Často kladené otázky

• Kdy se budou konat přijímací zkoušky?

  Hlavní termíny přijímacích zkoušek do bakalářských studijních programů jsou 13. 6. nebo 20. 6. 2025.

  Doplňkový termín (který ale nemusí být vypsán pro všechny studijní programy) bude 10. 9. 2025.

• Co musím udělat, abych byl přijat na některý bakalářský program na PřF JU?

  Je to jednoduché, musíte udělat tyto kroky:

  1) přihlásit se do 31.3. 2025 zde,

  2) napsat, v kterém termínu dorazíte,

  3) přijít na přijímací zkoušku a úspěšně vyplnit test (alternativní způsoby přijímání jsou popsány zde a v odpovědích na další otázky),

  4) dodat na studijní oddělení PřF JU doklad o dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Všechny doklady stačí zaslat elektronicky ve formě pdf vytvořeného autorizovanou konverzí.

• Kolik lidí bude přijato na jednotlivé bakalářské studijní programy v letošním roce?

  Počty přijímaných uchazečů pro následujcí rok musí být ještě schváleny senátem PřF JU. Pro představu uvádíme zatím počty přijímaných uchazečů do jednotlivých bakalářských studijních oborů v akademickém roce 2024/2025:

  Jednooborové programy:

  Program	Počet přijímaných
  Aplikovaná informatika	90
  Aplikovaná matematika	20
  Biofyzika	10
  Biologie	80
  Biologie a ochrana zájmových organizmů	30
  Ekologie a ochrana přírody	50
  Fyzika	15
  Chemie	25
  Laboratorní a medicínská biologie	40
  Měřící a výpočetní technika	20

   

  Dvouoborové programy se zaměřením na vzdělávání pro střední školy:

  Celkový počet uchazečů přijímaných na všechny kombinace je 180, z toho na kombinace s Chemií se zaměřením na vzdělávání pro střední školy max. 25. Všechny nabízené kombinace naleznete zde.

• Můžu být přijat(a) do vybraného bakalářského studijního programu bez přijímaček?

  Ano, je několik způsobů, jak být přijat do bakalářského studijního programu bez přijímaček:

  • účast v celostátním kole některé z přídovědných olympiád ve středoškolských kategoriích
  • opakovaná účast v krajském kole některé z přídovědných olympiád ve středoškolských kategoriích
  • úspěšné absolvování (hodnocení 5-3) Mezinárodních oborových AP (Advanced placement) zkoušek pořádaných organizací College Board
  • účast v maturitní zkoušce MATEMATIKA+ pořádané Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CERMAT) s výsledkem 1-3
  • dosažení percentilu 70 nebo lepšího ze všech částí testu Obecných studijních předpokladů nebo Všeobecných studijních předpokladů nebo odborných testů z biologie, chemie a matematiky konaných v rámci Národních srovnávacích zkoušek v posledním roce.

   Více informací naleznete zde.

• Dělal(a) jsem Středoškolskou odbornou činnost (SOČ). Může mi to pomoci při přijímačkách?

  Ano, na všechny naše bakalářské studijní programy můžete být přijat/a bez přijímaček na základě odborné práce (nemusí být jen SOČ, více informací zde). Přijetí ale není automatické, takto přijímáme každý rok jen max. 10 uchazečů, které vybíráme na základě obhajoby jejich práce.

• Jsem úspěšným řešitelem krajského nebo celostátního kola olympiády s přírodovědným zaměřením. Může mi to pomoci při přijímačkách?

  Ano, pokud jste byl/a účastníkem/účastnicí celostátního kola libovolné přírodovědné olympiády nebo jste se opakovaně účastil/a krajských kol libovolné přírodovědné olympiády, budete přijat/a bez přijímaček do kteréhokoli našeho českého bakalářského programu. Více informací naleznete zde.

• Jaký je rozdíl mezi přijímačkovými testy Biologie A, B a C?

  Test Biologie A je určen pro uchazeče o přijetí do bakalářských programů Biologie, Ekologie a ochrana prostředí, a Učitelství Biologie, a posuzuje všeobecné biologické znalosti s přesahem do příbuzných oborů. Test Biologie B je určen pro ty, kteří chtějí do bakalářského programu Laboratorní a medicínská biologie a ověřuje znalosti z biologie a chemie, které jsou více zaměřené na biologii člověka. Test Biologie C je určen pro uchazeče o studium v bakalářském programu Biologie a ochrana zájmových organismů a posuzuje především znalosti ze zoologie a botaniky.

