Milé studentky a studenti, vážené kolegyně a kolegové, absolventky a absolventi, kamarádi a všichni, kteří s námi slavíte narozeniny naší fakulty,

chtěl bych na tomto místě poblahopřát naší fakultě k 33. výročí jejího vzniku, které dnes, 8. listopadu 2024, společně slavíme. Děkuji vám všem za podporu a přízeň – jste to právě vy, kdo dělá naši fakultu tak skvělou a výjimečnou. Těším se na další společné úspěchy a nezapomenutelné chvíle v naší akademické komunitě.

Na zdraví!

V pondělí 12.8. se na Letním dětském táboře – 4. běhv Zalužanech, který je pořádán Nezávislou odborovou organizací Bulovka ve spolupráci s FN Bulovka, uskutečnilo dopoledne s chemií. Tábora se účastnilo 56 dětí ve věku 5-16 let. Děti si na čtyřech stanovištích vyzkoušely izolaci DNA, jednoduché chemické pokusy, vyrobit starodávnou fotografii a pomohly chemikům zachránit poklad a uniknout tak před zloději. Pro Katedru chemie to bylo poprvé, kdy se kolegyně vydaly se stanovišti mimo prostory PřF JU. Nezalekly se improvizovaných prostor ani dotazů dětí i jejich vedoucích, a nakonec byly odměněny úsměvy a nadšením všech.

Letošní Hydrobiologická exkurze proběhla od 24. do 28. června 2024 v oblasti Pošumaví. Tato každoroční putovní praktická exkurze je ideální příležitostí pro všechny nadšence vodních ekosystémů a studenty přírodovědných a environmentálních oborů. V minulých letech jsme navštívili fascinující lokality jako Brdy, jižní Moravu, Poodří nebo Třeboňsko. Letos jsme se usídlili v kempu na břehu Lipenské přehrady u Horní Plané, odkud jsme vyráželi na naše dobrodružné výpravy.

Program exkurze byl (ostatně jako každý rok!) velmi pestrý. Během pěti dnů jsme prozkoumali Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky, Přírodní rezervaci Pláničský rybník, navštívili jsme tůně vytvořené činností bobrů na Záhvozdenském potoce a u Chlumského rybníka, či Soumarské rašeliniště s revitalizovaným Jedlovým potokem. Během exkurze studenti probádali tok Ostřice, slepé rameno Vltavy pod Želnavou a hraniční část toku Pestřice a nechyběl ani celodenní výlet na lodičkách po Lipně. Nakonec jsme také po mohutné bouřce přepluli v rámci úspory času Lipno pomocí přívozu.

Terénní exkurze zahrnovala popis prostředí, měření parametrů vod a odchyt ryb, bentických bezobratlých, zooplanktonu a fytoplanktonu. Odpolední a večerní čas byl věnován prohlížení nálezů pod mikroskopy. Na konci kurzu studenti odprezentovali nálezy, poznatky a výsledky své práce. 

Letošní kurz absolvovala pestrá škála studentů z různých fakult JU (PřF, FZT, FROV). Díky tomu došlo k bohaté výměně zkušeností a znalostí. Všem účastníkům kurzu děkujeme a již nyní vymýšlíme, kam vyrazíme příští rok!

Podívejte se jak letošní exkurze probíhala -> Hydrobiologická exkurze 2024 video.

Autoři: Katedra biologie ekosystémů

Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy aneb vážky v teple a na práškách

Ve dnech 10.-12. června se v Praze pod záštitou ICP Forests (International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) uskutečnila konference FORECOMON 2024 – Monitoring for future forests. Již podle všech těchto názvů je jasné, že k tématu má co říci i naše katedra. Vyslaní zástupci katedry zde proto seznámili účastníky s jedinečnými výsledky dlouhodobého monitoringu lesních půd na Šumavě, a přestože se jedná o výzkumné plochy mimo síť ICP, prezentující získali zaslouženou pozornost. Španělské, ale i britské kolegy pak zaujaly výsledky unikátního dlouhodobého experimentu se zvyšováním depozic dusíku ve Švédsku. V rámci exkurze jsme si měli možnost prohlédnout experimentální zázemí v povodí Pekelského potoka, který je dlouhodobě monitorován právě v rámci sítě ICP Forests a seznámili jsme se managementem velkoplošně odlesněného území po gradaci kůrovce v okolí Přibyslavi. Účast na konferenci byla inspirující a otevírá další možnosti mezinárodní spolupráce v budoucnu.

