Skryté hodnoty přírodního a kulturního dědictví nejen v historických zahradách
je název nového kurzu U3V, který byl včera zahájen na Přírodovědecké fakultě. V doprovodu doc. Kučery z katedry Biologie ekosystémů, si účastníci vyslechnou několik teoretických přednášek o vývoji krajiny, zahrad, klášterních zahrad a zámeckých parků. Vydají se také na exkurze do Tereziina údolí a zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou. Kurz bude probíhat každou středu až do poloviny listopadu.
Uchazeči, kteří nedoručili maturitní vysvědčení a současně požádali o odložení této povinnosti budou o výsledku zkoušky informováni pouze elektronickou poštou s tím, že v případě splnění zkoušky budou formálně přijati až po doručení dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání.
úspěšně jste zakončili bakalářské, magisterské či doktorské studium na Přírodovědecké fakultě, k čemuž Vám srdečně blahopřeji. Nyní Vás čeká ještě promoce. Promoce se budou konat 27. června 2023 v DK Metropol na Senovážném náměstí.
V rozdělení do skupin pro promoční obřad je následující:
první skupina (začátek vlastní promoce v 10:30 hodin) všechny bakalářské programy vyjma Biological Chemistry a Bioinformatics
druhá skupina (začátek vlastní promoce v 13:00 hodin) bakalářské programy Bioinformatics a Biological Chemistry, všechny magisterské programy, všechny doktorské programy
Moc bychom si přáli, aby Vám a Vašim blízkým zůstaly na promoci hezké vzpomínky, proto spoléhám, že i Vy se budete spolu s námi snažit, aby průběh promoce byl hladký a důstojný. K tomu je mimo jiné potřeba, abyste se před vlastním obřadem seznámili s jeho scénářem a vyzkoušeli si některé části. Proto Vás prosím, abyste se dostavili včas k instruktáži:
první skupina v 9:45 hodin,
druhá skupina v 12:15 hodin.
Začátky promocí jsou v 10:30 hodin a ve 13:00 hodin.
Hostům, které si na promoci pozvete, sdělte, že cca 20 minut před zahájením obřadu (tedy od 10:10 a 12:40) budou moci zaujmout místa v sále. Míst k sezení by měl být dostatek.
Pokud někdo z Vás ví určitě, že se promočního obřadu nezúčastní, prosím, aby to sdělil na studijní oddělení.
Ještě jednou blahopřeji k úspěšnému zakončení studia a těším se na shledanou s Vámi v den promoce.
Článek v časopise Nature Human Behavior, jejímž prvním autorem je doktorand Gabriel Šaffa (Katedra zoologie), byl v sekci společenskovědních a ekonomických oborů oceněn cenou rektora za prestižní vědeckou publikaci.
Mgr. Gabriel Šaffa, prof. Jan Zrzavý, Dr. Pavel Duda – všichni (PřF JU) Global phylogenetic analysis reveals multiple origins and correlates of genital mutilation/cutting Nature Human Behaviour, 6(5), 635-645, 2022 Původní vědecká práce (článek v časopisu)
Existence nákladných rituálů, při kterých si lidé úmyslně působí bolest a ohrožují své zdraví, představuje pro evoluční antropology přetrvávající záhadu. K těmto rituálům patří také tradiční formy mužské a ženské obřízky, dnes často označované jako genitální mutilace. Kvůli zdravotním rizikům, která jsou s nimi spojena, byly ženské obřízky postaveny mimo zákon ve většině zemí, kde byly tradičně prováděny, a zdravotnické a lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o jejich vymýcení. O původu a příčinách udržování těchto praktik však víme jen velmi málo.
Studie Gabriela Šaffy a jeho kolegů z PřF JU, publikovaná v časopise Nature Human Behavior, aplikuje fylogenetické metody na etnografická a demografická data s cílem popsat globální distribuci, diverzitu, evoluční historii obřízek. Ukazuje, že tyto rituály vznikly vícekrát nezávisle na sobě, v několika případech o 2000–3000 let dříve, než dosvědčuje archeologický záznam. Ženská obřízka přitom vzniká a udržuje se pouze ve společnostech, které praktikují mužskou obřízku. Většinou v polygynních společnostech, kde manželky jednoho muže nežijí ve společné domácnosti, nebo kde muž tráví hodně času mimo domov, kde sňatky dojednávají rodiče a platí se cena za nevěstu. Za vznikem a udržováním těchto praktik tak zřejmě stojí obavy o paternitu.
