Milé studentky a studenti, vážené kolegyně a kolegové, absolventky a absolventi, kamarádi a všichni, kteří s námi slavíte narozeniny naší fakulty,

chtěl bych na tomto místě poblahopřát naší fakultě k 33. výročí jejího vzniku, které dnes, 8. listopadu 2024, společně slavíme. Děkuji vám všem za podporu a přízeň – jste to právě vy, kdo dělá naši fakultu tak skvělou a výjimečnou. Těším se na další společné úspěchy a nezapomenutelné chvíle v naší akademické komunitě.

Na zdraví!

Pomalu  vstupujeme do krásného adventního období, které je plné očekávání a radosti. Katedra Fyziky si právě na toto období pro vás připravila soutěž, která startuje  1. prosince. Sledujte Instagram Katedry fyziky, komentujte jejich příspěvky a můžete vyhrát třeba powerbanku. 

Více informací na plakátech.

Český výzkum v oblasti permafrostu pokrývá širokou škálu témat, včetně dlouhodobého sledování teplotních režimů aktivních vrstev permafrostu, mikrobiologie, periglaciální geomorfologie a ekologie. Masarykova univerzita v Brně a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích provozují výzkumné stanice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a na Špicberkách, což poskytuje jedinečnou příležitost pro dlouhodobý výzkum a vzdělávání dalších generací studentů. Čeští vědci se navíc podílejí na projektech souvisejících s permafrostem na Aljašce, v Kanadě, na Sibiři a v Grónsku.

Žádost České republiky o vstup do IPA (International Permafrost Association) podal v roce 2024 Filip Hrbáček (Masarykova univerzita), který se také stane novým zástupcem České republiky v Radě IPA. Žádost podal za podpory skupiny šesti vědců – Michaely Kňažkové (Masarykova univerzita), Jany Voříškové (Mikrobiologický ústav AV ČR), Jiřího Bárty a Jana Kavana (Jihočeská univerzita), Tomáše Uxy (Geofyzikální ústav AV ČR) a Zbyňka Engela (Univerzita Karlova). Žádost byla schválena Radou IPA a členství bude zahájeno v roce 2025.

Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty JU se zapojuje do výzkumu permafrostu svým dlouhodobým monitoringem fyzikálně-chemické aktivní vrstvy permafrostu (měření teploty a vlhkosti půdy) na 10 dlouhodobě měřících meteorologických stanicích v okolí terénní základny Jihočeské univerzity v lokalitě Petuniabukta na Svalbardu. Od roku 2021 jsme tato měření doplnily díky mezinárodnímu projektu o 3 lokality na Aljašce ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem, Univerzity of Alaska, Fairbanks. Měření vědci z CPE doplňují o biochemické a genetické analýzy mikrobiálních společenstev žijící v permafrostu pomocí pokročilých analýz DNA.

New IPA member: Czechia - International Permafrost Association

Czech permafrost research activities cover a wide range of research topics, including long-termmonitoring of active layer and permafrost thermal regimes, periglacial geomorphology microbiology, and the ecology of the periglacial domain. Notably, Masaryk University in Brno and the University of South Bohemia in České Budějovice operate research stations in James Ross Island, Antarctica, and Svalbard, respectively, providing a unique opportunity for long-term research and education of new generations of students. Moreover, Czech scientists are involved in permafrost-related projects in Alaska, Canada, Siberia, and Greenland.

The application of Czech Republic to join IPA was submitted in 2024 by Filip Hrbáček (Masaryk University), who will serve as a new representative of the Czech Republic in the IPA council. Dr. Hrbáček’s application was supported by a group of six scientists – Michaela Kňažková (Masaryk University), Jana Voříšková (Institute of Microbiology, CAS), Jiří Bárta and Jan Kavan (University of South Bohemia), Tomáš Uxa (Institute of Geophysics, CAS), Zbyněk Engel (Charles University). The application was approved by the IPA Council and the membership will start in 2025.

