Naše laboratoř se zabývá strukturními studiemi vybraných makromolekul a makromolekulárních komplexů. Tyto jsou studovány především pomocí rentgenové krystalografie s využitím biochemických, biofyzikálních a molekulárně-biologických technik. Poznání struktury proteinů a jejich komplexů je klíčové při zjišťování a popisu jejich funkce a objasnění detailního mechanismu působení, ale také třeba při vývoji terapeutik.

Za dobu existence laboratoře se nám podařilo charakterizovat více než 50 proteinů a jejich komplexů se substráty a popsat detailní mechanismus dehalogenační reakce, která má nesmírný význam při odbourávání toxických látek ze životního prostředí. Dále se zabýváme např. výzkumem proteinů z klíšťat ve snaze popsat proteiny účastnící se imunno-modulačních procesů.

Pod záštitou mezinárodní organizace Federace Evropských Biochemických Společností (FEBS) se nám podařilo v roce 2004 uspořádat první mezinárodní krystalizační kurz „Advanced methods in macromolecular crystallization“ a díky velmi pozitivnímu ohlasu ze strany studentů i přednášejících se z krystalizačního kurzu stala tradice, která se opakuje každé dva roky. Společně se španělskou Školou krystalografie patří tento Krystalizační kurz (UCH254) mezi nejlepší krystalizační kurzy na světě.

V naší laboratoři se dále věnujeme výchově mladých učitelů SŠ s aprobací chemie a druhý předmět, nejčastěji biologie nebo matematika. Tito studenti pracují jak na odborných projektech, také mají možnost vybrat si některý z projektů zaměřených didakticky.

V průběhu let jsme vychovali mladou generaci proteinových krystalografů, učitelů chemie, biologie a matematiky, řada našich doktorandů získala místa na prestižních univerzitách a institucích (Max Planck Institute v Německu, Karolinská univerzita ve Švédsku, Weizmann Institute of Science v Izraeli, atd.)

Řešené projekty:

1. Strukturní studie serinových proteáz (serpinů) z klíšťat Ixodes ricinus (Iripin-1, Iripin-3, Iripin-4, Iripin5 and Iripin-7).
2. Strukturní charakteristika komplexu mezi P4 proteinem z bakteriofága φ8 (Cystoviridae) a RNA
3. Studium in vitro interakce proteinů μNS a σNS ze strukturního a funkčního hlediska
4. Strukturní a funkční charakteriyace TBEV NS5 proteinu
5. Krystalografické studie bakteriofágních lysinů Am24, Ap22, Ecd7, Si3 and St11
6. Purifikace a krystalizace rekombinantních proteinů ve spolupráci s ostatními laboratořemi:
   AetF z Aetokthonos hydrillicola (Dr. Roman Sobotka, Centre Algatech, CAS,Třeboň)
   Β-lysostaphin z Staphylococcus aureus (Dr. Luboš Janda, VÚVeL Brno)
   tryptophan sythasa B z Psylocibe cubensis (Dr. Bernhard Rupp, University of Innsbruck)  stefin z Sphaerosora molnari (Dr. Pavla Sojková, Laboratory of Fish Protistology, BC AV ČR).
   galaktosidasa BgaD z Bacillus circulans (Dr. Pavla Bojarová a Prof. Vladimír Křen, MBÚ AV ČR)
   BopN protein z Bordetella pertussis (Dr. Ladislav Bumba, MBÚ AV ČR)
   

Spolupráce:

Doc. Roman Tůma (PřF JU)

Doc. Vít Straňák (PřF JU)

Dr. Jindřich Chmelař (PřF JU)

Dr. Michalis Kotsyfakis (BC AV ČR)

Doc. Pavlína Řežáčová (ÚOChB AV ČR)

Prof. Vladimír Křen (MBÚ AV ČR)

Dr. Ladislav Bumba (MBÚ AV ČR)

Prof. Jiří Damborský (MU Brno)

Doc. Radka Chaloupková (Enantis Brno)

Prof. J. M. Garcia-Ruiz a Dr. J. A. Gavira Gallardo (LEC and University of Granada, Spain)

Dr. Jeroen R. Mesters (University of Luebeck, Germany)

Prof. J. Ng a Dr. M. Pusey (University of Alabama, Huntsville, USA)

