• Úvod
  • Tiskové zprávy - Přírodovědecká fakulta JU

Hydrobiologická exkurze 2021

V druhé polovině srpna proběhl kurz Hydrobiologická exkurze. Na kurz se zapsalo rekordních 54  studentů s nimiž jsme ve dvou týdnech probádali jak tekoucí, tak stojaté vody na jihu Čech. Pozornost jsme zaměřili na řeky Blanici s největší populací perlorodky říční v České republice, Malši pod vodárenskou nádrží Římov, horní Stropnici v oblasti nádrže Humenice a Lužnici v horní málo člověkem ovlivněné a spodní silně regulované oblasti. Ze stojatých vod jsme navštívili Nadějskou rybniční soustavu na Třeboňsku a Vrbenské rybníky u Českých Budějovic. Nevynechali jsme ani tůně v přírodní památce Blana, rašeliniště Hovízna, Cepské pískovny, lom u Trhových Svinů, koupaliště Bagr a mnoho dalších lokalit.

Na každé lokalitě studenti vypracovávali terénní protokol s popisem lokality, základními fyzikálně-chemickými parametry vody, složením společenstva fyto- a zooplanktonu, určením vodní a mokřadní vegetace, vodních bezobratlých a vrcholové části potravního řetězce tzn. strukturou rybího společenstva a případně výskytem dalších obratlovců vázaných na vodní prostředí.

Děkujeme studentům za jejich nadšení pro vodní prostředí a těšíme se na pokračování v letním semestru 2022. Už nyní se zamýšlíme nad plánem na příští rok! V případě zájmu o vodní prostředí je také možné si zapsat předměty Biologie vodních organismů I a II, které po delší době letos opět poběží.

Za organizátory Petr Blabolil.

Fotografie z exkurze si můžete prohlédnout na našem Facebooku.

Jiřická nádrž v Novohradských horách dostane efektivnější ochranu, slíbil jihočeský hejtman vědcům

Schůzka jihočeského hejtmana Martina Kuby s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří v červnu předali na Jihočeský kraj výsledky petice za ochranu Jiřické nádrže v Novohradských horách s více než dvěma tisíci podpisy, přinesla ovoce. Odborníci se s vedením kraje shodli na tom, že tato rašelinná nádrž, pocházející z roku 1774, potřebuje efektivnější status ochrany. Jak hejtman sdělil, odbor životního prostředí kraje má v plánu zahájit práce na přípravu vyhlášení Jiřické nádrže formou samostatné zvláštní územní ochrany. Reálný předpoklad vyhlášení zvláště chráněného území je do tří let. S tím souvisí i nastavení nového způsobu hospodaření, odpovídající moderním požadavkům na péči o chráněná území. To je důležité nejen pro zachování přírodní rozmanitosti a vzácných druhů živočichů v srdci Novohradských hor, zachování krajinného rázu a prostupnosti a přístupnosti krajiny, ale také pro udržení vysoké kvality pitné vody pro Českobudějovicko, protože jde o území v povodí vodárenské nádrže Římov.

Velké obavy o osud této nádrže s charakterem přírodního horského jezera mají jihočeští hydrobiologové kvůli komerčním aktivitám soukromého vlastníka, který v Jiřické nádrži provozuje rekreační rybolov a vysazuje pro horský ekosystém zcela nevhodné, nepůvodní a nežádoucí druhy ryb. Následkem tohoto nepřiměřeného rybářského využití dochází k ničení přírodních hodnot této unikátní lokality, včetně pustošení vzácných živočichů, jako jsou obojživelníci či ohrožené střevle potoční. (Komerční rybolov devastuje ohrožené druhy v srdci Novohradských hor. Jihočeští vědci volají po ochraně Jiřické nádrže)

Ve své petici adresované zastupitelům a hejtmanovi Jihočeského kraje odborníci původně požadovali, aby byla Jiřická nádrž zahrnuta do území nově vyhlášené Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu však nedojde. „Vyjasnili jsme si, že z procesních důvodů je velmi problematické do této přírodní památky nyní nádrž zařadit. Nicméně mezi námi panuje jednoznačná shoda na tom, že Jiřická nádrž a její bezprostřední okolí má mít efektivnější statut ochrany a že se na tom bude pracovat,“ říká ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer. Lepší úroveň ochrany, ať se bude jednat o přírodní památku, území se statutem ochrany vod či jiné, by se měla vyhlásit do tří let. Ve hře také zůstává vyhlášení chráněné krajinné oblasti, zmínil jihočeský hejtman.

