Skip to main content

PRF

Napsáno dne . Zveřejněno v PRF.

Dokumenty

Katedra medicínské biologie

Dokumenty

Číst dál …Dokumenty

  • Přečteno: 4162

Napsáno dne . Zveřejněno v PRF.

Výzkum

Katedra medicínské biologie

Výzkum

Výzkumné skupiny

  • Laboratoř nádorové imunoterapie

    Vedoucí laboratoře:

    RNDr.Jan Ženka, CSc.

    Ph.D. studenti:

    Mgr. Andrea Frejlachová

    Mgr. Radka Lencová

    Výzkumné zaměření:

    Nádorová onemocnění jsou celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Frekvence výskytu nádorových onemocnění má neustále vzestupný průběh.

    V léčbě má stále dominantní roli chirurgie. Bohužel v okamžiku diagnózy má 30 % lidí již metastázy a zde je naděje na vyléčení jen velmi nízká. Chemoterapie a radioterapie mají mnoho vedlejších účinků a jejich účinnost je limitována. V dnešní době se velmi rychle rozvíjí imunoterapie, používající v boji s nádorem vlastní imunitní systém a nabízí pacientům novou šanci. Nicméně ani tato terapie není snadná, neboť nádory jsou schopné se proti imunitnímu ataku bránit.

    Skupina nádorové imunoterapie při Katedře medicínské biologie PřF JU vedená Dr. Ženkou se snaží překonat zmíněnou schopnost nádorů bránit se zbraním imunitního systému. Imunoterapie navržená Dr. Ženkou je založena na aktivaci imunitních buněk a jejich zacílení na nádory pomocí jejich označení ligandy fagocytárních receptorů.

    Tým Dr. Ženka úzce spolupracuje s laboratořemi profesora Karla Pacáka a Zhengping Zhuanga (NIH, Bethesda, Maryland). V laboratoři profesora Pacáka úspěšně zakončila své doktorandské studium naše studentka, Mgr. Veronika Caisová a v rámci doktorandského studia zde pracuje další student Mgr. Ondřej Uher, Ph.D.

    Běžící projekty:

  • Laboratoř molekulární imunologie

    Vedoucí laboratoře:

    Mgr. Jaroslava Lieskovská, Ph.D.

    Vědečtí pracovníci:

    Prof. RNDr. Jan Kopecký, CSc.

     Ph.D. studenti:

    Mgr. Zuzana Beránková

    Ms. Ritesh Khanna

     Výzkumné zaměření:

    Klíště během sání na hostiteli přenáší patogeny, které profitují z klíštěcích slin. Naše laboratoř se dlouhodobě zajímá o účinky klíštěcích slin na různé imunitní buňky s cílem pochopit mechanismus jejich účinků. Věnujeme se analýze buněčného stresu v souvislosti s infekci virem klíšťové encefalitidy (VKE). V rámci analýzy buněčného stresu detekujeme různé formy, včetně oxidačního stresu, stresu na endoplazmatickém retikulu a vyšetřujeme procesy s ním související, jako například uvolňování extracelulárních vezikulů a autofagie. Extracelulárním vezikulům je aktuálně věnována největší pozornost. Extracelulární vezikuly jsou klíčovými aktéry v mezibuněčné komunikaci a jsou produkovány jak klíštětem, tak hostitelem. Provádíme proteomické analýzy extracelulárních vezikulů uvolněných z dendritických buněk infikovaných VKE. Další z projektů, kterým se naše laboratoř zabývá, se týká analýzy buněčné imunitní odpovědi po vakcinaci proti VKE.

  • Laboratoř interakce vektor-hostitel

    Vedoucí laboratoře:

    RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D.

     Vědečtí pracovníci:

    RNDr. Helena Langhansová, Ph.D.

     Výzkumné zaměření:

    Laboratoř interakce vektor-hostitel studuje děje, k nimž dochází na rozhraní mezi vektorem a hostitelem. Naším modelem je vztah mezi klíštětem Ixodes ricinus a myší. Tento vztah studujeme na molekulární úrovni, tj. zkoumáme konkrétní molekuly, které jsou sekretované s klíštěcími slinami do hostitele a jejich účinky na hostitelskou imunitu, případně jiné obranné mechanismy. Využíváme reverzně genetický přístup, jenž spočívá v přípravě rekombinantního proteinu, vybraného na základě bioinformatické analýzy a jeho otestování v biochemických i biologických esejích, včetně in vivo myších modelů. V současné době se zaměřujeme především na klíštěcí inhibitory serinových a cysteinových proteáz.

    Běžící projekty:

    Serpiny ze slinných žláz klíštěte Ixodes ricinus a jejich role v interakci vektor-hostitel

    Klíště obecné (Ixodes ricinus) je nejvýznamnějším přenašečem chorob v Evropě. Klíštěcí sliny obsahují stovky různých proteinů, které narušují všechny hostitelské obranné mechanismy. U jedné skupiny klíštěcích inhibitorů serinových proteáz, serpinů, byl prokázán jejich imunomodulační účinek. Na základě předchozího výzkumu předpokládáme, že slinné žlázy klíštěte I. ricinus produkují do slin mnoho serpinů, které ochraňují klíště před hostitelskou obranou a mohou napomáhat přenosu patogenů. V tomto projektu jsme provedli důkladnou analýzu dynamiky exprese, a také funkční analýzu serpinů ve slinných žlázách klíštěte, za účelem lepšího porozumění procesům v interakci mezi klíštětem a hostitelem a při přenosu patogenů. Jsou vyráběny rekombinantní serpiny, které jsou funkčně testovány biochemicky a v biologických modelech. Detailní molekulární, biochemická a biologická charakterizace klíštěcích serpinů přispěje k identifikaci a vývoji nových terapeutických postupů v lidské i veterinární medicíně.

  • Laboratoř kontrolních bodů imunitního systému

    Vedoucí projektu: RNDr. Helena Langhansová, Ph.D.

    Tato výzkumná skupina se zaměřuje na imunitní odpověď hostitele během infekce boreliemi, a to především v oblasti patogenem způsobené imunosuprese a možnou rolí inhibičních kontrolních bodů imunitního systému (především osy PD-1/PD-L1) v celém procesu. Odpovídající experimenty provádíme na myším modelu in vitro i in vivo. Rovněž v současné době ve spolupráci s Infekčním oddělením Nemocnice České Budějovice, a.s. (prim. MUDr. Aleš Chrdle) řešíme projekt AZV, jehož cílem je stanovit expresní profily vybraných kontrolních bodů (checkpointů) a dalších markerů v krevních leukocytech pacientů v různých fázích lymeské boreliózy, za účelem charakterizace molekulárních mechanismů boreliemi navozené imunosuprese.

Studentské práce

 Pozn. Běžící studentské práce, uvedené v seznamech zahrnují pouze studenty, kteří mají řádně odevzdaný zadávací protokol.

Vypracované práce je možno nalézt ve STAGu.

 

Vědecké publikace pracovníků KME

  • 2023

    Beránková Z., Khanna R., Spěváková M., Langhansová H., Kopecký J., Lieskovská J. (2023):  Cellular stress is triggered by tick-borne encephalitis virus and limits the virus replication in PMJ2-R mouse macrophage cell line. Ticks Tick Borne Dis 15: 102269.

    Bianchini F., Crivelli V., Abernathy M.E., Guerra C., Palus M., Muri J., Marcotte H., Piralla A., Pedotti M., De Gasparo R., Simonelli L., MatkoviČ M., Toscano C., Biggiogero M., Calvaruso V., Svoboda P., Cervantes Rincón T., Fava T., Podešvová L., Shanbhag A.A., Celoria A., Sgrignani J., Štefánik M., Hönig V., Prančlová V., Michalčíková T., Procházka J., Guerrini G., Mehn D., Ciabattini A., Abolhassani H., Jarrossay D., Uguccioni M., Medaglini D., Pan-Hammarström Q., Calzolai L., Fernandez D., Baldanti F., Franzetti-Pellanda A., Garzoni C., Sedláček R., Růžek D., Varani L., Cavalli A., Barnes C.O., Robbiani D.F. (2023): Human neutralizing antibodies to cold linear epitopes and subdomain 1 of the SARS-CoV-2 spike glycoprotein. Sci Immunol 8: eade0958.

    Brejcha M., Prušáková D., Sábová M., Peska V., Černý J., Kodrík D., Konopová B., Čapková Frydrychová R. (2023): Seasonal changes in ultrastructure and gene expression in the fat body of worker honey bees. J Insect Physiol 146: 104504.

    Brožová K., Jirků M., Lhotská Z., Květoňová D., Kadlecová O., Stensvold C.R., Samaš P., Petrželková K.J., Jirků K. (2023): The opportunistic protist, Giardia intestinalis, occurs in gut-healthy humans in a high-income country. Emerg Microbes Infect 12: 2270077.

    Chlastáková A., Kaščáková B., Kotál J., Langhansová H., Kotsyfakis M., Kutá Smatanová I., Tirloni L., Chmelař J. (2023): Iripin-1, a new anti-inflammatory tick serpin, inhibits leukocyte recruitment in vivo while altering the levels of chemokines and adhesion molecules. Front Immunol 14: 1116324.

    Contreras M., Vaz-Rodrigues R., Mazuecos L., Villar M., Artigas-Jerónimo S., González-García A., Shilova N.V., Bovin N.V., Díaz-Sánchez S., Ferreras-Colino E., Pacheco I., Chmelař J., Kopáček P., Cabezas-Cruz A., Gortázar C., de la Fuente J. (2023): Allergic reactions to tick saliva components in zebrafish model. Parasit Vectors 16: 242.