Studenti, alumni a témata prací

Studenti SOČ

• Andrea Akrebsová - Od vajíček až ke krystalům (Purifikace, charakterizace a krystalizace Lysozymu izolovaného z vaječných bílků) - školitel Barbora Kaščáková
• Veronika Pavlovcová - Izolace krystalického Albuminu z mléka (Purifikace, charakterizace a krystalizace Albuminu izolovaného z mléka) - školitel Barbora Kaščáková

 Studenti Bc. studia

• Věra Vopatková - Strukturní studie serpinu Iripin-4 z klíšťat Ixodes ricinus - školitel Barbora Kaščáková
• Nikola Spěvaková - Strukturní studie serpinu Iripin-5 z klíšťat Ixodes ricinus - školitel Barbora Kaščáková
• Aneta Fořtová - Krystalizační studie ptačího reovirálního proteinu σNS - školitel Barbora Kaščáková
• Michael Janda - Optimalizace a in-vitro studie formace ptačího reovirálního proteinu μNS - školitel Barbora Kaščáková
• * Libuše Rynešová - Výuka Biochemie na SŠ a gymnáziích, použití modelů při výuce a možnost výuky Biochemie v rámci STEM - školitel Ivana Kutá Smatanová

Studenti Mgr. studia

• Anna Koutská - Molekulárně-biochemická a strukturní charakterizace sekretovaného feritinu II z Ixodes ricinus - školitel Ivana Kutá Smatanová, školitel specialista Petra Havlíčková

• Pavla Petráňová - Molekulárně biologická a krystalizační studie bakteriálních lysostafinů a jejich mutantních forem - školitel Ivana Kutá Smatanová, školitel specialista Petra Havlíčková
  

• * Bc. Jiří Nořinský – Video jako motivační prostředek pro výuku exaktních předmětů - školitel Ivana Kutá Smatanová

• * Bc. Matouš Křiváček – Sbírka laboratorních úloh pro střední školy a gymnázia – školitel Michal Kutý

• * Bc. Marie Kubátová – Krystalografie jako doplňující téma ve výuce na SŠ a gymnáziích v rámci výuky chemie a z pohledu STEM – školitel Ivana Kutá Smatanová

*pedagogicky zaměřené projekty

Studenti PhD. studia

• Barbora Kaščáková – Structure-functional study of protease inhibitors from Ixodes ricinus.

• Petra Havlíčková – Structural studies of TBEV NS proteins.

• Darya Peramotava – Structure-functional study of selected proteins.

• Andrii Mazur - Crystallographic studies of multimeric haloalkane dehalogenases.

Alumni

Studenti Bc. studia

Katharina Wiener, Zuzana Dvorníková, Marie Kubátová, Anna Koutská, Rudolf Binder, Matouš Křiváček, Vendula Flanderová, Kristýna Rejžková, Ivana Berková, Petra Havlíčková, Tomáš Štěpánek, Jiří Emmer, Pavel Malcher, Jakub Jung, Martin Papež, Josef Řežábek, Pavel Němec

Studenti Mgr. studia

Bc. Kateřina Machulová, Bc. Žaneta Reindlová, Bc. Petra Havlíčková, Bc. Kristýna Rejžková, Bc. Pavel Malcher, Bc. Julie Wolfová, Bc. Jiří Emmer

Studenti PhD studia

Mgr. Katsiaryna Tratsiak, Mgr. Iuliia Iermak, Mgr. Oxana Degtjarik, Mgr. Ekaterina Sviridova, Mgr. Maryna Lahoda, Mgr. Alena Stsiapanava, Mgr. Julie Wolfová, Mgr. Ivana Tomčová, MSc. Tatyana Prudnikova

Studenti DVPP studia

RNDr. Lenka Bittová, Ph.D.

Učebnice a výukový materiál:

Ivana Kutá Smatanová a kol: Experimentální metody – praktika. Český učební text pro studenty s návody k praktickým cvičením (elektronická verze)

Michal Kutý, Ivana Kutá Smatanová: Chemie v příkladech. Český učební text pro studenty 1. roč. FROV (tištěná verze)

Ivana Kutá Smatanová, Michal Kutý: Laboratorní cvičení z chemie.  Český učební text pro studenty 1. roč. FROV (tištěná verze)

Ivana Kutá Smatanová: Crystallization of biological macromolecules. Anglický učební text pro studenty s návody k praktickým cvičením (elektronická verze)

Ivana Kutá Smatanová: Krystalizace biologických makromolekul. Český učební text pro studenty (elektronická verze)

V našich laboratořích se zabýváme především analýzou různých vzorků pomocí kapalinové a plynové chromatografie, popřípadě atomové absorpční spektometrie. Analyzujeme vzorky vody, půdy, cigaretové nedopalky, rostlinné materiály, extrakty ze zvířecích výkalů a také vybrané látky ve vzorcích krve, séra a moči. Při studiu toxicity spolupracujeme s Katedrou biologie ekosystémů naší fakulty a s Ústavem zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (ČR).

