Opatření o zkouškách z angličtiny na PřF JU
v bakalářském a navazujícím magisterském studiu

Východiska:

1. Angličtina je v současnosti vnímána jako lingua franca globálního světa na všech úrovních. Je nutnou podmínkou pracovního uplatnění vysokoškolsky vzdělaného člověka.
2. Angličtina je hlavním vyučovacím jazykem a povinná závěrečná zkouška z tohoto jazyka je nutnou podmínkou pro úspěšné ukončení denní formy studia na všech jeho stupních.
3. Závěrečná zkouška z angličtiny na bakalářském stupni studia je zaměřena na obecný jazyk a v magisterském studiu se zaměřuje na akademický jazyk.

1. Postupová zkouška
   Zkouška se skládá na konci prvního ročníku (druhý semestr) a je především motivací pro začínající studenty. Zkouška je na úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce (SERR) a testuje tak dovednosti, které by studenti měli zvládat po absolvování dvou semestrů kurzu BA1 a BA1NS. Zkouška se skládá ze tří částí : gramatika, poslech a čtení. Celková doba trvání je 75 minut.
   
   
2. Závěrečná bakalářská zkouška z angličtiny
   Závěrečná bakalářská zkouška z angličtiny má písemnou formu a prověřuje se zejména receptivní dovednosti - schopnost porozumět psanému a mluvenému textu a zvládnutí gramatiky a slovní zásoby na úrovni B2 dle SERR . Je rozdělena do čtyř částí: poslech, gramatika, slovní zásoba a práce s textem. Každá část je hodnocena max. počtem 30 bodů (celkem 120). Délka trvání je 120 minut bez přestávky.
   V poslechové části jsou zařazeny o dva texty čtené rodilým mluvčím. Při poslechu prvního textu studenti doplňují chybějící informace v textu. Při poslechu druhého textu se všeobecnou tematikou studenti odpovídají na otázky (výběr z možností). První text je čten jednou, druhý dvakrát.
   V gramatické části je celkem 30 položek, typu "multiple choice", kde je úkolem studentů určit správný výraz, z nichž pouze jeden je správný.
   V testu slovní zásoby se testuje zvládnutí slovní zásoby z výukových textů za poslední 4 semestry na základě použití synonym, parafrází a použití slov v kontextu.
   V části práce s textem studenti pracují sněkolika texty. Testuje se celkové porozumnění, vyhledávání infomací a slovní zásoba. Studenti odpovídají na otázky, doplňují podle kontextu chybějící části a vyhledávají synonyma.
   
   
3. Závěrečná magisterská zkouška z angličtiny
   Závěrečná magisterská zkouška především ověřuje schopnost anglicky vysvětlit a obhájit svůj názor. Vedle receptivních dovednosti testuje též dovednosti produktivní a je zaměřena na akademický jazyk. Je na úrovni C1 dle SERR a skládá se ze tří částí: TOEFL ITP, eseje a ústní části.
   
   TOEFL ITP
   Zkouška TOEFL ITP testuje schopnost studenta efektivně se zapojit do dění v anglicky mluvícím akademickém prostředí.
   Poslechová část se zaměřuje na porozumění krátkým a středně dlouhým dialogům z univerzitního prostředí a středně dlouhým přednáškám.
   Druhá část, větné struktury, ověřuje znalost správných gramatických struktur.
   Část čtení obsahuje pět krátkých úryvků z univerzitních skript a otázky s nimi spojené se zaměřují na celkové porozumění textu a na práci se slovní zásobou.
   
   Esej
   Tato část ověřuje schopnost studenta jasně a logicky argumentovat písemnou formou v angličtině. Esej studenti píší na počítači v textovém editoru Microsoft Word a mají k dispozici on-line verzi výkladového slovníku Oxford Advanced Learner's Dictionary.
   Esej je vyjádřením souhlasu/nesouhlasu s obecným kontroverzním tématem, kdy si studenti vybírají jedno ze dvou témat. Optimální délka je 400 slov (minimálně však 300) a délka trvání této části je 120 minut.
   Hodnotí se splnění úkolu (vyjádření názoru, argumentace, příklady, vysvětlení), organizace textu (úvod, logické členění do odstavců, závěr), formální aspekty (jednota a koherence), gramatika a slovní zásoba. Zkouška je hodnocena nezávisle dvěma hodnotiteli.
   