    Fořtová A., Hönig V., Salát J., Palus M., Pýchová M., Krbková L., Barkhash A.V., Kříha M.F., Chrdle A., Lipoldová M., Růžek D. (2022): Serum matrix metalloproteinase-9 (MMP-9) as a biomarker in paediatric and adult tick-borne encephalitis patients. Virus Res 324: 199020.

    Frejlachová A., Lencová R., Venhauerová A., Skaličková M., Uher O., Caisová V., Majer P., Tenora L., Hansen P., Chmelař J., Kopecký J., Zhuang Z., Pacák K., Ženka J. (2023): The combination of immunotherapy and a glutamine metabolism inhibitor represents an effective therapeutic strategy for advanced and metastatic murine pancreatic adenocarcinoma. Int Immunopharmacol 118: 110150.

    Ghosal S., Váňová K.H., Uher O., Das S., Patel M., Meuter L., Huynh T.T., Jha A., Talvacchio S., Knue M., Prodanov T., Zeiger M.A., Nilubol N., Taieb D., Crona J., Shankavaram U.T., Pacák K. (2022): Immune signature of pheochromocytoma and paraganglioma in context of neuroendocrine neoplasms associated with prognosis. Endocrine 79: 171-179.

    Golovchenko M., Opelka J., Vancová M., Sehadová H., Králíková V., Dobiáš M., Raška M., Krupka M., Sloupenská K., Rudenko N. (2023): Concurrent infection of the human brain with multiple Borrelia species. Int J Mol Sci 24: 16906.

    Holoubek J., Salát J., Kotouček J., Kastl T., Vancová M., Huvarová I., Bednář P., Bednářová K., Růžek D., Renčiuk D., Eyer L. (2023): Antiviral activity of porphyrins and porphyrin-like compounds against tick-borne encephalitis virus: Blockage of the viral entry/fusion machinery by photosensitization-mediated destruction of the viral envelope. Antiviral Res 221: 105767. Online ahead of print.

    Kaščáková B., Kotál J., Havlíčková P., Vopátková V., Prudnikova T., Grinkevich P., Kutý M., Chmelař J., Kutá Smatanová I. (2023): Conformational transition of the Ixodes ricinus salivary serpin Iripin-4. Acta Crystallogr D Struct Biol: 79: 409-419.

    Khomiakova N., Nikitin D., Kuzminova A., Cieslar M., Al-Muhkhrabi Y., Kahoun D., Lieskovská J., Hanuš J., Kratochvíl J., Pleskunov J., Vyskočil J., Choukourov A., Kylián O., Biederman H. (2023): Cu/Ag bimetallic nanoparticles produced by cylindrical post-magnetron gas aggregation source – A novel galvanic corrosion-based antibacterial material. Vacuum 217: 112586.

    Kmet P., Kučerová L., Sehadová H., Chia-Hsiang Wu B., Wu Y.L., Žurovec M. (2023): Identification of silk components in the bombycoid moth Andraca theae (Endromidae) reveals three fibroin subunits resembling those of Bombycidae and Sphingidae. J Insect Physiol 147: 104523.

    Martins L. A., Buša M., Chlastáková A., Kotál J., Beránková Z., Stergiou N., Jmel M.A., Schmitt E., Chmelař J., Mareš M., Kotsyfakis M. (2023): Protease-bound structure of Ricistatin provides insights into the mechanism of action of tick salivary cystatins in the vertebrate host. Cell Mol Life Sci 80: 339.

    Nosková E., Modrý D., Baláž V., Červená B., Jirků-Pomajbíková K., Zechmeisterová K., Leowski C., Petrželková K.J., Pšenková I., Vodička R., Kessler S.E., Ngoubangoye B., Setchell J.M., Pafčo B. (2023): Identification of potentially zoonotic parasites in captive orangutans and semi-captive mandrills: Phylogeny and morphological comparison. Am J Primatol 85: e23475.

    Parker W., Patel E., Jirků-Pomajbíková K., Laman J.D. (2023): COVID-19 morbidity in lower versus higher income populations underscores the need to restore lost biodiversity of eukaryotic symbionts. iScience 26: 106167.

    Pilipenco A., Forinová M., Mašková H., Hönig V., Palus M., Lynn N.S., Víšová I., Vrabcová M., Houska M., Anthi J., Spasovová M. Mustacová J., Štěrba J., Dostálek J., Tung C.P., Yang A.S., Jack R., Dejneka A., Hajdu J., Vaisocherová-Lísalová H. (2023): Negligible risk of surface transmission of SARS-CoV-2 in public transportation. J Travel Med 30: taad065.

    Schwark M., Martínez Yerena J.A., Röhrborn K., Hrouzek P., Divoká P., Štenclová L., Delawská K., Enke H., Vorreiter C., Wiley F., Sippl W., Sobotka R., Saha S., Wilde S.B. Mareš J., Niedermeyer T.H.J. (2023): More than just an eagle killer: The freshwater cyanobacterium Aetokthonos hydrillicola produces highly toxic dolastatin derivatives. PNAS 120: e2219230120.

    Sehadová H., Podlahová Š., Reppert S.M., Šauman I. (2023): 3D reconstruction of larval and adult brain neuropils of two giant silk moth species: Hyalophora cecropia and Antheraea pernyi. J Insect Physiol 149: 104546.

    Straková P., Bednář P., Kotouček J., Holoubek J., Fořtová A., Svoboda P., Štefánik M., Huvarová I., Šimečková P., Mašek J., Gvozdev D.A., Mikhnovets I.E., Chistov A.A., Nikitin T.D., Krasilnikov M.S., Ustinov A.V., Alferova V.A., Korshun V.A., Růžek D., Eyer L. (2023): Antiviral activity of singlet oxygen-photogenerating perylene compounds against SARS-CoV-2: Interaction with the viral envelope and photodynamic virion inactivation. Virus Res 334: 199158.

    Svoboda P., Haviernik J., Bednář P., Matkovič M., Cervantes Rincón T., Keeffe J., Palus M., Salát J., Agudelo M., Nussenzweig M.C., Cavalli A., Robbiani D.F., Ruzek D. (2023): A combination of two resistance mechanisms is critical for tick-borne encephalitis virus escape from a broadly neutralizing human antibody. Cell Rep 42: 113149.

    Svobodová Z., Skoková Habuštová O., Sehadová H. (2023): No bioaccumulation of Cry protein in the aphidophagous predator Harmonia axyridis. Environ Toxicol Pharmacol 97: 104015.

    Uher O., Hadrava Váňová K., Lencová R., Frejlachová A., Wang H., Zhuang Z., Ženka J., Pacák K. (2023): Intratumoral immunotherapy of murine pheochromocytoma shows no age-dependent differences in its efficacy. Front Endocrinol 14: 1030412.

    Ye J., Wang H., Medina R., Chakraborty S., Sun M., Valenzuela A., Sang X., Zhang Y., Uher O., Ženka J., Pacák K., Zhuang Z. (2023): rWTC-MBTA: autologous vaccine prevents metastases via antitumor immune responses. J Exp Clin Cancer Res 42: 163.

    Závodská R., Sehadová H. (2023): The rate of DNA synthesis in ovaries, fat body cells, and pericardial cells of the bumblebee (Bombus terrestris) depends on the stage of ovarian maturation. Front Physiol 14: 1034584.

  • 2022

    Abbas M.N., Chlastáková A., Jmel M.A., Iliaki-Giannakoudaki E., Chmelař J., Kotsyfakis M. (2022): Serpins in tick physiology and tick-host interaction. Front Cell Infect Microbiol 12: 892770.

    Beránková Z., Kopecký J., Kobayashi S., Lieskovská J. (2022): Dual control of tick-borne encephalitis virus replication by autophagy in mouse macrophages. Virus Res 315: 198778.

    Bodláková K., Černý J., Štěrbová H., Guráň R., Zítka O., Kodrík D. (2022): Insect body defence reactions against bee venom: Do adipokinetic hormones play a role? Toxins 14: 11.

    Černý J., Weyda F., Perlík M., Kodrík D. (2022): Functional ultrastructure of hymenopteran stingers: Devastating spear or delicate syringe. Microsc Microanal 26: 1-11.

    Dadras H., Golpour A., Rahi D., Lieskovská J., Dzyuba V., Gazo I., Policar T. (2022): Cryopreservation of sterlet, Acipenser ruthenus spermatozoa: Evaluation of quality parameters and fine ultrastructure. Front Mar Sci 9: 783278.

    Delawská K., Divoká P., Sedlák D., Kuzma M., Saurav K., Macho M., Steinbach G., Hrouzek P. (2022): New insights into tolytoxin effect in human cancer cells: Apoptosis induction and the relevance of hydroxyl substitution of its macrolide cycle on compound potency. Chembiochem 23: e202100489.

    Fořtová A., Hönig V., Palus M., Salát J., Pýchová M., Krbková L., Vyhlídalová T., Kříha M.F., Chrdle A., Růžek D. (2022): Serum and cerebrospinal fluid phosphorylated neurofilament heavy subunit as a marker of neuroaxonal damage in tick-borne encephalitis. J Gen Virol 103: 1743.

    Hadrava Váňová K., Pang Y., Krobová L., Kraus M., Nahacká Z., Boukalová Š., Pack S.D., Zobalová R., Zhun J., Huynh T.T., Jochmanová I., Uher O., Hubáčková S., Dvořáková Š., Garrett T., Ghayee H.K., Wu X., Schuster B. Knapp P., Fryšák Z., Hartmann I., Nilubol N., Černý J., Taieb D., Rohlena J., Neužil J., Chunzhang Y., Pacák K. (2022): Germline SUCLG2 variants in patients with pheochromocytoma and paraganglioma. J Natl Cancer Inst 114: 130-138.