Tam, kde dodnes praktikovány, slouží obřízky nejen jako signály panenství a cudnosti, ale také dospělosti, statečnosti, síly, respektu k autoritě a v neposlední řadě příslušnosti k etnické či náboženské skupině. To, že socio-ekologické faktory, které daly těmto rituálům vzniknout, se zřejmě liší od těch, které je v současnosti udržují, představuje výzvu pro všechny výzkumníky, kteří se jim snaží porozumět. Ze vzájemné provázanosti ženské a mužské obřízky plyne, že je kontraproduktivní snažit se všemožnými způsoby vymýtit ženskou obřízku a zároveň omlouvat nebo podporovat praktikování té mužské.
Je vyhlášeno výběrové řízení na zahraniční studijní pobyty v příštím akademickém roce 2023/2024 a pracovní stáže v letním semestru 2023 a v akademickém roce 2023/2024 v rámci programu Erasmus+.
Své přihlášky zasílejte na email nebo doručte osobně do 24.2.2023 do 15,00 hodin do mé kanceláře (Přírodovědecká fakulta, budova C, číslo dveří 13).
Informace naleznete zde: https://www.prf.jcu.cz/cz/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty/erasmus-pro-studenty. V sekci výběrové řízení je sepsán postup, jak výběrové řízení probíhá a také zde naleznete přihlášku do výběrového řízení. Dále na tomto odkazu naleznete bližší informace o studijních pobytech a pracovních stážích a seznam partnerských univerzit.
Mgr. Barbora Okosy Referent pro zahraniční vztahy
Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Branišovská 1760, budova C, číslo dveří 13 370 05 České Budějovice e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. tel.: +420 387 776 212
úspěšně jste zakončili bakalářské, magisterské či doktorské studium na Přírodovědecké fakultě, k čemuž Vám srdečně blahopřeji. Nyní Vás čeká ještě promoce. Promoce se budou konat 1. března 2023 v DK Metropol na Senovážném náměstí.
V příloze najdete rozdělení do skupin pro promoční obřad.
Moc bychom si přáli, aby Vám a Vašim blízkým zůstaly na promoci hezké vzpomínky, proto spoléhám, že i Vy se budete spolu s námi snažit, aby průběh promoce byl hladký a důstojný. K tomu je mimo jiné potřeba, abyste se před vlastním obřadem seznámili s jeho scénářem a vyzkoušeli si některé části. Proto Vás prosím, abyste se dostavili včas k instruktáži:
první skupina v 9:45 hodin,
druhá skupina v 12:15 hodin.
Začátky promocí jsou v 10:30 hodin a ve 13:00 hodin.
Hostům, které si na promoci pozvete, sdělte, že cca 20 minut před zahájením obřadu (tedy od 10:10 a 12:40) budou moci zaujmout místa v sále. Míst k sezení by měl být dostatek.
Pokud někdo z Vás ví určitě, že se promočního obřadu nezúčastní, prosím, aby to sdělil na studijní oddělení.
Ještě jednou blahopřeji k úspěšnému zakončení studia a těším se na shledanou s Vámi v den promoce.
úspěšně jste zakončili bakalářské, magisterské či doktorské studium na Přírodovědecké fakultě, k čemuž Vám srdečně blahopřeji. Nyní Vás čeká ještě promoce. Promoce se budou konat 1. července 2022 v DK Slavie (velká žlutá budova na nábřeží Malše za Jihočeským divadlem).
V příloze najdete rozdělení do skupin pro promoční obřad.
Moc bychom si přáli, aby Vám a Vašim blízkým zůstaly na promoci hezké vzpomínky, proto spoléhám, že i Vy se budete spolu s námi snažit, aby průběh promoce byl hladký a důstojný. K tomu je mimo jiné potřeba, abyste se před vlastním obřadem seznámili s jeho scénářem a vyzkoušeli si některé části. Proto Vás prosím, abyste se dostavili včas k instruktáži:
první skupina v 8:30 hodin,
druhá skupina v 10:45 hodin,
třetí skupina v 13:00 hodin.
Začátky promocí jsou v 9:15 hodin, 11:30 a ve 13:45 hodin.
Hostům, které si na promoci pozvete, sdělte, že cca 20 minut před zahájením obřadu (tedy od 8:55, 11:10 a od 13:25) budou moci zaujmout místa v sále. Míst k sezení by měl být dostatek.
