Skip to main content

PRF

Magisterské studium na KBE

Katedra biologie ekosystémů

Katedra biologie ekosystémů nabízí dva navazující magisterské programy Aplikovaná ekologie a ochrana přírody a Biologie ekosystémů, které jsou určené pro absolventy bakalářských programů Ekologie a ochrana prostředí (tzv. Péče o ŽP), Biologie a příbuzných oborů zajištovaných jinými vysokými školami.

Program Aplikovaná ekologie a ochrana přírody

Vzdělání v programu je zaměřeno na praktický výkon ochrany přírody ve státní správě, management ekosystémů ve vazbě na obnovu přírodní i kulturní krajiny a monitoring životního prostředí. Studium proto zahrnuje předměty z legislativy životního prostředí se speciálním zaměřením na ochranu hodnot přírodního a kulturního dědictví krajiny, biologické hodnocení, základy obnovy kulturní krajiny, atp. Součástí studijního kurikula je i příprava na autorizaci MŽP Hodnocení vlivu na zájmy ochrany přírody podle §67 zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Získané znalosti a dovednosti umožní absolventovi pokračovat buď v aplikačních pozicích ekologů v podnikové a firemní sféře, resp. v kontrolních a inspekčních orgánech rezortu životního prostředí, nebo ve výzkumných a vědeckých ústavech pokračovat v akademické kariéře v doktorském stupni studia v oblastech biologie ekosystémů, ekologie a ochrany přírody a krajiny. Kromě toho mají absolventi možnost uplatnění v laboratořích a provozech ekologických firem a v organizacích státní správy a samosprávy s působností v ochraně přírody a krajiny, popř. zemědělství, lesnictví či ochrany vod.

Program Biologie ekosystémů

Program BE je zaměřen na problematiku a metodologii současné ekologie půdního a vodního prostředí. Propujuje klasickou biologii se studiem procesů na úrovni ekosystémů (chápány jako území - třeba les, louka, rybník, nádrž, kde žijí organismy ve vzájemných vztazích a současně ve vztahu s neživým prostředím). Učíme studenty chápat principy fungování suchozemských a vodních ekosystémů, pojmenovávat jednotlivé složky ekosystémů, hledat příčinné závislosti a vztahy mezi organismy a jejich prostředím a rozumět tak jejich proměnám v čase vlivem změn podmínek prostředí a lidských zásahů.

Program zahrnuje tři studijní směry – Hydrobiologie, Půdní biologie a Ekologická analýza a modelování. Studijní směr si student volí podle zaměření diplomové práce, svých zájmů a představy dalšího uplatnění. Součástí studia je osvojení si metodologie používané v dané oblasti (od standardních fyzikálně chemických měření přes měření aktivity a fyziologických vlastností jedinců, populací a společenstev vodních a půdních organismů po molekulárně biologické metody studia mikrobních společenstev v jejich přirozeném prostředí. PřF také jako jediná fakulta v ČR vyučuje metody využití stabilních izotopů ve studiu fungování vodních a suchozemských systémů).

Absolvent bude dobře připraven na práci v laboratořích a provozech ekologických firem, státních podnicích jako jsou Povodí či půdoznalecké instituce, i v neziskových organizacích. Může také pokračovat v doktorském studiu oborů Biologie ekosystémů a Hydrobiologie, či jiných příbuzných oborech. Pokud kurikulum doplní předměty z legislativy životního prostředí nabízené programem Aplikovaná ekologie a ochrana přírody (Právo ŽP, případně Správní právo a Hodnocení vlivů na přírodu), je výborně připraven práci ve státní správě či samosprávě nebo v kontrolních a inspekčních orgánech rezortu životního prostředí (ČIŽP, MŽP, MZe).