• Hlásím se na dva obory, kde se píší různé testy - jak se to řeší?

  Testy se budou psát v různých časech v rámci jednoho dne.

• Co mám dělat, když nemůžu přijít na hlavní termín přijímacích zkoušek 6. 6. 2025?

  Pokud nemůžete z jakéhokoliv důvodu dorazit na přijímací zkoušky 13. 6. 2025, můžete přijít na náhradní termín 20. 6. 2025. Nemusíte dokládat potvrzení od lékaře, jen nám dejte předem vědět, kdy přijedete, ať víme, že s Vámi máme počítat. Informace, kde se zapsat na konkrétní termín, včas dostanete.

• Co mám dělat poté, co dostanu rozhodnutí o přijetí?

  Pokud jste byl/a přijat/a, obdržíte spolu s rozhodnutím o přijetí i informace k on-line zápisu, odkaz na žádost o kartu studenta a o ubytování na koleji.

• Co mám dělat poté, co dostanu rozhodnutí o NEpřijetí?

  Můžete zvážit odvolání proti rozhodnutí. Postup a podmínky odvolání jsou uvedeny přímo v rozhodnutí, které dostanete.

• Kolik lidí se hlásilo a bylo přijato na jednotlivé studijní programy v loňském roce?

  Počty přihlášených a úspěšnost při přijímačkách pro akademický rok 2023/24 naleznete zde.

Učitelství SCIENCE pro SŠ

Magisterský studijní program Učitelství science pro SŠ

Informace o studiu

• 1. semestr

  Už od prvního semestru si můžete podle svého zájmu zvolit některý z povinně volitelných předmětů, které jsou rozděleny do dvou skupin a většinou jsou opět originální.

  • První skupinu tvoří předměty integrovaného typu, které budou probíhat formou projektové výuky. Zařazena je např. Integrovaná biologie, kde cílem není podat ucelený přehled biologie, ale cílem je dovést studenty k propojování poznatků z biologie a jejich interpretaci. Cílem předmětu Integrovaná geografie je pak propojit jednotlivé pilíře fyzické, sociální a regionální geografie na konkrétních případových studiích dle aktuálního dění. V předmětu Integrovaná chemie se naučíte, jak lze spojit anorganické, organické a biochemické pojmy tak, aby došlo k pochopení chemických systémů.

  V případě zájmu si můžete vybrat některý z předmětů, který vás zbaví případného strachu nebo nejistoty z využívání informatických postupů a informačních technologií při vaší výuce, což stoprocentně kromě vás (budete se cítit komfortněji ve výuce) ocení hlavně vaši studenti. Na výběr jsou např. kurzy Modelování v Matlabu, Python – základy nebo Aplikovaná geoinformatika.

   

  • Druhá skupina povinně volitelných předmětů je tvořena didaktickými předměty, kde se naučíte, jak připravit středoškolské studenty na AP zkoušky (Advance placement exams), které každoročně ve světě skládají milióny středoškoláků. AP kurzy obsahují mnoho integračních oblastí a témat. Na mnohých středních školách (i v ČR) jsou tyto kurzy prostředkem individualizace výuky a studuje v nich každoročně mnoho studentů. V současné době probíhá pilotní projekt MŠMT pro uznávání AP zkoušek místo profilových zkoušek maturitních a na některých SŠ v ČR již jsou AP Exams místo maturit uznávány. AP Exams skládají středoškoláci v angličtině, ale angličtina není pro nás v případě těchto povinně volitelných předmětů stěžejní. Určitě stačí úroveň angličtiny B2. Výuku tohoto bloku povinně volitelných předmětů pro vás zajišťují lektoři, kteří jsou vyškoleni a certifikování přímo od College Board, což je organizace, která z USA připravuje a zajišťuje AP Exams. V případě zájmu vám také zajistíme proškolení přímo od College Board. S vedením College Board jsme totiž v úzkém kontaktu, stejně jako s kolegy z pražského Centra pro talentovanou mládež (CTM) https://www.ctm-academy.cz/ap-u-maturity, které organizuje AP Exams v ČR.
    V této skupině povinně volitelných předmětů je zařazen i studenty oblíbený kurz Přírodovědné předměty a angličtina – metoda CLIL.