Kromě vývoje a zavádění analytických metod se zajímáme o environmentálně orientovaný výzkum ve dvou směrech:

- osud látek v životním prostředí, např. organické polutanty z cigaretových nedopalků;

- fotodegradace běžně předepisovaných léčiv za světelných podmínek odpovídajících přírodním povrchovým vodám a testy toxicity směsí fotoproduktů.

Naše analytická laboratoř je vybavena přístroji LC-UV/FLD/ECD, LC-MS (lineární iontová past), GC-FID/ECD (detektor elektronového záchytu) a GC-MS s trojitým kvadrupólem a rovněž atomovým absorpčním spektrometrem.  Na začátku roku 2024 se plánuje nákup přístroje UHPLC-Q-TOF. Při přípravě vzorků k analýze se používají různé techniky, za zmínku stojí možnost použití ASE (Accelerated Solvent Extraction). Ozařování vzorků při fotochemických studiích se provádí ve fotochemickém reaktoru Rayonet R100.

V posledních několika letech jsme zavedli a validovali různé analytické metody. Podrobnosti o jednotlivých analyzovaných látkách a metodách jsou shrnuty v tabulce.

 Tabulka: Přehled zavedených analytických metod

Vnitřní předpisy Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Akademický senát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích schválil podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o  vysokých školách), dne ……………… a Rektorát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registroval dne ……………… pod čj. ……………… Disciplinární řád Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Disciplinární řád pro studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), schválil tento Disciplinární řád pro studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „řád").

Část první
Obecná ustanovení

Článek 1
Úvodní ustanovení

1. Tento řád je vnitřním předpisem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „PřF JU” nebo „fakulta“) ve smyslu § 33 odst. 2 písm. e) zákona.
2. Tento řád vymezuje disciplinární přestupky a upravuje pravidla pro projednání disciplinárních přestupků studentů zapsaných v jakékoliv formě studia na PřF JU, a pravidla pro ukládání sankcí za disciplinární přestupky; dále upravuje jednací řád disciplinární komise.
3. Na řízení o disciplinárním přestupku podle tohoto řádu se v případě, kdy tento řád nebo zákon neobsahují zvláštní úpravu, použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád”).

Článek 2
Disciplinární přestupek

1. Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinnosti stanovené
   1. zákonem nebo jiným právním předpisem,
   2. vnitřním předpisem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „JU”), nebo
   3. vnitřním předpisem PřF JU.
2. Disciplinárním přestupkem je zejména:
   1. vydávání jakékoli cizí práce za vlastní, zvláště použitím části cizí práce ve vlastní práci bez náležitého odkazování nebo doslovným použitím části cizí práce bez zjevného vyznačení citace, například uvozovkami, a to včetně:
      1. parafrázování cizí práce bez uvedení zdroje
      2. překlad práce do jiného jazyka včetně parafrázování bez uvedení zdroje
      3. převzetí netextových děl nebo jejich částí (například obrázků atd.) bez uvedení zdroje
   2. nedodržování licencí, copyrightů a copyleftů
   3. neautorizované šíření materiálů poskytnutých v rámci výuky (prezentace, záznamy přednášek, publikace, apod.)
   4. odevzdání stejné nebo mírně pozměněné práce ke splnění různých studijních povinností,
   5. poskytnutí písemné práce jiné osobě za účelem jejího odevzdání jinou osobou, která má v úmyslu přihlásit se k autorství práce (tzv. ghostwriting) a tím splnit studijní povinnost na JU nebo jiné vysoké škole; za poskytnutí písemné práce jiné osobě podle předchozích slov se považuje též úplatné poskytnutí nebo zpracování písemné práce tzv. rešeršní agentuře,
   6. získání písemné práce od jiné osoby za účelem jejího odevzdání a přihlášení se k autorství práce a tím splnění studijní povinnosti na JU; za získání písemné práce od jiné osoby podle předchozích slov se považuje též úplatné získání písemné práce od tzv. rešeršní agentury,
   7. jakákoli forma neoprávněné manipulace s taženými zkušebními otázkami či výměna testů při psaní písemných prací, jakož i použití nepovolených materiálů, informací a pomůcek při plnění studijních povinností, nebo pokus o takováto jednání,
   8. zvlášť závažné nebo opakované porušení povinností, pravidel a zákazů vyplývajících z vnitřních předpisů PřF JU,
   9. zvláště závažné či opakované porušení pravidel a pokynů pro užívání počítačové sítě JU stanovených předpisem JU nebo PřF JU,
   10. zneužívání informační infrastruktury (datová úložiště, výpočetní clustery, servery, síťová infrastruktura) PřF JU, JU a jejich partnerských organizací včetně zahraničních pro výdělečnou činnost nebo činnosti jsoucí v rozporu s platnými předpisy,
   11. úmyslné zničení, poškození, neoprávněné zcizení věci nebo zneužití majetku PřF JU, JU či majetku člena akademické obce, zaměstnance PřF JU nebo osoby jednající ve spolupráci s PřF JU,
   12. agresivní nebo narušující chování, ať fyzické či slovní, vůči členu akademické obce, zaměstnanci PřF JU nebo osobě jednající ve spolupráci s PřF JU,
   13. účast na výuce, odborné práci nebo praxi zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,
   14. porušení povinnosti bez zbytečného odkladu upozornit na zjevné nesprávnosti v údajích ve studijní evidenci.

