Co vás čeká:

• Široké spektrum studijních programů: Nabízíme studijní programy, které kopírují současné vědecké trendy a moderní pedagogické přístupy.

• Vědecký růst: Naše fakulta je domovem nadšených vědců a pedagogů, kteří vám pomohou rozvíjet vaše myšlení a objevovat tajemství světa kolem nás.

• Moderní výzkum: Jsme hrdou a aktivní institucí, která úspěšně působí v mezinárodním výzkumu. Spolupracujeme s univerzitami a excelentními badateli po celém světě. Podílíme se na inovacích, které mění svět. I vy se můžete stát součástí tohoto vzrušujícího procesu.

• Zážitky na celý život: Nabízíme propojení se světovou vědeckou komunitou, zahraničními studenty i pedagogy. Můžete se zapojit do mezinárodních terénních výzkumů, navštívíte prestižní laboratoře a konference. Přitom všem ale nabízíme také moderní a pohodlný kampus v kouzelném jihočeském městě plném studentů.

Nastartujte svou akademickou kariéru na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
a buďte součástí naší komunity vědců a objevitelů.

Co vás čeká:

• Široké spektrum studijních programů: Nabízíme studijní programy, které kopírují současné vědecké trendy a moderní pedagogické přístupy.

• Vědecký růst: Naše fakulta je domovem nadšených vědců a pedagogů, kteří vám pomohou rozvíjet vaše myšlení a objevovat tajemství světa kolem nás.

• Moderní výzkum: Jsme hrdou a aktivní institucí, která úspěšně působí v mezinárodním výzkumu. Spolupracujeme s univerzitami a excelentními badateli po celém světě. Podílíme se na inovacích, které mění svět. I vy se můžete stát součástí tohoto vzrušujícího procesu.

• Zážitky na celý život: Nabízíme propojení se světovou vědeckou komunitou, zahraničními studenty i pedagogy. Můžete se zapojit do mezinárodních terénních výzkumů, navštívíte prestižní laboratoře a konference. Přitom všem ale nabízíme také moderní a pohodlný kampus v kouzelném jihočeském městě plném studentů.

Nastartujte svou akademickou kariéru na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
a buďte součástí naší komunity vědců a objevitelů.

Motivem letošních triček Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je nosorožec na Budějckém náměstí. Vy, kdo nejste místní, tak vězte, že nosorožci se nám tu běžně neprocházejí. Tak proč právě nosorožec?

Nosorožci patří mezi nejzdecimovanější skupiny obratlovců - vymření hrozí 4 z 6 druhů - kvůli ničení jejich prostředí a iracionální poptávce po nosorožčích rozích. Výzkum nosorožců prováděný na PřF JU je dokladem nejen rozmanitosti badatelských témat, ale i důležitosti výzkumu pro ochranářskou praxi.

V roce 2010 jsme se podíleli na detailním zhodnocení morfologických, ekologických a genetických rozdílů tzv. bílých nosorožců, jejímž výsledkem bylo povýšení dvou doposud vymezovaných poddruhů na druhovou úroveň. Nosorožec Cottonův ze středu afrického kontinentu se stal současně patrně nejvzácnějším savčím druhem, neboť v současnosti žijí poslední dvě samice. Naše následující výzkumy ukázaly na omezenou genetikou variabilitu u tohoto nosorožce a to i v dobách, kdy jich žilo v Africe tisíce jedinců. Tím se podpořila smysluplnost pokusů o záchranu tohoto nosorožce s pomocí metod umělé reprodukce, které jsou vedeny Zoo Dvůr Králové.
V dalších studiích jsme se vyjádřili k ochraně ostatních nejvzácnějších nosorožců - n. sumaterského, n. jávského nebo afrického nosorožce dvourohého. U něho jsme prokázali, že o většinu genetické variability přišel v minulých pár století, ale též jsme vytipovali ty populace, které by měly mít v budoucnu ochranářskou prioritu. Pro udržení rozmanitosti nosorožce dvourohého je tedy zásadní východní Afrika, přičemž populace v zoologických zahradách zahrnuje i jedince, kteří uchovávají genetické varianty téměř ztracené ve volné přírodě. A proto má smysl je dále množit a vracet na africký kontinent.

Na fotografiích jsou dvě poslední žijící samice nosorožce Cottonova, samice Najin a její dcera Fatu. Obě se narodily v zoologické zahradě Dvůr Králové, odkud byly později převezeny do rezervace Ol Pejeta v Keni. Odebrané pohlavní buňky samic i dnes již zesnulých samců jsou poslední nadějí na vzkříšení tohoto druhu. Má-li k tomu kdy dojít, bude potřeba využít jako náhradní matky samice z příbuzného druhu. Najin ani Fatu už nejsou schopné porodit mládě.

Autor textu a fotografií: RNDr. Jan Robovský, Ph.D.

Motiv na našich letošních trikách graficky ztvárnil pan Přemysl Vranovský z Českých Budějovic, známý jako autor precizních knižních ilustrací zvířat.