Centrum pro přírodovědné vzdělávání

Je místem setkávání a tvůrčí činnosti  studentů středních a vysokých škol, studentů učitelských oborů, VŠ i SŠ pedagogů.

• DNA v akci: Izoluj a analyzuj genetický materiál z ovoce

  Program určený pro max 8 studentů, začátek v 8:30

  Přijď si vyzkoušet, jak vědci pracují s DNA! Během laboratorního cvičení si vyizoluješ DNA z různých druhů ovoce, připravíš agarózový gel a naučíš se, jak analyzovat DNA pomocí elektroforézy. Uvidíš, jak se výsledky objeví přímo v gelu – a možná taky objevíš svůj zájem o vědu!

  Program probíhá na Katedře chemie

  DATUM: 20.2.

• Mikrobiolog

  Studenti si vyzkouší práci mikrobiologa. Seznámí se s principy sterilní práce v laboratoři a s přípravou laboratorního materiálu pro práci s bakteriemi. Odeberou vzorky z různých povrchů (včetně např. svých vlastních mobilních telefonů nebo rukou) a nanesou je na agarovou misku. Následně budou pozorovat jednotlivé bakterie z odebraných vzorků pod mikroskopem. 

  DATUM: 19.3.

• Bitva v ústech: Probiotika vs. ústní voda

  Připojte se k fascinujícímu experimentu, který odhalí, jakým způsobem ovlivňuje ústní mikroflóru každodenní péče o ústní hygienu! V "Bitvě v ústech" se postaví proti sobě vlastní mikroflóra, probiotika a ústní voda. Zjistíme, jak účinně funguje ústní voda a jak ústní mikroflóru ovlivní požití probiotického jogurtu. V rámci tohoto experimentu vyizolujeme vlastní DNA ze slin a provedeme PCR analýzu, abychom zjistili, jaké množství bakterií se nachází ve vaší ústní dutině po použití těchto dvou prostředků. S pomocí agarózové elektroforézy odhalíme rozdíly mezi odebranými vzorky. Ve volné chvíli uvidíme i bakterie pod mikroskopem!

  DATUM:

  18.2.

   25.2.

  4.3. 

• Pipeta a mikroskop – denní nástroj každého vědce aneb využití pipet a mikroskopů v biochemických a mikrobiologických metodách“

  Připojte se k dobrodružství do světa vědy, kde každá kapka a každý detail hrají klíčovou roli! V tomto experimentu si vyzkoušíte práci s mikroskopy a pipetami – nezbytnými nástroji každého vědce. Získáte nejen praktické dovednosti, ale i cenné povědomí o tom, jak se bakterie, buněčné kultury a antibakteriální látky používají při vědeckém výzkumu.

  Budete mít možnost pozorovat bakterie pod mikroskopem, pipetovat vzorky s precizností a prozkoumávat metody, které vědci používají při detekci a analýze antibakteriálních látek. Jak působí tyto látky na mikroorganismy? Jakým způsobem se využívají při vývoji nových léčiv? Zažijte vědu na vlastní kůži a objevte kouzlo biochemie a mikrobiologie!

  DATUM:

  11.3.

  18.3. 

• Rostliny ve stresu

  Program je určen pro max. 10 studentů, na cca 8 hodin.

  Stejně jako lidé, i rostliny mohou být, a jsou, ve stresu. A protože nemají „nožičky“ nemohou před stresem utéci. Působící stresy mohou být jak živého (např. patogeni), tak neživého (např. sucho) původu. V tomto semináři bychom vás chtěli s tím, co dělá rostlina ve stresu krátce seznámit a při té příležitosti vám v laboratoři ukázat jednoduché experimenty s nimi související. U biotického stresu provedete experiment kdy budete sledovat vliv spuštěné imunity na růst rostlin. U abitického stresu se zaměříte na vliv kyseliny abscisové, která je důležitým rostlinným hormonem regulujícím otevírání a zavírání průduchů, a sucha na transpiraci a teplotu listu.

  DATUM:

  26.2.

  12.3.

  9.4.

  28.5.

• Molekulární metody v terénní zoologii

  Program určený pro 8 až 10 studentů, na cca 8 hodin, začátek v 8:30

  Workshop nabídne studentům základní představu o využití genetických a molekulárních metod ve výzkumu biologie živočichů v přírodě.

  Cílem bude určit na základě analýzy DNA pohlaví z krevního vzorku opeřence, kterého si sami chytíme.

  Pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) budeme detekovat specifický gen, který je umístěn v nerekombinantní části pohlavních chromozómů ptáků.

  PCR je základní molekulární metoda, která umožňuje rychle a snadno namnožit požadovaný úsek DNA, založená na principu replikace nukleových kyselin. Při vhodném designu experimentu se může PCR sama o sobě stát metodou analytickou a poskytnout požadovaný výsledek.

