Skip to main content

PRF

Informace pro nové studenty

  • Studenti prvního ročníku bakalářských programů

    Základní informace o výuce cizích jazyků

    Všechny jazykové kurzy na fakultě jsou volitelné a zdarma.

    Povinné jsou pouze následující zkoušky z anglického jazyka:

    • Postupová zkouška (letní semestr prvního ročníku, úroveň A2 dle CEFR)
    • Závěrečná bakalářská zkouška (kdykoliv v průběhu studia, úroveň B2 dle CEFR)

    Více informací o zkouškách, včetně uznávání mezinárodních certifikátů a maturitních zkoušek najdete na stránce o zkouškách.

    Výběr kurzů

    V rámci bakalářského programu doporučujeme kombinovat kurzy s českým učitelem (zaměřené na gramatiku, slovní zásobu, poslech a čtení) a kurzy s rodilým mluvčím (zaměřené na rozvoj dovedností mluvení, poslechu, čtení a psaní a na práci s výukovými texty, tedy kurzy s označením „NS“).
    Pro výběr kurzu odpovídajícího vaší jazykové úrovni, použijte rozřazovací test.

    Kromě základních kurzů anglického jazyka nabízíme i kurzy doplňkové a rozšiřující a také kurzy jiných jazyků – viz stránka s přehledem všech nabízených kurzů. Detailní popis jednotlivých kurzů najdete na stránce Popis jazykových kurzů.

    Podrobné sylaby jednotlivých kurzů najdete na stránkách Sylabus BA kurzů a Sylabus BA NS kurzů.

     

    V případě potřeby dalších informací kontaktujte přímo vyučujícího nebo nás navštivte v době konzultačních hodin.

  • Studenti prvního ročníku magisterských programů

    Zpracovává se

  • Studenti jiných fakult JU

    Studenti jiných fakult Jihočeské univerzity jsou v jazykových kurzech oddělení jazyků Přírodovědecké fakulty vítáni. Doporučujeme postupovat podle níže uvedených pravidel.

    1. Studenti si samostatně vyplní a vyhodnotí rozřazovací test, který přibližně určí jejich jazykovou úroveň. Vyučující je oprávněn výsledek testu na kurzu vyžadovat.
    2. Vyberou si kurz, který odpovídá jejich úrovni a potřebám. Mohou si vybírat jak ze základních kurzů, zaměřených na obecný jazyk, tak z kurzů doplňkových a speciálních.
    3. Součástí bakalářských kurzů NS je práce s texty a slovní zásobou, které jsou určeny studentům Přírodovědecké fakulty. Při zapisování těchto kurzů je nutno s touto skutečností počítat.
    4. Pro studenty jiných fakult jsou vhodnější bakalářské kurzy BA1–BA3, dále pak doplňkové kurzy BA4 a specializované kurzy English for the Workplace, English Conversation, English for IT, English for Science, English for Autonomous Learning a English for TOEIC.
    5. Magisterské kurzy jsou zaměřeny na obecný akademický jazyk a jsou rovněž vhodné pro studenty jiných fakult, obzvláště plánují-li studium v zahraničí či chtějí-li získat jazykové dovednosti z akademické angličtiny.
    6. Přehled kurzů najdete zde. Podrobné informace o kurzech najdete zde.
    7. Studentům jiných fakult nabízíme rovněž přípravné kurzy na mezinárodní zkoušky TOEFL a TOEIC. Studenti mohou tyto zkoušky skládat přímo na Přírodovědecké fakultě za zvýhodněných finančních podmínek. Více informací o kurzech najdete zde.
    8. Další informace ochotně poskytnou Mgr. Klára PavlínováMgr. Zuzana Kovářováv době konzultačních hodin.
  • Rozřazovací test

    Neznáte-li svou jazykovou úroveň, je dobré si před výběrem vhodných kurzů udělat rozřazovací test. Můžete využít ty, které nabízíme na našem webu zde.

Číst dál …Informace pro nové studenty

  • Přečteno: 2454

Významné výsledky

Katedra molekulární biologie a genetiky

Významné výsledky

06/09/2023


01/06/2023

Skupina Petra Nguyena objasnila roli sekvenčních repeticí při umístnění ribozomální DNA v genomech motýlů.
To nám pomáhá pochopit mechanismy reorganizace genomů v průběhu evoluce a vzniku nových druhů.
Celý článek: https://academic.oup.com/.../10.1093/gbe/evad090/7179266...


18/05/2023 

Michaela Fencková získala cenu L´Oreal pro ženy ve vědě za svou práci na octomilkách.
Foto: L´Oreal-UNESCO for Women in Science

27/03/2023

Parazit měsíce březen: Varroa destructor Alena Bruce Krejčí v časopise Trends in Parasitology.
Unlabelled Image

09/03/2023

Gratulujeme našim studentům kteří získali v tomto semestru následující ocenění:
🏆 CENA DĚKANKY - Mgr. Václavovi Brabcovi
za vynikající výsledky prezentované v diplomové práci: "In silico and functional analysis of clock component timeless-m" obhájené v oboru EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE
🏆 CENA REKTORA - Mgr. Monice Hrubé
za vynikající výsledky ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu N1501 BIOLOGIE

24/02/2023

Gratulujeme letošním laureátům studentských grantů GAJU, kdy 9 z 11 oceněných grantových návrhů z Přírodovědecké fakulty je z našeho doktorského programu Integrativní biologie 🥳.