• Povinné a povinně volitelné předměty

  Povinné předměty

  • Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 1 a jeho didaktika
  • Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 2 a jeho didaktika
  • Mezioborový přístup při řešení globálních environmentálních výzev
  • Integrovaný přístup při výuce matematiky a jeho didaktika
  • Komunikační dovednosti
  • Moderní trendy ve výuce přírodovědných předmětů
  • Psychologie v praxi SŠ
  • Pedagogika a pedagogicko-psychologická diagnostika
  • Speciální pedagogika
  • Seminář aplikované pedagogiky a psychologie
  • Inkluzivní didaktika

   

  Praxe

  • Seminář k pedagogické praxi
  • Průběžná pedagogická praxe 1
  • Průběžná pedagogická praxe 2
  • Průběžná pedagogická praxe 3
  • Souvislá pedagogická praxe 1
  • Souvislá pedagogická praxe 2

   

  Povinně volitelné předměty – blok 1

  • Integrovaná biologie
  • Integrovaná chemie
  • Integrovaná geografie
  • Integrovaná fyzika
  • Modelování v Matlabu
  • Python – základy
  • Kvantitativní metody v geografii
  • Aplikovaná geoinformatika

   

  Povinně volitelné předměty – blok 2

  • AP Calculus
  • AP Physics
  • AP Chemistry
  • AP Computer Science
  • AP Environmental Science
  • AP Biology
  • Přírodovědné předměty a angličtina – metoda CLIL

• Kredity

  Celkový počet kreditů, které musíte během studia získat, je 120.
  Za předměty pedagogicko – psychologického základu dostanete 22 kreditů (z toho 17 kreditů zajistí kolegové z naší PF). Povinné oborové a oborově didaktické předměty jsou za 24 kreditů. Dalších 24 kreditů získáte za povinně volitelné předměty 1. skupiny a 12 kreditů za povinně volitelné předměty 2. skupiny. Praxe je pak za 17 kreditů. Příprava diplomky je honorována 18 kredity a zbývající 3 kredity jsou volitelné.

• Diplomové práce

  Nedílnou součástí studia je vypracování diplomové práce. Můžete se rozhodnout pro odbornou práci - v tomto případě můžete provádět pod vedením školitele vlastní vědeckou činnost. Velkou výhodou PřF JU je úzká spolupráce s Biologickým centrem AV ČR, které rozšiřuje spektrum potenciálních školitelů nad rámec PřF JU, je součástí kampusu a ve kterém je řada špičkových mezinárodních vědeckých týmů, do jejichž zkoumání se můžete zapojit už od prvního ročníku studia. Další možností pro tvorbu diplomové práce je pod vedením odborníků z PřF JU nebo SŠ učitelů vytvářet učební materiály, podílet se na přípravě učebnic nebo metodik. Při vypracování vaší diplomky můžete také navázat na vaši bakalářskou práci.

• Státní závěrečná zkouška

  Státní závěrečná zkouška se skládá

  • ze zkoušky z pedagogického - psychologického bloku (navazuje na povinné předměty pedagogicko psychologického základu),
  • ze zkoušky z odborně-didaktických předmětů (navazuje na předměty Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 1 a jeho didaktika, Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 2 a jeho didaktika). Okruhy k SZZ budou v dostatečném předstihu volně k dispozici na webu PřF JU. Tato zkouška bude ověřovat didaktické schopnosti a kompetence (schopnost přesného vyjadřování, argumentace, komunikace, motivování žáků).

• Rigorózní zkouška k získání titulu PhDr.

  Absolvent Mgr. studia, které vede ke kvalifikaci učitele pro SŠ, může na PřF JU získat titul PhDr.,  pokud splní následující podmínky:

  
   -  vykoná státní rigorózní zkoušku, která se skládá z ústního pohovoru, ve kterém uchazeč prokáže hlubší znalosti z oblastí:
  1. Pedagogika v kontextu výuky Science na středních školách
  2. Mezioborový přístup k výuce Science na středních školách

   - obhájí rigorózní práci.

  Přesné podmínky pro rigorózní řízení stanoví Řád rigorózního řízení na PřF JU.