  Terénní část: odchyt ptáků, odběr genetického materiálu

  Laboratorní část: izolace DNA, PCR, výsledná elektroforéza

  DATUM:

• Dvojí pohled na DNA v laboratoři savčí vývojové biologie

   Program určený pro 8 studentů, na cca 8 hodin, začátek v 8.30. 

   V průběhu workshopu si ukážeme dvě základní metody práce s DNA v molekulární a vývojové biologii. První je vizualizace DNA přímo v buňce pomocí fluorescenčního barvení a konfokální mikroskopie, druhá je izolace DNA z buněk, amplifikace pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) a vizualizace pomocí gelové elektroforézy. 

   Prvním cílem bude pomocí zabarvení DNA v savčích vajíčkách pozorovat, jestli ve vajíčkách probíhá meióza. Druhým cílem bude v izolované DNA detekovat fragment DNA, kterého délka se liší u samců a samic, a na základě toho určit, jestli se jedná o vzorek samce nebo samice rypoše. 

   První část: Izolace vajíček - fluorescenční barvení DNA- mikroskopie

  Druhá část: Izolace DNA - PCR - gelová elektroforéza

  V přestávce: prohlídka "rypošária", unikátního chovu dlouhověkých afrických hlodavců, na kterých zkoumáme samičí plodnost. 

  DATUM:

  5.3. 2025

  19.3. 2025

• Jak může matematika zachraňovat životy

  Téměř každá epidemie, která se ve světě v posledních desetiletích objevila (např. HIV, kulhavka a slintavka, SARS, prasečí chřipka, Ebola, nově COVID-19 či mpox), aktivizovala matematiky zabývající se modelováním dynamiky infekčních nemocí. Tato disciplína je však mnohem starší — její základy byly položeny už před více než 100 lety. Cílem workshopu je přístupnou a hravou formou představit některé postupy a výsledky této tradiční i aktuální disciplíny, které jsou stále platné a stále zachraňují životy. 

  DATUM:

  19.2. 

  21.5.

• Ve fyzikální laboratoři

  Program na cca 6 hodin, předpokládaný začátek v 8:30, určeno pro ideálně 10 žáků

   V úvodní přednášce se seznámíme s laserem, ultrarychlou spektroskopií a k čemu ji používáme v naší laboratoři: Výchozí proces fotosyntézy, sběr fotonů, probíhá v proteinových komplexech zvaných světlosběrné antény, a to neuvěřitelně rychle – jednotlivé kroky tohoto procesu se uskutečňují na časových škálách od femtosekund (10e-15 s) po pikosekundy (10e-12 s). Tyto děje studujeme v naší laboratoři prostřednictvím fyzikálních metod. Ultrakrátké laserové pulzy trvající přibližně 100 fs umožňují sledovat dynamiku těchto procesů. Následovat bude prohlídka laboratoře časově rozlišené spektroskopie navazující na úvodní přednášku. Poté si studenti vyzkouší základy práce v optické laboratoři jako je směrování paprsku pomocí zrcátek, použití různých optických členů - čočka, polarizátor, ...). Nakonec si představíme pokusy s laserovým ukazovátkem, které si studenti mohou vyzkoušet doma nebo ve škole - laserový mikroskop, 'ohnutí' paprsku, kreslení laserem.

  Program probíhá na Katedře Fyziky

   DATUM:

  4.3. 2025

  8.4. 2025

• S botaniky nejen na pískovnu - plná kapacita

  Je možné, že by člověk tak negativním zásahem jako je těžba, vytvořil lokality vhodné pro ohrožené druhy rostlin, řas, hub, hmyzu nebo obojživelníků? Ať to na první pohled nemusí jít dohromady, mohou být místa po těžbě centrem biodiverzity. Stačí nechat pískovny, lomy, výsypky po těžbě uhlí či odkaliště na pokoji (nebo jim rozumně pomoci) a právě takováto místa se mohou z biologického hlediska stát velmi významnými. Právě studium různých stádií obnovy v těchto člověkem ovlivněných biotopech nám může pomoci pochopit přírodní procesy, které k navrácení druhového bohatství vedou a my můžeme tyto znalosti dále využívat při přírodě blízké obnově podobných míst.

  Proto abychom pochopili, co se na lokalitě dělo, děje a mohli předpovědět, co se tam bude dít, musíme vědět, jaké druhy mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů na takovéto lokalitě žijí. U makroorganismů nám postačí inventarizační výzkum na místě, pro pochopení diverzity mikroorganismů, kteří slouží jako velmi dobré bioindikátory musíme využít metod mikroskopie. A to bude cílem letní školy věnované pískovnám.

  V doprovodu odborníků si projdeme tyto zdánlivě neatraktivní, ale druhově velmi zajímavé lokality, ukážete si, jak příroda sama pracuje, když ji člověk nechá. Provedete inventarizační průzkum na místě, změříte základní parametry prostředí a také odeberete vzorky, které pak dále budeme zpracovávat v laboratoři, a to s použitím optického a elektronového mikroskopu.