31/01/2023

Úspěch na druhou 👏 Obrázek na obálce aktuálního čísla Nature od týmu Leoš Valášek, Zdeněk Paris a Julius Lukeš.

Opis fotky nie je k dispozícii.


11/01/2023

Úžasný úspěch z laboratoře Julia Lukeše a Zdeňka Parise od našeho doktoranda Ambara Kachaleho 🥳
Rozluštění genetické záhady bylo publikováno v prestižním vědeckém časopise Nature.
https://www.nature.com/articles/s41586-022-05584-2?fbclid=IwAR27h7jBKhi-Hcu-tPjugeApeosP728vm1zios5U3yob2zgdCXayCO2FGhw

Číst dál …Významné výsledky

  • Přečteno: 1418

Doktorské studium

Katedra molekulární biologie a genetiky

Integrativní biologie

Doktorský program Integrativní biologie sdružuje obory biologie, které využívají podobné metodické přístupy z oblastí molekulární a buněčné biologie, molekulární až orgánové fyziologie a biochemie, imunologie, infekční biologie, proteomiky, genetiky a genomiky, podpořené bioinformatikou a matematickým modelováním. Program pokrývá molekulárně buněčnou a vývojovou biologii a fyziologii na myších a hmyzích modelech, rostlinách i jednobuněčných organismech, molekulární fylogenetiku, evoluční cytogenetiku a molekulární integrativní fyziologii a imunologii s vybranými biomedicínskými problémy.

Informace pro studenty

Integrativní biologie - zaměření

  • Molekulární a buněčná biologie

    Read more

  • Evoluční molekulární biologie a genetika

    Read more

  • Fyziologie a vývojová biologie živočichů

    Read more

  • Molekulární biologie a fyziologie rostlin

    Read more

  • Infekční biologie a imunologie

    Read more

V našem programu máme více než 50 PhD studentů, z nichž polovina je zahraničních. Studenti se podílejí na špičkových vědeckých projektech, jejich práce se nedávno objevily například v časopisech eLife nebo Current Biology. Studenti využívají skvělého zázemí fakulty a několika ústavů akademie věd, mají přístup k jednomu z nejlépe vybavených středisek elektronové mikroskopie v ČR, konfokálním mikroskopům, metabolomických a proteomických center (fakulta například disponuje nejmodernějším přístrojem „Bruker Daltonics timsTOF Pro“ pro proteomiku ve střední Evropě). Studenti si mohou vybrat z různých kurzů a každý týden se účastní katedrového semináře, kde prezentují zvaní přednášející. Jednou ročně pořádáme pro PhD studenty katedrový retreat, který je skvělou příležitostí prezentovat svou práci a potkat se na celý víkend ve velmi neformální atmosféře. Každý rok také pořádáme pro studenty soutěž o nejlepší vědecký obrázek.

 

Informace k přihlášení k doktorskému studiu

Aktuální informace pro zájemce o studium: Deadline pro přihlášení k doktorskému studiu je 20.1.2024, přijímací řízení bude 22.-26.1.2024. Víc informací k přihláškám: https://www.prf.jcu.cz/cz/prijimaci-zkousky/doktorske-studium/prihlaska

Číst dál …Doktorské studium

  • Přečteno: 2819

Dendrochronologie

  • Seznam štítků: PŘF

Skutečným přírodním archivem jsou pravidelné roční přírůsty rostlin. Především letokruhy dřevin poskytují konkrétní informace, protože změny prostředí se vždy odráží v jejich růstových reakcích. Věda, která se zabývá letokruhy se nazývá dendrochronologie a slouží jako dostupný zdroje informací o prostředí, ve kterém dřevina roste.

Dendrochronologie respektive dendroekologie je mezioborová metoda využívaná v mnohých vědních odvětvích, např. v lesnictví, ekologii, klimatologii, archeologii aj.

Dendroekologie

Dendroekologie se zabývá se vlivem faktorů prostředí na tvorbu letokruhů. Na základě letokruhových řad je možné některé z těchto faktorů zpětně identifikovat a objasnit tak některé ekologické aspekty v historii stanoviště. Pro dendrochronologii jsou vhodné dřeviny s roční periodickou činností kambia, tzn. téměř všechny dřeviny mírného pásma, některé byliny a dřeviny z jiných vegetačních zón jevící obdobnou pravidelnou periodicitu růstu. Dendroekologie umožňuje poznání dlouhodobé dynamiky lesních ekosystémů, detekovat geomorfologické a hydrologické změny stanoviště (svahové pohyby, laviny, záplavy apod.). Dendrochronologie je také často používána v klimatologických studiích, je jednou z metod napomáhajících objasnit změny klimatu v minulosti a jeho regionálních odlišností.