Centre for Polar Ecology is involved in permafrost research through its long-term monitoring of the physico-chemical active layer of permafrost (temperature and soil moisture measurements) at 10 long-term meteorological stations around the University of South Bohemia field base at Petuniabukta, Svalbard. Since 2021 we have added 3 sites in Alaska thanks to an international project in cooperation with the Geophysical Institute, University of Alaska, Fairbanks. CPE scientists are complementing the measurements with biochemical and genetic analyses of permafrost-resident microbial communities using advanced DNA analyses.

New IPA member: Czechia - International Permafrost Association

Během pravidelného zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které se konalo na Strakově akademii 22. listopadu 2024, předal ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek jmenovací dekrety novým členům Rady. Mezi nimi je i profesor František Vácha, děkan Přírodovědecké fakulty JU. Tato nominace je velkým oceněním jeho dlouholetého přínosu vědecké a akademické sféře a zároveň přináší Přírodovědecké fakultě prestižní zastoupení v nejvyšších orgánech vědy a výzkumu v ČR.

Gratulujeme!

• PŘF
• 24.01.2025

DOD - Den otevřených dveří na Přírodovědeké fakultě JU

E - PŘIHLÁŠKA

Sledujte nás

Fotogalerie

Studijní programy

• Bakalářské studium

• Magisterské studium

• Doktorské studium

Katedrová videa 

• Katedra biologie ekosystémů

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra botaniky

  Více informací o katedře zde.

• Katedra experimentální biologie rostlin

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra medicínské biologie

  Více informací o katedře zde.

• Katedra molekulární biologie a genetiky

  Více informací o katedře zde.

• Katedra parazitologie

  Více informací o katedře zde.

• Katedra zoologie

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra informatiky

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra fyziky

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra chemie

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra matematiky

  Více informací o katedře zde. 

• Centrum polární ekologie

  Více informací o katedře zde. 

• Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  Více informací o katedře zde. 

• Učitelství pro SŠ

  Více informací o učitelském studiu zde. 

• Výzkum na Papui - Nové Guineji

  Více informací o výzkumu zde.

Kudy k nám

Máte dotaz ke studiu?

Další užitečné informace

V pondělí 12.8. se na Letním dětském táboře – 4. běhv Zalužanech, který je pořádán Nezávislou odborovou organizací Bulovka ve spolupráci s FN Bulovka, uskutečnilo dopoledne s chemií. Tábora se účastnilo 56 dětí ve věku 5-16 let. Děti si na čtyřech stanovištích vyzkoušely izolaci DNA, jednoduché chemické pokusy, vyrobit starodávnou fotografii a pomohly chemikům zachránit poklad a uniknout tak před zloději. Pro Katedru chemie to bylo poprvé, kdy se kolegyně vydaly se stanovišti mimo prostory PřF JU. Nezalekly se improvizovaných prostor ani dotazů dětí i jejich vedoucích, a nakonec byly odměněny úsměvy a nadšením všech.

Dne 26. 11. 2024 se některé studentky a studenti Katedry chemie zúčastnili exkurze ve farmaceutické společnosti ARDEAPHARMA, a.s. (https://www.ardeapharma.cz/). Velice zajímavý program prezentovaný vedoucím kontroly kvality, výrobní ředitelkou i samotným ředitelem společnosti se sestával nejen z vlastní prohlídky kontrolní analytické laboratoře, ale i prostorů výroby léčivých přípravků, balící linky, technologického zázemí či skladu. Společnost je řízena dle mezinárodně uznávaných standardů kvality GMP, ISO 9001 a ISO 14001. Tato exkurze tak mohla zprostředkovat všem zúčastněným malé okénko do velkého světa reálné praxe v přísně regulované sféře v oblasti farmaceutického průmyslu, se kterou jsou studenti seznamováni v rámci předmětu UCH/268 Laboratorní praxe v akreditovaných laboratořích.

