Katedra molekulární biologie a genetiky

Michaela Fencková z Přírodovědecké fakulty JU se stala členkou prestižní multidisciplinární mezinárodní sítě vědců FKNE.
Více na https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/aktualne/hlavni/doktorka-fenckova-z-jihoceske-univerzity-se-stala-clenkou-prestizni-multidisciplinarni-mezinarodni-site-vedcu-fkne?fbclid=IwAR2gKjJGe7emZdsC5oxLhyOkdZdfaVn81LU31otQVhs_p6m1UXe2eeRmCUU

Skupina Petra Nguyena objasnila roli sekvenčních repeticí při umístnění ribozomální DNA v genomech motýlů.
To nám pomáhá pochopit mechanismy reorganizace genomů v průběhu evoluce a vzniku nových druhů.
Celý článek: https://academic.oup.com/.../10.1093/gbe/evad090/7179266...

Úspěch na druhou 👏 Obrázek na obálce aktuálního čísla Nature od týmu Leoš Valášek, Zdeněk Paris a Julius Lukeš.

Úžasný úspěch z laboratoře Julia Lukeše a Zdeňka Parise od našeho doktoranda Ambara Kachaleho 🥳
Rozluštění genetické záhady bylo publikováno v prestižním vědeckém časopise Nature.
https://www.nature.com/articles/s41586-022-05584-2?fbclid=IwAR27h7jBKhi-Hcu-tPjugeApeosP728vm1zios5U3yob2zgdCXayCO2FGhw

Katedra molekulární biologie a genetiky

Garant oboru: doc. Mgr. Tomáš Doležal, Ph.D.

V našem programu máme více než 50 PhD studentů, z nichž polovina je zahraničních. Studenti se podílejí na špičkových vědeckých projektech, jejich práce se nedávno objevily například v časopisech eLife nebo Current Biology. Studenti využívají skvělého zázemí fakulty a několika ústavů akademie věd, mají přístup k jednomu z nejlépe vybavených středisek elektronové mikroskopie v ČR, konfokálním mikroskopům, metabolomických a proteomických center (fakulta například disponuje nejmodernějším přístrojem „Bruker Daltonics timsTOF Pro“ pro proteomiku ve střední Evropě). Studenti si mohou vybrat z různých kurzů a každý týden se účastní katedrového semináře, kde prezentují zvaní přednášející. Jednou ročně pořádáme pro PhD studenty katedrový retreat, který je skvělou příležitostí prezentovat svou práci a potkat se na celý víkend ve velmi neformální atmosféře. Každý rok také pořádáme pro studenty soutěž o nejlepší vědecký obrázek.

Informace k přihlášení k doktorskému studiu

Aktuální informace pro zájemce o studium: Deadline pro přihlášení k doktorskému studiu je 20.1.2024, přijímací řízení bude 22.-26.1.2024. Víc informací k přihláškám: https://www.prf.jcu.cz/cz/prijimaci-zkousky/doktorske-studium/prihlaska

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

Skutečným přírodním archivem jsou pravidelné roční přírůsty rostlin. Především letokruhy dřevin poskytují konkrétní informace, protože změny prostředí se vždy odráží v jejich růstových reakcích. Věda, která se zabývá letokruhy se nazývá dendrochronologie a slouží jako dostupný zdroje informací o prostředí, ve kterém dřevina roste. Dendrochronologie respektive dendroekologie je mezioborová metoda využívaná v mnohých vědních odvětvích, např. v lesnictví, ekologii, klimatologii, archeologii aj.

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

Analýza škrobových zrn je vhodným zdrojem dat pro archeologii. Škrobová analýza se začala používat pro účely archeologického bádání v posledních třech dekádách. Škrobová zrna patří do skupiny rostlinných mikrozbytků spolu s fytolity, pylem, sporami aj. Zkoumáním těchto rostlinných reziduí se odhalují změny v životním prostředí a změny přirozeně vzniklé přírodními procesy i antropogenními aktivitami. Analýza škrobových zrn je spojena s odpověďmi na otázky ohledně užívání i opracovávání rostlin a složení rostlinné složky lidské potravy. Tato technika je také vhodná pro zkoumání funkce nástrojů, domestikaci rostlin a vegetační historii. Poškozená zrna škrobu mohou však bránit použití této konkrétní techniky. Výsledky vzešlé díky škrobové analýze je vhodné kombinovat s výsledky poskytovanými jinými metodami, jako jsou palynologie, fytolitová analýza nebo rozbory rostlinných makrozbytků.

Škrobová zrna z archeologických artefaktů

Škrob je zásobní polysacharid u většiny fotosynteticky aktivních rostlin. Výjimka jsou rostliny, které tvoří místo škrobu zásobní polysacharid inulin. Škrob je zdroj glukózy pro rostliny uzpůsobený k dlouhodobému uchování. Je směsí dvou homopolysacharidů (amylózy a amylopektinu).

Škrob se tvoří v zelených částech rostliny ve specializovaných organelách, chloroplastech. V chloroplastech vznikají malá škrobová zrna o průměru 1 µm. Škrobová zrna jsou spotřebována nebo transportována. Škrob se dále ukládá ve specializovaných organelách buněk, v amyloplastech. Největší množství škrobu je uloženo v zásobních orgánech ve specializovaných buňkách semen, kořenů a hlíz. Škrob je v amyloplastech uskladněn ve formě škrobových zrn, která jsou druhově specifická. Liší se tvarem, velikostí a poměrem polysacharidů. Tyto vlastnosti škrobových zrn jsou dány z velké části geneticky, ale jsou také ovlivňovány vnějšími vlivy.

Postup analýzy

Škrob je možno identifikovat použitím optické mikroskopie v polarizovaném světle, kdy má škrobové zrno specifický optický projev (extinction cross). Na LAPE jsou k tomuto účelu používána dvě mikroskopovací pracoviště. Optický mikroskop Nikon Eclipse a optický mikroskop Leica MD 2500. Obě pracoviště jsou vybavena digitální kamerou pro záznam a počítačem s ovládacím a analytickým softwarem. Pro přesné morfologické rozlišení škrobových zrn je třeba použít vzorky ze srovnávací sbírky. Lze použít rovněž statistický postup identifikace škrobů z archeologických vzorků.