    Horáková D., Štěpánek L., Štěpánek L., Pastucha D., Janoutová J., Janout V., Kron V., Verner M., Martiník D. (2022): What are the real associations of homeostasis model assessment (HOMA) with body mass index and age? Endokrynol Pol 73: 736-742.

    Jirků M., Kašparová A., Lhotská Z., Oborník M., Brožová K., Petrželková K.J., Samaš P., Kadlecová O., Stensvold C.R., Jirků K. (2022): A cross-sectional study on the occurrence of the intestinal protist, Dientamoeba fragilis, in the gut-healthy volunteers and their animals. Int J Mol Sci 23: 15407.

    Kevély Á., Prančlová V., Sláviková M., Haviernik J., Hönig V., Nováková E., Palus M., Růžek D., Klempa B., Kočí J. (2022): Fitness of mCherry reporter tick-borne encephalitis virus in tick experimental models. Viruses 14: 2673.

    Klementová Š., Poncarová M., Langhansová H., Lieskovská J., Kahoun D., Fojtíková P. (2022): Photodegradation of fluoroquinolones in aqueous solution under light conditions relevant to surface waters, toxicity assessment of photoproduct mixtures. Environ Sci Pollut Res 29: 13941-13962.

    Kratochvíl J., Mašková H., Kahoun D., Štěrba J., Straňák V., Kylián O., Kratochvílová E., Patlejchová T., Langhansová H. (2022): Substrát s antimikrobiální povrchovou vrstvou, zejména pro respirační masky a vzduchové filtry. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, užitný vzor CZ 36670 U1.

    Maaroufi H.O., Pauchová L., Lin Y.H., Wu B.C.H., Rouhová L., Kučerová L., Vieira L.C., Renner M., Sehadová H., Hradilová M., Žurovec M. (2022): Mutation in Drosophila concentrative nucleoside transporter 1 alters spermatid maturation and mating behavior. Front Cell Dev Biol 10: 945572.

    Mayorga-Martinez C.C., Vyskočil J., Novotný F., Bednář P., Růžek D., Alduhaishe O., Pumera M. (2022): Collective behavior of magnetic microrobots through immunosandwich assay: On-the-fly COVID-19 sensing. Appl Mater Today 26: 101337.

    Migné C.V., Hönig V., Bonnet S.I., Palus M., Rakotobe S., Galon C., Heckmann A., Výletová E., Devillers E., Attoui H., Růžek D., Moutailler S. (2022): Evaluation of two artificial infection methods of live ticks as tools for studying interactions between tick-borne viruses and their tick vectors. Sci Rep 12: 491.

    Rouhová L., Sehadová H., Pauchová L., Hradilová M., Žurovcová M., Šerý M., Rindoš M., Žurovec M. (2022): Using the multi-omics approach to reveal the silk composition in Plectrocnemia conspersa. Front Mol Biosci 9: 945239.

    Sak B., Holubová N., Květoňová D., Hlásková L., Tinavská J., Kicia M., Zajaczkowska Z., Kváč M. (2022): Comparison of the concentration of Encephalitozoon cuniculi genotypes I and III in inflammatory foci under experimental conditions. J Inflamm Res 15: 2721-2730.

    Saurav K., Caso A., Urajová P., Hrouzek P., Esposito G., Delawská K., Macho M., Hájek J., Cheel J., Saha S., Divoká P., Arsin S.,Sivonen K., Fewer D.P., Costantino V. (2022): Fatty acid substitutions modulate the cytotoxicity of puwainaphycins/minutissamides isolated from the Baltic sea cyanobacterium Nodularia harveyana UHCC-0300. ACS Omega 7: 11818-11828.

    Šloufová M., Lhotská Z., Jirků M., Petrželková K.J., Stensvold C.R., Cinek O., Jirků-Pomajbíková K. (2022): Comparison of molecular diagnostic approaches for the detection and differentiation of the intestinal protist Blastocystis sp. in humans. Parasite 29: 30.

    Venkatakrishnan A., Sarafian J.T., Jirků-Pomajbíková K., Parker W. (2022): Socio-medical studies of individuals self-treating with helminths provide insight into clinical trial design for assessing helminth therapy. Parasit Int 87: 102488.

    Voleníková A., Nguyen P., Davey P., Sehadová H., Kludkiewicz B., Koutecký P., Walters J.R., Roessingh P., Provazníková I., Šerý M., Žurovcová M., Hradilová M., Rouhová L., Žurovec M. (2022): Genome sequence and silkomics of the spindle ermine moth, Yponomeuta cagnagella, representing the early diverging lineage of the ditrysian Lepidoptera. Commun Biol 5: 1281.

    Volter L., Prenerová E., Weyda F., Zemek R. (2022): Changes in the parasitism rate and parasitoid community structure of the horse chestnut leafminer, Cameraria ohridella (Lepidoptera: Gracillariidae), in the Czech Republic. Forests 13: 885.

    Zabelina V., Vrchotová M., Yonemura N., Sezutsu H., Tamura T., Klymenko V., Sehnal F., Žurovec M., Sehadová H., Šauman I. (2022): The exact timing of microinjection of parthenogenetic silkworm embryos Is crucial for their successful transgenesis. Front Physiol 13: 822900.

  • 2021

    Billy V., Lhotská Z., Jirků M., Kadlecová O., Frgelecová L., Parfrey L.W., Jirků Pomajbíková K. (2021): Blastocystis colonization alters the gut microbiome and, in some cases, promotes faster recovery from induced colitis. Front Microbiol 12: 641483.

    Breinlinger S., Phillips T.J., Haram B.N., Mareš J., Martínez Yerena J.A., Hrouzek P., Sobotka R., Henderson W.M., Schmieder P., Williams S.M., Lauderdale J.D., Wilde H.D., Gerrin W., Kust A., Washington J.W., Wagner C., Geier B., Liebeke M., Enke H., Niedermeyer T.H.J., Wilde S.B. (2021): Hunting the eagle killer: A cyanobacterial neurotoxin causes vacuolar myelinopathy. Science 371: eaax9050.

    Chlastáková A., Kotál J., Beránková Z., Kaščáková B., Martins L.A., Langhansová H., Prudnikova T., Ederová M., Kutá Smatanová I., Kotsyfakis M., Chmelař J. (2021): Iripin-3, a new salivary protein isolated from Ixodes ricinus ticks, displays immunomodulatory and anti-hemostatic properties in vitro. Front Immunol 12: 626200.

    De Gasparo R., Pedotti M., Simonelli L., Nickl P., Muecksch F., Cassaniti I., Percivalle E., Lorenzi J.C.C., Mazzola F.., Magri D., Michalčíková T., Haviernik J., Hönig V., Mrázková B., Poláková N., Fořtová A., Turečková J., Iatsiuk V., Di Girolamo S., Palus M., Žudová D., Bednář P., Buková I., Bianchini F., Mehn D., Nencka R., Straková P., Pavliš O., Rozman J., Gioria S., Sammartino J.C., Giardina F., Gaiarsa S., Pan-Hammarstrom Q., Barnes C.O. Bjorkman P.J., Calzolai L., Piralla A., Baldanti F., Nussenzweig, M.C., Bieniasz P.D., Hatziioannou R., Procházka J., Sedláček R., Robbiani D.F., Růžek D., Varani L. (2021): Bispecific IgG neutralizes SARS-CoV-2 variants and prevents escape in mice. Nature 593: 424-428.

    Hájek J., Bieringer S., Voráčová K., Macho M., Sauray K., Delawská K., Divoká P., Fišer R., Mikušová G., Cheel J., Fewer D.P., Vu D.L., Paichlová J., Riepl H., Hrouzek P. (2021): Semi-synthetic puwainaphycin/minutissamide cyclic lipopeptides with improved antifungal activity and limited cytotoxicity. RSC Adv 11: 30873-30886.

    Jirků M., Lhotská Z., Frgelecová L., Kadlecová O., Petrželková K.J., Morien E., Jirků-Pomajbíková K. (2021): Helminth interactions with bacteria in the host gut are essential for its immunomodulatory effect. Microorganisms 9: 226.

    Jmel M. A., Aounallah H., Bensaoud C., Mekki I., Chmelař J., Faria F., M´ghirbi Y., Kotsyfakis M. (2021): Insights into the role of tick salivary protease inhibitors during ectoparasite-host crosstalk. Int J Mol Sci 22: 892.

    Kaščáková B., Kotál J., Martins L.A., Beránková Z., Langhansová H., Calvo E., Crossley J. A., Havlíčková P., Dyčka F., Prudnikova T., Kutý M., Kotsyfakis M., Chmelař J., Kutá Smatanová I. (2021): Structural and biochemical characterization of the novel serpin Iripin-5 from Ixodes ricinus. Acta Cryst D77: 1183-1196.

    Kotál J., Buša M., Urbanová V., Řezáčová P., Chmelař J., Langhansová H., Sojka D., Mareš M., Kotsyfakis M. (2021): Mialostatin, a novel midgut cystatin form Ixodes ricinus ticks: Crystal structure and regulation of host blood digestion. Int J Mol Sci 22: 5371.

    Kotál J., Polderdijk S. G. I., Langhansová H., Ederová M., Martins L.A., Beránková Z., Chlastáková A., Hajdušek O., Kotsyfakis M., Huntington J.A., Chmelař J. (2021): Ixodes ricinus salivary serpin Iripin-8 inhibits the intrinsic pathway of coagulation and complement. Int J Mol Sci 22: 9480.

    Kron V., Verner M., Pesl L., Smetana P., Kadlec J., Martiník D. (2021): Cholesterol and glucose profiles according to different fasting C-peptide levels: a cross-sectional analysis in a healthy cohort from the Czech Republic. J Appl Biomed 19: 220-227.