  Téma je již obsazené, zkus se podívat po nějakém jiném :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Pod molekulárnickým drobnohledem - plná kapacita

  Chtěli byste vidět, jak vypadá život na buněčné úrovni nebo dokonce až na úrovni molekul? Na vlastní oči vidět DNA, nebo jak se poprvé dělí buňky myšího embrya? Jak se pomocí cílené manipulace s geny dá vytvořit autistická moucha octomilka a jak se pak vyhodnotí změny v jejím chování?

  Ponořte se toto léto do podmanivého světa molekulární biologie a připojte se k naší letní škole určené výhradně pro středoškoláky, kteří s nadšením odhalují tajemství života na molekulární a buněčné úrovni. Připravte se na poutavou cestu do spletitých říší biologie myší, octomilek a dalších organismů.

  Vyzkoušejte si skutečnou vědeckou práci ve špičkových vědeckých týmech na nejmodernějším zařízení, které například umožňuje proniknout hluboko do buněk embrya myši a podívat se, které molekuly určují jejich osud ve vyvíjejícím se embryu. Zkuste si z nich získat DNA a analyzovat ji. Takovéto analýzy pomáhají například odhalit, proč je fascinující, pod zemí žijící rypoš dlouhověký. Nebo které změny v DNA vedou k autismu u lidí. Vedou podobné změny k autismu i u mušek octomilek? Vyzkoušejte si práci s tímto genetickým modelovým organismem. Možná zjistíte, proč je octomilka nejdéle a nejvíce používaným modelem v laboratoři.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• 

  Cal 2

• 

  E 7 Ca 4 A 4867 Fc 0056 Eb 159990 A 591726 E

• 

  Home Top

• 

  Home Top

Ponořte se s námi do světa vědy a bádání

Letní škola s Přírodovědou

Vyberte si svoje téma

• S botaniky nejen na pískovnu - plná kapacita

  Je možné, že by člověk tak negativním zásahem jako je těžba, vytvořil lokality vhodné pro ohrožené druhy rostlin, řas, hub, hmyzu nebo obojživelníků? Ať to na první pohled nemusí jít dohromady, mohou být místa po těžbě centrem biodiverzity. Stačí nechat pískovny, lomy, výsypky po těžbě uhlí či odkaliště na pokoji (nebo jim rozumně pomoci) a právě takováto místa se mohou z biologického hlediska stát velmi významnými. Právě studium různých stádií obnovy v těchto člověkem ovlivněných biotopech nám může pomoci pochopit přírodní procesy, které k navrácení druhového bohatství vedou a my můžeme tyto znalosti dále využívat při přírodě blízké obnově podobných míst.

  Proto abychom pochopili, co se na lokalitě dělo, děje a mohli předpovědět, co se tam bude dít, musíme vědět, jaké druhy mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů na takovéto lokalitě žijí. U makroorganismů nám postačí inventarizační výzkum na místě, pro pochopení diverzity mikroorganismů, kteří slouží jako velmi dobré bioindikátory musíme využít metod mikroskopie. A to bude cílem letní školy věnované pískovnám.

  V doprovodu odborníků si projdeme tyto zdánlivě neatraktivní, ale druhově velmi zajímavé lokality, ukážete si, jak příroda sama pracuje, když ji člověk nechá. Provedete inventarizační průzkum na místě, změříte základní parametry prostředí a také odeberete vzorky, které pak dále budeme zpracovávat v laboratoři, a to s použitím optického a elektronového mikroskopu.

  Téma je již obsazené, zkus se podívat po nějakém jiném :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Pod molekulárnickým drobnohledem - plná kapacita

  Chtěli byste vidět, jak vypadá život na buněčné úrovni nebo dokonce až na úrovni molekul? Na vlastní oči vidět DNA, nebo jak se poprvé dělí buňky myšího embrya? Jak se pomocí cílené manipulace s geny dá vytvořit autistická moucha octomilka a jak se pak vyhodnotí změny v jejím chování?

  Ponořte se toto léto do podmanivého světa molekulární biologie a připojte se k naší letní škole určené výhradně pro středoškoláky, kteří s nadšením odhalují tajemství života na molekulární a buněčné úrovni. Připravte se na poutavou cestu do spletitých říší biologie myší, octomilek a dalších organismů.

