Centralizovaný prostor pro ukládání, správu a organizaci dat pro analýzu dat, sdílení a jejich vykazování. Datová úložiště usnadňují správu dat, zajišťují dostupnost, bezpečnost a efektivitu při manipulaci s různými datovými sadami.
Mnoho zemí, financujících agentur a institucí vyvíjí politiky a infrastrukturu na podporu správy a sdílení výzkumných dat prostřednictvím centralizovaných úložišť.
Evropská komise podporuje celoevropskou výzkumnou datovou infrastrukturu prostřednictvím projektů, jako je European Open Science Cloud (EOSC). Cílem je podpora dobré praxe v oblasti správy výzkumných dat napříč vědeckými komunitami. Iniciativa EOSC v ČR si klade za hlavní cíl vytvoření tzv. Národní datové infrastruktury (NDI), neboli společné platformy pro sdílení, správu a přístup k datům pro výzkumné účely.
Jaká úložiště použít?
1. Ukládejte data do úložišť specifických pro daný obor.
2. Ujistěte se, že jste vybrali úložiště s certifikací důvěryhodnosti (hledejte v globálním registru - re3data, FAIRsharing)
Afričtí rypoši a další „podzemníci“ v jižních Čechách
Díky skrytému způsobu života byli podzemní savci po dlouhá léta velmi dobře ukryti před zraky laické i odborné veřejnosti. Jejich sledování bylo, a přes technologický pokrok stále je, velmi obtížné, neboť jsou celý život zalezlí v rozsáhlých komplexech podzemních tunelů. V posledních desetiletích se jejich výzkum zintenzivnil, neboť se zjistilo, že se u nich vyvinula řada zajímavých adaptací, které jim pomáhají k životu v prostředí velmi nehostinném. Nory jsou totiž bez světla, s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí, často s nedostatkem kyslíku a zároveň přebytkem oxidu uhličitého a k potravě či partnerům je zapotřebí se prokousat půdou.
V posledních dvou dekádách nabral výzkum několika druhů podzemních savců ještě mnohem větších obrátek, neboť se zjistilo, že řada adaptací by mohla být využitelná v lidské medicíně. Řada druhů je dlouhověká, jejich stárnutí postupuje velmi pomalu, jsou odolní vůči rakovině a různým patologickým stavům, které doprovází nedostatek kyslíku jako jsou infarkty či mozkové příhody.
Chilský kururo je přibuzný osmáků.
Podzemní savec mnoha „nej“ – rypoš lysý.
Sociální rypoš Fukomys darlingi z jižní Malawi.
Mezi několika stovkami druhů podzemních savců jsou dvě skupiny bezkonkurenčními premianty v intenzitě a šířce výzkumu, a to i toho biomedicínského. První jsou afričtí rypošovití (Bathyergidae) a druhou slepcovití (Spalacidae), které najdeme hlavně ve východní Evropě (nejblíže k nám v Maďarsku) a na Blízkém východě. Máme to štěstí, že jako jediní na světě je zde v Českých Budějovicích obě skupiny chováme a studujeme.
Studium podzemních savců má na Přf JU dlouhou tradici, neboť již po čtvrt století se pomocí laboratorních a terénních přístupů snažíme odhalovat nejrůznější tajemství podzemních savců a to zejména smyslové, behaviorální, fyziologické, ekologické a morfologické adaptace na život v podzemí. Zabýváme se také druhovou pestrostí a taxonomií, a faktory které vedou ke vzniku jednotlivých druhů a jejich rozšíření. Zajímáme se i o jejich chování, sociální uspořádání a reprodukční systémy. Mimo současného chovu slepců a rypošů je náš výzkum unikátní v dalších aspektech. Snažíme důsledně integrovat výsledky terénního a laboratorních výzkumu (většina dalších týmů se soustředí na práci v laboratoři), máme největší celosvětových záběr zkoumaných taxonů podzemních hlodavců (Afriky, Blízký východ, Evropa, Čína a Jižní Amerika) a také chováme druhově nejpestřejší kolekci podzemních hlodavců (většina skupin studuje pouze jeden druh často rypoš lysý), což nám umožňuje využívat různé srovnávací přístupy. V současnosti chováme pět druhů rypošů (mj. rypoš obří, Ansellův, lysý), slepce galilejského a také jihoamerického kurura a to v nějakých 400 jedincích.
Věda v rypošáriu
Naše chovy lákají zájemce z řad veřejnosti na prohlídky „rypošária“ a další vědecké skupiny k výzkumu.
Mimo kolegů na Katedře zoologie spolupracujeme se skupinou Lenky Gahurové z katedry molekulární biologie a genetiky na problematice reprodukční biologie a kvalitě oocytů. V rámci České republiky spolupracujeme především s O. Mikulou a J. Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na diverzitě a taxonomii rypošů (a dalších afrických savců) a s H. Burdou na nejrůznějších aspektech biologie podzemních savců. V rámci zahraničních spoluprací za zmínku stojí ta s Nigelem C. Bennettem z Jihoafrické republiky, E. Nevem z Izraele a Sabine Begall z Německa.