    Kuzma M., Hájek J., Hrouzek P., Gardiner A.T., Lukeš M., Moos M., Šimek P., Koblížek M., Nupur (2021): Structure elucidation of the novel carotenoid gemmatoxanthin from the photosynthetic complex of Gemmatimonas phototrophica AP64. Sci Rep 11: 15964.

    Lookian P.P., Zhao D., Medina R., Wang H., Ženka J., Gilbert M.R., Pacák K., Zhuang Z. (2021): Mannan-BAM, TLR ligands, anti-CD40 antibody (MBTA) vaccine immunotherapy: A review of current evidence and applications in glioblastoma. Int J Mol Sci 22: 3455.

    Martins L.A., Bensaoud C., Kotál J., Chmelař J., Kotsyfakis M. (2021): Tick salivary gland transcriptomics and proteomics. Parasite Immunol 43: e12807.

    Rindoš M., Kučerová L., Rouhová L., Sehadová H., Šerý M., Hradilová M., Koník P., Žurovec M. (2021): Comparison of silks from Pseudoips prasinana and Bombyx mori shows molecular convergence in fibroin heavy chains bud large differences in other silk components. Int J. Mol Sci 22: 8246.

    Rouhová L., Kludkiewicz B., Sehadová H., Šerý M., Kučerová L., Koník P., Žurovec M. (2021): Silk of the common clothes moth, Tineola bisselliella, a cosmopolitan pest belonging to the basal ditrysian moth line. Insect Biochem Mol Biol 130: 103527.

    Rusanov A.L., Kozhin P.M., Tikhonova O.V., Zgoda V.G., Loginov D.S., Chlastáková A., Selinger M., Štěrba J., Grubhoffer L., Luzgina N.G. (2021): Proteome profiling of PMJ2-R and primary peritoneal macrophages. Int J Mol Sci 22: 6323.

    Saha S., Bulzu P.A., Urajová P., Mareš J., Konert G., Câmara Manoel J., Macho M., Ewe D., Hrouzek P., Masojídek J., Ghai R., Saurav K. (2021): Quorum-sensing signals from epibiont mediate the induction of novel microviridins in the mat-forming cyanobacterial genus Nostoc. mSphere 14: e0056221.

    Sehadová H., Závodská R., Rouhová L., Žurovec M., Šauman I. (2021): The role of Filippi's glands in the silk moths cocoon construction. Int J Mol Sci 22:13523.

    Sehadová H., Závodská R., Žurovec M., Šauman I. (2021): The Filippi's glands of giant silk moths: to be or not to be? Insects 12:1040.

    Uher O., Caisová V., Paďouková L., Kvardová K., Masáková K., Lencová R., Frejlachová A., Skaličková M., Venhauerová A., Chlastáková A., Hansen P., Chmelař J., Kopecký J., Zhuang Z., Pacák K., Ženka J. (2021): Mannan-BAM, TLR ligands, and anti-CD40 immunotherapy in established murine pancreatic adenocarcinoma: understanding therapeutic potentials and limitations. Cancer Immunol Immunother 70: 3303-3312.

    Uher O., Huynh T.T., Zhu B., Horn L. A., Caisová V., Hadrava Váňová K., Medina R., Wang H., Palena C., Chmelař J., Zhuang Z., Ženka J., Pacák K. (2021): Identification of immune cell infiltration in murine pheochromocytoma during combined mannan-BAM, TLR ligand, and anti-CD40 antibody-based immunotherapy. Cancers 13: 3942.

    Weinbergerová B., Mayer J., Kabut T., Hrabovský Š., Procházková J., Král Z., Herout V., Pacasová R., Zdražilová-Dubská L., Husa P., Bednář P., Růžek D., Lengerová M. (2021): Successful early treatment combining remdesivir with high-titer convalescent plasma among COVID-19-infected hematological patients. Hematol Oncol 39: 715-720.

    Weyda F., Kodrík D. (2021): New fuctionally ultrastructural details of the honey bee stinger tip: serrated edge and pitted surface. J Apic Res 60: 875-878.

    You C., Jirků M., Corcoran D.L., Parker W., Jirků-Pomajbíková K. (2021): Altered gut ecosystems plus the microbiota`s potential for rapid evolution: A recipe for inevitable change with unknown consequences. Comput Struct Biotechnol J 19: 5969-5978.

    Zabelina V., Takasu Y., Sehadová H., Yonemura N., Nakajima K., Sezutsu H., Šerý M., Žurovec M., Sehnal F., Tamura T. (2021): Mutation in Bombyx mori fibrohexamerin (P25) gene causes reorganization of rough endoplasmic reticulum in posterior silk gland cells and alters morphology of fibroin secretory globules in the silk gland lumen. Insect Biochem Mol Biol 135: 103607.

  • 2020

    Aounallah H., Bensaoud C., M´ghirbi Y., Faria F., Chmelař J., Kotsyfakis M. (2020): Tick salivary compounds for targeted immunomodulatory therapy. Front Immunol 11: 583845.

    Dvořáček J., Sehadová H., Weyda F., Tomčala A., Hejníková M., Kodrík D. (2020): First comprehensive study of a giant among the insects, Titanus giganteus: Basic facts from its biochemistry, physiology, and anatomy. Insects 11: 120.

    Herbrík A., Corretto E., Chroňáková A., Langhansová H., Petrásková P., Hrdý J., Čihák M., Krištůfek V., Bobek J., Petříček M., Petříčková K. (2020): A human lung-associated Streptomyces sp. TR1341 produces various secondary metabolites responsible for virulence, cytotoxicity and modulation of immune response. Front Microbiol 10: 3028.

    Jirků M., Kuchta R., Gricaj E., Modrý D., Jirků Pomajbíková K. (2020): Canine thelaziosis in the Czech Republic: The northernmost autochthonous occurrence of the eye nematode Thelazia callipaeda Railliet et Henry, 1910 in Europe. Folia Parasitol 67: 2020.010.

    Kotsarenko K., Věchtová P., Lieskovská J., Fűssy Z., Cabral-de-Mello D.C., Rego R.O.M., Alberdi P., Collins M., Bell-Sakyi L., Štěrba J., Grubhoffer L. (2020): Karyotype changes in long-term cultured tick cell lines. Sci Rep 10: 13443.

    Kust A., Řeháková K., Vrba J., Maicher V., Mareš J., Hrouzek P., Chiriac M.C., Benedová Z., Tesařová B., Saurav K. (2020): Insight into unprecedented diversity of cyanopeptides in eutrophic ponds using an MS/MS networking approach. Toxins 12: 561.

    Lhotská Z., Jirků M., Hložková O., Brožová K., Jirsová D., Stensvold C.R., Kolísko M., Jirků Pomajbíková K. (2020): A study on the prevalence and subtype diversity of the intestinal protist Blastocystis sp. in a gut-healthy human population in the Czech Republic. Front Cell Infect Microbiol 10: 544335.

    Liu Y., Pang Y., Zhu B., Uher O., Caisová V., Huynh T., Taieb D., Hadrava Váňová K., Ghayee H.K., Neužil J., Levine M., Yang C., Pacák K. (2020): Therapeutic targeting of SDHB-mutated pheocromocytoma/paraganglioma with pharmacologic ascorbic acid. Clin Cancer Res 26: 3868-3880.

    Martins L.A., Kotál J., Bensaoud C., Chmelař J., Kotsyfakis M. (2020): Small protease inhibitors in tick saliva and salivary glands and their role in tick-host-pathogen interactions. Biochim Biophys Acta Proteins Proteom 1868: 140336.

    Medina R., Wang H.R., Caisová V., Cui J., Indig, I.H., Uher O., Ye J., Nwankwo A., Sanchez V., Wu T.X., Nduom E., Heiss J., Gilbert M.R., Terabe M., Ho W., Ženka J., Pacák K., Zhuang Z.P. (2020): Induction of immune response against metastatic tumors via vaccination of mannan-BAM, TLR ligands, and anti-CD40 antibody (MBTA). Adv Ther 3: 2000044.

    Pleštilová L., Okrouhlík J., Burda H., Sehadová H., Valesky E.M., Šumbera R. (2020): Functional histology of the skin in the subterranean African giant mole-rat: thermal windows are determined solely by pelage characteristics. Peer J 8: e8883.

    Rusanov A.L., Stepanov A.A., Zgoda V.G., Kaysheva A.L., Selinger M., Mašková H., Loginov D., Štěrba J., Grubhoffer L., Luzgina N.G. (2020): Proteome dataset of mouse macrophage cell line infected with tick-borne encephalitis virus. Data Brief 28: 105029.

    Saha S., Esposito G., Urajová P., Mareš J., Ewe D., Caso A., Macho M., Delawská K., Kust A., Hrouzek P., Juráň J., Constatino V., Saurav K. (2020): Discovery of unusual cyanobacterial tryptophan-containing anabaenopetins by MS/MS-based molecular networking. Molecules 25: 3786.

    Salát J., Mikulášek K., Larralde O., Pokorná Formanová P., Chrdle A., Haviernik J., Elsterová J., Teislerová D., Palus M., Eyer L., Zdráhal Z., Petřík J., Růžek D. (2020): Tick-borne encephalitis virus vaccines contain non-structural protein 1 antigen and may elicit NS1-specifric antibody responses in vaccinated individuals. Vaccines 8: 81.

    Sehadová H., Guerra P. A., Šauman I., Reppert S. M. (2020): A re-evaluation of silk measurement by the Cecropia caterpillar (Hyalophora cecropia) during cocoon construction reveals use of a silk odometer that is temporally regulated. PLoS One 15: e0228453.

    Sehadová H., Takasu Y., Žaloudíková A., Lin Y., Šauman I., Sezutsu H., Rouhová L., Kodrík D., Žurovec H. (2020): Functional Analysis of adipokinetic hormone signaling in Bombyx mori. Cells 9: 2667.

