Ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem BC AV ČR, v.v.i. (HBÚ) se zabýváme především studiem stojatých vod (např. šumavských jezer, údolních nádrží či rybníků), v menší míře i potoků a dalších zajímavých lokalit, zajišťujeme výuku pro specializace Hydrobiologie v rámci bakalářského i magisterského studia a garantujeme doktorský studijní obor Hydrobiologie.
Náš výzkum je zaměřen na vzájemné vztahy mezi vodními organismy a na jejich interakce s abiotickými faktory, a to jak na úrovni celého ekosystému či povodí, tak v experimentálních podmínkách v laboratoři (kultivační pokusy) nebo v terénu (mesokosmy). Nabízíme zapojení do mezioborových týmů a společných projektů KBE s HBÚ, které studentům umožňují propojit různé přístupy a metody, od moderních chemických analýz, klasické taxonomie a ekofyziologie, přes molekulární analýzy včetně mikrobiální metagenomiky a metatranskriptomiky, až po ekologické modelování.
Zabýváme se biologickou aktivitou půdy, která tvoří základní složku terestrických ekosystémů. Zajímají nás především cykly uhlíku, dusíku a fosforu ve spojitosti se složením a fungováním půdních mikrobních společenstev a jejich vztahy s rostlinami. Dlouhodobě se věnujeme různým typům ekosystémů – od lesních, přes mokřadní (rašeliniště a rašelinné smrčiny) až po luční ekosystémy v horských oblastech. Studujeme především, jak se půdní procesy v těchto ekosystémech mění působením přirozených či lidských vlivů. Naše poznatky se vždy snažíme zasadit do širšího kontextu fungování celého ekosystému.
Velká část našeho výzkumu probíhá na Šumavě. Zde se dlouhodobě věnujeme sledování vývoje a obnovy lesních ekosystémů v souvislosti s kůrovcovými a větrnými kalamitami v podmínkách měnícího se klimatu. Na šumavských rašeliništích sledujeme vliv odvodnění a následné revitalizace na zásoby a kvalitu organické hmoty a fungování půdního mikrobního společenstva.
Zkoumáme také ekosystémy alpinského pásma Vysokých Tater, kde sledujeme vliv globálních změn klimatu na mikrobní přeměny živin a jejich vyplavování do horských jezer. Další naše projekty byly zaměřeny například na sledování půdních procesů v tundře a rašeliništích ve Finsku, v permafrostem ovlivněných půdách ze Sibiře nebo Aljašky nebo v mokřadních půdách Belize.
Naše práce je založena na laboratorním zpracování vzorků půd a rostlin odebraných v terénu z reálných ekosystémů, popř. z mezokosmových experimentů. Sledujeme množství a formy uhlíku a živin v půdě a jejich přeměny v kombinaci se stanovením složení a aktivity půdního mikrobního společenstva. Získaná data následně statisticky vyhodnocujeme a snažíme se zasadit do kontextu fungování celého ekosystému.
Specializace: Ekologie mokřadních rostlin; vliv změn prostředí a managementu na interakce půda-rostlina-atmosféra; ekofyziologie mokřadních rostlin - jejich produkce, růst a změny ve složení a alokaci biomasy a živin; toky uhlíku a živin (fotosyntéza, nestrukturní uhlíkaté látky, rozklad opadu); modelování pomocí strukturálních rovnic
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. telefon: +420 389 032 259
Specializace: Mikrobiální a chemické procesy probíhající v přírodních a umělých mokřadech (zejména cykly C a N); emise plynů z přírodních a umělých mokřadů; studium vztahů mezi vegetací, půdními mikroorganismy a půdní organickou hmotou v mokřadních ekosystémech
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. telefon: +420 389 032 348
Specializace: Mikrobiální transformace uhlíku, dusíku a fosforu v půdě, využitelnost organického uhlíku půdními mikroorganismy, ekologická stechiometrie, využití přirozeného výskytu stabilních izotopů pro studium mikrobiálních procesů v půdě
Specializace: Ekologie rašelinišť: vliv odvodnění a revitalizace na fungování rašelinišť se zaměřením na produkci a emise skleníkových plynů z rašelinišť, vegetaci, diverzitu mikrobiálního společenstva, přeměny živin a kvalitu organické hmoty v rašeliništích, toky a bilance uhlíku na přirozených, odvodněných a revitalizovaných rašeliništích
Náš výzkum vodních ekosystémů se soustředí na dva hlavní tématické okruhy: populační dynamiku ryb v údolních nádržích a jejich interakce s člověkem (tým J. Kubečky) a životní cykly, populační dynamiku a utváření společenstev vodních bezobratlých v malých nádržích bez ryb (tým D. Boukala). Propojujeme přitom empirické přístupy a práci v terénu s laboratorními experimenty, statistickou analýzou dat a matematickými modely. Hlavními směry našeho současného výzkumu bezobratlých je vliv očekávaných teplotních změn, eutrofizace a struktury habitatů na trofické interakce a fenotypovou plasticitu vybraných druhů vodního hmyzu.