Pokud někdo z Vás ví určitě, že se promočního obřadu nezúčastní, prosím, aby to sdělil na studijní oddělení.
Ještě jednou blahopřeji k úspěšnému zakončení studia a těším se na shledanou s Vámi v den promoce.
Tato výstava je určena nejen pro budoucí středoškoláky, ale i pro všechny, kteří mají zájem o studium na vysoké škole.
Získáte přehled a maximum informací o nabídce studia nejen na Přírodovědecké fakultě JU, studijních programech a můžete mluvit přímo se zástupci škol, studenty, absolventy a dalšími odborníky.
Díky těmto možnostem si vytvoříte jasnou představu o možnostech uplatnění na trhu práce po absolvování vámi vybraného oboru.
Kdo? studentky magisterského studia Anna Palounková a Anna Michalčíková
Co Vás čeká?Zajímá vás, jak vypadá běžný den v laboratoři biologa? Chcete poznat lidské osudy, které se skrývají za buněčnými liniemi? A opravdu víte o klíšťatech už úplně vše?
Kdo? doktorandky Kateřina Jaklová, Zuzana Dvorníková, Hana Mašková a Lenka Doudová + vědecká pracovnice Jarmila Štěrbová
Co Vás čeká?Přijďte si vyzkoušet práci (bio)chemika
Ve čtvrtek a v pátek si můžete vyizolovat DNA z ovoce, vidět „naživo“ dělení molekul a ve vybraných časech si dát chemický drink (10:00 - 11:00 a 13:00 - 14:00).
V sobotu si připravíte jednoduchou chemickou lávovou lampu a můžete si nechat zjistit Vaši krevní skupinu testem, na kterém si ukážeme význam cukrů připojených k proteinům (u dětí je nezbytná přítomnost zákonného zástupce).
Kdo? technik Katedry chemie Karel Hořejší + lektorka Katedry chemie Ludmila Kahounová
Co Vás čeká? Zajímá Vás práce analytického chemika? Chcete si zahrát na detektiva? Přijďte a rozluštěte s námi chemii barev podzimního listí a fixů s pomocí papírové a tenkovrstvé chromatografie nebo si vyzkoušejte jednoduchou kvalitativní analýzu neznámých sloučenin pomocí plamenové zkoušky.
images/PRF/aktualne/papua-exkurze-2023/foto_2.jpg, Foto: L´Oreal pro Ženy ve vědě.
FENS-Kavli Network of Excellence (FKNE) je dynamická a velmi prestižní skupina 30 vynikajících evropských neurovědců v počáteční či střední fázi kariéry, kteří jsou vybíráni pro svou vědeckou excelenci, originalitu a vedoucí postavení. Jedním z vybraných špičkových vědců je nově i Mgr. Michaela Fencková, Ph.D., z Katedry molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
FKNE byla založena v roce 2014 na základě spolupráce Federace evropských neurovědních společností (FENS) a nadace The Kavli Foundation. V tomto roce byla vybrána nová skupina 15 stipendistů, kteří zastupují 10 různých evropských zemí. Tito noví členové FKNE se připojí k 15 dalším zástupcům z roku 2021 a vytvoří tak aktivní síť 30 vědců se sídlem v 15 různých zemích. Členové FKNE jsou vybíráni na 2 dvouletá období, po jejichž uplynutí se stávají členy rostoucí sítě FKNE Alumni.
"Výběr vědců pro rok 2023 byl neuvěřitelně náročný úkol, který svědčí o výjimečném talentu mladé evropské neurovědecké komunity. Jsme hrdí na to, že můžeme oznámit kandidáty, kteří byli vybráni do tohoto stipendijního programu, a kteří vynikají brilantností a vůdčími schopnostmi," říká profesor Flavio Donato, předseda výběrové komise pro rok 2023.
Tato multidisciplinární mezinárodní síť vědců se organizuje sama a jejím cílem je zlepšit neurovědu v Evropě i mimo ni prostřednictvím sdílení vědeckých zkušeností, propagace a osvětové činnosti. Členové FKNE se každoročně účastní několika setkání, která umožňují diskusi o řadě témat napříč neurovědou a také o výzvách a příležitostech pro evropské neurovědce. Své myšlenky pak uvádějí do praxe prostřednictvím článků a doporučení ohledně programů financování a dalších klíčových otázek.