Uplatnění absolventů

Informace o přijímacím řízení

Přihláška ke studiu

Kontakt

E - PŘIHLÁŠKA

Ponořte se s námi do světa vědy a bádání

Letní škola s Přírodovědou

Vyberte si svoje téma

• S botaniky nejen na pískovnu - plná kapacita

  Je možné, že by člověk tak negativním zásahem jako je těžba, vytvořil lokality vhodné pro ohrožené druhy rostlin, řas, hub, hmyzu nebo obojživelníků? Ať to na první pohled nemusí jít dohromady, mohou být místa po těžbě centrem biodiverzity. Stačí nechat pískovny, lomy, výsypky po těžbě uhlí či odkaliště na pokoji (nebo jim rozumně pomoci) a právě takováto místa se mohou z biologického hlediska stát velmi významnými. Právě studium různých stádií obnovy v těchto člověkem ovlivněných biotopech nám může pomoci pochopit přírodní procesy, které k navrácení druhového bohatství vedou a my můžeme tyto znalosti dále využívat při přírodě blízké obnově podobných míst.

  Proto abychom pochopili, co se na lokalitě dělo, děje a mohli předpovědět, co se tam bude dít, musíme vědět, jaké druhy mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů na takovéto lokalitě žijí. U makroorganismů nám postačí inventarizační výzkum na místě, pro pochopení diverzity mikroorganismů, kteří slouží jako velmi dobré bioindikátory musíme využít metod mikroskopie. A to bude cílem letní školy věnované pískovnám.

  V doprovodu odborníků si projdeme tyto zdánlivě neatraktivní, ale druhově velmi zajímavé lokality, ukážete si, jak příroda sama pracuje, když ji člověk nechá. Provedete inventarizační průzkum na místě, změříte základní parametry prostředí a také odeberete vzorky, které pak dále budeme zpracovávat v laboratoři, a to s použitím optického a elektronového mikroskopu.

  Téma je již obsazené, zkus se podívat po nějakém jiném :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Pod molekulárnickým drobnohledem - plná kapacita

  Chtěli byste vidět, jak vypadá život na buněčné úrovni nebo dokonce až na úrovni molekul? Na vlastní oči vidět DNA, nebo jak se poprvé dělí buňky myšího embrya? Jak se pomocí cílené manipulace s geny dá vytvořit autistická moucha octomilka a jak se pak vyhodnotí změny v jejím chování?

  Ponořte se toto léto do podmanivého světa molekulární biologie a připojte se k naší letní škole určené výhradně pro středoškoláky, kteří s nadšením odhalují tajemství života na molekulární a buněčné úrovni. Připravte se na poutavou cestu do spletitých říší biologie myší, octomilek a dalších organismů.

  Vyzkoušejte si skutečnou vědeckou práci ve špičkových vědeckých týmech na nejmodernějším zařízení, které například umožňuje proniknout hluboko do buněk embrya myši a podívat se, které molekuly určují jejich osud ve vyvíjejícím se embryu. Zkuste si z nich získat DNA a analyzovat ji. Takovéto analýzy pomáhají například odhalit, proč je fascinující, pod zemí žijící rypoš dlouhověký. Nebo které změny v DNA vedou k autismu u lidí. Vedou podobné změny k autismu i u mušek octomilek? Vyzkoušejte si práci s tímto genetickým modelovým organismem. Možná zjistíte, proč je octomilka nejdéle a nejvíce používaným modelem v laboratoři.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Půda – popelka přírodopisu

  Půda je často přehlížená popelka. Nehýří barevnými květy, nemá chlupatý kožíšek a možná i proto často uniká zasloužené pozornosti a obdivu a bohužel ji nezřídka zanedbávají i osnovy základní i středoškolské biologie. Berme ji jako samozřejmou „hlínu“ pod našima nohama. Přesto nebýt půdy, nebylo by těch květin, ani těch chlupatých kožíšků. Půda ale není vůbec o nic méně zajímavá než jiné součásti přírody, jen je trochu obtížnější se o tom přesvědčit na vlastní oči a člověk musí počítat i s tím, že se při tom může trošku ušpinit.