Okruhy témat pro diplomové a doktorské práce:
Mapování společenstev vodního hmyzu s aplikacemi v ochraně přírody (terénní výzkum)
Utváření společenstev vodních bezobratlých v rekultivovaných pískovnách (terénní výzkum, laboratorní pokusy)
Interakce predátor-kořist a jejich ovlivnění vybranými funkčními znaky a faktory prostředí (pokusy, meta-analýzy)
Modelování dynamiky populací a společenstev ve vodních ekosystémech (simulační modelování)
Chování sportovních rybářů a populační dynamika ryb (zpracování dat z úlovkových statistik, modelování)
Populační dynamika a symbiotické interakce rostlin
Naše skupina se zabývá vlivem abiotických a biotických faktorů prostředí na populační dynamiku rostlin, tj. na klíčení semenáčků, přežívání semen v půdě, přežívání jedinců, kritická stádia životního cyklu a šíření na nová stanoviště. Z abiotických faktorů nás zajímají počasí (teploty, srážky), půdní vlastnosti, typ managementu (kosení versus pastva), z biotických faktorů studujeme herbivorii, složení okolní vegetace, či přítomnost symbiotických organismů (opylovači, mykorhizní houby). Získané výsledky se snažíme převést do praxe při ochraně vzácných druhů rostlin. Dále se zabýváme interakcemi mezi rostlinami a jinými organismy. Studujeme vliv opylovačů na evoluci květních signálů, alokaci zdrojů a reprodukční systémy rostlin, a vliv mykorhizních hub na výběr stanoviště u mykoheterotrofních druhů rostlin.
Okruhy nabízených témat pro diplomové a doktorské práce:
Vliv fragmentace krajiny na vztahy mezi rostlinami a opylovači
Význam optických signálů v evoluci květní miméze
Ekologie vzácných druhů rostlin Úspěšnost transferů vzácných druhů rostlin
Význam endosymbiotických hub v mykorhize vstavačovitých rostlin
Krajina je složitý, hierarchický systém vzájemně propojených přírodních i antropogenně ovlivněných ekosystémů, které se vyvíjejí v čase. V současné době očekávaných klimatických změn a vzrůstajících požadavků na krajinu kolem nás, je důležité se věnovat Péči o životní prostředí i obnově kulturní krajiny.
V rámci našeho výzkumu se zaměřujeme na analýzu a hodnocení následujících přírodních jevů a procesů v krajině:
Hodnocení vlivu disturbancí na lesní ekosystémy
Vývoj biodiverzity rostlin a živočichů jako odpověď na změny využití území a krajinné struktury.
Vliv přírodních charakteristik na výskyt fauny a flóry (habitatové modelování).
Hodnocením významu zeleně („green structures“) pro biodiverzitu v zastavěných územích.
A dále se zaměřujeme na vliv antropogenních faktorů v krajině neboli ovlivňování krajiny člověkem, a to následujícími tématy:
Hodnocení vztahů mezi klíčovými uživateli krajiny a socio-ekonomickými podmínkami (např. legislativou, dotační politikou, vlastnickými poměry apod.), které ovlivňují způsob i rozsah využívání krajiny.
Modelování scénářů budoucího vývoje krajiny na základě předem definovaných kritérií.
Krajinná problematika z pohledu veřejných politik.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.