  Vyzkoušejte si skutečnou vědeckou práci ve špičkových vědeckých týmech na nejmodernějším zařízení, které například umožňuje proniknout hluboko do buněk embrya myši a podívat se, které molekuly určují jejich osud ve vyvíjejícím se embryu. Zkuste si z nich získat DNA a analyzovat ji. Takovéto analýzy pomáhají například odhalit, proč je fascinující, pod zemí žijící rypoš dlouhověký. Nebo které změny v DNA vedou k autismu u lidí. Vedou podobné změny k autismu i u mušek octomilek? Vyzkoušejte si práci s tímto genetickým modelovým organismem. Možná zjistíte, proč je octomilka nejdéle a nejvíce používaným modelem v laboratoři.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Půda – popelka přírodopisu

  Půda je často přehlížená popelka. Nehýří barevnými květy, nemá chlupatý kožíšek a možná i proto často uniká zasloužené pozornosti a obdivu a bohužel ji nezřídka zanedbávají i osnovy základní i středoškolské biologie. Berme ji jako samozřejmou „hlínu“ pod našima nohama. Přesto nebýt půdy, nebylo by těch květin, ani těch chlupatých kožíšků. Půda ale není vůbec o nic méně zajímavá než jiné součásti přírody, jen je trochu obtížnější se o tom přesvědčit na vlastní oči a člověk musí počítat i s tím, že se při tom může trošku ušpinit.

  Pod vedením našich půdních biologů se o tom budete moci přesvědčit na vlastní oči. Vypravíme se do terénu a odebereme půdu z různých typů ekosystémů a už na první pohled se přesvědčíme o tom, jak je půda ovlivněna konkrétním typem hospodaření. Abychom nezůstali jen u dojmů, podrobíme odebrané půdní vzorky základním chemickým analýzám. A přestože jsou fyzikálně-chemické vlastnosti půdy velice důležité, půda by byla mrtvým substrátem nebýt jejích početných obyvatel od bakterií přes roztoče až po žížaly. Podíváme se, kdo v půdě žije a jak se aktivita půdních organismů projevuje a dá změřit. A na závěr všechny získané poznatky dáme dohromady a vysvětlíme si, jak naše hospodaření ovlivňuje jednotlivé složky půdy. Budeme odcházet s vědomím, že přestože to před námi úspěšně skrývá, je půda živý, bohatý a zajímavý systém.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak rostlina vnímá svět

  Přišla vám někdy rostlinná biologie jako seznam pojmů, pod kterými si jen těžko představíte, co by mohly znamenat? Co například takové pojmy jako dvouděložné rostliny, endoderm, ontogeneze, gravitropismus, apikální dominance, fotosyntéza, transpirace, chlorofyl, průduchy, kutikula, DNA, RNA, fytohormony, kyselina abscisová, ROS nebo imunita rostlin …, už jste o nich slyšeli? A věděli byste co si pod nimi představit? Rostliny, ač často přehlížené, jsou komplexní organismy s unikátními mechanismy pro vnímání a reakce na své okolí.

  Přidejte se letos v létě k nám a zjistěte víc o tom, jak fungují rostliny, a jak můžeme rostlinné procesy zkoumat, sledovat a měřit. Tato letní škola je určena výhradně pro  středoškoláky, kteří mají zájem prohloubit své znalosti týkající se života rostlin. V rámci ní se seznámíme s některými klíčovými procesy, jakými rostliny vnímají  světlo, teplotu, vlhkost, chemické signály, mechanické podněty či přítomnost patogena. Prozkoumáme, jak tyto signály ovlivňují růst, vývoj a reprodukci rostlin. Hlavním objektem našeho letošního pozorování bude významná olejnina, řepka olejka, kterou každý zná ze žlutého jarního pole. 

  Během naší letní školy se dozvíte mnoho o rostlinách, vyzkoušíte si vědeckou práci v laboratoři s moderními přístroji na makroskopické i molekulární a buněčné úrovni. Kurz bude zahrnovat přednášky od expertů v oboru a laboratorní práci, která poskytne studentům příležitost k aplikaci teoretických znalostí v praktickém kontextu. 

  Tento intenzivní kurz poskytne účastníkům nejen hlubší porozumění rostlinné fyziologie a základům buněčné biologie rostlin, ale představí dění na Přírodovědecké fakultě JU.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak dělat vědu na ptácích? - plná kapacita

  Ptáci jsou natolik známá skupina, že musí každému připadat, že už na nich v dnešní době nemůžeme vybádat nic nového. Nicméně naše znalosti jsou v mnoha ohledech nedostatečné a stále zůstává mnoho oborů, v kterých se můžeme dozvědět mnoho nového.

  Úloha věnující se ornitologii se dá rozdělit na čtyři části.

  V první části se dozvíme o metodách odchytu a kroužkování ptáků. To je činnost, v které čeští ornitologové platili za průkopníky, a dodnes se jí u nás stále věnuje spousta odborníků. Kroužkování ptáků, ale i jiné metody značení a dálkového sledování (vysílačky, geolokátory, GPS, GSM) přináší mnoho poznatků o detailech časoprostorové ekologie ptáků, kterou jsme v dřívějších dobách neměli možnost studovat.

