Dlouhodobá koexistence a koevoluce suchozemských rostlin s půdními mikroorganismy podporuje vznik lokálních adaptací, kde růst a fitness obou partnerů je nejvyšší v jejich sdíleném půdním prostředí. Lokální adaptace k biotickým interakcím mohou být zvláště významné pro mykoheterotrofní rostliny jako jsou např. orchideje, jejichž klíčení a následný růst silně závisí na mykorhizních houbách. Současné znalosti lokálních adaptací u orchidejí jsou značně rudimentární, což limituje úspěšnou obnovu jejich populací. Navrhujeme projekt, který testuje lokální adaptace orchidejí lišících se mírou houbové specificity pomocí in vitro, květináčového a in situ recipročních výsevových experimentů. Výsevy semen společně se sympatrickými a alopatrickými genotypizovanými izoláty mykorhizních hub poskytnou jednoznačný test možných adaptací v systému orchidej-houba-půda s rozklíčováním role jednotlivých partnerů. Lokální adaptace mykoheterotrofních rostlin budou takto komplexně prozkoumány vůbec poprvé. Výsledky budou formulovány do pokynů pro manažery in situ obnovy orchidejových populací.

Projekt si klade za cíl přispět ke koordinované koncepci ochrany volných vod prostřednictvím ochrany populací vlajkového druhu pstruha obecného na české a německé straně Šumavy. Vlajkovým druhem je veřejnosti dobře známý, komerčně významný, a především klíčový druh pro stabilitu vodního ekosystému (vrcholový predátor a klíčový článek v životním cyklu kriticky ohrožené perlorodky říční) pstruh obecný. V oblasti Šumavy bude proveden detailní ichtyologický monitoring včetně genetických analýz vlajkového druhu a analýzy výskytu rybích parazitů pomocí neinvazivní environmentální DNA. Pokryto bude území s různým managementem (bezzásahové oblasti i sportovní rybářské revíry) v obou státech, neboť voda ani ryby hranice nerespektují, aby byly identifikovány významné populace zasluhující zvýšenou ochranu (centra ochrany s genetickou bankou v přirozeném prostředí) i populace silně postiženy vysazováním geneticky nepůvodních ryb (oblasti pod vysokým tlakem sportovního rybolovu). V programovém území dojde k výraznému zefektivnění rybářského managementu a přenosu zkušeností mezi správci krajinných území, ochránci přírody, rybářskými hospodáři a zájmovými spolky.

Podrobnější informace -> Šumava Fish Jewels

Změny dlouhodobého vývoje chemismu a oživení horských jezer v současnosti opět akcelerují a vykazují výraznější vývoj s rostoucí nadmořskou výškou. Je zřejmé, že tyto trendy odráží nejen pokles množství živin a oživení půd s rostoucí nadmořskou výškou, ale také intenzivnější odezvu výše položených suchozemských systémů na změny životního prostředí (zotavování z acidifikace a změna klimatu). V naší studii podél výškového gradientu Vysokých Tater se budeme zabývat reakcí různých typů půd (od smrkových lesů, přes alpinské louky, až po nevyvinuté půdy suťových polí) na současné změny teplot a srážkového režimu, a to z hlediska rychlosti, teplotní citlivosti a vzájemného propojení procesů přeměn uhlíku, dusíku a fosforu s mikrobiálními společenstvy a jejich složením. Pomocí terénních a laboratorních experimentů identifikujeme rozdíly v klíčových procesech retence, mobilizace a vyplavování živin z půd. Mechanismy vyplavování živin budou použity pro pochopení dlouhodobých trendů změn složení a oživení jezer i jejich aktuálních rozdílů podél výškového gradientu.

Tento projekt má řešitele na KBE, ale zbytek teamu je z katedry botaniky (M. Šmilauerová, J. Košnar, E. Holá, B. Divišová, a dvě studentky magistrantského stupně). S použitím výsledků šesti terénních experimentů budeme zkoumat vlivy hnojení trvalých travních porostů na společenstva arbuskulárních a "fine endophyte" mykorhizních hub v kontextu zintenzivňujícího se zemědělství. Speciální pozornost zaměříme na převládající hnojení dusíkem, ale vezmeme v úvahu jeho interakci s dostupností fosforu v půdě. Za užití molekulárních metod prostudujeme změny houbových společenstev pokud jde o jejich složení, taxonomickou, fylogenetickou a funkční diverzitu, a pomocí světelné mikroskopie kvantifikujeme kolonizaci rostlinných kořenů. Náš projekt také odhadne u běžných druhů arbuskulárních mykorhizních hub funkční odezvu jejich hyf na přidání dusíku, fosforu či organické hmoty do půdy, za použití inovativní metody měření funkčních vlastností hyf v terénních podmínkách. Náš projekt přinese nové pohledy na to, jak fungují společenstva symbiotických hub v travinných ekosystémech, a umožní lepší porozumění jejich odezvě na změny v intenzitě hospodaření.