Článek 3
Disciplinární komise fakulty

1. Disciplinární komise PřF JU (dále jen „disciplinární komise“) je samosprávný akademický orgán fakulty tvořený 6 členy. Její funkční období činí 2 roky a počíná běžet dnem, v němž došlo ke standardnímu jmenování členů postupem podle odstavce 2, nejdříve však dnem následujícím po dni, v němž došlo k uplynutí funkčního období předchozí disciplinární komise.
2. Členy disciplinární komise jmenuje, a ze závažných důvodů případně též odvolává, po předchozím souhlasu Akademického senátu PřF JU děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti zapsaní na PřF JU. Děkan nemůže být členem disciplinární komise.
3. Disciplinární komise si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.
4. Funkce člena disciplinární komise vždy zaniká uplynutím funkčního období disciplinární komise (odstavec 1).
5. Před uplynutím funkčního období může funkce člena disciplinární komise zaniknout zejména písemným vzdáním se funkce k rukám děkana, anebo zánikem členství v té části akademické obce PřF JU, která byla rozhodná pro jeho jmenování. Zanikne-li členství některého člena disciplinární komise před uplynutím funkčního období disciplinární komise, děkan na jím uvolněné místo jmenuje z příslušné části akademické obce jiného člena postupem podle odstavce 2

Část druhá
Disciplinární řízení

Článek 4.
Účel disciplinárního řízení

V disciplinárním řízení je třeba zejména zjistit nebo určit, zda

1. se stal skutek, v němž je spatřován disciplinární přestupek,
2. je takový skutek disciplinárním přestupkem,
3. disciplinární přestupek spáchal student,
4. byla studentovi v minulosti uložena sankce za jiný disciplinární přestupek nebo zda bylo od uložení sankce upuštěno, protože samotné projednání disciplinárního přestupku vedlo k nápravě, má-li toto zjištění význam pro posouzení projednávaného přestupku,
5. lze disciplinární přestupek projednat,
6. byl disciplinární přestupek spáchán z nedbalosti nebo úmyslně a
7. jaká disciplinární sankce má být za spáchání disciplinárního přestupku uložena.

Článek 5
Zahájení disciplinárního řízení

1. Podnět k projednání disciplinárního přestupku může podat kdokoli. Podnět se podává děkanovi. Jeví-li se podnět důvodným, podá děkan disciplinární komisi návrh na zahájení disciplinárního řízení.
2. Návrh děkana na zahájení disciplinárního řízení obsahuje zejména
   1. popis skutku, v němž je spatřován disciplinární přestupek, s uvedením ustanovení porušených předpisů dle čl. 2, včetně uvedení času a místa, kde měl být disciplinární přestupek spáchán, jsou-li známy,
   2. označení studenta, který měl skutek spáchat,
   3. odůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek,
   4. uvedení důkazů, o něž se návrh opírá.
3. Disciplinární řízení se zahajuje z moci úřední. Řízení je zahájeno dnem, kdy bylo studentovi doručeno oznámení o zahájení řízení podle § 46 správního řádu spolu se stejnopisem návrhu děkana; s oznámením o zahájení řízení může být spojeno předvolání k ústnímu jednání podle § 69 odst. 1 zákona (§ 59 správního řádu).
4. Před zahájením řízení si může fakulta v souladu se zněním § 137 správního řádu opatřovat nezbytná vysvětlení k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení.