  V druhé části ornitologické letní školy se budeme věnovat spíše parazitologii. Ptáci jsou podobně jako jiní obratlovci hostiteli mnoha různých skupin parazitů, ať už se jedná o péřové ektoparazity, jako roztoče, pisivky a všenky nebo o krevní parazity (plasmodia, trypanosomy). Při odchytech ptáků se naučíte odebírat vzorky, z kterých následně budou izolováni a určováni paraziti.

  Ve třetí úloze se budeme věnovat potravní ekologii ptáků. Budeme provádět pozorování v laboratoři, kam budou odchycení ptáci přemístěni. Ve speciálních klecích s jednosměrně průhledným sklem budeme moci pozorovat detaily chování ptáků konfrontovaných s různě velkou potravou. Budeme testovat různé druhy ptáků a budeme zaznamenávat jejich ochotu a dovednost žrát různě velkou potravu. Chování bude zaznamenáváno do etologického software, který je v současné vědě, velmi užitečným nástrojem.

  Ve čtvrté části se vrátíme zpátky do terénu, kde budeme pozorovat strakapoudy a vyhodnocovat jejich ekologickou niku a mezidruhovou kompetici. Strakapoudi jsou silně specializovaní ptáci a dá se na nich poměrně snadno určit jaké druhy a velikostní kategorie stromů preferují pro sběr potravy. Zároveň se u nás vyskytuje několik druhů strakapoudů, kteří by si mohli navzájem konkurovat. Během behaviorálního pozorování otestujeme, co si o sobě jednotlivé druhy strakapoudů navzájem myslí a jestli jsou mezidruhově agresivní a teritoriální. Jejich chování bude opět vyhodnocováno speciálním etologickým softwarem, kde se naučíme vytvářet etogram a následně i statisticky vyhodnotit pozorovaná chování.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Určeno pro 4 až 6 účastníků. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

   

• Vyber si chemii! - plná kapacita

  Téma 1: Základy produkce proteinů v bakeriích a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si klonování a transformaci buněk, colony PCR, izolace plasmidu. Bakterie Escherichia coli jsou klíčovým organismem v laboratořích molekulární biologie. V rámci cvičení si vyzkoušíme práci s buňkami E. coli. Zkusíme buňky kultivovat a vložíme do nich plasmidovou DNA s požadovaným genem. Ověříme přítomnost plasmidu v buňkách pomocí metody PCR a výsledky vyhodnotí agarovou elektroforézou. Naučíme se izolovat plasmidovou DNA z buněk.

  V druhé části programu provedeme testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se  s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušíte si akutní test toxicity a zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdí Paracelsův slavný citát, že jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma 2: Práce s proteiny - jak si ověřit přítomnost jednoho proteinu mezi tisíci jiných a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si SDS PAGE analýzu proteinového vzorku a ověříme přítomnost pomocí Western blotu

  Během cvičení vyzkoušíme analýzu proteinových vzorků pomocí elektroforézy (SDS-PAGE). Přítomnost určitého proteinu v testovaných frakcích bude detekována pomocí specifických protilátek metodou western blotu. Obě metody patří mezi základní biochemické metody, které se používají k separaci a identifikaci proteinových vzorků.

  V druhé části programu budeme provádět testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušmeí si akutní test toxicity. Zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdíme Paracelsův slavný citát, že „Jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem“.

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 3: Izolace, purifikace a analýza vybraných podtříd lipidů v biologických vzorcích

  Vyzkoušíme si izolaci vybraných podtříd lipidů z různých biologických vzorků pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) a z pevné látky do kapaliny (SLE) včetně následného přečištění pomocí alkalické hydrolýzy, extrakce na tuhou fázi (SPE) a kolonové chromatografie - frakcionace. V neposlední řadě si vyzkouší detekci lipidů pomocí chemického barvení spolu s analýzou pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní detekce s quadrupólem s analyzátorem doby letu (HPLC-Q-TOF).

  Program určený pro 2 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 4: Analýza mastných kyselin po derivatizaci pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí

  Vyzkoušíme si izolaci mastných kyselin z biologického vzorku pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) včetně následného přečištění pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE). Zkusíme  si optimalizaci derivatizačního procesu včetně následného vyhodnocení za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS).

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pouze pro 1 účastníka. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

   

   

• Letní škola fyziky: Od nanorozměrů až po Slunce

  S fyziky během letní školy prozkoumáme fascinující svět od nanorozměrů až po samotné Slunce. Připravili jsme pro vás dopolední program zaměřený na moderní postupy pro přípravu nanostrukturovaných materiálů a odpoledne vyplněné zábavnou a populární fyzikou.