  Pod vedením našich půdních biologů se o tom budete moci přesvědčit na vlastní oči. Vypravíme se do terénu a odebereme půdu z různých typů ekosystémů a už na první pohled se přesvědčíme o tom, jak je půda ovlivněna konkrétním typem hospodaření. Abychom nezůstali jen u dojmů, podrobíme odebrané půdní vzorky základním chemickým analýzám. A přestože jsou fyzikálně-chemické vlastnosti půdy velice důležité, půda by byla mrtvým substrátem nebýt jejích početných obyvatel od bakterií přes roztoče až po žížaly. Podíváme se, kdo v půdě žije a jak se aktivita půdních organismů projevuje a dá změřit. A na závěr všechny získané poznatky dáme dohromady a vysvětlíme si, jak naše hospodaření ovlivňuje jednotlivé složky půdy. Budeme odcházet s vědomím, že přestože to před námi úspěšně skrývá, je půda živý, bohatý a zajímavý systém.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak rostlina vnímá svět

  Přišla vám někdy rostlinná biologie jako seznam pojmů, pod kterými si jen těžko představíte, co by mohly znamenat? Co například takové pojmy jako dvouděložné rostliny, endoderm, ontogeneze, gravitropismus, apikální dominance, fotosyntéza, transpirace, chlorofyl, průduchy, kutikula, DNA, RNA, fytohormony, kyselina abscisová, ROS nebo imunita rostlin …, už jste o nich slyšeli? A věděli byste co si pod nimi představit? Rostliny, ač často přehlížené, jsou komplexní organismy s unikátními mechanismy pro vnímání a reakce na své okolí.

  Přidejte se letos v létě k nám a zjistěte víc o tom, jak fungují rostliny, a jak můžeme rostlinné procesy zkoumat, sledovat a měřit. Tato letní škola je určena výhradně pro  středoškoláky, kteří mají zájem prohloubit své znalosti týkající se života rostlin. V rámci ní se seznámíme s některými klíčovými procesy, jakými rostliny vnímají  světlo, teplotu, vlhkost, chemické signály, mechanické podněty či přítomnost patogena. Prozkoumáme, jak tyto signály ovlivňují růst, vývoj a reprodukci rostlin. Hlavním objektem našeho letošního pozorování bude významná olejnina, řepka olejka, kterou každý zná ze žlutého jarního pole. 

  Během naší letní školy se dozvíte mnoho o rostlinách, vyzkoušíte si vědeckou práci v laboratoři s moderními přístroji na makroskopické i molekulární a buněčné úrovni. Kurz bude zahrnovat přednášky od expertů v oboru a laboratorní práci, která poskytne studentům příležitost k aplikaci teoretických znalostí v praktickém kontextu. 

  Tento intenzivní kurz poskytne účastníkům nejen hlubší porozumění rostlinné fyziologie a základům buněčné biologie rostlin, ale představí dění na Přírodovědecké fakultě JU.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak dělat vědu na ptácích? - plná kapacita

  Ptáci jsou natolik známá skupina, že musí každému připadat, že už na nich v dnešní době nemůžeme vybádat nic nového. Nicméně naše znalosti jsou v mnoha ohledech nedostatečné a stále zůstává mnoho oborů, v kterých se můžeme dozvědět mnoho nového.

  Úloha věnující se ornitologii se dá rozdělit na čtyři části.

  V první části se dozvíme o metodách odchytu a kroužkování ptáků. To je činnost, v které čeští ornitologové platili za průkopníky, a dodnes se jí u nás stále věnuje spousta odborníků. Kroužkování ptáků, ale i jiné metody značení a dálkového sledování (vysílačky, geolokátory, GPS, GSM) přináší mnoho poznatků o detailech časoprostorové ekologie ptáků, kterou jsme v dřívějších dobách neměli možnost studovat.

  V druhé části ornitologické letní školy se budeme věnovat spíše parazitologii. Ptáci jsou podobně jako jiní obratlovci hostiteli mnoha různých skupin parazitů, ať už se jedná o péřové ektoparazity, jako roztoče, pisivky a všenky nebo o krevní parazity (plasmodia, trypanosomy). Při odchytech ptáků se naučíte odebírat vzorky, z kterých následně budou izolováni a určováni paraziti.