Článek 6
Okolnosti vylučující projednání disciplinárního přestupku

Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže v téže věci již bylo v disciplinárním řízení rozhodnuto anebo jestliže od spáchání skutku, v němž je disciplinární přestupek spatřován, nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci uplynula lhůta jednoho roku. Do této lhůty se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.

Článek 7
Projednání disciplinárního přestupku před disciplinární komisí

1. Bezodkladně po zahájení disciplinárního řízení svolá předseda disciplinární komise jednání. Současně se svoláním disciplinární komise poskytne předseda jejím členům veškeré dostupné podklady k projednávané věci.
2. Termín ústního jednání disciplinární komise musí být stanoven tak, aby ústní projednávání přestupku bylo započato nejpozději do 30 dnů od doručení návrhu na zahájení disciplinárního řízení disciplinární komisi. Jednání disciplinární komise je vždy veřejné s výjimkou porad a hlasování o návrzích usnesení.
3. Disciplinární řízení se koná za účasti studenta, proti němuž je disciplinární řízení vedeno nebo jeho zmocněného zástupce (viz článek 8, odstavec 3). Účastníkem řízení je pouze student. K ústnímu jednání musí být student řádně předvolán podle § 59 správního řádu, a to s nejméně pětidenním předstihem. Předvolání je realizováno zpravidla současně s oznámením o zahájení disciplinárního řízení dle čl. 5 odst. 3. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat jen v případě, jestliže se k němu nedostaví bez řádné omluvy doručené předsedovi disciplinární komise nejpozději k okamžiku zahájení ústního jednání. Omluva musí být založena na prokazatelně závažných důvodech bránících jeho účasti.
4. Za závažný důvod se považuje zejména zdravotní neschopnost doložená rozhodnutím o vzniku dočasné pracovní neschopnosti podle § 60 zákoníku práce (tzv. neschopenky), anebo potvrzením od lékaře, z něhož zjevně vyplývá, že zdravotní indispozice brání studentovi v účasti na ústním jednání. Disciplinární komise posoudí důvodnost omluvy a v případě, že ji akceptuje, stanoví nový termín jednání. Předseda disciplinární komise zajistí opakované předvolání studenta.
5. Disciplinární komise může za podmínek § 64 správního řádu usnesením přerušit disciplinární řízení.

Článek 8
Průběh ústního jednání

1. Jednání disciplinární komise zahajuje předseda nebo jím pověřený člen disciplinární komise tím, že seznámí přítomné s obsahem návrhu na zahájení řízení a shrne případné výsledky předchozích jednání.
2. Student nebo jeho zástupce má, s výjimkou porady a hlasování disciplinární komise, právo být přítomen jednání disciplinární komise, dále může navrhovat a předkládat důkazy, vyjadřovat se ke všem podkladům pro jednání, nahlížet do písemných podkladů, nahlížet do protokolu o jednání disciplinární komise s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z nich výpisy.
3. Student si může zvolit svého zástupce. Zvolený zástupce, který se disciplinární komisi prokáže písemným zmocněním studenta nebo jemuž student udělí své zmocnění před disciplinární komisí, má práva uvedená v předchozím odstavci.
4. Skutkový stav věci se zjišťuje důkazy, které provádí disciplinární komise z vlastního podnětu nebo na návrh děkana, příp. studenta. Disciplinární komise není vázána návrhy účastníka, je však povinna provést potřebné důkazy a projednat věc tak, aby mohlo být bez důvodných pochybností zjištěno, zda se student disciplinárního přestupku dopustil.
5. Každý na fakultě zapsaný student nebo působící zaměstnanec je povinen dostavit se na předvolání disciplinární komise k ústnímu jednání a vypovídat o skutečnostech důležitých pro disciplinární řízení, je-li jeho svědectví navrženo jako důkaz. Může však výpověď odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt. Členové akademické obce nebo zaměstnanci fakulty, kteří byli k jednání disciplinární komise předvoláni, aby se dostavili podat výpověď, nesmějí být přítomni ústnímu jednání do doby, než jsou disciplinární komisí vyslechnuti.