    Shaik H.A., Mishra A., Sehadová H., Kodrík D. (2020): Responses of sericotropin to toxic and pathogenic challenges: possible role in defense of the wax moth Galleria mellonella. Comp Biochem Physiol C Toxicol Pharmacol 227: 108633.

    Troullinaki M., Chen L. Vitt A., Pyrina I., Phieler J., Kourtzelis I., Chmelař J., Sprott D., Gercken B., Koutsilieris M., Chavakis T., Chatzigeorgiou A. (2020): Robo4-mediated pancreatic endothelial integrity decreases inflammation and islet destruction in autoimmune diabetes. FASEB J 34: 3336-3346.

    Vaidulych, M., Pleskunov P., Kratochvíl J., Mašková H., Kočová P., Nikitin D., Hanuš J., Kylián O., Štěrba J., Biederman H., Choukourov A. (2020): Convex vs. concave surface nano-curvature of Ta2O5 thin films for tailoring the osteoblast adhesion. Surf Coat Technol 393: 125805.

    Weyda F., Kodrík D. (2020): New fuctionally ultrastructural details of the honey bee stinger tip: serrated edge and pitted surface. J Apic Res 59.

  • 2019

    Barčák D., Yoneva A., Sehadová H., Oros M., Gustinelli A., Kuchta R. (2019): Complex insight on microanatomy of larval “human broad tapeworm” Dibothriocephalus latus (Cestoda: Diphyllobothriidea). Parasit Vectors 12: 408.

    Bertolini E., Schubert F.K., Zanini D., Sehadová H., Helfrich-Förster C., Menegazzi P. (2019): Life at high latitudes does not require circadian behavioral rhythmicity under constant darkness. Curr Biol 29: 3928-3936.

    Caisová V., Li L., Gupta G., Jochmanová I., Jha A., Uher O., Huynh T.T., Miettinen M., Pang Y., Abunimer L., Niu G., Chen X., Ghayee H.K., Taïeb D., Zhuang Z., Ženka J., Pacák K. (2019): The significant reduction or complete eradication of subcutaneous and metastatic lesions in a pheochromocytoma mouse model after immunotherapy using mannan-BAM, TLR ligands, and anti-CD40. Cancers 11: 654.

    Carreras-González A., Barriales D., Palacios A., Montesinos-Robledo M., Navas N., Azkargorta M., Peña-Cearra, Tomás-Cortázar J., Escobes I., Pascual-Itoiz M.A., Hradiská J., Kopecký J., Gil-Carton D., Prados-Rosales R., Abecia L., Atondo E., Martín I., Pellón A., Elortza F., Rodríguez H., Anguita J. (2019): Regulation of macrophage activity by surface receptors contained within Borrelia burgdorferi-enriched phagosomal fractions. PLoS Pathog 15: e1008163.

    Chmelař J., Kotál J., Kovaříková A., Kotsyfakis M. (2019): The use of tick salivary proteins as novel therapeutics. Front Physiol 76: 2003-2013.

    Hönig V., Palus M., Kašpar T., Zemanová M., Majerová K., Hofmannová L., Papežík P., Sikutová S., Rettich F., Hubálek Z., Rudolf I., Votýpka J., Modrý D., Růžek D. (2019): Multiple lineages of Usutu virus (Flaviviridae, Flavivirus) in blackbirds (Turdus merula) and mosquitoes (Culex pipiens, Cx. modestus) in the Czech Republic (2016-2019). Microorganisms 7: 568.

    Hönig V., Švec P., Marek L., Mrkvička T.,Zubriková D., Wittmann M., Masař O., Szturcová D., Růžek D., Pfister K., Grubhoffer L. (2019): Model of risk of exposure to Lyme borreliosis and tick-borne encephalitis virus-infected ticks in the border area of the Czech Republic (South Bohemia) and Germany (Lower Bavaria and Upper Palatinate). Int J Environ Res Public Health 16: 10.3390/ijerph16071173.

    Kotál J., Stergiou N., Buša M., Chlastáková A., Beránková Z., Řezáčová P., Langhansová H., Schwarz A., Calvo E., Kopecký J., Mareš M., Schmitt E., Chmelař J., Kotsyfakis M. (2019): The structure and function of Iristatin, a novel immunosuppressive tick salivary cystatin. Cell Moll Life Sci 76: 2003-2013.

    Koubová J., Jehlík T., Kodrík D., Sábová M., Šima P., Sehadová H., Závodská R., Frydrychová Čapková R. (2019): Telomerase activity is upregulated in the fat bodies of prediapause bumblebee queens (Bombus terrestris). Insect Biochem Mol Biol 115: 103241.

    Kratochvíl J., Kahoun D., Kylián O., Štěrba J., Kretková T., Kousal J., Hanuš J., Vaclová J., Prysiazhnyi V., Sezemský P., Fojtíková P., Lieskovská J., Langhansová H., Krakovský I., Straňák V. (2019): Nitrogen enriched C:H:N:O thin films for improved antibiotics doping. Appl Surf Sci 494: 301-308.

    Krejčová G., Danielová A., Nedbalová P., Kazek M., Strych L., Chawla G., Tennessen J.M., Lieskovská J., Jindra M., Doležal T., Bajgar A. (2019): Drosophila macrophages switch to aerobic glycolysis to mount effective antibacterial defense. Elife 8: e50414.

    Řežábková L., Brabec J., Jirků M., Dellerba M., Kuchta R., Modrý D., Parker W., Jirků Pomajbíková K. (2019): Genetic diversity of the potentially therapeutic tapeworm Hymenolepis diminuta (Cestoda: Cyclophyllidea). Parasitol Int 71: 121-125.

    Selinger M., Tykalová H., Štěrba J., Věchtová P., Vavrušková Z., Lieskovská J., Kohl A., Schnettler E., Grubhoffer L. (2019): Tick-borne encephalitis virus inhibits rRNA synthesis and host protein production in human cells of neural origin. PLoS Negl Trop Dis 13: e0007745.

    Sobotková K., Parker W., Levá J., Růžková J., Lukeš J., Jirků Pomajbíková K. (2019): Helminth therapy – from the parasite perspective. Trends Parasitol 35: 501-515.

    Uher O., Caisová V., Hansen P., Kopecký J., Chmelař J., Zhuang Z., Ženka J., Pacák K. (2019): Coley´s immunotherapy revived: Innate immunity as a link in priming cancer cells for an attack by adaptive immunity. Semin Oncol 46: 385-392.

  • 2018

    Bezawork-Geleta A., Wen H., Dong L., Yan B., Vider J., Boukalová S., Krobová L., Váňová K., Zobalová R., Sobol M., Hozák P., Novais S.M., Caisová V., Abaffy P., Naraine R., Pang Y., Zaw T., Zhang P., Šindelka R., Kubišta M., Zuryn S., Molloy M.P., Berridge M.V., Pacák K., Rohlena J., Park S., Neužil J. (2018): Alternative assembly of respiratory complex II connects energy stress to metabolic checkpoints. Nat Commun 9: 2221.

    Caisová V., Uher O., Nedbalová P., Jochmanová I., Kvardová K., Masáková K., Krejčová G., Paďouková L., Chmelař J., Kopecký J., Ženka J. (2018): Effective cancer immunotherapy based on combination of TLR agonists with stimulation of phagocytosis. Int Immunopharmacol 59: 86-96.

    Frutos E., Karlík M., Jiménez J.A., Langhansová H., Lieskovská J., Polcar T. (2018): Development of new β/α″-Ti-Nb-Zr biocompatible coating with low Young's modulus and high toughness for medical applications. Mater Des 142: 44-55.

    Hartmann D., Šíma R., Konvičková J., Perner J., Kopáček P., Sojka D. (2018): Multiple legumain isoenzymes in ticks. Int J Parasitol 48: 167-178.

    Jalovecká M., Hartmann D., Miyamoto Y., Eckmann L., Hajdušek O., O'Donoghue A.J., Sojka D. (2018): Validation of Babesia proteasome as a drug target. Int J Parasitol Drugs Drug Resist 8: 394-402.

    Jirků Pomajbíková K., Jirků M., Levá J., Sobotková K., Morien E., Parfrey L.W. (2018): The benign helminth Hymenolepis diminuta ameliorates chemically induced colitis in a rat model system. Parasitology 145: 1324-1335.

    Kratochvíl J., Kahoun D., Štěrba J., Langhansová H., Lieskovská J., Fojtíková P., Hanuš J., Kousal J., Kylián O., Straňák V. (2018): Plasma polymerized C:H:N:O thin films for controlled release of antibiotic substances. Plasma Process Polym 15: 1700160.

    Kratochvíl J., Štěrba J., Lieskovská J., Langhansová H., Kuzminova A., Khalakhan I., Kylián O., Straňák V. (2018): Antibacterial effect of Cu-C:F nanocomposites deposited on PEEK substrates. Mater Lett 230: 96-99.

    Lieskovská J., Páleníková J., Langhansová H., Chmelař J., Kopecký J. (2018): Saliva of Ixodes ricinus enhances TBE virus replication in dendritic cells by modulation of pro-survival Akt pathway. Virology 514: 98-105.

    Pang Y., Lu Y., Caisová V., Liu Y., Bullová P., Huynh T.T., Zhou Y., Yu D., Fryšák Z., Hartmann I., Taïeb D., Pacák K., Yang C. (2018): Targeting NAD+/PARP DNA repair pathway as a novel therapeutic approach to SDHB-mutated cluster I pheochromocytoma and paraganglioma. Clin Cancer Res 24: 3423-3432.

    Růžková J., Květoňová D., Jirků M., Lhotská Z., Stensvold C.R., Parfrey L.W., Jirků Pomajbíková K. (2018): Evaluating rodent experimental models for studies of Blastocystis ST1. Exp Parasitol 191: 55-61.