Dendrochronologie

V úzkém slova smyslu je dendrochronologie chápána jako metoda datování dřevěných vzorků z historických, archeologických a fosilních nálezů. Datování je založeno na porovnávání získaných letokruhových řad ze vzorků se standardními chronologiemi pro jednotlivé druhy dřevin. Křížové datování nám umožňuje konkrétní určení kalendářního roku, ve kterých jednotlivé letokruhy přirostly. Jedná se o jednu z nejpřesnějších způsobů datování dřevěných objektů. Pro úspěšné datování vzorku je nutná dostatečná délka letokruhové řady (alespoň 40 letokruhů) a vhodná regionální standardní chronologie. Rok smýcení stromu lze určit v případě, že na vzorku je zachován podkorní letokruh.

Vybavení dendrochronologické laboratoře

Laboratoř je vybavena měřícím přístrojem TimeTable rakouské výroby, který je propojen s počítačem pomocí odečítacího modulu ParSer v1.3 a Stereomikroskopem Olympus SZ51. Pro měření a datování vzorků je využíván software PAST32 a PAST4.

Zaměření dendrochronologické laboratoře

Dendrochronologické pracoviště slouží zejména k výuce na přírodovědecké a filozofické fakultě Jihočeské univerzity a k samostatnému výzkumu studentu obvykle v rámci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Primárním účelem je zajištění dendrochronologického datování dřevených konstrukcí a objektu v rámci zpracovávaných projektu Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Dlouhodobé se pracoviště zabývá především problematikou datování objektu v jižních Cechách a sestavením regionálních chronologií pro jednotlivé podoblasti zejména v závislosti na nadmořské výšce, a také změnou používaných druhu dřevin pro konstrukce v minulosti. Dendroklimatologickým analýzám růstových reakcí smrku na Šumavě a problematice lesních mokřadů.

  • Přečteno: 3300

Analýza škrobů

  • Seznam štítků: PŘF

Analýza škrobových zrn je vhodným zdrojem dat pro archeologii. Škrobová analýza se začala používat pro účely archeologického bádání v posledních třech dekádách. Škrobová zrna patří do skupiny rostlinných mikrozbytků spolu s fytolity, pylem, sporami aj. Zkoumáním těchto rostlinných reziduí se odhalují změny v životním prostředí a změny přirozeně vzniklé přírodními procesy i antropogenními aktivitami. Analýza škrobových zrn je spojena s odpověďmi na otázky ohledně užívání i opracovávání rostlin a složení rostlinné složky lidské potravy. Tato technika je také vhodná pro zkoumání funkce nástrojů, domestikaci rostlin a vegetační historii. Poškozená zrna škrobu mohou však bránit použití této konkrétní techniky. Výsledky vzešlé díky škrobové analýze je vhodné kombinovat s výsledky poskytovanými jinými metodami, jako jsou palynologie, fytolitová analýza nebo rozbory rostlinných makrozbytků.

 

starch

Škrobová zrna z archeologických artefaktů

Škrob je zásobní polysacharid u většiny fotosynteticky aktivních rostlin. Výjimka jsou rostliny, které tvoří místo škrobu zásobní polysacharid inulin. Škrob je zdroj glukózy pro rostliny uzpůsobený k dlouhodobému uchování. Je směsí dvou homopolysacharidů (amylózy a amylopektinu).

Škrob se tvoří v zelených částech rostliny ve specializovaných organelách, chloroplastech. V chloroplastech vznikají malá škrobová zrna o průměru 1 µm. Škrobová zrna jsou spotřebována nebo transportována. Škrob se dále ukládá ve specializovaných organelách buněk, v amyloplastech. Největší množství škrobu je uloženo v zásobních orgánech ve specializovaných buňkách semen, kořenů a hlíz. Škrob je v amyloplastech uskladněn ve formě škrobových zrn, která jsou druhově specifická. Liší se tvarem, velikostí a poměrem polysacharidů. Tyto vlastnosti škrobových zrn jsou dány z velké části geneticky, ale jsou také ovlivňovány vnějšími vlivy.

Postup analýzy

Škrob je možno identifikovat použitím optické mikroskopie v polarizovaném světle, kdy má škrobové zrno specifický optický projev (extinction cross). Na LAPE jsou k tomuto účelu používána dvě mikroskopovací pracoviště. Optický mikroskop Nikon Eclipse a optický mikroskop Leica MD 2500. Obě pracoviště jsou vybavena digitální kamerou pro záznam a počítačem s ovládacím a analytickým softwarem. Pro přesné morfologické rozlišení škrobových zrn je třeba použít vzorky ze srovnávací sbírky. Lze použít rovněž statistický postup identifikace škrobů z archeologických vzorků.

  • Přečteno: 2037

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0