Článek 9
Uzavření řízení vedeného před disciplinární komisí

1. Uzná-li disciplinární komise výsledky provedeného dokazování za postačující pro posouzení projednávané věci, usnese se na návrhu rozhodnutí o disciplinárním přestupku.
2. Disciplinární komise navrhne děkanovi zastavení řízení, jestliže v průběhu řízení vyšlo najevo, že
   1. skutek uvedený v návrhu na zahájení disciplinárního řízení se nestal nebo není disciplinárním přestupkem,
   2. disciplinární přestupek nespáchal dotčený student,
   3. ten, kdo disciplinární přestupek spáchal, přestal být studentem podle § 55 nebo 56 zákona, nebo
   4. disciplinární přestupek nelze projednat nebo prokázat (dle čl. 6).
Součástí návrhu na rozhodnutí o disciplinárním přestupku musí být zejména navrhovaný výrok a odůvodnění.

Článek 10
Rozhodování o disciplinárním přestupku

1. Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan na základě návrhu disciplinární komise bez zbytečného odkladu. Děkan může před vydáním rozhodnutí věc vrátit komisi s písemným odůvodněním k dalšímu došetření, považuje-li to za nezbytné pro řádné objasnění věci.
2. Před vydáním rozhodnutí však umožní studentovi, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k podkladům rozhodnutí.
3. Děkan může za podmínek čl. 12 rozhodnutím uložit sankci, kterou disciplinární komise navrhla, uložit sankci mírnější, nebo od uložení sankce upustit.
4. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku se vyhotovuje v písemné formě a musí obsahovat:
   1. označení univerzity, fakulty a jejího děkana,
   2. jméno a příjmení studenta, datum narození, číslo studenta, studijní program a případně studijní obor, jehož se rozhodnutí týká, místo trvalého pobytu, a případně též adresu určenou pro doručování, kterou student nahlásil dle § 61 zákona,
   3. výrok rozhodnutí, jímž se
      1. stanoví, že student spáchal disciplinární přestupek (s popisem skutku a uvedením porušených předpisů) a
      2. ukládá sankce, nebo se od jejího uložení podle § 65 odst. 2 zákona upouští;
   4. odůvodnění,
   5. poučení o právu studenta podat odvolání a způsobu uplatnění tohoto práva, včetně uvedení toho, kde a v jaké lhůtě se podává, od kterého dne se tato lhůta počítá, a který správní orgán o odvolání rozhoduje.
5. Rozhodnutí děkana o disciplinárním přestupku, které bylo studentovi oznámeno nabývá právní moci dnem:
   1. marného uplynutí lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o disciplinárním přestupku
   2. doručení rozhodnutí rektora, jímž se děkanem vydané rozhodnutí o disciplinárním přestupku mění nebo potvrzuje,
   3. vzdání se práva na odvolání.

Článek 11
Odvolání

1. Student, o jehož disciplinárním přestupku děkan rozhodl, má právo proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, a to ve lhůtě 30 dnů od dne oznámení děkanem. Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty podána poštovní zásilka, která obsahuje odvolání, držiteli poštovní licence nebo je v uvedené lhůtě odvolání jiným způsobem prokazatelně doručeno na podatelnu fakulty. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno; bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
2. Včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek; v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
3. Právo podat odvolání nepřísluší studentovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva vzdal. Jestliže student vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
4. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. V odvolání student uvede své jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu. Z odvolání musí být patrno, proti kterému rozhodnutí směřuje a co se navrhuje, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy anebo vnitřními předpisy. Namítá-li student, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
5. Odvolání se podává k rukám děkana fakulty. Děkan podle okolností doplní řízení; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné. Děkan může rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání; proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat.
6. Neshledá-li děkan podmínky pro postup podle předchozího odstavce, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu, jímž je rektor, a to do 30 dnů ode dne doručení odvolání. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání děkan předá spis rektorovi do 10 dnů ode dne doručení odvolání. Ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. Jestliže děkan před předáním spisu rektorovi zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.
7. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy JU a PřF. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo vnitřními předpisy, se nepřihlíží.
8. Jestliže rektor dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy
   1. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
   2. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání děkanovi; v odůvodnění tohoto rozhodnutí rektor vysloví právní názor, jímž je děkan při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí děkana lze podat odvolání,
   3. napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; student má právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nově pořízených rektorem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní rektor rozhodnutí v části odůvodnění; rektor nemůže napadené rozhodnutí změnit v neprospěch studenta, ledaže je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy včetně vnitřních předpisů Jihočeské univerzity a fakulty.
9. Jestliže rektor zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.
10. Opožděné nebo nepřípustné odvolání rektor zamítne; jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo jako žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. Dojde-li rektor k závěru, že odvolání bylo podáno včas a že je přípustné, vrátí věc děkanovi.
11. Neshledá-li rektor důvod pro postup podle odstavců 8, 9 nebo 10, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí; jestliže rektor změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.
12. Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá rektor ve lhůtě 30 dnů; lhůta počíná běžet dnem předání spisu rektorovi. Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 3 platí pro rozhodnutí rektora obdobně.
13. Proti rozhodnutí rektora se nelze dále odvolat; rozhodnutí rektora je v právní moci, jestliže bylo oznámeno studentovi. Spolu s rozhodnutím rektora nabývá právní moci rozhodnutí děkana, které bylo potvrzeno podle odstavce 11.
14. Pokud student vzal podané odvolání zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání; dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci; o skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, se vydává usnesení, které se pouze poznamená do spisu a student se o něm vyrozumí; odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí rektora.
15. Rektor nebo děkan přijme v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 8 taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