    Širmarová J., Salát J., Palus M., Hönig V., Langhansová H., Holbrook M.R., Růžek D. (2018): Kyasanur Forest Disease virus infection activates human vascular endothelial cells and monocyte-derived dendritic cells. Emerg Microbes Infect 7: 175.

    Xin M., Štěrba J., Shaliutina-Kolesova A., Dzyuba B., Lieskovská J., Boryshpolets S., Siddique M.A.M., Kholodnyy V., Lebeda I., Linhart O. (2018): Protective role of antifreeze proteins on sterlet (Acipenser ruthenus) sperm during cryopreservation. Fish Physiol Biochem 44: 1527-1533.

  • 2017

    Cabezas-Cruz A., Mateos-Hernández L., Chmelař J., Villar M., de la Fuente J. (2017): Salivary prostaglandin E2: Role in tick-induced allergy to red meat. Trends Parasitol 33: 495-498.

    Elsterová J., Palus M., Širmarová J., Kopecký J., Niller H.H., Růžek D. (2017): Tick-borne encephalitis virus neutralization by high dose intravenous immunoglobulin. Ticks Tick Borne Dis 8: 253-258.

    Chmelař J., Kotál J., Langhansová H., Kotsyfakis M. (2017): Protease inhibitors in tick saliva: The role of serpins and cystatins in tick-host-pathogen interaction. Front Cell Infect Microbiol 7: 216.

    Palus M., Vancová M., Širmarová J., Elsterová J., Perner J., Růžek D. (2017): Tick-borne encephalitis virus infects human brain microvascular endothelial cells without compromising blood-brain barrier integrity. Virology 507: 110-122.

    Rezková M., Kopecký J. (2017): Anti-tumour necrosis factor activity in saliva of various tick species and its appearance during the feeding period. Folia Parasitol 64: 032.

     

  • 2016

    Caisová V., Vieru A., Kumžáková Z., Glaserová S., Husníková H., Vácová N., Krejčová G., Paďouková L., Jochmanová I., Wolf K.I., Chmelař J., Kopecký J., Ženka J. (2016): Innate immunity based cancer immunotherapy: B16-F10 murine melanoma model. BMC Cancer 16: 940.

    Černý J., Selinger M., Palus M., Vavrušková Z., Tykalová H., Bell-Sakyi L., Štěrba J., Grubhoffer L., Růžek D. (2016): Expression of a second open reading frame present in the genome of tick-borne encephalitis virus strain Neudoerfl is not detectable in infected cells. Virus Genes 52: 309-316.

    Elsterová J., Palus M., Širmarová J., Kopecký J., Niller H.H., Růžek D. (2016): Tick-borne encephalitis virus neutralization by high dose intravenous immunoglobulin. In press.

    Ergunay K., Tkachev S., Kozlova I., Růžek D. (2016): A review of methods for detecting tick-borne encephalitis virus infection in tick, animal, and human specimens. Vector Borne Zoonotic Dis 16: 4-12.

    Eyer L., Nencka R., Huvarová I., Palus M., Joao Alves M., Gould E.A., De Clercq E., Růžek D. (2016): Nucleoside inhibitors of Zika virus. J Infect Dis 214: 707-711.

    Eyer L., Šmídková M., Nencka R., Neča J., Kastl T., Palus M., De Clercq E., Růžek D. (2016): Structure-activity relationships of nucleoside analogues for inhibition of tick-borne encephalitis virus. Antiviral Res 133: 119-129.

    Chmelař J., Chatzigeorgiou A., Chung K.J., Prucnal M., Voehringer D., Roers A., Chavakis T. (2016): No role for mast cells in obesity-related metabolic dysregulation. Front Immunol 7: 524.

    Chmelař J., Kotál J., Karim S., Kopáček P., Francischetti I.M., Pedra J.H., Kotsyfakis M. (2015): Sialomes and mialomes: A system-biology view of tick tissues and tick-host interactions. Trends Parasitol 32: 242-254.

    Chmelař J., Kotál J., Kopecký J., Pedra J.H., Kotsyfakis M. (2016): All for one and one for all on the tick-host battlefield. Trends Parasitol, 32: 368-377.

    Valdés J.J., Gil V.A., Butterill P.T., Růžek D. (2016): An all-atom, active site expoloration of antiviral drugs that target Flaviviridae polymerases. J Gen Virol 97: 2552-2565.

    Waldmannová E., Caisová V., Fáberová J., Sváčková P., Kovářová M., Sváčková D., Kumžáková Z., Jačková A., Vácová N., Nedbalová P., Horká M., Kopecký J., Ženka J. (2016): The use of Zymosan A and bacteria anchored to tumor cells for effective cancer immunotherapy: B16-F10 murine melanoma model. Int Immunopharmacol 39: 295-306.

    Wang X., Shaw D.K., Sakhon O.S., Snyder G.A., Sundberg E.J., Santambrogio L., Sutterwala F.S., Dumler J.S., Shirey K.A., Perkins D.J., Richard K., Chagas A.C., Calvo E., Kopecký J., Kotsyfakis M., Pedra J.H. (2016): The tick protein sialostatin L2 binds to annexin A2 and inhibits NLRC4-mediated inflammasome activation. Infect Immun 84: 1796-1805.

    Zouharová D., Lipenská I., Fojtíková M., Kulich P., Neča J., Slaný M., Kovařčík K., Turánek-Knötigová P., Hubatka F., Celechovská H., Mašek J., Koudelka S., Procházka L., Eyer L., Plocková J., Bartheldyová E., Miller A.D., Růžek D., Raška M., Janeba Z., Turánek J. (2016): Antiviral activities of 2,6-diaminopurine-based acyclic nukleoside phosphonates against herpesviruses: In vitro study results with pseudorabies virus (PrV, SuHV-1). Vet Microbiol 184: 84-93.

  • 2015

    Bílý T., Palus M. Eyer L., Elsterová J., Vancová M., Růžek D. (2015): Electron tomography analysis of tick-borne encephalitis virus infection in human neurons. Sci Rep 5: 10745.

    Chmelař J., Kotál J., Karim S., Kopáček P., Francischetti I.M., Pedra J.H., Kotsyfakis M. (2015): Sialomes and mialomes: A system-biology view of tick tissues and tick-host interactions. Trends Parasitol, doi: 10.1016/j.pt.2015.10.002. [Epub ahead of print]

    Elsterová J., Černý J., Müllerová J., Šíma R., Coulson S.J., Lorentzen E., Strom H., Grubhoffer L. (2015): Search for tick-borne pathogens in the Svalbard Archipelago and Jan Mayen. Polar Res 34: 27466.

    Eyer L., Valdés J.J., Gil V.A., Nencka R., Hřebabecký H., Šála M., Salát J., Černý J., Palus M., De Clercq E., Růžek D. (2015): Nucleoside inhibitors of tick-borne encephalitis virus. Antimicrob Agents Chemother 59: 5483-5493.

    Formanová P., Černý J., Bolfíková-Černá B., Valdés J.J., Kozlová I., Dzhioev Y., Růžek D. (2015): Full genome sequences and molecular characterization of tick-borne encephalitis virus strains isolated form human patients. Ticks Tick Borne Dis 6: 38-46.

    Hönig V., Švec P., Halas P., Vavrušková Z., Tykalová H., Kilian P., Vetišková V., Dorňáková V., Štěrbová J., Šimonová Z., Erhart J., Štěrba J., Golovchenko M., Rudenko N., Grubhoffer L. (2015): Ticks and tick-borne pathogens in South Bohemia (Czech Republic): Spatial variability in Ixodes ricinus abundance, Borrelia burgdorferi and tick-borne encephalitis virus prevalence. Ticks Tick Borne Dis. 6: 559-567.

    Klein M., Brühl T.J., Staudt V., Reuter S., Grebe N., Gerlitzki B., Hoffmann M., Bohn T., Ulges A., Stergiou N., de Graaf J., Löwer M., Taube C., Becker M., Hain T., Dietzen S., Stassen M., Huber M., Lohoff M., Chagas A.C., Andersen J., Kotál J., Langhansová H., Kopecký J., Schild H., Kotsyfakis M., Schmitt E., Bopp T. (2015): Tick salivary sialostatin L represses the initiation of immune responses by targeting IRF4-dependent transcription in murine mast cells. J Immunol 195: 621-631.

    Kodrík, D., Stašková T., Jedličková V., Weyda F., Závodská R., Pflegerová J. (2015): Molecular characterization, tissue distribution, and ultrastructural localization of adipokinetic hormones in the CNS of the firebug Pyrrhocoris apterus (Heteropetra, Insecta). Gen Comp Endocr 210: 1-11.

    Kotál J., Langhansová H., Lieskovská J., Andersen J.F, Francischetti I.M., Chavakis T., Kopecký J., Pedra J.H., Kotsyfakis M., Chmelař J. (2015): Modulation of host immunity by tick saliva. J Proteomics 128: 58-68.

    Langhansová H., Bopp T., Schmitt E., Kopecký J. (2015): Tick saliva increases production of three chemokines including monocyte chemoattractant protein-1, a histamine-releasing cytokine. Parasite Immunol 37: 92-96.

    Lieskovská J., Páleníková J., Langhansová H., Chagas A.C., Calvo E., Kotsyfakis M., Kopecký J. (2015): Tick sialostatins L and L2 differentially influence dendritic cell responses to Borrelia spirochetes. Parasite Vector 8: DOI: 10.1186/s13071-015-0887-1.

    Lieskovská J., Páleníková J., Širmarová J., Elsterová J., Kotsyfakis M., Chagas A.C., Calvo E., Růžek D., Kopecký J. (2015): Tick salivary cystatin sialostatin L2 suppresses IFN responses in mouse dendritic cells. Parasite Immunol 37: 70-78.