 

Hospodaření v Jiřické nádrži, ale i v dalších horských nádržích v Novohradských horách má zásadní vliv na kvalitu pitné vody z nádrže Římov

Kromě toho, že Jiřická nádrž hostí vzácné a chráněné druhy a jako centrální vodní prvek území je důležitá pro okolní rašeliniště udržováním vysokého stavu podzemní vody, hraje také významnou roli v povodí římovské nádrže. Jednou z hlavních priorit kraje tak zůstává zachovat vysokou kvalitu pitné vody. Vodní toky z oblasti Přírodního parku Novohradské hory totiž reprezentují 60 % objemu vody přitékající do nádrže Římov, a je proto nutné sledovat a chránit i další horské nádrže z tohoto území. Jiřická nádrž tak představuje první precedens v tomto úsilí.

„Dohodli jsme se na tom, že budeme s krajem úzce spolupracovat. Aktuálně připravíme návrh na složení rybí obsádky a vhodného hospodaření na Jiřické nádrži,“ říká Jiří Peterka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Dalším krokem by měla být podrobná inventarizace druhů rostlin a živočichů, které jsou v prostředí Jiřické nádrže a okolí. Odborníci se také zúčastní plánované schůzky se starosty obcí s rozšířenou působností z Novohradska, kde se bude řešit, jak co nejlépe chránit zdroje v celém povodí vodárenské nádrže Římov. Panuje shoda, že je velmi žádoucí nově zahrnout i určitá režimová opatření v horní části povodí nádrže Římov, která budou limitovat eutrofizaci nádrží a toků v této oblasti.

 

Inovace ve sledování povodí

Spolupráce Jihočeského kraje s českobudějovickými vědci bude dále směřovat i k dalším inovacím. „Slíbili jsme si, že budeme připravovat společné projekty do žádostí o granty s tematikou udržení kvalitní pitné vody. Cílíme na inovativní metody monitoringu povodí, abychom mohli předcházet následkům extrémních jevů, jako jsou povodně či sucha, na kvalitu vody. Budeme cílit i na to, abychom včas vysledovali nečekané události, jako je například intenzivní vnos živin do části povodí, třeba rybníka, a kraj tak mohl bezprostředně řešit problémové uživatele,“ vysvětluje Jiří Peterka.

 

Úvodní foto: Jiřická nádrž. Foto Petr Znachor, BC AV ČR

Komerční rybolov devastuje ohrožené druhy v srdci Novohradských hor. Jihočeští vědci volají po ochraně Jiřické nádrže

Jiřická nádrž, foto Petr Znachor BC AV ČR

Velké obavy o osud Jiřické nádrže (Pohořského rybníka) v jádrové části Přírodní památky Novohradské hory mají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s dalšími odborníky a veřejností. Tento jedinečný horský ekosystém malé říčky (Pohořský potok) a přibližně dvě stě let starého rašelinného rybníka se ještě donedávna vyznačoval čistou vodou a neporušenými přírodními poměry s původními druhy vzácných živočichů, včetně ohrožené střevle potoční. Komerční rybolov a vysazování velkých dravců, které se v nádrži v současné době provozuje, však významně ničí původní společenstva ryb i obojživelníků. Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici aePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.

Podle jihočeských odborníků, kteří sledují povodí Jiřické nádrže už více než dekádu, je charakter, biologická hodnota a ekologická významnost této nádrže v jádrové části Přírodního parku Novohradské hory (téměř 900 m n. m.) na podobné úrovni, jako je tomu u rašelinného jezera Laka na Šumavě. Tomu bohužel neodpovídá úroveň ochrany unikátního ekosystému Pohořského potoka a Jiřické nádrže s původními populacemi střevle potoční a pstruha obecného. V České republice se jedná o jeden z mála systémů, kde střevle přirozeně využívají nejen tekoucí vody (Pohořský potok), ale i vody stojaté (Jiřická nádrž), a to velmi dynamickým způsobem v závislosti na panujících podmínkách.

Nechránit tuto nádrž je proti všem moderním vědeckým konceptům
Jiřická nádrž bohužel v současné době postrádá jakýkoliv stupeň efektivní ochrany před nevhodným komerčním využitím. „To, že je tato horská rašelinná nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě,“ shodují se Dr. Jiří Peterka, Prof. Jan Kubečka a Prof. Karel Šimek z Hydrobiologického ústavu Biologického centra (BC) AV ČR. Nezahrnout tuto nádrž do plánované úpravy přírodní památky je podle odborníků proti všem moderním vědeckým konceptům napojení řeka-jezero (rybník), protože prostředím povodí Pohořského potoka a vodních cest je vlastně zajištěna biodiverzita v těchto otevřených a propojených rašelinných ekosystémech. V horní části nádrže se navíc nyní vyskytuje i zvláště chráněný bobr evropský.

