s principy sterilní práce v laboratoři a s přípravou laboratorního materiálu pro práci s bakteriemi. Odeberou vzorky z různých povrchů (včetně např. svých vlastních mobilních telefonů nebo rukou) a nanesou je na agarovou misku. Následně budou pozorovat jednotlivé bakterie z odebraných vzorků pod mikroskopem. 

DATUM: 19.3.

Připojte se k fascinujícímu experimentu, který odhalí, jakým způsobem ovlivňuje ústní mikroflóru každodenní péče o ústní hygienu! V "Bitvě v ústech" se postaví proti sobě vlastní mikroflóra, probiotika a ústní voda. Zjistíme, jak účinně funguje ústní voda a jak ústní mikroflóru ovlivní požití probiotického jogurtu. V rámci tohoto experimentu vyizolujeme vlastní DNA ze slin a provedeme PCR analýzu, abychom zjistili, jaké množství bakterií se nachází ve vaší ústní dutině po použití těchto dvou prostředků. S pomocí agarózové elektroforézy odhalíme rozdíly mezi odebranými vzorky. Ve volné chvíli uvidíme i bakterie pod mikroskopem!

DATUM:

18.2.

 25.2.

4.3. 

Připojte se k dobrodružství do světa vědy, kde každá kapka a každý detail hrají klíčovou roli! V tomto experimentu si vyzkoušíte práci s mikroskopy a pipetami – nezbytnými nástroji každého vědce. Získáte nejen praktické dovednosti, ale i cenné povědomí o tom, jak se bakterie, buněčné kultury a antibakteriální látky používají při vědeckém výzkumu.

Budete mít možnost pozorovat bakterie pod mikroskopem, pipetovat vzorky s precizností a prozkoumávat metody, které vědci používají při detekci a analýze antibakteriálních látek. Jak působí tyto látky na mikroorganismy? Jakým způsobem se využívají při vývoji nových léčiv? Zažijte vědu na vlastní kůži a objevte kouzlo biochemie a mikrobiologie!

DATUM:

11.3.

18.3. 

Program je určen pro max. 10 studentů, na cca 8 hodin.

Stejně jako lidé, i rostliny mohou být, a jsou, ve stresu. A protože nemají „nožičky“ nemohou před stresem utéci. Působící stresy mohou být jak živého (např. patogeni), tak neživého (např. sucho) původu. V tomto semináři bychom vás chtěli s tím, co dělá rostlina ve stresu krátce seznámit a při té příležitosti vám v laboratoři ukázat jednoduché experimenty s nimi související. U biotického stresu provedete experiment kdy budete sledovat vliv spuštěné imunity na růst rostlin. U abitického stresu se zaměříte na vliv kyseliny abscisové, která je důležitým rostlinným hormonem regulujícím otevírání a zavírání průduchů, a sucha na transpiraci a teplotu listu.

DATUM:

26.2.

12.3.

9.4.

28.5.

Program určený pro 8 až 10 studentů, na cca 8 hodin, začátek v 8:30

Workshop nabídne studentům základní představu o využití genetických a molekulárních metod ve výzkumu biologie živočichů v přírodě.

Cílem bude určit na základě analýzy DNA pohlaví z krevního vzorku opeřence, kterého si sami chytíme.

Pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) budeme detekovat specifický gen, který je umístěn v nerekombinantní části pohlavních chromozómů ptáků.

PCR je základní molekulární metoda, která umožňuje rychle a snadno namnožit požadovaný úsek DNA, založená na principu replikace nukleových kyselin. Při vhodném designu experimentu se může PCR sama o sobě stát metodou analytickou a poskytnout požadovaný výsledek.

Terénní část: odchyt ptáků, odběr genetického materiálu

Laboratorní část: izolace DNA, PCR, výsledná elektroforéza

DATUM:

 Program určený pro 8 studentů, na cca 8 hodin, začátek v 8.30. 

 V průběhu workshopu si ukážeme dvě základní metody práce s DNA v molekulární a vývojové biologii. První je vizualizace DNA přímo v buňce pomocí fluorescenčního barvení a konfokální mikroskopie, druhá je izolace DNA z buněk, amplifikace pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) a vizualizace pomocí gelové elektroforézy. 

 Prvním cílem bude pomocí zabarvení DNA v savčích vajíčkách pozorovat, jestli ve vajíčkách probíhá meióza. Druhým cílem bude v izolované DNA detekovat fragment DNA, kterého délka se liší u samců a samic, a na základě toho určit, jestli se jedná o vzorek samce nebo samice rypoše. 

 První část: Izolace vajíček - fluorescenční barvení DNA- mikroskopie

Druhá část: Izolace DNA - PCR - gelová elektroforéza

V přestávce: prohlídka "rypošária", unikátního chovu dlouhověkých afrických hlodavců, na kterých zkoumáme samičí plodnost. 