Letošní Hydrobiologická exkurze proběhla od 24. do 28. června 2024 v oblasti Pošumaví. Tato každoroční putovní praktická exkurze je ideální příležitostí pro všechny nadšence vodních ekosystémů a studenty přírodovědných a environmentálních oborů. V minulých letech jsme navštívili fascinující lokality jako Brdy, jižní Moravu, Poodří nebo Třeboňsko. Letos jsme se usídlili v kempu na břehu Lipenské přehrady u Horní Plané, odkud jsme vyráželi na naše dobrodružné výpravy.

Program exkurze byl (ostatně jako každý rok!) velmi pestrý. Během pěti dnů jsme prozkoumali Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky, Přírodní rezervaci Pláničský rybník, navštívili jsme tůně vytvořené činností bobrů na Záhvozdenském potoce a u Chlumského rybníka, či Soumarské rašeliniště s revitalizovaným Jedlovým potokem. Během exkurze studenti probádali tok Ostřice, slepé rameno Vltavy pod Želnavou a hraniční část toku Pestřice a nechyběl ani celodenní výlet na lodičkách po Lipně. Nakonec jsme také po mohutné bouřce přepluli v rámci úspory času Lipno pomocí přívozu.

Terénní exkurze zahrnovala popis prostředí, měření parametrů vod a odchyt ryb, bentických bezobratlých, zooplanktonu a fytoplanktonu. Odpolední a večerní čas byl věnován prohlížení nálezů pod mikroskopy. Na konci kurzu studenti odprezentovali nálezy, poznatky a výsledky své práce. 

Letošní kurz absolvovala pestrá škála studentů z různých fakult JU (PřF, FZT, FROV). Díky tomu došlo k bohaté výměně zkušeností a znalostí. Všem účastníkům kurzu děkujeme a již nyní vymýšlíme, kam vyrazíme příští rok!

Podívejte se jak letošní exkurze probíhala -> Hydrobiologická exkurze 2024 video.

Autoři: Katedra biologie ekosystémů

Back to Dept. of Chemistry

Interdisciplinary meeting of young life scientists

Milovy

May 18-21, 2025

More info

Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy aneb vážky v teple a na práškách

Vědkyním z Laboratoře strukturní chemie PřF JU se společně s ostatními kolegy podařilo objasnit výsledky naší nejnovější studie, publikované v časopise Structure, s názvem: „Variabilní strukturální flexibilita izoforem β-galaktosidázy z Bacillus circulans určuje jejich jedinečné funkce“ (The variable structural flexibility of the Bacillus circulans β-galactosidase isoforms determines their unique functionalities).

Naše práce odhaluje, jak strukturální rozdíly mezi izoformami enzymu β-galaktosidázy ovlivňují jejich biochemické funkce, a zdůrazňuje roli proteinové flexibility v různých mechanismech enzymů. Tyto poznatky mají široké využití v biotechnologiích a vývoji účinnějších enzymů.

Co se zjistilo?

• β-Galaktosidáza z Bacillus circulans (BgaD) je klíčovým enzymem při syntéze β-galaktooligosacharidů (GOS), důležitých v potravinářství a farmacii.
• Izoforma A (BgaD-A) vykazuje jedinečné vlastnosti, které se liší od izoformy D (BgaD-D). Pomocí kryo-EM analýzy a srovnání s rentgenovými krystalografickými daty jsme odhalili zásadní strukturální rozdíly.
• BgaD-A obsahuje „Barierovou doménu 8“, která u BgaD-D chybí a blokuje přístup delších oligosacharidů do aktivního místa enzymu. Tato nová doména tak přispívá ke zvýšené selektivitě BgaD-A vůči kratším substrátům.