„Je proto zarážející, že tato unikátní nádrž s charakterem přírodního horského jezera, která je centrálním integrujícím prvkem povodí všech rašelinišť v návrhu přírodní památky Pohoří na Šumavě, není do návrhu zahrnuta,“ doplňuje Prof. Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Nepůvodní druhy rybích dravců pustoší původní střevle a pstruhy
Jiřická nádrž je nyní v pronájmu soukromé firmy. Aktuálně praktikovaný systém komerčního rybolovu narušil křehkou rovnováhu zdejšího ekosystému. Do nádrže byly vysazeny zcela nepůvodní druhy jako sibiřští jeseteři v délce až jeden metr, amuři o váze 8 kg nebo štiky. Zejména štiky jsou schopny se vytřít i v této horské nádrži, nejsou v tomto pstruhovém povodí přirozeným druhem a jsou velmi agresivními predátory, kteří pustoší původní populace střevle potoční a pstruha obecného i v přítocích. Na referenčních lokalitách Pohořského potoka, které Hydrobiologický ústav BC AV ČR dlouhodobě sleduje, již nelze střevli ani spatřit. Navíc všechna voda z Jiřické nádrže je teď odváděna přes výpustní zařízení, a přirozené migrační cesty ohrožených druhů ryb přes přeliv rybníka byly tudíž zcela přerušeny. Přítomnost velkých dravců se negativně dotkne i populací čolka horského, který se hojně vyskytoval v horní části Jiřické nádrže a v přilehlých tůňkách a oddělených původních meandrech Pohořského potoka.

„Současná umělá rybí obsádka je naprosto nevhodná do prostředí Přírodního parku Novohradské hory, jehož toky odpovídají svým charakterem pstruhovému pásmu. Velké ryby jako jeseteři s délkou až 120 cm a kapři a amuři s váhou až 20 kg nenajdou v prostředí nádrže dostatek přirozené potravy a musí být dokrmovány, což jen zrychluje devastaci původních společenstev ryb, která se v tomto systému vyvíjela po staletí a měla by tudíž být objektem zvýšené ochrany. Vysazování dravců jako je štika do čistě „pstruhových vod“ s velkým podílem ohrožené střevle potoční je dokonce i v příkrém rozporu s pravidly rekreačního rybolovu provozovaného na pstruhových vodách,“ říkají Dr. Peterka a Prof. Jan Kubečka.

Velmi kontroverzní je i oplocení celé nádrže a přilehlých luk, což znemožňuje přístup k vodní ploše a omezuje turistické využití této jádrové části Přírodního parku Novohradské hory.

Společenské priority a kvalita vody
Odborníci rovněž upozorňují na to, že nádrž není izolovaný systém, jako např. louka, ale otevřený krajinný prvek, resp. vodní útvar propojující rozsáhlé povodí chráněných rašelinišť s povodím řeky Malše a přirozené migrační cesty původních druhů ryb.

Další společenskou prioritou je udržení kvality vody v přítocích řeky Malše a co nejnižšího zatížení vodárenské nádrže Římov fosforem z povodí Novohradských hor. Podobné projekty s dokrmováním nepůvodních druhů ryb zcela zásadně narušují přírodní poměry v povodí dotčeného území v Přírodním parku Novohradské hory a přispívají i ke zvýšenému odnosu fosforu.

Tištěnou petici je možné podepsat na recepcích Biologického centra AV ČR v Branišovské ulici 31 a v ulici Na Sádkách 7 v Českých Budějovicích, elektronickou ePetici je možné podepsat on-line na Portálu občana https://portal.gov.cz/e-petice/335-petice-za-pripojeni-jiricke-nadrze-do-prirodni-pamatky-pohori-na-sumave-v-navrhu-planu-pece-na-obdobi-20232032.

 

>Více informací k Petici za připojení Jiřické nádrže do Přírodní památky Pohoří na Šumavě v Návrhu plánu péče na období 2023–2032<

 

Zdroj: Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy

Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy

České Budějovice, Vsetín,

 

Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, které figurují v červeném seznamu. Výsledky ze 45 lokalit v České republice zveřejnili pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny ve studii, právě vydané ve vědeckém časopisu Forest Ecology and Management.

Kůrovcová kalamita začala před 20 lety na severní Moravě, postupuje republikou k západu, gradovala v suchých a teplých letech 2014-2018 a přestože už zeslábla, dosud neskončila. Zavinila ji změna klimatu, vysoké teploty a vyschnutí hlubších vrstev půdy, které smrk ani borovice nejsou schopny tolerovat. Kalamita působí značné hospodářské škody, mění tvář krajiny a nutí lesní hospodáře přehodnocovat zažité postupy.