DATUM:

5.3. 2025

19.3. 2025

Téměř každá epidemie, která se ve světě v posledních desetiletích objevila (např. HIV, kulhavka a slintavka, SARS, prasečí chřipka, Ebola, nově COVID-19 či mpox), aktivizovala matematiky zabývající se modelováním dynamiky infekčních nemocí. Tato disciplína je však mnohem starší — její základy byly položeny už před více než 100 lety. Cílem workshopu je přístupnou a hravou formou představit některé postupy a výsledky této tradiční i aktuální disciplíny, které jsou stále platné a stále zachraňují životy. 

DATUM:

19.2. 

21.5.

Program na cca 6 hodin, předpokládaný začátek v 8:30, určeno pro ideálně 10 žáků

 V úvodní přednášce se seznámíme s laserem, ultrarychlou spektroskopií a k čemu ji používáme v naší laboratoři: Výchozí proces fotosyntézy, sběr fotonů, probíhá v proteinových komplexech zvaných světlosběrné antény, a to neuvěřitelně rychle – jednotlivé kroky tohoto procesu se uskutečňují na časových škálách od femtosekund (10e-15 s) po pikosekundy (10e-12 s). Tyto děje studujeme v naší laboratoři prostřednictvím fyzikálních metod. Ultrakrátké laserové pulzy trvající přibližně 100 fs umožňují sledovat dynamiku těchto procesů. Následovat bude prohlídka laboratoře časově rozlišené spektroskopie navazující na úvodní přednášku. Poté si studenti vyzkouší základy práce v optické laboratoři jako je směrování paprsku pomocí zrcátek, použití různých optických členů - čočka, polarizátor, ...). Nakonec si představíme pokusy s laserovým ukazovátkem, které si studenti mohou vyzkoušet doma nebo ve škole - laserový mikroskop, 'ohnutí' paprsku, kreslení laserem.

Program probíhá na Katedře Fyziky

 DATUM:

4.3. 2025

8.4. 2025

Je možné, že by člověk tak negativním zásahem jako je těžba, vytvořil lokality vhodné pro ohrožené druhy rostlin, řas, hub, hmyzu nebo obojživelníků? Ať to na první pohled nemusí jít dohromady, mohou být místa po těžbě centrem biodiverzity. Stačí nechat pískovny, lomy, výsypky po těžbě uhlí či odkaliště na pokoji (nebo jim rozumně pomoci) a právě takováto místa se mohou z biologického hlediska stát velmi významnými. Právě studium různých stádií obnovy v těchto člověkem ovlivněných biotopech nám může pomoci pochopit přírodní procesy, které k navrácení druhového bohatství vedou a my můžeme tyto znalosti dále využívat při přírodě blízké obnově podobných míst.

Proto abychom pochopili, co se na lokalitě dělo, děje a mohli předpovědět, co se tam bude dít, musíme vědět, jaké druhy mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů na takovéto lokalitě žijí. U makroorganismů nám postačí inventarizační výzkum na místě, pro pochopení diverzity mikroorganismů, kteří slouží jako velmi dobré bioindikátory musíme využít metod mikroskopie. A to bude cílem letní školy věnované pískovnám.

V doprovodu odborníků si projdeme tyto zdánlivě neatraktivní, ale druhově velmi zajímavé lokality, ukážete si, jak příroda sama pracuje, když ji člověk nechá. Provedete inventarizační průzkum na místě, změříte základní parametry prostředí a také odeberete vzorky, které pak dále budeme zpracovávat v laboratoři, a to s použitím optického a elektronového mikroskopu.

Téma je již obsazené, zkus se podívat po nějakém jiném :-)

Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

Chtěli byste vidět, jak vypadá život na buněčné úrovni nebo dokonce až na úrovni molekul? Na vlastní oči vidět DNA, nebo jak se poprvé dělí buňky myšího embrya? Jak se pomocí cílené manipulace s geny dá vytvořit autistická moucha octomilka a jak se pak vyhodnotí změny v jejím chování?

Ponořte se toto léto do podmanivého světa molekulární biologie a připojte se k naší letní škole určené výhradně pro středoškoláky, kteří s nadšením odhalují tajemství života na molekulární a buněčné úrovni. Připravte se na poutavou cestu do spletitých říší biologie myší, octomilek a dalších organismů.

Vyzkoušejte si skutečnou vědeckou práci ve špičkových vědeckých týmech na nejmodernějším zařízení, které například umožňuje proniknout hluboko do buněk embrya myši a podívat se, které molekuly určují jejich osud ve vyvíjejícím se embryu. Zkuste si z nich získat DNA a analyzovat ji. Takovéto analýzy pomáhají například odhalit, proč je fascinující, pod zemí žijící rypoš dlouhověký. Nebo které změny v DNA vedou k autismu u lidí. Vedou podobné změny k autismu i u mušek octomilek? Vyzkoušejte si práci s tímto genetickým modelovým organismem. Možná zjistíte, proč je octomilka nejdéle a nejvíce používaným modelem v laboratoři.

Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.