Klíčové poznatky:

1. Flexibilita a nová doména: BgaD-A má flexibilní Big-4 doménu a unikátní „Barierovou doménu 8“, která omezuje přístup delším substrátům.
2. Specifita substrátů: Aktivní místo BgaD-A preferuje kratší oligosacharidy, což bylo potvrzeno pomocí dokovacích simulací s laktózou a tetrasacharidy.
3. Strukturální rozdíly vysvětlují různé funkce: Tyto rozdíly ovlivňují schopnost enzymu provádět transgalaktosylaci, klíčový krok při syntéze GOS.

Proč je to důležité?
Naše výsledky přispívají k lepšímu pochopení enzymové katalýzy a otevírají nové možnosti pro cílený návrh enzymů, které mohou produkovat specifické galaktooligosacharidy efektivněji a udržitelněji. To má přímé aplikace v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

Celý článek najdete zde:
The variable structural flexibility of the Bacillus circulans β-galactosidase isoforms determines their unique functionalities

Kontakt: Mgr. Barbora Kaščáková, Ph.D. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) 

Ve dnech 23.-24.11.2024 se na Jihočeské univerzitě konala každoroční konference České botanické společnosti, tentokrát na téma Dlouhodobé změny vegetace a krajiny. Konference se konala poprvé netradičně v Českých Budějovicích a přes značnou geografickou izolaci (zvláště z pohledu Moravy a Slezska) se jí zúčastnilo na 200 botaniků, což je nejvíce za mnoho dekád konání těchto konferencí.

Konference neoficiálně začala již večer před samotným zahájením v Klubu malých pivovarů. Společenská setkání pak vyvrcholila v sobotu večer na vystoupení kapely Šukas a s pivem zn. Hulvát, kde zároveň dosavadní předseda Karel Prach z Katedry botaniky PřF JU předal po 10 letech funkci novému předsedovi Milanovi Chytrému z PřF MU v Brně. 

Hlavní organizátor konference Karel Prach děkuje všem, kteří se jakkoliv o její konání zasloužili a věří, že účastníci si pobyt v Českých Budějovicích užili.

Ve dnech 10.-12. června se v Praze pod záštitou ICP Forests (International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) uskutečnila konference FORECOMON 2024 – Monitoring for future forests. Již podle všech těchto názvů je jasné, že k tématu má co říci i naše katedra. Vyslaní zástupci katedry zde proto seznámili účastníky s jedinečnými výsledky dlouhodobého monitoringu lesních půd na Šumavě, a přestože se jedná o výzkumné plochy mimo síť ICP, prezentující získali zaslouženou pozornost. Španělské, ale i britské kolegy pak zaujaly výsledky unikátního dlouhodobého experimentu se zvyšováním depozic dusíku ve Švédsku. V rámci exkurze jsme si měli možnost prohlédnout experimentální zázemí v povodí Pekelského potoka, který je dlouhodobě monitorován právě v rámci sítě ICP Forests a seznámili jsme se managementem velkoplošně odlesněného území po gradaci kůrovce v okolí Přibyslavi. Účast na konferenci byla inspirující a otevírá další možnosti mezinárodní spolupráce v budoucnu.

V sobotu 5. října 2024 proběhla exkurze ke kurzu Ekologie vodních obratlovců. První zastávkou byla rybí líheň v Národním parku Šumava (NP) v Borových Ladách. Vedoucí líhně nám vysvětlil rybářský management na revírech NP a detailně jsme se seznámili s celým zázemín líhně. Chovají se zde především původní linie pstruha obecného, lipan podhorní, mník jednovousý a střevle potoční (tedy původní druhy horských a podhorských toků), doplňkově je chováván siven americký. Ke každému druhu jsme se dozvěděli přesné schéma umělého či poloumělého výtěru a následného odchovu. V budově líhně jsme si prohlédli vypreparované exempláře ryb a na vodu vázaných savců a ptáků. Následně jsme si prošli část s rybníčky a strouhy s různými ročníky jednotlivých druhů. Další zastavení bylo u rybího přechodu nad sádkami, kde jsme provedli elektrolov k ukázce společenstva Vltavského potoka. 