Tomu, co se v zasažených lesích děje s rostlinami a živočichy, se ale zatím nikdo nevěnoval. Změnil to až výzkum českých vědců, kteří zachytili vývoj kalamity na 45 plochách ve třech reprezentativních oblastech: Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina (Jihlavsko) a jižní Čechy (Českobudějovicko). Vědci zde sledovali výskyt vyšších rostlin, denních motýlů, nočních motýlů a brouků vyvíjejících se v mrtvém dřevě.

„Našli jsme překvapivě bohatá společenstva všech sledovaných skupin. A to včetně mnoha druhů, dávno vytlačených z hospodářských lesů i z běžné venkovské krajiny,“ říká Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko. Na výzkumných plochách rostlo v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž celkem 17 druhů figuruje v červeném seznamu. Žila zde třetina všech našich denních motýlů, přičemž zejména citlivější luční druhy zde žily v bohatých populacích. „Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu, mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ upřesňuje Lukáš Spitzer. Mezi příklady brouků, jimž kůrovcová kalamita umožnila návrat, je i potemník Corticeus fraxini,který z Čech nebyl vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců.

 

1: Brouk potemník Corticeus fraxini je příkladem ohroženého brouka, kterému kůrovcová kalamita velmi pomohla. Z Čech nebyl znám vůbec, na Moravě byl velmi vzácný. Ale po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců. Foto: Pavel Krásenský, https://www.insect-foto.com/


Odumřelé stromy poskytly nový životní prostor pro mnoho druhů hmyzu. „Z hlediska brouků – a nemám na mysli kůrovce – je největším přínosem vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst objemů osluněného mrtvého dřeva. Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Mrtvé dřevo má přitom pro les řadu přínosů. „V lesích s mrtvým dřevem se dostávají zpět do půdy živiny, zvyšuje se úživnost půd pro další generace stromů a v půdním humusu se váže uhlík, hlavní složka dřevní biomasy. Velká diverzita brouků tak ukazuje na efektivní fungování ekologických procesů, které jsou klíčové pro odvrácení dopadů změn klimatu,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

 

Kalamitou narušené lesy budou dle zákona znovu zalesněny, jejich oživení je proto jen dočasné. Autoři studie proto přicházejí s doporučeními, jak alespoň něco z pozitiv kalamity uchovat i v následných lesních kulturách. „Kalamita rozbořila po staletí praktikovaný model pěstování lesa a ukázala nám, že v době klimatické změny nelze lesy plánovat na sto a více let. Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ upozorňuje Martin Konvička z Jihočeské univerzity. „Podstatné je nezalesňovat vše znovu smrkem a tolerovat samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. Musíme si být vědomi toho, že les není jen plantáž na stavební dříví, ale i součást našeho životního prostředí,“ uzavírá Martin Konvička. 

 

Kontakty:

doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D., Jihočeská univerzita, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tel.:775 131 354

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tel: 608 562 628

RNDr. Lukáš Spitzer, Ph.D., Muzeum regionu Valašsko, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tel.: 603 304 911

Mgr. Daniela Procházková,Referentka publicity, Biologické centrum AV ČR, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 778 468 552

Jiří Koňařík,Propagační pracovník Muzea regionu Valašsko, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 571 411 690, 605 509 928, www.muzeumvalassko.cz

 

2: Překvapivě velmi silné populace na kalamitních pasekách tvoří jinak ubývající přástevník medvědí (Actia caja). Nick Goodrum, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

 

3: Instalace nárazové pasti pro studium dřevokazného hmyzu. Foto Jiří Beneš.

 

4: Pohled na kalamitní holinu s ponechanými listnatými stromy, Bruntálsko. Foto Jiří Beneš.

 

Mammalian maxilloturbinal evolution does not reflect thermal biology

Galerie:
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/10_ct-workstation.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/11_naked_mole_rat_picture_1.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/11_naked_mole_rat_picture_2.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/11_naked_mole_rat_picture_3.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/12_author_portrait.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/1_main_figure.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/2_author_head_ct-scan.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/2_author_head_ct-scan_2.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/3_ct-scan.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/4_mammals_species.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/4_mammals_species_no_name.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/5_naked_mole-rat_and_california_sea_lion.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/6_mammals_species.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/7_correlation.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/8_figure_5.jpg,
  • images/PRF/aktualne/okrouhlik/9_peculiar_thermal_biology.jpg,

This week, an international team published an article that provides new insights into the nose of mammals and its relation to their warm-bloodedness.

 

Figure: Variations of the relative surface area and shape of the maxilloturbinal between mammalian species. Barplots represent the relative surface area of the maxilloturbinal in 310 species. Blue and red circles respectively represent the minimum and the maximum values from the naked mole-rat (Heterocephalus glaber) and the California sea lion (Zalophus californianus).