V sobotu 5. října 2024 proběhla exkurze ke kurzu Ekologie vodních obratlovců. První zastávkou byla rybí líheň v Národním parku Šumava (NP) v Borových Ladách. Vedoucí líhně nám vysvětlil rybářský management na revírech NP a detailně jsme se seznámili s celým zázemín líhně. Chovají se zde především původní linie pstruha obecného, lipan podhorní, mník jednovousý a střevle potoční (tedy původní druhy horských a podhorských toků), doplňkově je chováván siven americký. Ke každému druhu jsme se dozvěděli přesné schéma umělého či poloumělého výtěru a následného odchovu. V budově líhně jsme si prohlédli vypreparované exempláře ryb a na vodu vázaných savců a ptáků. Následně jsme si prošli část s rybníčky a strouhy s různými ročníky jednotlivých druhů. Další zastavení bylo u rybího přechodu nad sádkami, kde jsme provedli elektrolov k ukázce společenstva Vltavského potoka. 

Druhou zastávkou byla Polecká nádrž a malá vodní elektrárna Polka. Třetí zastávka byla v Lenoře u soutoku Řasnice a Teplé Vltavy s pěším přesunem k Rechlím. Čtvrtou zastávkou byla nádrž Lipno – hráz mezi Malým a Velkým Lipnem a vlastní těleso hráze Lipna. Poté jsme přejeli k vyrovnávací nádrži Lipno II a přesunuli se do povodí Malše – přirozené části řeky v Dolním Dvořišti, ovlivněnějšímu v Kaplici u rybích sádek a na závěr stanuli na hrázi vodárenské nádrži Římov. Na všech místech jsme si názorně ukázali vlivy lidské činnosti na vodní ekosystémy a jejich obyvatele. Věnovali jsme se aktuálním rybím společenstvům z pohledu adaptací na vodní prostředí, reprodukčních strategií, potravních zdrojů, chování, populační dynamice, mezidruhovým vztahům, rybím predátorům, produktivitě, migraci a ekonomickému využití.

Ačkoli počasí bylo typicky podzimní šumavské, studenti dávali po celou dobu exkurze pozor a dotazovali se doplnění výkladu.

Vážení kolegové,
 
po velmi úspěšném loňském ročníku budeme i letos pořádat LAN párty pro studenty informatiky. Jedná se především o adaptační akci pro studenty prvních ročníků Bc studia, nicméně zváni jsou studenti všech ročníků informaticky zaměřených oborů z Bc i Mgr (aby se mohli podělit o své zkušenosti ze studia a předvést svůj skill).
 
Pro první ročníky bude také těsně předcházet informační schůzka o studijním programu, na které se také mohou zeptat garanta programu a dalších členů katedry na cokoliv ke studiu.
 
Termín konání: pátek 11.10.2024
Informační schůzky pro první ročníky: od 15:00
LAN iPárty: od 16:00 (max do 12.10.2024 9:00)
Místo konání:Přírodovědecká fakulta, pavilon B
Registrace:https://forms.office.com/e/E7jRAhXC80

Akce se bude konat v budově B PřF, v učebnách B1-B7 (učebny B2 a B3 jsou vybaveny zásuvkami). Počítačová učebna B7 bude k dispozici pro ty, kteří nebudou mít vlastní PC (místní PC na Bulánky, CS1.6, apod. stačí). Některé z učeben budou vyhrazeny k občasnému podřimování či dospání (karimatku či spacák vlastní). V jedné z učeben bude k dispozici konzole Xbox (+ kinect).
 