    Páleníková J., Lieskovská J., Langhansová H., Kotsyfakis M., Chmelař J., Kopecký J. (2015): Ixodes ricinus salivary serpin IRS-2 affects Th17 differentiation via inhibition of the interleukin-6/STAT-3 signaling pathway. Infect Immun 83: 1949-1956.

    Palus M., Formanová P., Salát J., Žampachová E., Elsterová J., Růžek D. (2015): Analysis of serum levels of cytokines chemokines, growth factors, and monoamine neurotransmitters in patients with tick-borne encephalitis: Identification of novel inflammatory markers with implications for pathogenesis. J Med Virol 87: 885-892.

    Procházka A., Dammer J., Weyda F., Sopko V., Beneš J., Zeman J., Jandejsek I. (2015): Biological object recognition in µ-radiography images. J Inst 10: C03023.

    Strnad M., Elsterová J., Schrenková J., Vancová M., Rego R.O., Grubhoffer L., Nebesářová J. (2015): Correlative cryo-fluorescence and cryo-scanning electron microscopy as a straightforward tool to study host-pathogen interactions. Sci Rep doi: 10.1038/srep18029.

    Weisheit S., Villar M., Tykalová H., Popara M., Loecherbach J., Watson M., Růžek D., Grubhoffer L., de la Fuente J., Fazakerley J.K., Bell-Sakyi L. (2015): Ixodes scapularis and Ixodes ricinus tick cell lines respond to infection with tick-borne encephalitis virus: transcriptomic and proteomic analysis. Parasit Vectors, doi: 10.1186/s13071-015-1210-x.

    Weyda F., Pflegerová J., Stašková T., Tomčala A., Prenerová E., Zemek R., Volter L., Kodrík D. (2015): Ultrastructural and biochemical comparison of summer active and summer diapausing pupae of the horse chestnut leaf miner, Cameraria ohridella (Lepidoptera: Gracillariidae). Eur J Entomol 112: 197-203.

     

Číst dál …Výzkum

  • Přečteno: 5369

Napsáno dne . Zveřejněno v PRF.

Studijní materiály

Katedra medicínské biologie

Studijní materiály ke kurzům

Číst dál …Studijní materiály

  • Přečteno: 4360

Napsáno dne . Zveřejněno v PRF.

Nabídka témat

Katedra medicínské biologie

Nabídka témat

  • Bakalářské práce

    Kombinovaná aplikace genetické a psychologické selekce vhodných dobrovolníků pro studium abnormálně vysokého obsazení dopaminových D2 receptorů metodou pozitronové emisní tomografie

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská

    Školitel: Mgr. Dagmar Riegert Bystřická, Ph.D. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

    Dopamin funguje v mozku jako neurotransmiter, který společně s dalšími hormony významně reguluje fyziologické a behaviorální funkce jako jsou motorické funkce, kognitivní funkce, přičemž se zcela zásadně podílí na tvorbě motivačního systému a touze po odměně. 

    Dědičná tendence směřující k časté průzkumné činnosti a intenzivnímu vzrušení v reakci na nové podněty se označuje jako chování typu novelty seeking (NS). Novelty seeking je zařazeno v inventáři povahových vlastností, tzv. Temperament and Character Inventory-Revised (TCI-R), a skládá se ze čtyř podskupin (průzkumné vrušení, impulzivnost, extravagance, neuspořádanost). Dotazník TCI-R je globálně používaný a uznávaný v psychologickém a neurobiologickém výzkumu. Jedinci, kteří mají vysoké skóre novelty seeking, jsou temepramentní, průzkumní, zvědaví, impulzivní, roztržití a snadno podlehnou nudě. Rychle se zapojí do čehokoli, co je nové a neznámé – což může vést k potenciální odměně – ať už jsou to adrenalinové sporty či návykové látky. Vysoké skóre NS je spojováno s nedostatečnou aktivitou dopaminu. 

    Ovšem vliv na produkci dopaminu má také genetika. Gen DRD2, kódující dopaminový receptor D2, je intenzivně studován v souvislosti s několika SNP. Mezi ně se řadí např. polymorfismy TaqIA a –141C Ins/Del. Polymorfismus TaqIA, respektive jeho recesivní alela A1, koreluje s o 30 % menší počtem exprimovaných D2 receptorů; alela –141C Del polymorfismu -141C Ins/Del je spojována se sníženou expresí genu DRD2. Funkci dopaminu ovlivňuje i gen COMT (katechol-O-metyltransferáza). Polymorfismus v genu COMT Val158Met zodpovídá za degradaci dopaminu, snižuje funkci tohoto enzymu až o 40 %. Zmíněné polymorfismy ovlivňující funkci dopaminu a/nebo expresi příslušných receptorů, korelují  s lidským chováním. Z tohoto důvodu je zkoumán vztah mezi novelty seeking behavior a dopaminergním systémem.

    Co se student naučí: naváže na diplomovou práci Mgr. Lindy Jandové z roku 2019, seznámí se s prací v klinické genetické laboratoři, prakticky zvládne metody izolace DNA, PCR, ELFO, PCR RFLP, real-time PCR, analýza a zpracování výsledků.

    Molekulární aspekty rozvoje onemocnění klíšťové encefalitidy (oblast nabízených témat)

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská – rozsah práce lze přizpůsobit

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Klíšťová encefalitida (KE) je závažné virové onemocnění vyvolané virem klíšťové encefalitidy (VKE). VKE je flavivirus, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, nevolností, bolestmi hlavy a v těžších případech může vést k meningitidě, encefalitidě, meningoencefalitidě. Onemocnění může skončit smrtí, ale drtivé jsou i dopady postencefalického syndromu (25–50 % pacientů), který může zahrnovat: obrny, parézy, ataxie, únavy, bolesti hlavy, poruchy smyslů a kognitivních či neuropsychiatrických funkcí.

    Následky onemocnění jdou ruku v ruce se závažností akutního průběhu onemocnění. Na čem ale tento průběh závisí a proč u někoho dochází k rozvoji těžkých forem onemocnění a jiného proběhne jen formou horečky? Jak se virus dostane do mozku? Může za to sám virus, nebo je to souhra okolností? Jaké jsou molekulární faktory patogena (viru) a jaké hostitele, jež vznik a průběh onemocnění předurčují? Na tyto a další otázky můžete formou rešerše, nebo experimentu odpovědět i Vy během své kvalifikační práce.

    Porozumění těmto faktorům je důležité pro lepší diagnostiku, prevenci a léčbu klíšťové encefalitidy, ale téma má přesah i do dalších virových onemocnění (horečka denque, onemocnění zika, západonilská horečka, atd.)

    Experimentální část práce bude zaměřena na využití virologických, imunologických a molekulárních metod.

    Zaměření a rozsah práce je možné přizpůsobit. Detaily jsou dostupné na vyžádání.

    Antivirové vakcíny, detekce, diagnostika a léčba (oblast nabízených témat)

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská – rozsah práce lze přizpůsobit

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Spolehlivé antivirové vakcíny, detekce, diagnostika a léčba jsou klíčovými nástroji pro kontrolu a prevenci šíření virů a snížení závažnosti virových infekcí. Je důležité neustále zdokonalovat tyto strategie a vyvíjet nové metody, aby bylo možné účinně reagovat na stále se měnící virové hrozby. Naším modelovým virem je virus klíšťové encefalitidy (VKE). VKE je původcem závažného virové onemocnění centrální nervové soustavy. Vývoj a poznání v oblasti prevence a léčby tohoto onemocnění má přesah do dalších významných virových onemocnění člověka (horečka denque, onemocnění zika, západonilská horečka, atd.) Proti viru klíšťové encefalitidy dosud neexistuje specifická léčba, dříve dostupná léčba s sebou nesla řadu kontroverzí a nejasností. S odstupem času a s novými poznatky se naskýtají možnosti vývoje terapeutických protilátek proti tomuto viru a možnosti léčby. V současné době existuje velmi účinná vakcína, nicméně moderní metody umožňují řadu zlepšení.

    Pokud Vás problematika zajímá můžete se do jejího řešení zapojit formou rešerše, nebo i experimentálně ve své kvalifikační práci pod vedením zkušených pracovníků z Laboratoře arbovirologie.

    Experimentální část práce bude využívat virologických, imunologických, molekulárních a genetických metod.

    Konkrétní zaměření a rozsah práce jsou dostupné na vyžádání.

  • Magisterské práce

    Kombinovaná aplikace genetické a psychologické selekce vhodných dobrovolníků pro studium abnormálně vysokého obsazení dopaminových D2 receptorů metodou pozitronové emisní tomografie

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská

    Školitel: Mgr. Dagmar Riegert Bystřická, Ph.D. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

    Dopamin funguje v mozku jako neurotransmiter, který společně s dalšími hormony významně reguluje fyziologické a behaviorální funkce jako jsou motorické funkce, kognitivní funkce, přičemž se zcela zásadně podílí na tvorbě motivačního systému a touze po odměně. 

    Dědičná tendence směřující k časté průzkumné činnosti a intenzivnímu vzrušení v reakci na nové podněty se označuje jako chování typu novelty seeking (NS). Novelty seeking je zařazeno v inventáři povahových vlastností, tzv. Temperament and Character Inventory-Revised (TCI-R), a skládá se ze čtyř podskupin (průzkumné vrušení, impulzivnost, extravagance, neuspořádanost). Dotazník TCI-R je globálně používaný a uznávaný v psychologickém a neurobiologickém výzkumu. Jedinci, kteří mají vysoké skóre novelty seeking, jsou temepramentní, průzkumní, zvědaví, impulzivní, roztržití a snadno podlehnou nudě. Rychle se zapojí do čehokoli, co je nové a neznámé – což může vést k potenciální odměně – ať už jsou to adrenalinové sporty či návykové látky. Vysoké skóre NS je spojováno s nedostatečnou aktivitou dopaminu. 