 

The evolution of endothermy in vertebrates is a major research topic in recent decades that has been tackled by a myriad of research disciplines including paleontology, anatomy, physiology, evolutionary and developmental biology. The ability of most mammals to maintain a relatively constant and high body temperature is considered a key adaptation, enabling them to successfully colonize new habitats and harsh environments. It has been proposed that in mammals the anterior nasal cavity, which houses the maxilloturbinal, plays a pivotal role in body temperature maintenance, via a bony system supporting an epithelium involved in heat and moisture conservation. The presence and the relative size of the maxilloturbinal has been proposed to reflect the endothermic conditions and basal metabolic rate in extinct vertebrates.

 

However, prior to this study, such hypotheses were based on a limited dataset and lacked strong evidence. To properly test these hypotheses, the international team CT-scanned the heads of over 300 mammals from international museum collections.

Figure: 3D representations of the skull and the maxilloturbinal in several species of mammals.

 

FUN FACT: To include a human representative in their study, the first author used a CT-scan of his own head.

 

Figure: photos and 3D representations of the head, the skull and the maxilloturbinal of the first author of this study.

 

Using this technique, they were able to visualize the maxilloturbinal in 3D and quantify it. They demonstrate that neither corrected basal metabolic rate nor body temperature significantly correlate with the relative surface area of the maxilloturbinal.

Contrary to previous hypotheses, the researchers concluded that there is no evidence to support a relationship between the origin of endothermy and the development of the maxilloturbinal.

Instead, they identified important variations in the relative surface area, morpho-anatomy, and complexity of the maxilloturbinal across the mammalian phylogeny and species ecology.

 

The relative surface area of the maxilloturbinal varies unexpectedly from 6% to 610% of the predicted value. The naked mole-rat and the California sea lion represent the minimum and maximum values, respectively.

 

 

Figure: 3D representations of the skull and the maxilloturbinal of the naked mole-rat (Heterocephalus glaber; left) and the California sea lion (Zalophus californianus; right).

 

Reference:Martinez, Q., Okrouhlík , J., Šumbera, R., Wright, M., Araújo, R., Braude, S., Hildebrandt, T. B., Holtze, S., Ruf, I., Fabre, P. H. Mammalian maxilloturbinal evolution does not reflect thermal biology. Nature Communications 14, 4425 (2023). https://doi.org/10.1038/s41467-023-39994-1

 

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Více k přečtení zde.

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Myši se díky aplikaci této látky zcela vyléčily a zůstaly proti stejnému typu rakoviny odolné i po retransplantací nádorových buněk. Tato terapie byla dosud vyzkoušena na šesti typech zhoubných nádorů včetně jednoho z těch nejhorších, za který se považuje rakovina slinivky břišní. Nicméně, dle vyjádření RNDr. Ženky, je z důvodu léčebné strategie principiálně jedno, o jaký typ rakoviny se jedná. 

Pro eventuální budoucí použití této léčebné strategie u lidí je nutný další vývoj a výzkum včetně řady preklinických a klinických studií. Tyto kroky jsou však nesmírně náročné jak po výzkumné, tak i finanční stránce. JU se proto rozhodla pro tento projekt hledat vhodný spolupracující subjekt a investora.

„Žádná univerzita není z podstaty věci tím správným podnikatelským subjektem. Je proto běžnou praxí zakládat pro uplatnění nápadů v praxi společnosti, kterým jde tento proces lépe“uvádí Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií JU.

Tímto subjektem se stala společnost Bioinova, a.s. Výsledkem vyjednávání pak bylo založení spin-off firmy BioCanim, a.s., která bude dále v projektu pokračovat a snažit se převést vyvinutou technologii do klinické praxe. Bioinova je česká biotechnologická společnost, která provádí vlastní aplikovaný a klinický výzkum v oblasti regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství. Kromě finanční investice tedy JU získala i partnera se zkušenostmi se Správnou výrobní praxí, preklinickým výzkumem a prováděním klinických studií.  

„U nás na Jihočeské univerzitě je to premiéra, na kterou jsme náležitě pyšní“,doplňuje Růžena Štemberková.

Prof. Hana Šantrůčková, děkanka Přírodovědecké fakulty JU založení spin-off společnosti z důvodu umožnění transferu a přizpůsobení technologie pro klinickou praxi podporovala od samého počátku.  

Prorektor pro vědu a výzkum, doc. Luděk Berec, doplňuje, že tento projekt má v případě kladného ověření významný aplikační potenciál a založení spin-off společnosti se jeví jako jediná možná cesta, jak výsledek vědy a výzkumu podrobit preklinickým a klinickým testům a v případě potvrzení jeho účinnosti dovést až do formy komerčního produktu.

Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Nádorová onemocnění jsou celosvětově jedněmi z nejčastějších příčin úmrtí, kdy např. v USA během života rakovinou onemocní přibližně každý čtvrtý člověk, a každý pátý až šestý na ni zemře. Konvenční metody léčby (chemoterapie, radioterapie nebo novější imunoterapie) prodlužují život pacientů průměrně v řádu měsíců. Věříme, že naší novou nádorovou terapií budeme schopni život nejen prodloužit o léta, ale rakovinu u pacientů úplně porážet.

Nový informační systém pro středověké památky v česko-bavorském příhraničí pomohla vytvořit i umělá inteligence

Nový informační systém pro středověké památky v česko-bavorském příhraničí pomohla vytvořit i umělá inteligence

Společný přeshraniční tým tvořený experty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Technické vysoké školy v Deggendorfu vyvinul turistickou mobilní aplikaci, která zpřístupňuje uživatelům oblasti kulturního dědictví česko-bavorské příhraniční oblasti.

Venkovská sakrální architektura je neodmyslitelnou součástí česko-bavorské krajiny. Duchovní bohatství tohoto regionu má svou nezaměnitelnou originalitu, vycházející ze specifických podmínek fungování zdejšího obyvatelstva a kolonizačního osídlení krajiny. Již od středověku byly vesnické kostely v příhraničí místem pro zbožné rozjímání a duchovní očistu, stejně tak místem setkávání různých komunit, které přesahovaly hranice. Venkovský kostel byl vždy ústředním bodem mikrosvěta venkovského obyvatelstva a úkonů církevního života, oslav, poutí, klíčových životních přechodových rituálů (např. křest, svatba, pohřeb), ale také místních pověstí a tradic. V porovnání s městskými stavbami či šlechtickými sídly byla tato oblast architektonického dědictví často opomíjena, mj. vzhledem k obecně omezené pozornosti sakrální architektuře v období socialismu i vzhledem k vyhnání německého obyvatelstva po druhé světové válce. To vše bylo motivem pro tým vědců ze dvou univerzit, kteří v rekordním čase vytvořili novou mobilní aplikaci přibližující tyto památky široké veřejnosti.

Během krátké doby jednoho a půl roku byly v rámci projektu zpracovány texty a fotografie ke 100 venkovským kostelům na české straně a 25 kostelům na německé straně. Ty jsou nyní přístupné nejen přes novou aplikaci, ale i Wikipedii. Obsahují umělecko-historické popisy, upozorňují na zajímavé architektonické a výzdobné prvky a uvádějí stavby do historického i duchovního kontextu regionu.

Pro vývoj a testování mobilní aplikace její autoři připravili rozsáhlou datovou sadu, která obsahuje cca 4 500 fotografií interiérů či exteriérů dokumentovaných kostelů včetně detailních ukázek specifických komponent těchto staveb, jako jsou např. oltáře, presbytáře, fresky atd.

Samotná mobilní aplikace pak funguje na třech úrovních. V té první jsou uživateli zpřístupněny textové, grafické a geolokační informace relevantní k jednotlivým kostelům. Aplikace rovněž umožnuje uživateli automatickou navigaci k danému kostelu prostřednictvím mobilního telefonu, což jistě ocení zejména zájemci z řad turistů.

Druhá možnost využití aplikace spočívá v její schopnosti identifikovat sakrální stavby podle fotografie. Pokud uživatel poskytne aplikaci fotografii kostela (či jeho části) ze zmapovaného regionu, aplikace objekt dokáže rozpoznat, aniž by uživatelovu fotografii znala. To je možné díky tomu, že aplikace umí rozlišit na neznámé fotografii signifikantní komponenty kostelů (např. oltáře, fresky, či varhany), které pak srovnává s fotografiemi v databázi. K tomu využívá pokročilých metod z oblasti umělé inteligence a počítačového vidění. Tato funkcionalita je zcela obecná a v myšlence snadno přenositelná i na jiné objekty než sakrální stavby. Lze ji tedy po skončení projektu dále rozšiřovat na jiná témata.

Třetí oblast využití aplikace představuje tzv. doporučovací systém, který uživateli nabízí na základě znalosti jeho osobní preference a geografické polohy zajímavé regionální turistické atrakce s ohledem na prioritizaci sakrálních staveb. Mobilní aplikaci tak ocení i uživatelé z řad široké
veřejnosti, kteří primárně vyhledávají i jiné druhy atrakcí, než jsou sakrální stavby, tj. např. zajímavé kulturní cíle, přírodní krásy či naučné stezky.

Ke zdokumentovaným kostelům byly vytvořeny propagační materiály v češtině i němčině a rovněž vzniká i drobná knižní publikace. Tyto materiály jsou k dispozici partnerům a podporovatelům projektu – Jihočeské centrále cestovního ruchu a Turismusverband Ostbayern.