K dispozici bude fakultní pípa (2 okruhy) a sud Kofoly (doporučujeme přinést si vlastní kelímek/hrneček/sklenku). Další pití a jídlo je v režii Vás studentů.
 
Prosím na akci se registrujte co nejdříve, abychom znali přibližné počty účastníků.
 
Výběr her není omezen, nicméně pro zájemce jsou plánovány turnaje o trofeje a drobné ceny. Pokud máte vlastní stroje (doporučeno), níže je předpokládaný seznam her pro instalaci – žlutě jsou vyznačeny turnaje o ceny. Deskové hry dle libosti - kdo co přinese.

V případě dotazů či nápadů se prosím obracejte na někoho z členů organizace:

Organizátoři - studenti: Maděrová Tereza <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>, Štětinová Eva <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Hlavní organizátor: Geyer Jakub <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Prázdniny jsou u konce a s nimi i první ročník Letní školy s Přírodovědou, která byla určena žákům středních škol se zájmem o přírodní vědy. Přes tři desítky středoškoláků se odhodlaly a přihlásily se do jednoho z nabízených oborů. Nakonec jsme otevřeli sedm poutavých témat a to: S botaniky nejen na pískovnu, Jak se dělá věda na ptácích?, Jak rostlina vnímá svět, Pod molekulárním drobnohledem, Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů, Vyber si chemii a Slunce a mobil. 

V malých skupinkách pak účastníci, den po dni, procházeli odborným programem v laboratořích i terénu, věnovali se biologii, chemii i fyzice. Brodili se vodou, prodírali houštím, učili se pracovat s profesionálními přístroji a ve volných chvílích vyslechli přednášky specialistů z daného oboru.

Na odlehčení náročného dne jim pak naši studenti připravovali každé odpoledne a večer zábavný a společenský program. Junioři tak měli možnost se lépe poznat i mimo své odborné skupiny a trochu si odpočinout. Společně také vyrazili v doprovodu zoologů na výlet do pražské ZOO. 

Po celý týden „Školy“ panovala skvělá atmosféra a za to patří velký dík úplně všem účastníkům této akce!

Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé Evropě vážně ovlivňuje své původní konkurenty. Další invazní druhy se stávají novými vrcholovými predátory se silným dopadem na celou potravní síť, jako je sumec introdukovaný v mnoha evropských povodích. Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters podrobně mapuje možné důsledky zvířecích invazí v jednoduchých společenstvech ovlivněných globálními změnami.

Mezinárodní tým vedený Dr Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pomocí numerických simulací zkoumal vliv invazí na gradientech teplot a úživnosti prostředí (Obr. 1).

Obr. 1: V jednom z modelových scénářů Dijoux et al. studovali situaci, kdy se velký invazní všežravec živí dvěma druhy, spotřebitelem a jeho zdrojem. K podobným situacím dochází např. když se do nových povodí vypustí invazivní raci (např. Procambarus clarkii) nebo sumci (Silurus glanis). Fotografický kredit: Dieter Florian a Cradley Marvin (CC BY-SA)

Oteplování a eutrofizace urychlí invaze menších druhů

Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na trofické pozice vetřelce (tj. zda se jedná o predátora nebo kořist), velikosti druhů a podmínky prostředí (Obr. 2). Poslední autor studie David Boukal shrnuje: „Celkově jsme zjistili, že invazní druhy mají šanci uspět zejména za vyšších teplot v prostředích bohatých na živiny. Díky činnosti člověka se taková prostředí stávají běžnějšími, což usnadní invaze živočichů do nových oblastí.“ Model také předpovídá častější invaze menších druhů na všech trofických úrovních. To je v souladu s jinými studiemi ukazujími, že mnoha velkým, charismatickým druhům zvířat hrozí vyšší riziko vyhynutí.

Obr. 2: Invazní druhy (červené symboly), zejména ty relativně menší, budou z globálních změn prostředí profitovat.