Článek 12
Ukládání sankcí

1. Jestliže byla bez důvodných pochybností prokázána vina, lze za spáchaný disciplinární přestupek uložit sankci
   1. napomenutí,
   2. podmíněného vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek osvědčení,
   3. vyloučení ze studia.
2. Při ukládání sankcí se přihlédne zejména k povaze disciplinárního přestupku, k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, zda byl disciplinární přestupek spáchán opakovaně, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k pohnutkám studenta, jež vedly ke spáchání disciplinárního přestupku, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, včetně jeho studijních výsledků, a zda případně projevil snahu o nápravu způsobených škodlivých následků.
3. Je-li uložena sankce podmíněného vyloučení ze studia, rozhodnutí vždy výslovně obsahuje podmínku, že se student ve stanovené lhůtě pod sankcí vyloučení ze studia nesmí dopustit dalšího disciplinárního přestupku nebo činu ještě závažnějšího.
4. Od uložení sankce je možno upustit, lze-li mít za to, že již samotné projednání disciplinárního přestupku povede k nápravě.
5. Při ukládání sankcí za více disciplinárních přestupků se uloží pouze sankce jediná.
6. Nelze uložit sankci přísnější, než navrhla disciplinární komise.
7. Sankce je vykonatelná dnem právní moci rozhodnutí o disciplinárním přestupku.
8. Uložená disciplinární sankce se studentovi vyznačí ve studijním spisu a v informačním systému (IS STAG) do evidence studia.

Článek 13
Výkon sankcí

1. Sankce napomenutí se vykoná tak, že je o ní učiněn záznam ve studijním spisu studenta.
2. Sankce podmíněného vyloučení ze studia se vykoná tak, že je o ní učiněn záznam ve studijním spisu studenta a pověřený pracovník studijního oddělení po stanovenou lhůtu dohlíží na plnění podmínek osvědčení, o čemž podává děkanovi zprávu. Na základě informací studijního oddělení děkan posoudí, zda se student osvědčil či nikoliv. V případě, že se student neosvědčil, vydá o tom děkan rozhodnutí, na něž se přiměřeně použijí ustanovení čl. 10. Sankce podmíněného vyloučení ze studia ve spojení s rozhodnutím o tom, že se student neosvědčil, má účinky sankce vyloučení ze studia.
3. Sankce vyloučení ze studia se vykoná tak, že studentovi je dnem právní moci rozhodnutí o disciplinárním přestupku ukončeno studium.

Část třetí
Jednací řád disciplinární komise

Článek 14
Vnitřní organizace disciplinární komise

1. Předseda disciplinární komise
   1. organizuje činnost disciplinární komise a vystupuje jejím jménem navenek,
   2. svolává, řídí a ukončuje jednání disciplinární komise, navrhuje pořad projednávaných přestupků.
2. Disciplinární komise si ze svých členů zvolí místopředsedu, který v případě potřeby zastupuje předsedu disciplinární komise.
3. Disciplinární komise spolupracuje se studijním oddělením fakulty, které jí poskytuje nezbytné informace o studentech a veškerou potřebnou součinnost. Jednání disciplinární komise se účastní pověřený pracovník kanceláře děkana, jenž
   1. se organizačně podílí na zajištění činnosti disciplinární komise,
   2. pořizuje protokol o jednání disciplinární komise v souladu s § 18 správního řádu,
   3. administrativně zpracovává další písemnosti disciplinární komise,
   4. zajišťuje písemné vyhotovení rozhodnutí děkana o disciplinárním přestupku a jeho řádné odeslání,
   5. informuje disciplinární komisi o tom, zda byl student již v minulosti sankcionován za spáchání disciplinárního přestupku, a
   6. v součinnosti se studijním oddělením podává děkanovi zprávu o tom, zda student plní podmínky osvědčení stanovené rozhodnutím děkana o disciplinárním přestupku při uložení sankce podmíněného vyloučení.