Celý projekt přispívá k popularizaci zmapovaných památek, informování širší veřejnosti o jejich významu a duchovním obsahu a v neposlední řadě motivuje k jejich ochraně a zhodnocení v rámci vývoje kulturní krajiny příhraničního regionu. Projekt je zároveň krokem k širší implementaci
mobilních technologií v oblasti kulturního cestovního ruchu v našem regionu a svým zaměřením na opomíjené památky venkova vyplňuje mezeru v místní turistické infrastruktuře. Zaměření projektu spadá do oblasti podpory turistického ruchu s využitím inovativních informačních nástrojů a technologií.

Stránky projektu: https://ishp.prf.jcu.cz/

  • Annn Kostel Sv Moice Ven Du

  • Boletice Kostel Sv Miikule

  • Bukovnk Kostel Sv Vclava

  • Libnsk Sedlo Kostel Sv Anny

  • Malenice Kostesl Sv Jakuba

  • Zto Sanktu

  • Zto Kostel Sv Jana Ktitele

  • Vimperk Legenda Sv Bartolomje Kostel Sv Bartolomje


Data o projektu:

Název projektu: Informační systém pro středověké památky v česko – bavorském příhraničí, č. 335
Dotační program: Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014–2020.
Česká strana: Katedra informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která zajišťuje i spolupráci s archeology, historiky a odborníky na dějiny umění.
Bavorská strana: Fakulta aplikované informatiky Technická vysoká škola v Deggendorfu (Technologický kampus Freyung)
Celkový rozpočet obou partnerů: 558 383,23 EUR
Průběh: od 1. 7. 2021 do 31. 3. 2023

Týden se současnou biologií 2021

V týdnu od 30. srpna do 3. září 2021 se na Přírodovědecké fakultě JU uskutečnila tradiční akce s názvem Týden se současnou biologií, které se letos zúčastnilo 13 středoškoláků z celé České republiky.

Pro studenty byl připraven pestrý program z mnoha odvětví biologie. V pondělí po krátkém organizačním úvodu absolvovali studenti přednášku a následně i praktické úlohy zabývající se bioakustikou. To vše pod vedením Pavla Linharta a Lucie Hornátové z katedry zoologie. Večer pak proběhl v přátelském duchu ve studentském klubu Kampa, kde se mohli podělit o své první dojmy, dovědět se více o studiu na PřF JU a zasoutěžit si v populárním Pubkvízu.

Úterý bylo vyhrazeno na exkurzi do Zoo Ohrada na Hluboké nad Vltavou.  Kromě návštěvy zoo shlédli účastníci také výstavu v Národním zemědělském muzeu – zámek Ohrada. Za podporu ve formě zvýhodněného vstupného bychom rádi poděkovali oběma institucím, jmenovitě pak Romanu Kösslovi (Zoo Ohrada) a Miroslavu Čeňkovi (Národní zemědělské muzeum – zámek Ohrada). Miroslav Čeněk, kurátor sbírek, studenty i osobně provedl výstavami Klenoty z ornitologických sbírek a Příroda v ilustraci. Po návratu z Hluboké večer následovala přednáška od Petra Veselého o soukromém životě ptáků.

Ve středu ráno se studenti sešli na vlakovém nádraží a společně s Josefem Juráněm odjeli ke Třísovu odebírat fykologické vzorky, které následně v laboratořích určili. Mimo to zhodnotili podle předem připravených fykologických vzorků kvalitu vod. Večer si pak účastníci užili zábavnou přednášku Jana Lepše o výzkumu, přírodě a způsobu života na Papuy Nové Guneji.

Čtvrtek patřil práci v laboratoři. Konkrétně určování pohlaví z DNA pod vedením Martiny Dalíkové a jejích kolegyň z katedry molekulární biologie a genetiky. Odpolední a večerní program byl věnován přednáškám. Nejprve si studenti vyslechli půdní biology Petra Čapka a Michala Chomu a večer následovala jedna z oblíbených evolučních přednášek Jana Zrzavého.

Na závěr týdne si účastníci poslechli přednášku o ekologii obnovy od Anny Müllerové z katedry botaniky a zašli se podívat na floru fakultní zahrady. 

Fotky si můžete prohlédnout na našem fakultním FB.

Vědci chystají rozsáhlé mapování pstruhů Šumavy

Galerie:
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/1.jpg,
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/3.jpg,
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/4.jpg,
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/5.jpg,
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/8.jpg,
  • images/PRF/Marketing/blabolil-pstruzi/9.jpg,

České Budějovice, 26. 7. 2023

Jezera, řeky, potoky i sádky na dvě stě lokalitách Šumavy podrobně zdokumentují jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s ochránci přírody a rybářskými odborníky z české i bavorské strany. Hydrobiologové budou od letošního září tři roky mapovat zdejší populace pstruhů a zjišťovat jejich množství a stav, zdravotní kondici, výskyt parazitů i genetickou variabilitu. Chtějí zde rovněž najít zcela původní linii pstruhů obecných, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni na místní podmínky. Hlavním cílem projektu je přispět ke koordinovanému přístupu k ochraně tohoto druhu a vodních ekosystémů na obou stranách hranice a předat tak dalším generacím živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy v co nejlepším stavu.