   Ústní část
   V ústní části student prokazuje schopnost vyjádřit v angličtině svůj názor, zúčastnit se diskuse a argumentovat. Zkouška se skládá ze dvou částí – samostatného monologu (3 minuty) a diskuse se zkoušejícím (7 minut), celkem tedy 10 minut.
   Téma zkoušky si student losuje den před zkouškou. Má tak možnost dohledat k tématu potřebné informace, aby mohl zaujmout jednoznačné stanovisko a podpořit jej relevantními argumenty.
   Hodnotí se schopnost prezentovat téma bez pomoci zkoušejícího, dovednost debatovat o tématu se zkoušejícím, správnost používané gramatiky, používání pokročilé slovní zásoby včetně spojovacích výrazů a neutrálního stylu jazyka a plynulost projevu, dobrá výslovnost a intonace. Zkouška je hodnocena nezávisle dvěma hodnotiteli.
   
   
4. Závěrečná zkouška pro kombinované studium
   Všichni studenti kombinovaného studia musí během studia složit zkoušku z cizího jazyka. Výběr mají z angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny a španělštiny. Zkouška má písemnou formu a je na úrovni A2 dle SERR. Skládá se z gramatiky, poslechu a čtení. Délka zkoušky je 75 minut.
   
   
5. Uznávání certifikátů za jazykové zkoušky
   Za jednotlivé zkoušky se uznávají níže uvedené certifikáty. Za uznanou zkoušku student získává hodnocení "výborně" (netýká se magisterské závěrečné zkoušky z angličtiny) a odpovídající počet kreditů.
   
   Postupová zkouška z angličtiny
   Jako náhradu za postupovou zkoušku z angličtiny se uznávájí následující certifikáty na úrovni A2 (dle SERR) a vyšší:
   

   Cambridge ESOL:	KET – Key English Test
   City & Guilds:	IESOL – Access

   
   Uznávání dalších certifikátů na úrovni A2 a vyšší podléhá individuálnímu posouzení vedoucím oddělení jazyků.
   
   Závěrečná bakalářská zkouška z angličtiny
   Jako náhradu za závěrečnou bakalářskou zkoušku z angličtiny se uznávají následující certifikáty na úrovni B2 (dle SERR) a vyšší:
   

   Cambridge ESOL:	FCE
   City & Guilds:	IESOL – Communicator
   IELTS:	skóre 5 a více

   
   Uznávání dalších certifikátů na úrovni B2 a vyšší podléhá individuálnímu posouzení vedoucím oddělení jazyků.
   
   Závěrečná zkouška z cizího jazyka pro kombinované studium
   Uznávání certifikátů za závěrečnou zkoušku z cizího jazyka pro kombinované studium z anglického, německého, ruského, francouzského a španělského jazyka podléhá individuálnímu posouzení vedoucím oddělení jazyků.
   
   Závěrečná magisterská zkouška z angličtiny
   Místo zkoušky TOEFL ITP, která je součástí závěrečné magisterské zkoušky z angličtiny a skládá se přímo na fakultě, se akceptuje jako ekvivalent i zkouška TOEFL iBT nebo IELTS s odpovídajícím bodovým ohodnocením.

V Českých Budějovicích 16. září 2016

Doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc.

PDF

Opatření děkanky č. D 100

I. Úvodní ustanovení
Článek 1

Organizační řád České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody Jihočeské univerzity (dále jen „stanice“) je vnitřní normou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „PřF JU“), která v návaznosti na organizační řád PřF JU a v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), a v souladu se statutem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a PřF JU, specifikuje vnitřní členění a organizaci stanice. Stanice se nachází na Svalbardu a skládá se z Payerova domu, Vei – 401-42, 9170 Longyearbyen, terénní stanice Nostoc v zátoce Petunia a výzkumné lodi Clione. V ČR má stanice zázemí v objektu PřF JU Na Sádkách 3. 

II. Předmět úpravy a působnost
Článek 2

1. Organizační řád upravuje zásady činnosti a řízení stanice, určuje její vnitřní uspořádání, dělbu práce a rozdělení pravomocí i vzájemné vztahy uvnitř stanice. 
2. Cílem stanice je podpora vědecko-výzkumné a vzdělávací činnosti pro vědecko-pedagogické, vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce. 

III. Řídící a organizační struktura
Článek 3

1. Řídící strukturu stanice s kontrolní a schvalovací funkcí tvoří:
   1. Správní rada
   2. Vedoucí stanice
2. Organizační struktura stanice je znázorněna v příloze 1. 