Článek 15
Jednání disciplinární komise

Jednání disciplinární komise řídí její předseda. Předseda disciplinární komise odpovídá za to, že o každém jednání a hlasování bude pořízen zápis.

Článek 16
Rozhodování disciplinární komise

1. Disciplinární komise rozhoduje ve věcech, jež náleží do její působnosti, usnesením.
2. Disciplinární komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. Usnesení disciplinární komise je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina z jejích přítomných členů.
3. K přijetí usnesení disciplinární komise je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů disciplinární komise. K přijetí usnesení, které by mohlo mít za následek uložení nebo výkon sankce vyloučení ze studia je zapotřebí souhlasu většiny všech členů disciplinární komise.
4. Disciplinární komise hlasuje postupně o vině, o tom, zda bude uložena sankce a o druhu sankce.
5. Pokud disciplinární komise nedospěje k usnesení
   1. že je student vinen, navrhne děkanovi, aby řízení zastavil,
   2. že bude uložena sankce, navrhne děkanovi, aby od uložení sankce upustil,
   3. o uložení sankce vyloučení ze studia, hlasuje o uložení sankce podmíněného vyloučení ze studia,
   4. o uložení sankce podmíněného vyloučení ze studia, navrhne děkanovi, aby uložil studentovi sankci napomenutí.

Část čtvrtá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 17
Doručování

1. Doručování písemností v disciplinárním řízení se řídí § 69a odst. 2 zákona a § 19 a násl. správního řádu.
2. Písemnosti vydané při úkonech v disciplinárním řízení, nejsou-li doručeny přímo při učinění těchto úkonů, se doručí prostřednictvím děkanátu fakulty, a to na adresu uvedenou studentem v IS STAG.
3. Do vlastních rukou se písemnost se doručuje,
   1. jde-li o
      1. předvolání studenta k disciplinárnímu řízení,
      2. předvolání člena akademické obce fakulty nebo zaměstnance fakulty podle čl. 8 odst. 5 tohoto řádu,
      3. rozhodnutí o disciplinárním přestupku,
      4. rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o disciplinárním přestupku,
      5. rozhodnutí o tom, že student, jemuž byla uložena sankce podmíněného vyloučení ze studia, se ve stanovené neosvědčil,
   2. jestliže tak stanoví orgán, který písemnost vydal.
4. Dnem doručení písemnosti je den, kdy adresát písemnost převzal. Odepře-li adresát písemnost přijmout, má to účinky převzetí písemnosti.
5. Nepodaří-li se písemnost v disciplinárním řízení doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b) zákona, nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit studentovi opatrovníka.

Článek 18
Přechodná ustanovení

1. Odpovědnost za dosavadní disciplinární přestupky se posoudí podle dosavadních předpisů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto řádu; podle tohoto řádu se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro studenta příznivější.
2. Disciplinární komise ustavená před nabytím účinnosti tohoto řádu se považuje za disciplinární komisi ustavenou podle tohoto řádu; uplatní se na ni příslušná úprava v tomto řádu včetně článku 3.

Článek 19
Závěrečná ustanovení

1. Disciplinární řád pro studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ze dne 28. dubna 2009 se zrušuje.
2. Tento řád byl schválen Akademickým senátem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dne 14. července 2020
3. Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dne ………………..
4. Tento řád nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
5. Tento řád nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve veřejné části internetových stránek PřF JU.

RNDr. Petr Nguyen, Ph.D.
předseda Akademického senátu PřF JU

prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
děkanka Přírodovědecké fakulty JU

Opatření děkana
o organizaci akademického roku 2022/2023
(Akademický kalendář 2022/2023)¹

Zimní semestr

Letní semestr

Další důležité termíny:

Tradiční výstup na Kleť - 17. 11. 2022

Den otevřených dveří – 20. 1. 2023

V Českých Budějovicích 8.3.2022

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.

[1] Netýká se cross-border studijních programů, tyto programy mají svůj kalendář.