Kvalifikační práce magisterských studentů KBE

Studenti obou oborů vypracovávají své diplomové práce v návaznosti na témata zájmu a výzkum probíhající na PřF a v úzké spolupráci s ústavy Akademie věd ČR, především Ústavem půdní biologie a biogeochemie, Hydrobiologickým, Entomologickým a Botanickým ústavem. Součástí studntské práce může být výzkum jak v terénu, tak pomocí laboratorních experimentů a počítačových simulací, jejichž cílem je pochopit příčinné závislosti pozorovaných jevů. Zpracování získaných vzorků a dat probíhá v dobře vybavených laboratořích a počítačových učebnách. V rámci praktičtěji zaměřených prací studenti spolupracují pod vedením pedagogů PřF JU s orgány ochrany přírody nebo státní správy.


Magisterský studijní obor Ecology

Tento studijní obor je veden pouze v anglickém jazyce. Více informací lze nalézt zde.


Důležité odkazy


Číst dál …Magisterské studium na KBE

  • Přečteno: 6043

Biotické a abiotické faktory řídící ztráty fosforu z nevyvinutých alpinských půd

(Spolu)řešitel na KBE: Eva Kaštovská
Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2020 - 2022

Cíle projektu: 

Vyhodnotit vliv chemismu a mikrobiálního společenstva nevyvinutých půd suťových polích a alpinských luk na cyklus P. Vyhodnotit vliv změn klimatu (zvýšené fyzikální zvětrávání hornin a vyšší depozice prachu) a ústupu acidifikace na zvýšené vyplavování P z půd a změny trofie alpinských jezer.

Popis projektu: 

Cílem projektu je určit hlavní environmentální faktory řídící vyplavování fosforu z antropogenně neovlivněných nevyvinutých půd. Budou studovány vlivy zotavování půd z acidifikace (zvyšování pH), rostoucí depozice prachu a fyzikálního zvětrávání hornin na chemické složení půd, schopnost mikroorganismů mobilizovat P z minerálních částic a schopnost půd tento P zadržovat. Největší růst koncentrací P se v současné době kromě USA objevil v alpinských jezerech ve Vysokých Tatrách, zejména v povodích s vysokým podílem suťových polí, na jejichž půdy se zaměříme. Pomocí hornin z povodí experimentálně ověříme vliv změn klimatu na jejich mechanické zvětrávání. Pomocí sorpčních experimentů ověříme vliv zvětrávání na změny chemismu půd a jejich schopnost P zadržovat. Dále se zaměříme na mikrobiální aktivitu alpinských půd, složení jejich mikrobiální komunity a úlohu jejích hlavních složek v mobilizaci P z hornin a prachu. S využitím dlouhodobých trendů chemismu a oživení tatranských jezer vyhodnotíme význam dílčích vlivů zotavování z acidifikace a změny klimatu na jejich měnící se složení.

Číst dál …Biotické a abiotické faktory řídící ztráty fosforu z nevyvinutých alpinských půd

  • Přečteno: 6572

Výhoda domácího prostředí? Důsledky lokálních adaptací mezi rostlinami, půdou a mykorhizními houbami pro druhovou ochranu

Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2022 - 2024

Cíle projektu: 

Cílem projektu je výzkum lokálních adaptací v tripartitním systému orchidej-houba-půda pomocí výsevových pokusů s inokulací půdy genotypizovanými izoláty mykorhizních hub a vytvoření podkladů pro praktickou in situ obnovu orchidejových populací.

Popis projektu: 

Dlouhodobá koexistence a koevoluce suchozemských rostlin s půdními mikroorganismy podporuje vznik lokálních adaptací, kde růst a fitness obou partnerů je nejvyšší v jejich sdíleném půdním prostředí. Lokální adaptace k biotickým interakcím mohou být zvláště významné pro mykoheterotrofní rostliny jako jsou např. orchideje, jejichž klíčení a následný růst silně závisí na mykorhizních houbách. Současné znalosti lokálních adaptací u orchidejí jsou značně rudimentární, což limituje úspěšnou obnovu jejich populací. Navrhujeme projekt, který testuje lokální adaptace orchidejí lišících se mírou houbové specificity pomocí in vitro, květináčového a in situ recipročních výsevových experimentů. Výsevy semen společně se sympatrickými a alopatrickými genotypizovanými izoláty mykorhizních hub poskytnou jednoznačný test možných adaptací v systému orchidej-houba-půda s rozklíčováním role jednotlivých partnerů. Lokální adaptace mykoheterotrofních rostlin budou takto komplexně prozkoumány vůbec poprvé. Výsledky budou formulovány do pokynů pro manažery in situ obnovy orchidejových populací.