  Dopolední program: Moderní nanomateriály

  Každé dopoledne se ponoříme do světa moderních nanomateriálů, kde budeme zkoumat jejich unikátní vlastnosti a technologické aplikace. Na pojmy s předponou nano (-částice, -struktury, -vlákna, -textilie, -povrchy) narážíme čím dál častěji i v běžném životě. Jedná se o materiály, jejichž rozměry jsou přibližně tisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu. Ačkoli jsou neviditelné, poskytují nám unikátní vlastnosti, které lze využít v širokém spektru aplikací od moderní medicíny, přes mikroelektroniku až po tvrdé ochranné vrstvy. Během letní školy se seznámíme s technologiemi pro přípravu nanomateriálů, jako jsou vakuové technologie a plazmatické výboje. Společně naneseme tenké vrstvy pomocí magnetronové depozice a nakonec si určíme jejich vlastnosti pomocí mikroskopie atomárních sil a infračervené spektroskopie.

  Odpolední program: Slunce a fyzika s mobilem

  V odpoledních blocích se zaměříme na dvě pro život středoškoláka nezbytné věci, a to: Slunce a mobil.

  Fyzika s mobilem: Objevíme, jak dnešní chytré telefony mohou sloužit nejen k volání, chatování nebo hraní her, ale také jako přesné vědecké nástroje díky svým vestavěným senzorům a speciálním aplikacím. Ukážeme si, jak lze mobilní telefony využít ke zkoumání různých fyzikálních jevů.

  Slunce: V současné době (přelom let 2024 a 2025) nastává sluneční maximum, kdy je Slunce nejaktivnější. Máme tak jedinečnou šanci pozorovat Slunce v této jeho velmi činné fázi. Pomocí volně dostupného programu JHelioviewer prozkoumáme aktuální data z observatoří NASA a ESA. Budeme sledovat sluneční erupce, výrony koronální hmoty, sluneční skvrny a sluneční tornáda, a staneme se tak přímými svědky slunečního maxima.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku

• Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů - plná kapacita

  Už jste někdy viděli chromosomy na vlastní oči? S námi si můžete vyzkoušet přípravu chromosomálních preparátů z larev motýlů, na kterých pak budeme pomocí metody fluorescenční in situ hybridizace (FISH) lokalizovat geny pro ribosomální RNA (tzv. rDNA). rDNA je pro každý druh velice důležitá a je jí potřeba velké množství. Kolik jí ale je a na kterých chromosomech se nachází se mezi druhy velmi liší. Pro FISH tedy použijeme chromosomální preparáty z různých druhů a budeme zjišťovat jaké, a jestli vůbec, jsou mezi nimi rozdíly v množství rDNA. Abychom to mohli udělat, budeme potřebovat pro FISH sondu, která nám místa s rDNA na chromosomech ukáže. K její výrobě bude potřeba izolovat DNA, namnožit si pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) kousek rDNA a ten pak chemicky označit tak, abychom ho mohli na chromosomech vidět. K splnění této úlohy si tak vyzkoušíte hned několik metod molekulární biologie a vyzkoušíte si na vlastní kůži práci molekulárního cytogenetika.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

Praktické informace pro zájemce

Závazná přihláška na Letní školu s Přírodovědou

Bakalářský studijní program Biologie

Informace o studiu

• Povinné a povinně volitelné předměty

  Povinné předměty prvního semestru

  • Terénní praxe I
  • Úvod do studia a života na VŠ
  • Buněčná biologie a genetika 
  • Biologie organismu
  • Evoluční biologie a fylogeneze
  • Ekologie a životní prostředí
  • Seminář z biologie organismu
  • Seminář z buněčné biologie a genetiky
  • Seminář z evoluční biologie a fylogeneze
  • Seminář z ekologie a ŽP
  • Jak se dělá věda I
  • Biologické a chemické laboratorní praktikum

  Povinné předměty v dalších semestrech

  • Jak se dělá věda II
  • Genetika
  • Biostatistika
  • Ekologie
  • Biochemie
  • Biologie protist a hub
  • Botanika
  • Zoologie

  Povinně volitelné předměty  

  • Algologie
  • Anatomie a morfologie rostlin 
  • Biogeografie
  • Biochemické praktikum pro biologii a ŽP
  • Biogeochemické cykly
  • Biologie buňky
  • Biologie ochrany přírody
  • Biologie rostlinné buňky
  • Biologie chování živočichů
  • Cvičení z genetiky
  • Cvičení ze zoologie bezobratlých
  • Cvičení ze zoologie obratlovců
  • Ekologie a biogeografie biomů
  • Ekologie půdy
  • Ekologie živočichů
  • Evoluční biologie
  • Fylogenetika
  • Fyziologie rostlin
  • Fyziologie živočichů a člověka
  • Geobotanika
  • Hydrobiologie
  • Chemie pro biology
  • Imunologie
  • Matematika pro biology
  • Mikrobiologie
  • Molekulární biologie
  • Mykologie
  • Parazitologie
  • Populační genetika a mikroevoluce
  • Příprava dat pro biologické aplikace
  • Příroda ČR
  • Systematická botanika I+II
  • Terénní praxe II (Vomáčka)
  • Vědy o Zemi pro biology
  • Virologie
  • Vývojová biologie
  • Základy bioinformatiky
  • Základní metody molekulární biologie
  • Základy ekologie obnovy - praktikum
  • Zoologie bezobratlých
  • Zoologie obratlovců