    Ovšem vliv na produkci dopaminu má také genetika. Gen DRD2, kódující dopaminový receptor D2, je intenzivně studován v souvislosti s několika SNP. Mezi ně se řadí např. polymorfismy TaqIA a –141C Ins/Del. Polymorfismus TaqIA, respektive jeho recesivní alela A1, koreluje s o 30 % menší počtem exprimovaných D2 receptorů; alela –141C Del polymorfismu -141C Ins/Del je spojována se sníženou expresí genu DRD2. Funkci dopaminu ovlivňuje i gen COMT (katechol-O-metyltransferáza). Polymorfismus v genu COMT Val158Met zodpovídá za degradaci dopaminu, snižuje funkci tohoto enzymu až o 40 %. Zmíněné polymorfismy ovlivňující funkci dopaminu a/nebo expresi příslušných receptorů, korelují  s lidským chováním. Z tohoto důvodu je zkoumán vztah mezi novelty seeking behavior a dopaminergním systémem.

    Co se student naučí: naváže na diplomovou práci Mgr. Lindy Jandové z roku 2019, seznámí se s prací v klinické genetické laboratoři, prakticky zvládne metody izolace DNA, PCR, ELFO, PCR RFLP, real-time PCR, analýza a zpracování výsledků.

    In vitro characterization of mutations in gene PTPN11 from individuals with neurodevelopmental disorders

    Supervisor: Mgr. Michaela Fencková, Phd, Laboratory of Neurogenetics, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

    Co-supervisor: RNDr. Petra Havlíčková

    Single gene mutations represent the leading cause of intellectual disability (ID) and autism spectrum disorder (ASD). Missense variants that result in a change of one amino acid (AA) in the protein sequence, contribute to disease risk to a similar or even greater degree than likely gene-disruptive mutations but their effect on protein structure and function is not known.

    In this project, the student will investigate de novo missense variants in gene PTPN11 that encodes a protein tyrosine phosphatase SHP2. These variants were found in individuals with ID/ASD and not in the unaffected siblings and they are predicted as pathogenic. The student will prepare recombinant SHP2 protein with and without the corresponding single AA changes and test the effect of these changes on protein phosphorylation. This will answer whether the variants affect SHP2 function and if yes, whether they increase or decrease its phosphatase activity. The project will complement the characterization of these mutations for cognitive dysfunction in our pre-clinical Drosophila model.

    Molekulární aspekty rozvoje onemocnění klíšťové encefalitidy (oblast nabízených témat)

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská – rozsah práce lze přizpůsobit

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Klíšťová encefalitida (KE) je závažné virové onemocnění vyvolané virem klíšťové encefalitidy (VKE). VKE je flavivirus, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, nevolností, bolestmi hlavy a v těžších případech může vést k meningitidě, encefalitidě, meningoencefalitidě. Onemocnění může skončit smrtí, ale drtivé jsou i dopady postencefalického syndromu (25–50 % pacientů), který může zahrnovat: obrny, parézy, ataxie, únavy, bolesti hlavy, poruchy smyslů a kognitivních či neuropsychiatrických funkcí.

    Následky onemocnění jdou ruku v ruce se závažností akutního průběhu onemocnění. Na čem ale tento průběh závisí a proč u někoho dochází k rozvoji těžkých forem onemocnění a jiného proběhne jen formou horečky? Jak se virus dostane do mozku? Může za to sám virus, nebo je to souhra okolností? Jaké jsou molekulární faktory patogena (viru) a jaké hostitele, jež vznik a průběh onemocnění předurčují? Na tyto a další otázky můžete formou rešerše, nebo experimentu odpovědět i Vy během své kvalifikační práce.

    Porozumění těmto faktorům je důležité pro lepší diagnostiku, prevenci a léčbu klíšťové encefalitidy, ale téma má přesah i do dalších virových onemocnění (horečka denque, onemocnění zika, západonilská horečka, atd.)

    Experimentální část práce bude zaměřena na využití virologických, imunologických a molekulárních metod.

    Zaměření a rozsah práce je možné přizpůsobit. Detaily jsou dostupné na vyžádání.

    Antivirové vakcíny, detekce, diagnostika a léčba (oblast nabízených témat)

    Typ práce: bakalářská nebo magisterská – rozsah práce lze přizpůsobit

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Spolehlivé antivirové vakcíny, detekce, diagnostika a léčba jsou klíčovými nástroji pro kontrolu a prevenci šíření virů a snížení závažnosti virových infekcí. Je důležité neustále zdokonalovat tyto strategie a vyvíjet nové metody, aby bylo možné účinně reagovat na stále se měnící virové hrozby. Naším modelovým virem je virus klíšťové encefalitidy (VKE). VKE je původcem závažného virové onemocnění centrální nervové soustavy. Vývoj a poznání v oblasti prevence a léčby tohoto onemocnění má přesah do dalších významných virových onemocnění člověka (horečka denque, onemocnění zika, západonilská horečka, atd.) Proti viru klíšťové encefalitidy dosud neexistuje specifická léčba, dříve dostupná léčba s sebou nesla řadu kontroverzí a nejasností. S odstupem času a s novými poznatky se naskýtají možnosti vývoje terapeutických protilátek proti tomuto viru a možnosti léčby. V současné době existuje velmi účinná vakcína, nicméně moderní metody umožňují řadu zlepšení.

    Pokud Vás problematika zajímá můžete se do jejího řešení zapojit formou rešerše, nebo i experimentálně ve své kvalifikační práci pod vedením zkušených pracovníků z Laboratoře arbovirologie.

    Experimentální část práce bude využívat virologických, imunologických, molekulárních a genetických metod.

    Konkrétní zaměření a rozsah práce jsou dostupné na vyžádání.

  • Disertační práce

    Impact of viral NS1 protein on pathogenesis of tick-borne encephalitis

    Typ práce: disertační

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Virus klíšťové encefalitidy je původcem závažného onemocnění centrální nervové soustavy člověka. Virový nestrukturní protein 1 (NS1) je vysoce konzervovaný flavivirový protein. Dimer NS1 (mNS1) se váže na membránu endoplazmatického retikula, kde se podílí na replikaci viru, nebo na plazmatickou membránu. NS1 je také sekretován z infikované buňky jako hexamer (sNS1), který hraje důležitou roli v patogenezi onemocnění. Role sNS1 v patogenezi byla blíže charakterizována pro flaviviry přenášené komáry jako virus dengue nebo virus západonilské horečky. sNS1 protein z viru dengue zvyšuje propustnost vaskulárních endotelových buněk a způsobuje poškození cévních stěn. Podílí se na úniku viru před imunitním systémem a indukuje produkci prozánětlivých cytokinů a chemokinů, které přispívají k rozvoji imunopatologie. V současné době je flavivirům přenášenými komáry a jejich sNS1 proteinu věnována soustavná pozornost, avšak zcela chybí informace o roli sNS1 v patogenezi klíšťové encefalitidy. Práce bude cílit na dynamiku sekrece NS1 během patogeneze s ohledem na replikaci viru, pomocí in vitro modelu lidských primárních buněk a in vivo myšího modelu. Dále na popsání efektu NS1 na propustnost hematoencefalické bariéry u lidských a myších primárních buněk mozku. Výsledky této práce umožní lepší porozumění mezi interakcemi VKE a hematoencefalickou bariérou, které jsou klíčové pro infekci mozku, ale také celkové role NS1 proteinu v patogenezi. Pochopení mechanismů patogeneze VKE je stěžejní pro vývoj specifické antivirové terapie.

    Detaily práce jsou dostupné na vyžádání.

    Tick-borne encephalitis virus interactions with neurovascular unit cells at the cellular and molecular level

    Typ práce: disertační

    Školitel: Martin Palus (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Laboratoř arbovirologie PAÚ BC AVČR

    Klíšťová encefalitida je jednou z nejvýznamnějších arbovirových infekcí centrální nervové soustavy člověka. Pro rozvoj neurologických forem klíšťové encefalitidy je nezbytné překročení hematoencefalické bariéry (HEB). Přesný mechanismus, kterým VKE proniká do mozkového parenchymu není znám, v úvahu však, mimo jiné, připadá hematogenní cesta skrze infekci mikrovaskulárních endoteliálních buněk mozku. Po překročení bariéry se virus replikuje v přiléhajících pericytech, astrocytech a dalších nervových buňkách, které společně utvářejí tzv. neurovaskulární jednotku. Infekce neurovaskulární jednotky vede k produkci široké škály prozánětlivých mediátorů a metaloproteináz s potenciálem poškodit integritu HEB. Bude sestaven 3D modelu HEB s použitím lidských primárních buněk (mikrovaskulární endoteliální buňky mozku, pericyty, astrocyty, mikroglie, neurony), jenž poskytne komplexní vhodné experimentální prostředí pro studium intercelulárních interakcí v průběhu infekce VKE a jejich vlivu na integritu HEB. Imunopatologické reakce v centrální nervové soustavě a klinický průběh klíšťové encefalitidy se liší v závislosti na konkrétním kmenu viru. Změny v permeabilitě HEB budou studovány za použití různých kmenů VKE k infekci myší, které v současné době stále představují nejlepší in vivo model pro studium komplexních systemických reakcí.

    Detaily práce jsou dostupné na vyžádání.

Číst dál …Nabídka témat

  • Přečteno: 3921

Další články …

Přihlaste si
odběr newsletteru

formulář pro odběr

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Přijímací zkoušky

Studium

Věda & výzkum

Přihlásit se

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0