  Ve třetí úloze se budeme věnovat potravní ekologii ptáků. Budeme provádět pozorování v laboratoři, kam budou odchycení ptáci přemístěni. Ve speciálních klecích s jednosměrně průhledným sklem budeme moci pozorovat detaily chování ptáků konfrontovaných s různě velkou potravou. Budeme testovat různé druhy ptáků a budeme zaznamenávat jejich ochotu a dovednost žrát různě velkou potravu. Chování bude zaznamenáváno do etologického software, který je v současné vědě, velmi užitečným nástrojem.

  Ve čtvrté části se vrátíme zpátky do terénu, kde budeme pozorovat strakapoudy a vyhodnocovat jejich ekologickou niku a mezidruhovou kompetici. Strakapoudi jsou silně specializovaní ptáci a dá se na nich poměrně snadno určit jaké druhy a velikostní kategorie stromů preferují pro sběr potravy. Zároveň se u nás vyskytuje několik druhů strakapoudů, kteří by si mohli navzájem konkurovat. Během behaviorálního pozorování otestujeme, co si o sobě jednotlivé druhy strakapoudů navzájem myslí a jestli jsou mezidruhově agresivní a teritoriální. Jejich chování bude opět vyhodnocováno speciálním etologickým softwarem, kde se naučíme vytvářet etogram a následně i statisticky vyhodnotit pozorovaná chování.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Určeno pro 4 až 6 účastníků. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

   

• Vyber si chemii! - plná kapacita

  Téma 1: Základy produkce proteinů v bakeriích a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si klonování a transformaci buněk, colony PCR, izolace plasmidu. Bakterie Escherichia coli jsou klíčovým organismem v laboratořích molekulární biologie. V rámci cvičení si vyzkoušíme práci s buňkami E. coli. Zkusíme buňky kultivovat a vložíme do nich plasmidovou DNA s požadovaným genem. Ověříme přítomnost plasmidu v buňkách pomocí metody PCR a výsledky vyhodnotí agarovou elektroforézou. Naučíme se izolovat plasmidovou DNA z buněk.

  V druhé části programu provedeme testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se  s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušíte si akutní test toxicity a zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdí Paracelsův slavný citát, že jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma 2: Práce s proteiny - jak si ověřit přítomnost jednoho proteinu mezi tisíci jiných a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si SDS PAGE analýzu proteinového vzorku a ověříme přítomnost pomocí Western blotu

  Během cvičení vyzkoušíme analýzu proteinových vzorků pomocí elektroforézy (SDS-PAGE). Přítomnost určitého proteinu v testovaných frakcích bude detekována pomocí specifických protilátek metodou western blotu. Obě metody patří mezi základní biochemické metody, které se používají k separaci a identifikaci proteinových vzorků.

  V druhé části programu budeme provádět testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušmeí si akutní test toxicity. Zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdíme Paracelsův slavný citát, že „Jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem“.

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 3: Izolace, purifikace a analýza vybraných podtříd lipidů v biologických vzorcích

  Vyzkoušíme si izolaci vybraných podtříd lipidů z různých biologických vzorků pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) a z pevné látky do kapaliny (SLE) včetně následného přečištění pomocí alkalické hydrolýzy, extrakce na tuhou fázi (SPE) a kolonové chromatografie - frakcionace. V neposlední řadě si vyzkouší detekci lipidů pomocí chemického barvení spolu s analýzou pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní detekce s quadrupólem s analyzátorem doby letu (HPLC-Q-TOF).

  Program určený pro 2 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 4: Analýza mastných kyselin po derivatizaci pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí

  Vyzkoušíme si izolaci mastných kyselin z biologického vzorku pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) včetně následného přečištění pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE). Zkusíme  si optimalizaci derivatizačního procesu včetně následného vyhodnocení za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS).

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pouze pro 1 účastníka. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

   

   

• Letní škola fyziky: Od nanorozměrů až po Slunce

  S fyziky během letní školy prozkoumáme fascinující svět od nanorozměrů až po samotné Slunce. Připravili jsme pro vás dopolední program zaměřený na moderní postupy pro přípravu nanostrukturovaných materiálů a odpoledne vyplněné zábavnou a populární fyzikou.