Šumava na pomezí Česka a Bavorska je v centru pozornosti vědců již více než století. Díky tomu bylo možné zachytit celosvětově unikátní příběh poškozování a následně zotavování přírody. Od padesátých let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které vyvrcholily v 70. letech a způsobily extrémní změnu v chemismu vody. V důsledku toho se zdevastoval život v ledovcových jezerech i tocích ve vyšších polohách a zcela zde vymřely ryby. Výrazný obrat přinesla Ženevská úmluva o ochraně ovzduší, která od konce 80. let 20. století přinesla významné snížení znečištění ovzduší (emise síry o 90 % a dusíku o 50 %), což umožnilo obnovu ekosystémů. „Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných,“ říká Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity, který povede tento tříletý výzkum.

Pstruh obecný, vlajkový druh celého projektu, je indikátorem čistoty vod a kvality prostředí. Pstruh je vrcholovým predátorem zdejších vod, má unikátní životní cyklus, který zahrnuje podzimní protiproudové migrace za třením. Je také klíčovým článkem pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční, jejíž larvy žijí krátce paraziticky na žábrách pstruhů.

Podrobný průzkum ryb Šumavy začne v září 2023 v rámci mezinárodního projektu Interreg BYCZ01-020. Během prvního roku plánují vědci prozkoumat více než sto lokalit po celé české části pohoří. V nadcházejícím roce se výzkumné aktivity přesunou na bavorskou stranu a zahrnou i rybí sádky v obou zemích. Za tři roky projektu tak vědci podrobně zdokumentují na 200 lokalit. „U pstruhů obecných a případně dalších druhů budeme zkoumat charakteristiky populací, tedy jak jsou početné, jakého stáří a v jaké jsou zdravotní kondici,“ upřesňuje Petr Blabolil. „V případě pstruhů obecných se budeme zabývat i genetickou strukturou podle mitochondriální DNA a takzvaných mikrosatelitů. Jde nám především o to, nalézt geneticky původní populace pstruhů, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni místním podmínkám,“ doplňuje Vojtěch Kašpar z Jihočeské univerzity. U těchto populací pak budou výzkumníci zjišťovat jejich genetickou variabilitu, tedy přizpůsobivost změnám prostředí. V neposlední řadě se vědci zaměří i na výskyt parazitů, zejména rybomorky Tetracapsuloides bryosalmonae, jež je původcem proliferativního onemocnění ledvin u pstruhů (známé též jako PKD), která by mohla být zavlečena s chovanými rybami do dříve nepostižených vod nebo opačně do rybích líhní s generačními rybami z volné přírody. Mezi výzkumnými metodami se uplatní i moderní analýza environmentální DNA (eDNA), kdy lze odběrem vzorků z vody či sedimentu určit, jaké druhy organismů (včetně v tomto projektu cílových parazitů ryb) se v daném prostředí vyskytují.

Projekt si klade za cíl přispět ke koordinovanému přístupu k ochraně pstruha a šumavských vod na české i bavorské straně. V obou zemích budou vědci o svých výsledcích diskutovat se správci dotčených území, ochránci přírody, vodohospodáři a rybáři. Uskuteční se i řada přednášek a vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost.

Hlavními partnery projektu jsou Biologické centrum AV ČR, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Národního parku Bavorský les, Správa NP a CHKO Šumava a Vládní obvod Dolní Bavorsko, odborné poradenství pro rybolov. Projekt dále podporují Český rybářský svaz, Zachraňme lipana a pstruha potočního, Přátelé vod pětilisté růže, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Povodí Vltavy a další organizace.

 Tisková zpráva ke stažení: CZE DE

Kontakt na české partnery:

RNDr. Petr Blabolil, Ph.D.,řešitel projektu,Biologické centrum AV ČR, tel.: 728 846 173, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Vojtěch Kašpar, Ph.D.,zpracovatel genetických analýz, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, tel.: 725 917 295, 387 774 609, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel.: 387 775 064, 778 468 552,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Kontakt na bavorské partnery:

Rabea Klümpers, projektový pracovník, Správa Národního parku Bavorský les, tel.: +49 8552 9600 157,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Dr. Stephan Paintner, vedoucí odborného poradenství pro rybářství, Vládní obvod Dolní Bavorsko, tel.: +49871 97512 751, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0