"FKNE sdružuje výjimečné skupiny mladých a středně pokročilých neurovědců z celé Evropy, kteří pomáhají utvářet budoucnost oboru. Díky štědré podpoře nadace The Kavli Foundation ve spolupráci s FENS pomáhá tato síť rozvíjet pokrokovou vědu o mozku a nervovém systému a posilovat hlasy nové generace neurovědců. Tento závazek v oblasti výzkumu a propagace má nesmírně cenný dopad jak pro vědu, tak pro společnost. Jménem vedení FENS blahopřeji novým vědcům, kteří obohatí síť i širší vědeckou komunitu o novou energii, zkušenosti a nápady," říká profesorka Irene Tracy, prezidentka FENS.
„Členství si velmi vážím. Ráda bych jej využila ve prospěch profesní podpory a mezinárodní integrace mladých vědců a vědkyň z České republiky, aby měli srovnatelné podmínky s vědci z významných evropských institucí. Chtěla bych také zvýšit povědomí o neurobiologickém výzkumu v ČR, jeho nezbytnosti k pochopení podstaty závažných neurologických a psychiatrických onemocnění a k hledání účinné léčby. V neposlední řadě bych pak chtěla rozvíjet spolupráci s ostatními vědními obory, které nám pomohou posunout tento výzkum rychleji kupředu, tak jak se to děje i na špičkových zahraničních pracovištích,” komentuje úspěch doktorka Fencková.
"Žijeme na zásadní křižovatce neurověd: na jedné straně nám vývoj nových technologií pro studium mozku umožnil začít zkoumat otázky, které byly ještě před deseti lety nepředstavitelné. Na straně druhé se i stále angažovanější a pozornější společnost snaží lépe porozumět fungování mozku. Zejména ve světle nově nabytých poznání o důležitosti péče o duševní zdraví, o rychlosti vývoje umělé inteligence a o rostoucí zátěži, kterou představují psychiatrické poruchy – pro jednotlivce i pro ty, kteří o ně pečují. Jednou z výzev, kterou budeme muset v budoucnu řešit, bude zajistit, aby evropské instituce i nadále investovaly do společných finančních programů na podporu základního výzkumu, z něhož vznikají nové poznatky a z něhož má prospěch celá společnost. Jako soubor mladých – a odvážných – výzkumníků se ve FKNE snažíme neustále posouvat hranice toho, co jsme schopni udělat, a pouštíme se do neznáma jednoho z nejsložitějších strojů, jaké kdy byly sestrojeny – mozku," říká profesor Flavio Donato, odborný asistent v Biocentru Basilejské univerzity ve Švýcarsku a předseda sítě FENS Kavli.
Mgr. Michaela Fencková, Ph.D., z Katedry molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá základní formou učení, tzv. habituací. Ta je rozšířena od jednobuněčných organismů až po člověka. Slouží k odfiltrování nepodstatných informací z prostředí a umožňuje soustředit se na důležité podněty, jako je potrava nebo nebezpečí. Genetické faktory však mohou způsobit, že se habituace pokazí, což přispívá k poruchám autistického spektra a intelektu. Doktorka Michaela Fencková se snaží tyto vlivy objasnit studiem habituace u ovocné mušky drozofily.
Doktorka Fencková se v letošním roce stala také laureátkou programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy vědě (více ZDE)
images/PRF/sumava-bez-hranic.jpg, Zkoumané území, tj. Květena Šumavy bez ohledu na státní hranice.
images/PRF/gentianella-bohemica_hohal_stech_2020-09-09_img_0732.jpg, Kriticky ohrožený druh Gentianella praecox subsp. bohemica, AUTOR: M. Štech.
images/PRF/botanici.jpg, Botanici Milan Štech a Wolfgang Diewald při terénním průzkumu, AUTOR: E. Holá.
V uplynulých více než třech letech probíhal přeshraniční projekt Květena Šumavy – Flora des Böhmerwaldes financovaný z programu INTERREG přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. Hlavním řešitelem projektu byla Katedra botaniky PřF JU v čele s Milanem Štechem, dalšími spoluřešiteli byli Správa Národního parku Šumava, Správa Národního parku Bavorský les a Staatliche Naturwissenschaftliche Sammlungen Bayerns. Cílem bylo shromáždit a propojit dostupná botanická data z obou stran hranice a vytvořit společný seznam rostlin a společný červený seznam ohrožených rostlin.