Invazní druhy nejsou pro místní společenstva nutně zlem

Obyvkle se předpokládá, že invazní druhy škodí a vedou k vymírání a kolapsu místních společenstev. „Tento převažující názor částečně zpochybňujeme. Naše modely předpovídají, že řada invazí na místní společenstva nemá vliv nebo může být prospěšná zvýšením rozmanitosti a stabilizováním populační dynamiky nebo dokonce zachránit místní společenstva před potenciálním kolapsem,“ říká Dr Samuel Dijoux, hlavní autor studie. Důsledky budoucích invaze druhů pro společenstva a ekosystémy proto nemusí být vždy negativní (Obr. 3).

Obr. 3: Invazní druhy mohou místní společenstvo ovlivnit různými mechanismy vedoucími ke změnám v jeho diverzitě a stabilitě.

Dijoux, S., Pichon, N.A., Sentis, A. & Boukal, D.S. (2023) Body size and trophic position determine the outcomes of species invasions along temperature and productivity gradients. Ecology Letters 27, e14310. DOI: 10.1111/ele.14310

Kontakt: Samuel Dijoux (dijoux.samuel at gmail.com), David Boukal (dboukal at prf.jcu.cz, boukal at entu.cas.cz)

Mrtvá ramena řek jsou nejen krásná, ale i zásadní pro biodiverzitu. Bohužel, tyto opomíjené vodní ekosystémy často trpí přemnožením komárů, což může vést k negativnímu vnímání veřejností. 

Vojtěch Kolář ve svém článku na Ekolist.cz zdůrazňuje významnou roli mrtvých ramen řek v zachování biodiverzity a ekologické rovnováhy, ale také upozorňuje na komplikace spojené s komáry. Je zde diskutováno, jak přirozené regulace a ochrana těchto ekosystémů, včetně podpory predátorů komárů (jako například ploštice znakoplavky, potápníci, šidélka či vážky), mohou pomoci udržet rovnováhu a chránit tento cenný přírodní poklad a zároveň minimalizovat problémy s komáry.

Celý článek dostupný zde: Vojtěch Kolář: Mrtvá ramena a komáři - Ekolist.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Národní park Šumava vypsaly výberová řízení na pozice, které mohou být zajímavé pro studenty a absolventy KBE. 

NPŠ hledá krajinného ekologa - viz LETÁK.

AOPK hledá zoologa - viz LETÁK.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Národní park Šumava vypsaly výberová řízení na pozice, které mohou být zajímavé pro studenty a absolventy KBE. 

NPŠ hledá krajinného ekologa - viz LETÁK.

AOPK hledá zoologa - viz LETÁK.

Ve dnech 11. – 13. září 2024 hostila Přírodovědecká fakulta JU 9. konferenci České společnosti pro ekologii s podtitulem „Ekologie 2024“. Třídenní program nabídl více než 150 účastníkům přehled výsledků současného výzkumu v širokém záběru specializací ekologie na škále od lokální až po globální úroveň z pohledu experimentální biologie, aplikované praxe i matematického modelování (viz. sborník konference). Za všechna nesčetná témata jmenujme využití tzv. rewildingu (navrácení velkých býložravců) v managementu krajiny, jehož výzkumu se věnují i vědci působící na PřF. Několik účastnických přednášek na téma rewildingu v české krajině z pohledu vývoje vegetace, fauny i půdy předcházelo plenární přednášce jednoho z předních odborníků v tomto oboru prof. Jense-Christiana Svenninga z Aarhus University.

Jak už je na konferencích České společnosti pro ekologii (ČSPE) zvykem, mnoho prostoru dostali začínající vědci – studenti. Jedna sekce přednášek patřila nositelům ceny Vojtěcha Jarošíka udělované za vynikající studentské publikace v ekologických oborech, mezi nimiž byl i vítěz ročníku 2023 Aleš Lisner z Katedry botaniky PřF JU. Svou stopu studenti PřF JU zanechali i mezi oceněnými studentskými příspěvky, které vybírala komise složená ze zástupců napříč zúčastněnými univerzitami. Hned dva ze tří nejlépe hodnocených studentských posterů připravili studenti naší fakulty Tereza Švancárová (Katedra botaniky) a Jan Kollross (Katedra zoologie). Mezi nejlépe hodnocenými studentskými přednáškami byl příspěvek Daniela Linkeho (katedra zoologie).