Číst dál …Výhoda domácího prostředí? Důsledky lokálních adaptací mezi rostlinami, půdou a mykorhizními...

  • Přečteno: 5006

Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy

Poskytovatel: Interreg Bavorsko – Česko BYCZ01-020
Doba trvání: 2023 - 2025

Cíle projektu: 

Cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí (např. zásady hospodaření v obou národních parcích).

Popis projektu: 

Projekt si klade za cíl přispět ke koordinované koncepci ochrany volných vod prostřednictvím ochrany populací vlajkového druhu pstruha obecného na české a německé straně Šumavy. Vlajkovým druhem je veřejnosti dobře známý, komerčně významný, a především klíčový druh pro stabilitu vodního ekosystému (vrcholový predátor a klíčový článek v životním cyklu kriticky ohrožené perlorodky říční) pstruh obecný. V oblasti Šumavy bude proveden detailní ichtyologický monitoring včetně genetických analýz vlajkového druhu a analýzy výskytu rybích parazitů pomocí neinvazivní environmentální DNA. Pokryto bude území s různým managementem (bezzásahové oblasti i sportovní rybářské revíry) v obou státech, neboť voda ani ryby hranice nerespektují, aby byly identifikovány významné populace zasluhující zvýšenou ochranu (centra ochrany s genetickou bankou v přirozeném prostředí) i populace silně postiženy vysazováním geneticky nepůvodních ryb (oblasti pod vysokým tlakem sportovního rybolovu). V programovém území dojde k výraznému zefektivnění rybářského managementu a přenosu zkušeností mezi správci krajinných území, ochránci přírody, rybářskými hospodáři a zájmovými spolky.

Podrobnější informace -> Šumava Fish Jewels

Číst dál …Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy

  • Přečteno: 5408

Horské ekosystémy na výškovém gradientu pod vlivem změn klimatických podmínek

Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2023 - 2025

Cíle projektu: 

Zhodnotit vliv dopadu klimatických změn na cykly živin (C, N a P) a mikrobiální oživení v půdách podél vysokohorského gradientu od lesů do suťových polí a dopady souvisejících změn ve vyplavování živin na složení a oživení jezer a trajektorie jejich biologického zotavování z acidifikace.

Popis projektu: 

Změny dlouhodobého vývoje chemismu a oživení horských jezer v současnosti opět akcelerují a vykazují výraznější vývoj s rostoucí nadmořskou výškou. Je zřejmé, že tyto trendy odráží nejen pokles množství živin a oživení půd s rostoucí nadmořskou výškou, ale také intenzivnější odezvu výše položených suchozemských systémů na změny životního prostředí (zotavování z acidifikace a změna klimatu). V naší studii podél výškového gradientu Vysokých Tater se budeme zabývat reakcí různých typů půd (od smrkových lesů, přes alpinské louky, až po nevyvinuté půdy suťových polí) na současné změny teplot a srážkového režimu, a to z hlediska rychlosti, teplotní citlivosti a vzájemného propojení procesů přeměn uhlíku, dusíku a fosforu s mikrobiálními společenstvy a jejich složením. Pomocí terénních a laboratorních experimentů identifikujeme rozdíly v klíčových procesech retence, mobilizace a vyplavování živin z půd. Mechanismy vyplavování živin budou použity pro pochopení dlouhodobých trendů změn složení a oživení jezer i jejich aktuálních rozdílů podél výškového gradientu.

Číst dál …Horské ekosystémy na výškovém gradientu pod vlivem změn klimatických podmínek

  • Přečteno: 6367

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0