IV. Orgány a funkční místa stanice
Článek 4

1. Správní rada je složena z rektora JU, děkana PřF JU, zástupce Centra polární ekologie a dalších členů, které jmenuje děkan PřF JU. Děkan svolává její první zasedání. Správní rada má kontrolní a řídící pravomoci a odpovědnost, které jsou vymezeny takto:
   • Rozhoduje o koncepčních záležitostech a dlouhodobé strategii.
   • Rozhoduje o použití stanice vědecko-pedagogickými, vědecko-výzkumnými a vzdělávacími institucemi na základě aplikačních žádostí. 
   • Schvaluje užití stanice pracovníky/studenty JU nebo třetími stranami na základě posouzení předloženého programu a zaměření plánované akce.
   • Volí ze svých řad předsedu Správní rady na dobu 4 let, nejvýše ve dvou po sobě následujících volebních obdobích.
   • Dohlíží na provoz stanice a každoročně hodnotí její provoz na základě zprávy vedoucího stanice. 
   • Navrhuje děkanovi rozvázání pracovního poměru s vedoucím stanice v souladu se zákoníkem práce, zjistí-li závažné nedostatky v provozu stanice.
   • Správní rada se zpravidla schází dvakrát ročně, na svém prvním zasedání volí ze svých řad předsedu.
   • Pravidla jednání a rozhodování jsou ošetřena jednacím řádem správní rady. 

Článek 5

1. Vedoucí stanice - povinnosti, odpovědnost a pravomoc vedoucího stanice jsou vymezeny takto:
   • Je odpovědný za každodenní provoz stanice a její dlouhodobou udržitelnost.
   • Podává děkanovi návrh na přijetí nového zaměstnance, případně podává návrh na rozvázání pracovního poměru zaměstnance, včetně řádného zdůvodnění.
   • Každoročně připravuje zprávu pro Správní radu.
   • Zpravidla se účastní schůzí Správní rady.
   • Odpovídá za finanční řízení stanice.
   • V rámci pravomoci upravené tímto organizačním řádem a dalšími vnitřními předpisy rozhoduje o použití finančních prostředků.
   • Odpovídá za hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s finančními prostředky.
   • Je oprávněn jednat jménem stanice ve všech záležitostech, které patří do funkční příslušnosti vymezené tímto organizačním řádem.
   • Prostřednictvím pracovních náplní vymezuje práva, povinnosti a odpovědnost podřízených zaměstnanců.
   • Stanovuje podřízeným zaměstnancům konkrétní úkoly, přijímá opatření a kontroluje jejich plnění.
   • Podává návrhy na stanovení a úpravy mzdy, případně na odměny pro podřízené, včetně řádného zdůvodnění.
   • Navrhuje sepsání dohod o hmotných odpovědnostech.
   • Pečuje o zvyšování své odborné úrovně a odborné úrovně svých přímo podřízených zaměstnanců.
   • Vede podřízené zaměstnance k dodržování předpisů o bezpečnosti práce a požární ochraně.
   • Aktivně vyhledává možnosti financování provozu a rozvoje stanice z vnějších zdrojů (dotace, evropské fondy, granty…).
   • V rozsahu své působnosti kontroluje a odpovídá za dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů JU a vytváří vnitřní předpisy stanice.
   • Povinnosti, odpovědnost a pravomoci vedoucího stanice uvedené v tomto článku dále konkretizuje jeho pracovní náplň.

Článek 6

1. Personální obsazení stanice na Svalbardu a zázemí v ČR je následující: pracovníci logistiky, administrativní a provozní podpora, posádky lodi Clione a zbrojíř. Tito zaměstnanci vykonávají činnosti nutné pro provoz a rozvoj stanice, a to zejména:
   • Komplexní zajištění provozu infrastruktury na Svalbardu.
   • Provozní a administrativní podporu v ČR.
   • Komunikaci s partnery a klienty.
   • Shromažďování projektových žádostí s vyjádřením o jejich realizovatelnosti z hlediska provozního.
   • Údržba www stránek a propagaci stanice.
   • Zajištění logistiky dovozu potravin a materiálu z ČR i distribuce na Svalbardu.
   • Provoz laboratoří na Svalbardu.
   • Technickou a administrativní správu univerzitních zbraní.
   • Evidenci, kontrolu a údržbu majetku a vybavení stanice.