Vymezené území Šumavy zahrnuje téměř 3000 km2, z nichž více než polovina leží v Čechách, zhruba třetina leží v Bavorsku a necelá desetina pak v Rakousku. Z tohoto území je aktuálně znám historický nebo současný výskyt 1668 druhů, poddruhů a variet cévnatých rostlin.
Intenzivní terénní průzkum přinesl velké množství nálezů nových druhů pro studované území Šumavy i nových lokalit vzácných druhů. Pomocí průtokové cytometrie a dalších molekulárních metod zde bylo odhaleno několik unikátních linií rostlin – např. u blatouchu bahenního (Caltha palustris) nebo v rodě světlík (Euphrasia), které vyžadují další studium a zhodnocení jejich taxonomické hodnoty v rámci středoevropských rostlin.
Velká pozornost byla věnována tzv. kritickým skupinám rostlin, díky čemuž je nyní proto Šumava v tomto ohledu jedním z nejlépe prozkoumaných území. Jasně to dokládá skutečnost, že kritický rod pampeliška (Taraxacum) je se 103 taxony jednoznačně nejbohatším rodem šumavských rostlin. Další kritický rod ostružiník (Rubus) čítá 53 druhy a teprve třetí je „normální rod“ ostřice (Carex) s 51 druhy, což stále více než dvakrát přesahuje množství druhů u následujících rodů.
Jedním ze zásadních cílů projektu bylo vytvoření společného červeného seznamu ohrožených rostlin celé Šumavy podle kritérií IUCN (International Union for Conservation of Nature). V případě Šumavy byly identifikovány jednoznačně jako nejohroženější druhy bezlesí, ať již primárního nebo sekundárního. Z celkových 66 kriticky ohrožených druhů jich je na nelesní biotopy vázáno 56. Na podporu nejvzácnějších druhů se v rámci projektu prováděla managementová opatření na záchranu nejcennějších lokalit ohrožených zarůstáním.
Hlavním výstupem projektu je jednotná vizualizace rozšíření rostlin na české a bavorské straně Šumavy, která je dostupná na webových stránkách projektu www.florasilvaegabretae.eu. Pro každý druh je zde mapa rozšíření doplněná fotkami z území Šumavy a postupně jsou doplňovány komentáře k rozšíření, biologii a ekologii (v českém i německém jazyce). Všechny tyto údaje lze také z webových stránek stáhnout do souboru ve formátu pdf.
Nedílnou součástí projektu byla snaha o co největší popularizaci květeny Šumavy a jejího významu a potřeby ochrany. Za tímto účelem byla uskutečněna řada přednášek, rozhovorů, byla připravena výstava, naučné plakáty a informační cedule umístěné na turisticky atraktivních místech. Rovněž všechny tyto materiály jsou volně dostupné na webových stránkách projektu.
Kontakt: Milan Štech, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta JU Branišovská 1760, 37005 České Budějovice; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
The Portal is your one-stop-shop for EU funding and tender opportunities. This is why we are now making it even easier and more effortless to use. The Portal is now available in its new shape and brings a range of novelties made for you: EU Funding & Tenders Portal (europa.eu)
How?
A Fresh Look & Feel
Dive into our updated landing pages, designed with your ease of use in mind.
Advanced Search Capabilities
Discover EU funding opportunities with a simpler and powerful cutting-edge search tool.
Tailored Recommendations
Never miss out on relevant opportunities. Our new recommendation system is tailored to your specific needs, ensuring you are always in the loop.
Enhanced Filtering
Navigate calls for tenders more efficiently with our improved filtering options.
Engaging Content
Stay informed and inspired through our News and Events sections.
Katedra botaniky pořádá seminář RNDr. Pavla Kúra, Ph.D. z PřF UJEP s názvem Využití neuronových sítí pro klasifikaci obrázků v taxonomii rostlin. Seminář proběhne ve středu 21.4. v 15:00 v seminární místnosti Botanické vily na Zlaté stoce 1. Jste srdečně zváni.
Jihočeská univerzita vyhlásila výsledky grantové soutěže GAJU. Naši studenti byli velice úspěšní, letos bude podpořeno 10 nových a 10 pokračujících individuálních projektů GAJU z Přírodovědecké fakulty. Jejich seznam naleznete zde. Řešitelům gratujeme a přejeme hodně štěstí v jejich práci!