• Kredity

  Za absolvování předmětu získáváte nějaký počet kreditů (obvykle 3-8, záleží na rozsahu a náročnosti předmětu). Celkový počet kreditů, které musíte během bakalářského studia získat, je 180. Z toho dostanete 77 kreditů za povinné předměty, ale také 16 kreditů za bakalářskou práci a 8 kreditů za zkoušku z angličtiny. Zbytek je za předměty v nějaké míře volitelné, buď úplně volně (34 kreditů z téměř neomezené nabídky), anebo v rámci povinně volitelných předmětů (45 kreditů z nabídky předmětů za více než 200 kreditů). Tím je určen stupeň volitelnosti studia – tři čtvrtiny povinně volitelných předmětů tedy můžete minout.  Je dobré se přitom řídit doporučením navazujícího magisterského programu, v němž chcete pokračovat ve studiu, a pokud ještě nejste rozhodnuti, zapisovat si ty předměty, na kterých se různé magisterské programy shodnou.

• Bakalářská práce

  Nedílnou součástí bakalářského studia je vypracování bakalářské práce. Ta může mít podobu rešerše, tedy teoretického zpracování vybraného tématu za pomoci vědecké literatury, nebo může být praktická. V tomto případě provádíte pod vedením školitele vlastní vědeckou činnost, jejíž výsledky zpracujete do podoby bakalářské práce. Velkou výhodou PřF JU je úzká spolupráce s Biologickým centrem AV ČR, které rozšiřuje spektrum potenciálních školitelů nad rámec PřF JU, je součástí kampusu a ve kterém je řada špičkových mezinárodních vědeckých týmů, do jejichž zkoumání se můžete zapojit už od prvního ročníku studia.

• Státní závěrečná zkouška

  SZZ se skládá z obhajoby bakalářské práce a složení zkoušek ze tří tématických okruhů. Na výběr je z těchto šesti okruhů: (1) Biologie rostlin (2) Biologie živočichů (3) Buněčná biologie a genetika (4) Ekologie (5) Fyziologie a vývojová biologie živočichů a rostlin (6) Biologická chemie. Ke každému okruhu jsou specifikovány doporučené předměty, které poskytnou informační základ, a státnicové otázky, které jsou volně k dispozici na webu PřF JU.

• Kam po bakaláři

  Bakalářský studijní program Biologie poskytuje všeobecný přehled, který absoventům umožňuje studovat navazující magisterské programy s biologickým zaměřením. Na PřF JU jsou pro absoventy Biologie relevantní tyto navazující magisterské programy: Aplikovaná ekologie a ochrana přírody, Biologie ekosystémů, Botanika, Fyziologie a buněčná biologie rostlin, Klinická biologie, Molekulární a buněčná biologie a genetika, Parazitologie a Zoologie. Pro zájemce o učitelství máme nový unikátní navazující magisterský program Science, pokud chcete studovat v angličtině, nabízíme magisterské programy Ecology a Functional genetics and bioinformatics. Na cestě k vybranému navazujícímu magisterskému programu poslouží doporučené studijní plány, které pomohou s výběrem předmětů poskytujících dobrý základ pro studium daného magisterského programu.

Uplatnění absolventů

Informace o přijímacím řízení

Přihláška ke studiu

E - PŘIHLÁŠKA

Kontakt

Bc. studijní program

Biofyzika

O programu

Informace o studiu

• Povinné a povinně volitelné předměty

  Povinné předměty

   1. semestr

  • Úvod do studia a života na VŠ
  • Práce s informačními zdroji
  • Biologická laboratorní technika
  • Chemická laboratorní technika
  • Základy fyzikálních měření
  • Základy buněčné biologie
  • Fyzika I - Mechanika a molekulová fyzika

   2. semestr

  • Postupová zkouška z angličtiny
  • Obecná a fyzikální chemie
  • Obecná a fyzikální chemie - praktikum
  • Fyzika II - Elektřina a magnetismus
  • Fyzikální praktikum I
  • Seminář Katedry fyziky

   3. semestr

  • Molekulární biologie
  • Biochemie
  • Fyzika III - Optika
  • Fyzikální praktikum II

  4. semestr

  • Fyzikální praktikum III
  • Termodynamika a statistická fyzika

  5. semestr

  • Bakalářská zkouška z angličtiny

  6. semestr

  • Kvantová teorie I

   

  Povinně volitelné předměty - Matematika (výběr ze dvou bloků)

  1. blok

  • Repetitorium matematiky
  • Matematika pro fyziky I
  • Matematika pro fyziky II