  Dopolední program: Moderní nanomateriály

  Každé dopoledne se ponoříme do světa moderních nanomateriálů, kde budeme zkoumat jejich unikátní vlastnosti a technologické aplikace. Na pojmy s předponou nano (-částice, -struktury, -vlákna, -textilie, -povrchy) narážíme čím dál častěji i v běžném životě. Jedná se o materiály, jejichž rozměry jsou přibližně tisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu. Ačkoli jsou neviditelné, poskytují nám unikátní vlastnosti, které lze využít v širokém spektru aplikací od moderní medicíny, přes mikroelektroniku až po tvrdé ochranné vrstvy. Během letní školy se seznámíme s technologiemi pro přípravu nanomateriálů, jako jsou vakuové technologie a plazmatické výboje. Společně naneseme tenké vrstvy pomocí magnetronové depozice a nakonec si určíme jejich vlastnosti pomocí mikroskopie atomárních sil a infračervené spektroskopie.

  Odpolední program: Slunce a fyzika s mobilem

  V odpoledních blocích se zaměříme na dvě pro život středoškoláka nezbytné věci, a to: Slunce a mobil.

  Fyzika s mobilem: Objevíme, jak dnešní chytré telefony mohou sloužit nejen k volání, chatování nebo hraní her, ale také jako přesné vědecké nástroje díky svým vestavěným senzorům a speciálním aplikacím. Ukážeme si, jak lze mobilní telefony využít ke zkoumání různých fyzikálních jevů.

  Slunce: V současné době (přelom let 2024 a 2025) nastává sluneční maximum, kdy je Slunce nejaktivnější. Máme tak jedinečnou šanci pozorovat Slunce v této jeho velmi činné fázi. Pomocí volně dostupného programu JHelioviewer prozkoumáme aktuální data z observatoří NASA a ESA. Budeme sledovat sluneční erupce, výrony koronální hmoty, sluneční skvrny a sluneční tornáda, a staneme se tak přímými svědky slunečního maxima.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku

• Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů - plná kapacita

  Už jste někdy viděli chromosomy na vlastní oči? S námi si můžete vyzkoušet přípravu chromosomálních preparátů z larev motýlů, na kterých pak budeme pomocí metody fluorescenční in situ hybridizace (FISH) lokalizovat geny pro ribosomální RNA (tzv. rDNA). rDNA je pro každý druh velice důležitá a je jí potřeba velké množství. Kolik jí ale je a na kterých chromosomech se nachází se mezi druhy velmi liší. Pro FISH tedy použijeme chromosomální preparáty z různých druhů a budeme zjišťovat jaké, a jestli vůbec, jsou mezi nimi rozdíly v množství rDNA. Abychom to mohli udělat, budeme potřebovat pro FISH sondu, která nám místa s rDNA na chromosomech ukáže. K její výrobě bude potřeba izolovat DNA, namnožit si pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) kousek rDNA a ten pak chemicky označit tak, abychom ho mohli na chromosomech vidět. K splnění této úlohy si tak vyzkoušíte hned několik metod molekulární biologie a vyzkoušíte si na vlastní kůži práci molekulárního cytogenetika.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

Praktické informace pro zájemce

Závazná přihláška na Letní školu s Přírodovědou

Bakalářský studijní program Biologie

Informace o studiu

• Povinné a povinně volitelné předměty

  Povinné předměty prvního semestru

  • Terénní praxe I
  • Úvod do studia a života na VŠ
  • Buněčná biologie a genetika 
  • Biologie organismu
  • Evoluční biologie a fylogeneze
  • Ekologie a životní prostředí
  • Seminář z biologie organismu
  • Seminář z buněčné biologie a genetiky
  • Seminář z evoluční biologie a fylogeneze
  • Seminář z ekologie a ŽP
  • Jak se dělá věda I
  • Biologické a chemické laboratorní praktikum

  Povinné předměty v dalších semestrech

  • Jak se dělá věda II
  • Genetika
  • Biostatistika
  • Ekologie
  • Biochemie
  • Biologie protist a hub
  • Botanika
  • Zoologie