Druhou zastávkou byla Polecká nádrž a malá vodní elektrárna Polka. Třetí zastávka byla v Lenoře u soutoku Řasnice a Teplé Vltavy s pěším přesunem k Rechlím. Čtvrtou zastávkou byla nádrž Lipno – hráz mezi Malým a Velkým Lipnem a vlastní těleso hráze Lipna. Poté jsme přejeli k vyrovnávací nádrži Lipno II a přesunuli se do povodí Malše – přirozené části řeky v Dolním Dvořišti, ovlivněnějšímu v Kaplici u rybích sádek a na závěr stanuli na hrázi vodárenské nádrži Římov. Na všech místech jsme si názorně ukázali vlivy lidské činnosti na vodní ekosystémy a jejich obyvatele. Věnovali jsme se aktuálním rybím společenstvům z pohledu adaptací na vodní prostředí, reprodukčních strategií, potravních zdrojů, chování, populační dynamice, mezidruhovým vztahům, rybím predátorům, produktivitě, migraci a ekonomickému využití.

Ačkoli počasí bylo typicky podzimní šumavské, studenti dávali po celou dobu exkurze pozor a dotazovali se doplnění výkladu.

Vážení kolegové,
 
po velmi úspěšném loňském ročníku budeme i letos pořádat LAN párty pro studenty informatiky. Jedná se především o adaptační akci pro studenty prvních ročníků Bc studia, nicméně zváni jsou studenti všech ročníků informaticky zaměřených oborů z Bc i Mgr (aby se mohli podělit o své zkušenosti ze studia a předvést svůj skill).
 
Pro první ročníky bude také těsně předcházet informační schůzka o studijním programu, na které se také mohou zeptat garanta programu a dalších členů katedry na cokoliv ke studiu.
 
Termín konání: pátek 11.10.2024
Informační schůzky pro první ročníky: od 15:00
LAN iPárty: od 16:00 (max do 12.10.2024 9:00)
Místo konání:Přírodovědecká fakulta, pavilon B
Registrace:https://forms.office.com/e/E7jRAhXC80

Akce se bude konat v budově B PřF, v učebnách B1-B7 (učebny B2 a B3 jsou vybaveny zásuvkami). Počítačová učebna B7 bude k dispozici pro ty, kteří nebudou mít vlastní PC (místní PC na Bulánky, CS1.6, apod. stačí). Některé z učeben budou vyhrazeny k občasnému podřimování či dospání (karimatku či spacák vlastní). V jedné z učeben bude k dispozici konzole Xbox (+ kinect).
 
K dispozici bude fakultní pípa (2 okruhy) a sud Kofoly (doporučujeme přinést si vlastní kelímek/hrneček/sklenku). Další pití a jídlo je v režii Vás studentů.
 
Prosím na akci se registrujte co nejdříve, abychom znali přibližné počty účastníků.
 
Výběr her není omezen, nicméně pro zájemce jsou plánovány turnaje o trofeje a drobné ceny. Pokud máte vlastní stroje (doporučeno), níže je předpokládaný seznam her pro instalaci – žlutě jsou vyznačeny turnaje o ceny. Deskové hry dle libosti - kdo co přinese.

V případě dotazů či nápadů se prosím obracejte na někoho z členů organizace:

Organizátoři - studenti: Maděrová Tereza <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>, Štětinová Eva <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Hlavní organizátor: Geyer Jakub <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Prázdniny jsou u konce a s nimi i první ročník Letní školy s Přírodovědou, která byla určena žákům středních škol se zájmem o přírodní vědy. Přes tři desítky středoškoláků se odhodlaly a přihlásily se do jednoho z nabízených oborů. Nakonec jsme otevřeli sedm poutavých témat a to: S botaniky nejen na pískovnu, Jak se dělá věda na ptácích?, Jak rostlina vnímá svět, Pod molekulárním drobnohledem, Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů, Vyber si chemii a Slunce a mobil. 