       2. blok

  • Matematická analýza I.
  • Matematická analýza II.
  • Matematická analýza III.
  • Lineární algebra

   

  Povinně volitelné předměty (cca třetina z těchto kurzů, oficiálně 40 kreditů z celkem 121)

  • Matematická analýza IV.
  • Úvod do diferenciálních rovnic
  • Numerická matematika I.
  • Počítačová fyzika - částicové modelování
  • Statistické vyhodnocení experimentálních dat nebo Biostatistika
  • Fyzika IV - Atomová fyzika
  • Teoretická mechanika
  • Fyzikální praktikum IV
  • Praktikum z kvantové fyziky
  • Výběrové praktikum z gama spektroskopie
  • Fyzika plazmatu
  • Fyzika pevných látek
  • Programování I
  • Programování II
  • Zpracování dat v Matlab/Octave
  • Vybrané kapitoly z biofyziky
  • Praktikum z biochemie
  • Instrumentální metody biochemie a biofyziky
  • Chemická struktura a spektroskopie
  • Biology of Microorganisms nebo Mikrobiologie
  • Evoluční biologie
  • Fyziologie rostlin
  • Fyziologie živočichů a člověka
  • Genetika

• Kredity

  Za tříleté studium potřebujete ze zkoušek a zápočtů z kurzů získat alespoň 180 kreditů (tj. 30 kreditů za semestr). Z tohoto počtu získáte 82 kreditů za povinné předměty, 16 kreditů za bakalářskou práci a 8 kreditů za zkoušku z angličtiny. Zbytek, tj. nejméně 74 kreditů získáte z volitelných kurzů, jež si volíte sami podle zájmu a plánované specializace. Více než 40 % studia si tedy můžete zvolit sami. Je jen na vás, jestli se budete věnovat hlavně fyzice nebo si dáte raději více biologie, chemie, programování nebo si namícháte vše dohromady, protože vás prostě baví všechno. Počet kreditů se u každého kurzu liší podle náročnosti a pohybuje se mezi 2 a 8 kredity za jeden kurz.

• Bakalářská práce

  Důležitou a nedílnou součástí studia je vypracování bakalářské práce. V ní prokážete schopnost zvládnout teorii vybrané komplexní problematiky, vlastní badatelskou práci a také přípravu kvalitního textu odborné studie. Na PřF JU a na spolupracujícím Biologickém centru AV ČR máte velký výběr témat zaměřených na základní výzkum i aplikace. Jako biofyzici si můžete vybírat práce na několika katedrách, kromě fyziky také na chemii, molekulární biologii i jinde, kde budete pracovat s moderními biofyzikálními metodami. Aktivní studenti se mohou zapojit do vědecké práce již od prvního ročníku studia. Témata biofyzikálních prací mohou být velmi různorodá, v nedávné době byly u nás dokončeny například práce věnující se depozici biokompatibilních vrstev v nízkoteplotním plazmatu, studiu vlastností biologicky významných porfyrinů s pomocí počítačových simulací, práce zkoumající vlastnosti rostlinných barviv a proteinů pokročilými metodami optické spektroskopie nebo analýza funkce bakteriálních proteinů metodou spektroskopie jednotlivých molekul.

• Státní závěrečná zkouška

  Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří okruhů: 1) Obecná fyzika, 2) Teoretická fyzika, 3) volba ze dvou možností a) Biologická chemie nebo b) Fyziologie rostlin a živočichů. V průběhu studia je tedy dobré se profilovat také podle uvažované třetí části státní závěrečné zkoušky a splnit včas potřebné kurzy. Pro úspěšné dokončení studia musíte kromě splnění SZZ také obhájit svou bakalářskou práci. Tím prokážete, že umíte nastudovat odbornou literaturu, umíte ji vlastními slovy vysvětlit, zvládnete kvalitně pracovat v laboratoři nebo s počítačovými simulacemi, umíte vše srozumitelně a kvalitně popsat v textu a dokážete o tématu práce diskutovat s odborníky.

   

• Kam po bakaláři

  Díky sdílenému základu s dalšími fyzikálními programy mají absolventi bakalářské biofyziky možnost si volit kromě magisterského studia Biofyziky i studijní programy Fyzikální měření a modelování a Učitelství pro střední školy se specializací fyzika. Někteří studenti také úspěšně kombinují biofyziku se studiem pro budoucí učitele, zejména v oborech chemie a biologie nebo s molekulární biologií (Molekulární a buněčná biologie a genetika nebo Functional genetics and bioinformatics). Nově byl otevřen navazující obor Učitelství science pro střední školy pro který jsou absolventi biofyziky díky multidisciplinaritě bakalářského programu velmi dobře připraveni.

Uplatnění absolventů

Informace o přijímacím řízení

Přihláška ke studiu

E - PŘIHLÁŠKA

Kontakt