  Povinně volitelné předměty  

  • Algologie
  • Anatomie a morfologie rostlin 
  • Biogeografie
  • Biochemické praktikum pro biologii a ŽP
  • Biogeochemické cykly
  • Biologie buňky
  • Biologie ochrany přírody
  • Biologie rostlinné buňky
  • Biologie chování živočichů
  • Cvičení z genetiky
  • Cvičení ze zoologie bezobratlých
  • Cvičení ze zoologie obratlovců
  • Ekologie a biogeografie biomů
  • Ekologie půdy
  • Ekologie živočichů
  • Evoluční biologie
  • Fylogenetika
  • Fyziologie rostlin
  • Fyziologie živočichů a člověka
  • Geobotanika
  • Hydrobiologie
  • Chemie pro biology
  • Imunologie
  • Matematika pro biology
  • Mikrobiologie
  • Molekulární biologie
  • Mykologie
  • Parazitologie
  • Populační genetika a mikroevoluce
  • Příprava dat pro biologické aplikace
  • Příroda ČR
  • Systematická botanika I+II
  • Terénní praxe II (Vomáčka)
  • Vědy o Zemi pro biology
  • Virologie
  • Vývojová biologie
  • Základy bioinformatiky
  • Základní metody molekulární biologie
  • Základy ekologie obnovy - praktikum
  • Zoologie bezobratlých
  • Zoologie obratlovců

• Kredity

  Za absolvování předmětu získáváte nějaký počet kreditů (obvykle 3-8, záleží na rozsahu a náročnosti předmětu). Celkový počet kreditů, které musíte během bakalářského studia získat, je 180. Z toho dostanete 77 kreditů za povinné předměty, ale také 16 kreditů za bakalářskou práci a 8 kreditů za zkoušku z angličtiny. Zbytek je za předměty v nějaké míře volitelné, buď úplně volně (34 kreditů z téměř neomezené nabídky), anebo v rámci povinně volitelných předmětů (45 kreditů z nabídky předmětů za více než 200 kreditů). Tím je určen stupeň volitelnosti studia – tři čtvrtiny povinně volitelných předmětů tedy můžete minout.  Je dobré se přitom řídit doporučením navazujícího magisterského programu, v němž chcete pokračovat ve studiu, a pokud ještě nejste rozhodnuti, zapisovat si ty předměty, na kterých se různé magisterské programy shodnou.

• Bakalářská práce

  Nedílnou součástí bakalářského studia je vypracování bakalářské práce. Ta může mít podobu rešerše, tedy teoretického zpracování vybraného tématu za pomoci vědecké literatury, nebo může být praktická. V tomto případě provádíte pod vedením školitele vlastní vědeckou činnost, jejíž výsledky zpracujete do podoby bakalářské práce. Velkou výhodou PřF JU je úzká spolupráce s Biologickým centrem AV ČR, které rozšiřuje spektrum potenciálních školitelů nad rámec PřF JU, je součástí kampusu a ve kterém je řada špičkových mezinárodních vědeckých týmů, do jejichž zkoumání se můžete zapojit už od prvního ročníku studia.

• Státní závěrečná zkouška

  SZZ se skládá z obhajoby bakalářské práce a složení zkoušek ze tří tématických okruhů. Na výběr je z těchto šesti okruhů: (1) Biologie rostlin (2) Biologie živočichů (3) Buněčná biologie a genetika (4) Ekologie (5) Fyziologie a vývojová biologie živočichů a rostlin (6) Biologická chemie. Ke každému okruhu jsou specifikovány doporučené předměty, které poskytnou informační základ, a státnicové otázky, které jsou volně k dispozici na webu PřF JU.

• Kam po bakaláři

  Bakalářský studijní program Biologie poskytuje všeobecný přehled, který absoventům umožňuje studovat navazující magisterské programy s biologickým zaměřením. Na PřF JU jsou pro absoventy Biologie relevantní tyto navazující magisterské programy: Aplikovaná ekologie a ochrana přírody, Biologie ekosystémů, Botanika, Fyziologie a buněčná biologie rostlin, Klinická biologie, Molekulární a buněčná biologie a genetika, Parazitologie a Zoologie. Pro zájemce o učitelství máme nový unikátní navazující magisterský program Science, pokud chcete studovat v angličtině, nabízíme magisterské programy Ecology a Functional genetics and bioinformatics. Na cestě k vybranému navazujícímu magisterskému programu poslouží doporučené studijní plány, které pomohou s výběrem předmětů poskytujících dobrý základ pro studium daného magisterského programu.

Uplatnění absolventů

Informace o přijímacím řízení

Přihláška ke studiu

E - PŘIHLÁŠKA

Kontakt