Na první pohled nenápadnou brožurku „Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš“ lze považovat za významnou průkopnickou publikaci. Jedná se o první regionální červený seznam mechorostů v České republice, který byl zpracován podle kritérií IUCN. Hlavním autorem této práce je bryolog Jan Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, text je doprovázen řadou detailních a ilustrativních fotografií mechorostů pořízených profesionálním fotografem Štěpánem Kovalem, popř. Janem Kučerou. Publikaci vydala Správa Krkonošského národního parku. Brožura je určená pro širší veřejnost a měla by být volně dostupná ve všech informačních střediscích národního parku.
Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš je vyústěním pětileté intenzivní práce na projektu „Inventarizační bryologický průzkum KRNAP a jeho ochranného pásma (CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_078/0005169)“. Projekt koordinovala botanička KRNAP Alžběta Čejková a pracovali na něm bryologové z celé České republiky. Cílem projektu bylo prozkoumat současný stav bryoflóry Krkonoš. Průzkum proběhl napříč všemi významnými krkonošskými biotopy na více než 300 vybraných lokalitách, což představuje přibližně 3300 ha (8,5 % KRNAP). Průzkum těchto lokalit přinesl pozoruhodných 21 000 záznamů o 570 taxonech (bryoflóra České republiky čítá necelých 900 taxonů). Na základě těchto dat byl sepsán červený seznam, který všem nalezeným druhům přiřazuje kategorii ohrožení podle mezinárodně uznávané metodiky IUCN.
Na české straně Krkonoš byl prokázán recentní nebo historický výskyt 632 akceptovaných taxonů mechorostů (2 hlevíky, 160 játrovek, 470 mechů), z nichž 619 je hodnoceno na druhové úrovni, zbývajících 14 na vnitrodruhové úrovni. I v těchto případech se však jedná o taxonomicky pravděpodobně významné odchylky, které mají velkou šanci být v budoucnu hodnoceny jako druhy. Z tohoto počtu bylo recentně (v posledních asi 30 letech) pozorováno 581, zbylé taxony tvoří druhy považované za vyhynulé, dlouhodobě nezvěstné a nepozorované.
Více než polovinu akceptovaných taxonů prokázaných na české straně Krkonoš (346, tj. 54,7 %) je považována za druhy regionálně významné nebo pro území charakteristické. Je bezpochyby důležité pro vnímání rizika ohrožení krkonošské bryoflóry, že zastoupení těchto regionálně významných druhů roste s hodnocením rizika ohrožení. Zatímco mezi neohroženými druhy a druhy blízkými ohrožení je regionálně významných druhů asi 45 %, v kategorii zranitelný taxon (VU) je tento podíl 57 %, v kategorii ohrožený taxon (EN) 74 % a mezi recentně doloženými druhy kategorie kriticky ohrožená taxon (CR) jen tento podíl dokonce 93 %. Tato čísla jsou poměrně alarmující a podtrhují odpovědnost jak státních orgánů ochrany přírody, tak nevládních organizací a jednotlivců za ochranu a podporu ohrožených krkonošských druhů mechorostů a jejich biotopů.
Hlavní motivací pro vznik červených seznamů je zájem o ochranu organismů, které jsou existenčně ohrožené, ať už vlivem přírodních faktorů nebo příčin spojených s lidskou činností. Posouzení míry ohrožení populace konkrétního organismu není triviální úkol. Nejviditelnějším projevem bývá zmenšování počtu pozorovaných jedinců a zmenšování obývaného biotopu, avšak důležitými parametry jsou i méně zjevné faktory jako zhoršování reprodukčních parametrů nebo populačně genetické charakteristiky. Tyto parametry byly v prvních červených seznamech zkoumány na zvířatech, zejména obratlovcích. Rostliny mají ve srovnání s obratlovci velmi odlišný způsob života, proto je aplikace kritérií pro kvantifikaci jejich ohrožení mnohem obtížnější. To vedlo k poměrně váhavému přijímání kritérií IUCN pro tvorbu červených seznamů rostlin. Nicméně pro mechorosty se u nás od první verze zohledňovány kategorie a kritéria IUCN, jejichž aplikace má sice mnohá úskalí, ale která se dnes téměř všeobecně pro tvorbu seznamů používají.