Výzkumy a studie afrických rypošů Katedry zoologie dostupné zde:
Odchyt nejohroženějšího druhu rypošů, jihoafrického rypoše písečného.
Měření síly skusu slepce galilejského v izraelské školce.
Rypoší rodina při sledování aktivity.
Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.
Výzkumník a zkoumaný. Jak je vidí infračervená kamera.
Analýza potravní nabídky rypošů v savaně v Zambii.
Víte, že:
Počet jedinců v chovu je 400 rypošů.
Spořádají 700 kg zeleniny měsíčně.
Péči o chovy se věnuje jedna technička (ta se věnuje i dalším chovům). Když je potřeba – zejména o prázdninách - tak vypomáhají také studenti.
Síla skusu je po zohlednění velikosti těla srovnatelná se savci s tím úplně nejsilnějším skusem, jako jsou hyeny skvrnité, které dokáží drtit i sloní kosti?
V přírodě žijí v tunelech, které si sami hloubí a komplexy těchto tunelů mohou u sociálních druhů dosahovat délky kolem tři kilometrů?
Žijí v monogamním uspořádání, kdy se rozmnožuje pouze jeden pár a ostatní jsou jejich nerozmnožující příbuzní? Pokud v chovech jeden z rodičů umře, tak se v rodině nikdo po celá léta nemnoží.
Rypoši, kteří se rozmnožují, žijí dvakrát déle než ti, kteří tu možnost nemají?
Některé druhy žijí velmi dlouho a to až několik desítek let?
Že se v rodinách může vyskytovat několik desítek či dokonce stovek jedinců?
Ačkoliv mají miniaturní oči, které nerozlišují tvary a nejsou schopny vnímat pohyb, dokáží hluboko ve svých tunelech vnímat i odražené měsíční světlo?
Nemají čípky pro červené světlo, takže vidí modrozeleně?
(téměř) nemají rakovinu? Za tuto vlastnost může pravděpodobně kyselina hyaluronová, která jím a naším drahým polovičkám pomáhá zvláčňovat kůži.
Rypoš lysý dokáže přežít v prostředí bez jakéhokoliv kyslíku téměř 20 minut?
Jedinci některých druhů spolu komunikují pomoci bubnování zadních končetin do podlahy tunelů?
Že tělní teplota rypoše lysého z velké části kopíruje teplotu okolí?
Stále rostoucí řezáky, které slouží, jako hlavní pracovní nástroje (krumpáče), rostou rychlostí až 1cm za týden? Když se nějaký u nás v chovech zlomí a pak špatně roste, musíme jednou týdně ucvaknout přerostlou část.
Mapování struktury podzemní tunelů u slepce malého pomocí zemního radaru ve východním Maďarsku.
Individuální značení rypošů pro behaviorální studie
Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.
Správce dat má za úkol pomáhat na Přírodovědecké fakultě při správě výzkumných dat.
Jak Vám správce dat může pomoci?
Správa metadat, zajištění důkladné dokumentace, tvorba data management plánu (DMP) pro podporu efektivní správy dat, která je povinnou součástí projektů Horizon, GAČR a TAČR.
Implementace principů FAIR se zaměřením na dohledatelnost, dostupnost, interoperabilitu a opětovnou použitelnost.
Pomoc s ukládáním výzkumných dat do důvěryhodného úložiště, jako je Figshare, Dryad, Zenodo nebo univerzitní datové úložiště. Tato úložiště umožňují veřejný přístup a dlouhodobé uchování dat.
Zpřístupnění vašich výzkumných dat pod příslušnou licencí, která definuje míru publicity a práva na použití vašich dat.
Pro pomoc s výzkumnými daty a správou dat, prosím, kontaktujte MSc. Manali Das (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
Pracoviště: Přírodovědecká fakulta, budova C, číslo místnosti 00055.
Nejčastěji bývají problémy se spolehlivostí dat, s jejich přesností, úplností a relevancí.
Špatná dokumentace. Nekonzistentní formáty, nestandardní zkratky, jednotky, formáty. Data, která postrádají metadata nebo vysvětlení o tom, jak byla shromážděna, zpracována nebo interpretována. Data, která neodpovídají zavedeným standardům nebo protokolům. Údaje shromážděné bez řádného souhlasu nebo v rozporu se zákony a předpisy na ochranu soukromí.
Kvalitní výzkumná data se těchto problémů musí vyvarovat. Dobrá kvalita dat usnadňuje reprodukovatelnost a opakované použití tím, že poskytuje organizovaná data spolu s komplexní doplňkovou dokumentací.
Poskytněte přístup k nezpracovaným, podrobným datům z pozorování, průzkumů, senzorů atd. Používejte široce kompatibilní a strojově čitelné formáty souborů, které mohou využívat ostatní. Data formátujte standardizovaným, konzistentním a strukturovaným způsobem. Sestavte podrobnou kontextovou dokumentaci a popisné popisky proměnných/kódové knihy, které ostatním umožní interpretovat data.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.