V malých skupinkách pak účastníci, den po dni, procházeli odborným programem v laboratořích i terénu, věnovali se biologii, chemii i fyzice. Brodili se vodou, prodírali houštím, učili se pracovat s profesionálními přístroji a ve volných chvílích vyslechli přednášky specialistů z daného oboru.

Na odlehčení náročného dne jim pak naši studenti připravovali každé odpoledne a večer zábavný a společenský program. Junioři tak měli možnost se lépe poznat i mimo své odborné skupiny a trochu si odpočinout. Společně také vyrazili v doprovodu zoologů na výlet do pražské ZOO. 

Po celý týden „Školy“ panovala skvělá atmosféra a za to patří velký dík úplně všem účastníkům této akce!

Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé Evropě vážně ovlivňuje své původní konkurenty. Další invazní druhy se stávají novými vrcholovými predátory se silným dopadem na celou potravní síť, jako je sumec introdukovaný v mnoha evropských povodích. Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters podrobně mapuje možné důsledky zvířecích invazí v jednoduchých společenstvech ovlivněných globálními změnami.

Mezinárodní tým vedený Dr Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pomocí numerických simulací zkoumal vliv invazí na gradientech teplot a úživnosti prostředí (Obr. 1).

Obr. 1: V jednom z modelových scénářů Dijoux et al. studovali situaci, kdy se velký invazní všežravec živí dvěma druhy, spotřebitelem a jeho zdrojem. K podobným situacím dochází např. když se do nových povodí vypustí invazivní raci (např. Procambarus clarkii) nebo sumci (Silurus glanis). Fotografický kredit: Dieter Florian a Cradley Marvin (CC BY-SA)

Oteplování a eutrofizace urychlí invaze menších druhů

Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na trofické pozice vetřelce (tj. zda se jedná o predátora nebo kořist), velikosti druhů a podmínky prostředí (Obr. 2). Poslední autor studie David Boukal shrnuje: „Celkově jsme zjistili, že invazní druhy mají šanci uspět zejména za vyšších teplot v prostředích bohatých na živiny. Díky činnosti člověka se taková prostředí stávají běžnějšími, což usnadní invaze živočichů do nových oblastí.“ Model také předpovídá častější invaze menších druhů na všech trofických úrovních. To je v souladu s jinými studiemi ukazujími, že mnoha velkým, charismatickým druhům zvířat hrozí vyšší riziko vyhynutí.

Obr. 2: Invazní druhy (červené symboly), zejména ty relativně menší, budou z globálních změn prostředí profitovat.

Invazní druhy nejsou pro místní společenstva nutně zlem

Obyvkle se předpokládá, že invazní druhy škodí a vedou k vymírání a kolapsu místních společenstev. „Tento převažující názor částečně zpochybňujeme. Naše modely předpovídají, že řada invazí na místní společenstva nemá vliv nebo může být prospěšná zvýšením rozmanitosti a stabilizováním populační dynamiky nebo dokonce zachránit místní společenstva před potenciálním kolapsem,“ říká Dr Samuel Dijoux, hlavní autor studie. Důsledky budoucích invaze druhů pro společenstva a ekosystémy proto nemusí být vždy negativní (Obr. 3).

Obr. 3: Invazní druhy mohou místní společenstvo ovlivnit různými mechanismy vedoucími ke změnám v jeho diverzitě a stabilitě.

Dijoux, S., Pichon, N.A., Sentis, A. & Boukal, D.S. (2023) Body size and trophic position determine the outcomes of species invasions along temperature and productivity gradients. Ecology Letters 27, e14310. DOI: 10.1111/ele.14310

Kontakt: Samuel Dijoux (dijoux.samuel at gmail.com), David Boukal (dboukal at prf.jcu.cz, boukal at entu.cas.cz)