Foto 1: Mech Grimmia unicolor (děrkavka jednobarevná, foto: J. Kučera) je příkladem kriticky ohroženého druhu (CR) v Krkonoších. Tento druh má zajímavou historii objevu. Byl pravděpodobně dosud nalezen na jediném místě v Úpské jámě na skalách pod Dolním Úpským vodopádem, poprvé J. Velenovským v roce 1896 a poté J. Baumgartnerem v roce 1905. I přes velmi intenzivní průzkum na této lokalitě v letech 2001–2003 se výskyt druhu nepodařilo ověřit a J. Kučera a další autoři průzkumu tak považovali druh za téměř jistě vyhynulý. O to překvapivější proto byl nález na lokalitě v roce 2019, kdy se navíc podařilo prokázat, že druh roste na téměř souvislé ploše přibližně 2 dm2, čili v relativně snadno detekovatelném porostu, který však ležel asi 10 metrů stranou dříve prohledávané plochy.
Foto 2: Titulní strana publikace Kučera J. et al. 2023. Červený seznam mechorostů české strany Krkonoš.
images/PRF/Marketing/vzdelani-a-remeslo/konference.jpg, Foto: Petr Pachl
České Budějovice, Czech Republic, October 12-14, 2023
Druhé symposium „Nové trendy v biovědách“ bylo uspořádáno na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity ve dnech 12. až 14. října 2023 s cílem představit účastníkům nejnovější pokroky v oblasti strukturní biochemie a biomedicíny. Důraz byl kladen na inovativní techniky a jejich praktické využití. V rámci szmposia byl také uspořádán workshop, který pořádala firma NanoTemper Technologies (Polsko). Na tomto workshopu měli účastníci možnost měřit vlastní proteinové vzorky pomocí systému Monolith, což je inovativní nástroj pro kvantitativní molekulární analýzu interakcí a stanovení vazebné afinity. Na symposiu přednesli vynikající přednášky zahraniční odborníci, včetně prof. Larse Redecke (University of Luebeck), dr. Manfreda Weisse (HZB Berlin), dr. Sergia Martíneze-Rodrígueze (University of Granada), dr. José Antonia Gaviru Gallarda (LEC CSIC, Armilla), dr. Iosifiny Sarrou (Willey, Berlin) a dr. Ľubici Urbánikové (IMB SAS Bratislava), stejně jako čeští kolegové, dr. Petr Pachl z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky v Praze a kolegyně dr. Michaela Fencková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Symposium bylo organizováno profesorkou Ivanou Kutou Smatanovou a profesorem Františkem Váchou, a finančně jej podpořila Přírodovědecká fakulta JU, společně s firmou NanoTemper Technologies (Polsko). Během symposia bylo prezentováno celkem devět přednášek a probíhaly dva laboratorní workshopy, v rámci kterých změřilo své vzorky sedm účastníků. Symposia se zúčastnilo přes 70 účastníků, kteří byli akcí nadšeni. Všechny informace o symposiu naleznete na webové stránce www.xray.cz/newtrends
Ministerstvo pro místní rozvoj pořádalo v sobotu 12. srpna v Domažlicích výroční informační akci programu INTERREG Bavorsko – Česko 2021–2027, kterého se účastnili také zástupci úspěšných projektů z katedry informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Zastoupeny zde byly přitom hned dva projekty. Z prioritní osy Výzkum a přenos znalostí byl prezentován projekt ARCHAEOPLANT – výzkum identifikace rostlin pomocí umělé inteligence. Prioritní osu Vzdělávání pak reprezentoval projekt MAID – Magisterské studium umělé inteligence a Data Science.
Na stanovišti projektu Archaeoplant měli návštěvníci možnost seznámit se s technologiemi fotogrammetrického 3D skenování, 3D tisku a modely vytištěných pomocí FFF a SLA, a testem si změřit svou prostorovou představivost. Dále se mohli účastníci seznámit s unikátní databází semen a možnostmi jejich rozpoznávání pomocí umělé inteligence (neuronových sítí).
Na sousedním stanovišti projektu MAID si mohli návštěvníci zkontrolovat tělesnou teplotu pomocí infrakamery, popovídat si s robotem NAO, nebo si vyzkoušet řízení dálkově ovládaných vozítek s řídící jednotkou nVidia Jetson a kamerou. Prohlédnou si mohli také unikátní drony a robotická vozítka a seznámit se s možnostmi jejich autonomního řízení.
Odkaz na report z akce na stránkách Interreg BY-CZ:
Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