Povinnosti, odpovědnost a pravomoci jednotlivých zaměstnanců stanice uvedené v tomto článku dále konkretizuje jejich pracovní náplň.

V. Rozhodování a podepisování
Článek 7

1. Za stanici rozhoduje, je oprávněn ke všem právním úkonům v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám:
   1. děkan nebo jím pověřená osoba ve všech věcech stanovených zákonem, statutem JU, statutem fakulty a rozhodnutím děkana.
   2. vedoucí stanice v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana nebo jím pověřené osoby.
2. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až b) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právním úkonům pouze v rozsahu svých pravomocí.
3. Podepisování jménem stanice se realizuje tak, že k psanému nebo tištěnému názvu polární stanice připojí oprávněná osoba svůj vlastnoruční nebo elektronický podpis. 

Toto opatření nabývá platnosti dnem podpisu děkana a účinnosti od 24.ledna 2020.

V Českých Budějovicích dne 24. ledna 2020

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Děkanka Přírodovědecké fakulty JU

neplatné - nahrazeno opatřením D114

V důsledku nárůstu aktivity v podobě příprav a následného podávání projektových žádostí vydávám toto Opatření děkana, které upravuje oznamovací povinnost příprav těchto projektů. Cílem opatření je interní informovanost a spolupráce při přípravě projektových žádostí.
Každý navrhovatel projektu (od poskytovatele zahraničního i tuzemského) je povinen oznámit prostřednictvím referentky pro vědu (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) záměr podat konkrétní projektovou žádost, a to nejméně 10 dnů (v případě fakultního spolufinancování nejméně 15 dnů pro projednání akademickým senátem PřF) před termínem odevzdání projektové žádosti stanoveným poskytovatelem. Záměr musí být odsouhlasen vedoucím katedry/ ústavu/ CPE/ LAPE, který tímto deklaruje připravenost projekt zabezpečit. Oznámení se provede prostřednictvím podepsaného formuláře, který je přílohou tohoto opatření a bude dostupný na webu PřF.
Tato oznamovací povinnost se vztahuje i na projekty, jejichž zadávací dokumentace nevyžaduje vyjádření statutárního zástupce fakulty nebo univerzity (děkan, rektor), ale jejichž řešení je plánováno na PřF JU.
Týká se  i spoluřešitelství projektů (včetně GA ČR).
Tato povinnost se nevztahuje na interní univerzitní projekty GA JU, SGA, apod.
V případě, že projekt bude podán, aniž by navrhovatel oznámil záměr potvrzený vedoucím katedry/ ústavu/ CPE/ LAPE, může děkan fakulty odmítnout podepsat smlouvu o řešení projektu s poskytovatelem a nebude umožněno řešení projektu v prostorách PřF JU.

Toto Opatření nabývá účinnosti dne 1.12.2019 a zrušuje Opatření děkana D 77 ze dne 17.10.2016.

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Děkanka Přírodovědecké fakulty JU

ve znění ze dne 16. srpna 2023

Cílem podpory je přilákat na PřF kvalitní postdoky přinášející know-how z jiných pracovišť. Oproti rektorátní podpoře se podpora PřF snaží minimalizovat čas mezi podáním přihlášky a přijetím, a tím zvýšit pravděpodobnost, že kvalitní uchazeč nabízenou pozici přijme.

1) Podmínkou pro udělení pozice fakultního postdoka je jeho kvalita a podání žádosti o pozici rektorátního postdoka dle pravidel JU[1].

2) Vedení PřF posoudí žádosti a maximálně 3 postoupí vedení JU jako žádosti o rektorátní pozici. Současně rozhodne, kterému z uchazečů je PřF ochotna nabídnout fakultní pozici dle postupu popsaného níže.

3) Nejvýše umístěnému kandidátovi (K) z okruhu uchazečů vybraných pro rektorátní podporu vedení PřF ihned[2] oznámí nabídku postdoktorské pozice s možností okamžitého nástupu (rektorátní pozice se otvírá od 1. 1. následujícího roku).

4) Rozhodnutím vedení JU o udělení rektorátní postdoktorské pozice kandidátovi z PřF[3] mohou následně nastat dvě možnosti:

4a) Vedení JU přidělí univerzitní pozici kandidátovi K. Pokud v tu chvíli K již bude na PřF, bude přeřazen na financování z univerzitních prostředků (ze kterých může být podpořen po maximálně dobu uvedenou v žádosti, tj. celkový pobyt může být prodloužen o dobu zaměstnání jako fakultní postdok).