Podobně jako mladé vědce ČSPE oceňuje i matadory v oboru. Letos byl přijetím mezi čestné členy ČSPE za celoživotní přínos ekologickým vědám oceněn jeden ze zakladatelů naší fakulty prof. Karel „Eros“ Prach, vegetační ekolog, jež se zasloužil o zavedení oboru ekologie obnovy, která se zabývá využitím principů spontánní sukcese v obnově člověkem narušených území, v české vědě i praxi ( viz. sborník konference). 

Ve dnech 11. – 13. září 2024 hostila Přírodovědecká fakulta JU 9. konferenci České společnosti pro ekologii s podtitulem „Ekologie 2024“. Třídenní program nabídl více než 150 účastníkům přehled výsledků současného výzkumu v širokém záběru specializací ekologie na škále od lokální až po globální úroveň z pohledu experimentální biologie, aplikované praxe i matematického modelování (viz. sborník konference). Za všechna nesčetná témata jmenujme využití tzv. rewildingu (navrácení velkých býložravců) v managementu krajiny, jehož výzkumu se věnují i vědci působící na PřF. Několik účastnických přednášek na téma rewildingu v české krajině z pohledu vývoje vegetace, fauny i půdy předcházelo plenární přednášce jednoho z předních odborníků v tomto oboru prof. Jense-Christiana Svenninga z Aarhus University.

Jak už je na konferencích České společnosti pro ekologii (ČSPE) zvykem, mnoho prostoru dostali začínající vědci – studenti. Jedna sekce přednášek patřila nositelům ceny Vojtěcha Jarošíka udělované za vynikající studentské publikace v ekologických oborech, mezi nimiž byl i vítěz ročníku 2023 Aleš Lisner z Katedry botaniky PřF JU. Svou stopu studenti PřF JU zanechali i mezi oceněnými studentskými příspěvky, které vybírala komise složená ze zástupců napříč zúčastněnými univerzitami. Hned dva ze tří nejlépe hodnocených studentských posterů připravili studenti naší fakulty Tereza Švancárová (Katedra botaniky) a Jan Kollross (Katedra zoologie). Mezi nejlépe hodnocenými studentskými přednáškami byl příspěvek Daniela Linkeho (katedra zoologie).

Podobně jako mladé vědce ČSPE oceňuje i matadory v oboru. Letos byl přijetím mezi čestné členy ČSPE za celoživotní přínos ekologickým vědám oceněn jeden ze zakladatelů naší fakulty prof. Karel „Eros“ Prach, vegetační ekolog, jež se zasloužil o zavedení oboru ekologie obnovy, která se zabývá využitím principů spontánní sukcese v obnově člověkem narušených území, v české vědě i praxi ( viz. sborník konference). 

Dnes navštívil  Jihočeskou univerzity a také naší fakultu ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Po krátkém setkání na půdě rektorátu se pan ministr odebral v doprovodu děkana PřF na krátkou exkurzi fakulty. Protože se primárně zajímal o inovace a aplikovaný výzkum, vzali jsme ho do prostor Laboratoře aplikované plasmové fyziky a nanostruktur prof. Straňáka a  poté navštívil i pracoviště Katedry medicínské biologie, kde se zajímal o naší spolupráci s nemocnicí a byla mu představena i naše první spinn-off firma Biocanim a.s.

Poté pan ministr navštívil i pracoviště Elektronové mikroskopie BC AVČR, Akvaponický skleník FROV JU a Zemědělskou a technologickou fakultu. 

Nový profesor David Boukal si převzal jmenovací dekret

Naše fakulta podporuje program L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, který oceňuje talentované vědkyně v oblasti přírodních věd, inženýrství a matematiky. Tento prestižní program má za cíl zviditelnit vědkyně, které přinášejí inovace a důležité objevy v různých oborech.

Pro více informací sledujte web: https://www.loreal.com/cs-cz/czech-republic/news/commitments/fwis-cz/