4b) Vedení JU vybere jiného uchazeče z PřF. Pak jsou pozice fakultní a univerzitní nezávislé, K plně financován fakultou a rektorátní postdok financován JU, oba po dobu uvedenou v žádostech.

5) Pokud K pozici nepřijme, nebo přejde na pozici rektorátního postdoka, může vedení PřF nabídnout fakultní pozici postupně dalšímu z kandidátů dle bodu 2), pokud se v daném roce přihlásí více vynikajících postdoků.

6) Postdoci (financovaní PřF či rektorátem), kteří požádali o maximální délku pozice[4], mohou požádat děkana PřF o prodloužení pozice na dobu maximálně 3 roky. Žádost bude posouzena s ohledem na dosavadní výsledky a přínos fakultě.

Toto Opatření děkana nahrazuje Opatření děkanky ze dne 14.11.2019.

V Českých Budějovicích dne 16. srpna 2023

prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
děkan Přírodovědecké fakulty JU

[1] Dle současných pravidel probíhá příjem žádostí na fakultě do 6. 9. 2023 na formuláři

https://www.prf.jcu.cz/cz/veda-a-vyzkum/podpora-vedy-na-prf-ju

[2] Dle současných pravidel do 11. 9. 2023

[3] Nyní zpravidla v druhé polovině listopadu, ale udělení pozice může nastat i mnohem později, po odmítnutí nabídky výše hodnocenými uchazeči.

[4] V současnosti 24 měsíců.

Cílem podpory je přilákat na PřF kvalitní postdoky přinášející know-how z jiných pracovišť. Oproti rektorátní podpoře se podpora PřF snaží minimalizovat čas mezi podáním přihlášky a přijetím, a tím zvýšit pravděpodobnost, že kvalitní uchazeč nabízenou pozici přijme.

1. Podmínkou pro udělení pozice fakultního postdoka je jeho kvalita a podání žádosti o pozici rektorátního postdoka dle pravidel JU[1].
2. Vedení PřF posoudí žádosti a maximálně 3 postoupí vedení JU jako žádosti o rektorátní pozici. Současně rozhodne, kterému z uchazečů je PřF ochotna nabídnout fakultní pozici dle postupu popsaného níže.
3. Nejvýše umístěnému kandidátovi (K) z okruhu uchazečů vybraných pro rektorátní podporu vedení PřF ihned[2] oznámí nabídku postdoktorské pozice s možností okamžitého nástupu (rektorátní pozice se otvírá od 1. 1. následujícího roku).
4. Rozhodnutím vedení JU o udělení rektorátní postdoktorské pozice kandidátovi z PřF[3] mohou následně nastat dvě možnosti:
   1. Vedení JU přidělí univerzitní pozici kandidátovi K. Pokud v tu chvíli K již bude na PřF, bude přeřazen na financování z univerzitních prostředků (ze kterých může být podpořen po maximálně dobu uvedenou v žádosti, tj. celkový pobyt může být prodloužen o dobu zaměstnání jako fakultní postdok).
   2. Vedení JU vybere jiného uchazeče z PřF. Pak jsou pozice fakultní a univerzitní nezávislé, K plně financován fakultou a rektorátní postdok financován JU, oba po dobu uvedenou v žádostech.
5. Pokud K pozici nepřijme, nebo přejde na pozici rektorátního postdoka, může vedení PřF nabídnout fakultní pozici postupně dalšímu z kandidátů dle bodu 2), pokud se v daném roce přihlásí více vynikajících postdoků.
6. Postdoci (financovaní PřF či rektorátem), kteří požádali o maximální délku pozice[4], mohou požádat děkanku PřF o prodloužení pozice na dobu maximálně 3 roky. Žádost bude posouzena s ohledem na dosavadní výsledky a přínos fakultě.

V Českých Budějovicích dne 14. listopadu 2019

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Děkanka Přírodovědecké fakulty JU

[1] Dle současných pravidel probíhá příjem žádostí na fakultě do 31. 8. na formuláři: Formulář ZDE ke stažení.
[2] Dle současných pravidel do 15. 9.
[3] Nyní zpravidla v druhé polovině listopadu, ale udělení pozice může nastat i mnohem později, po odmítnutí nabídky výše hodnocenými uchazeči.
[4] V současnosti 24 měsíců.