Skip to main content

PRF

Unikátní chov afrických rypošů

Unikátní chov afrických rypošů

Afričtí rypoši a další „podzemníci“ v jižních Čechách

Díky skrytému způsobu života byli podzemní savci po dlouhá léta velmi dobře ukryti před zraky laické i odborné veřejnosti. Jejich sledování bylo, a přes technologický pokrok stále je, velmi obtížné, neboť jsou celý život zalezlí v rozsáhlých komplexech podzemních tunelů. V posledních desetiletích se jejich výzkum zintenzivnil, neboť se zjistilo, že se u nich vyvinula řada zajímavých adaptací, které jim pomáhají k životu v prostředí velmi nehostinném. Nory jsou totiž bez světla, s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí, často s nedostatkem kyslíku a zároveň přebytkem oxidu uhličitého a k potravě či partnerům je zapotřebí se prokousat půdou.

V posledních dvou dekádách nabral výzkum několika druhů podzemních savců ještě mnohem větších obrátek, neboť se zjistilo, že řada adaptací by mohla být využitelná v lidské medicíně. Řada druhů je dlouhověká, jejich stárnutí postupuje velmi pomalu, jsou odolní vůči rakovině a různým patologickým stavům, které doprovází nedostatek kyslíku jako jsou infarkty či mozkové příhody.

  • Chilský kururo je přibuzný osmáků.

  • Podzemní savec mnoha „nej“ – rypoš lysý.

  • Sociální rypoš Fukomys darlingi z jižní Malawi.

Mezi několika stovkami druhů podzemních savců jsou dvě skupiny bezkonkurenčními premianty v intenzitě a šířce výzkumu, a to i toho biomedicínského. První jsou afričtí rypošovití (Bathyergidae) a druhou slepcovití (Spalacidae), které najdeme hlavně ve východní Evropě (nejblíže k nám v Maďarsku) a na Blízkém východě. Máme to štěstí, že jako jediní na světě je zde v Českých Budějovicích obě skupiny chováme a studujeme.

Studium podzemních savců má na Přf JU dlouhou tradici, neboť již po čtvrt století se pomocí laboratorních a terénních přístupů snažíme odhalovat nejrůznější tajemství podzemních savců a to zejména smyslové, behaviorální, fyziologické, ekologické a morfologické adaptace na život v podzemí. Zabýváme se také druhovou pestrostí a taxonomií, a faktory které vedou ke vzniku jednotlivých druhů a jejich rozšíření. Zajímáme se i o jejich chování, sociální uspořádání a reprodukční systémy. Mimo současného chovu slepců a rypošů je náš výzkum unikátní v dalších aspektech. Snažíme důsledně integrovat výsledky terénního a laboratorních výzkumu (většina dalších týmů se soustředí na práci v laboratoři), máme největší celosvětových záběr zkoumaných taxonů podzemních hlodavců (Afriky, Blízký východ, Evropa, Čína a Jižní Amerika) a také chováme druhově nejpestřejší kolekci podzemních hlodavců (většina skupin studuje pouze jeden druh často rypoš lysý), což nám umožňuje využívat různé srovnávací přístupy. V současnosti chováme pět druhů rypošů (mj. rypoš obří, Ansellův, lysý), slepce galilejského a také jihoamerického kurura a to v nějakých 400 jedincích.

Věda v rypošáriu

Naše chovy lákají zájemce z řad veřejnosti na prohlídky „rypošária“  a další vědecké skupiny k výzkumu.

Mimo kolegů na Katedře zoologie spolupracujeme se skupinou Lenky Gahurové z katedry molekulární biologie a genetiky na problematice reprodukční biologie a kvalitě oocytů. V rámci České republiky spolupracujeme především s O. Mikulou a J. Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR  na diverzitě a taxonomii rypošů (a dalších afrických savců) a s H. Burdou na nejrůznějších aspektech biologie podzemních savců. V rámci zahraničních spoluprací za zmínku stojí ta s Nigelem C. Bennettem z Jihoafrické republiky, E. Nevem z Izraele a Sabine Begall z Německa.

Výzkumy a studie afrických rypošů Katedry zoologie dostupné zde:

  • Odchyt nejohroženějšího druhu rypošů, jihoafrického rypoše písečného.

  • Měření síly skusu slepce galilejského v izraelské školce.

  • Rypoší rodina při sledování aktivity.

  • Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.

  • Výzkumník a zkoumaný. Jak je vidí infračervená kamera.

  • Analýza potravní nabídky rypošů v savaně v Zambii.

Víte, že:

  • Počet jedinců v chovu je 400 rypošů.
  • Spořádají 700 kg zeleniny měsíčně.
  • Péči o chovy se věnuje jedna technička (ta se věnuje i dalším chovům). Když je potřeba – zejména o prázdninách - tak vypomáhají také studenti.
  • Síla skusu je po zohlednění velikosti těla srovnatelná se savci s tím úplně nejsilnějším skusem, jako jsou hyeny skvrnité, které dokáží drtit i sloní kosti?
  • V přírodě žijí v tunelech, které si sami hloubí a komplexy těchto tunelů mohou u sociálních druhů dosahovat délky kolem tři kilometrů?
  • Žijí v monogamním uspořádání, kdy se rozmnožuje pouze jeden pár a ostatní jsou jejich nerozmnožující příbuzní? Pokud v chovech jeden z rodičů umře, tak se v rodině nikdo po celá léta nemnoží.
  • Rypoši, kteří se rozmnožují, žijí dvakrát déle než ti, kteří tu možnost nemají?
  • Některé druhy žijí velmi dlouho a to až několik desítek let?
  • Že se v rodinách může vyskytovat několik desítek či dokonce stovek jedinců?
  • Ačkoliv mají miniaturní oči, které nerozlišují tvary a nejsou schopny vnímat pohyb, dokáží hluboko ve svých tunelech vnímat i odražené měsíční světlo?
  • Nemají čípky pro červené světlo, takže vidí modrozeleně?
  • (téměř) nemají rakovinu? Za tuto vlastnost může pravděpodobně kyselina hyaluronová, která jím a naším drahým polovičkám pomáhá zvláčňovat kůži.
  • Rypoš lysý dokáže přežít v prostředí bez jakéhokoliv kyslíku téměř 20 minut?
  • Jedinci některých druhů spolu komunikují pomoci bubnování zadních končetin do podlahy tunelů?
  • Že tělní teplota rypoše lysého z velké části kopíruje teplotu okolí?
  • Stále rostoucí řezáky, které slouží, jako hlavní pracovní nástroje (krumpáče), rostou rychlostí až 1cm za týden? Když se nějaký u nás v chovech zlomí a pak špatně roste, musíme jednou týdně ucvaknout přerostlou část.
  • Mapování struktury podzemní tunelů u slepce malého pomocí zemního radaru ve východním Maďarsku.

  • Individuální značení rypošů pro behaviorální studie

  • Studium komunikace cokora Eospalax cansus v Tibetu.

Číst dál …Unikátní chov afrických rypošů

  • Přečteno: 17030

Data Steward

Správce dat má za úkol pomáhat na Přírodovědecké fakultě při správě výzkumných dat.

Jak Vám správce dat může pomoci?

  • Správa metadat, zajištění důkladné dokumentace, tvorba data management plánu (DMP) pro podporu efektivní správy dat, která je povinnou součástí projektů Horizon, GAČR a TAČR.
  • Implementace principů FAIR se zaměřením na dohledatelnost, dostupnost, interoperabilitu a opětovnou použitelnost.
  • Pomoc s ukládáním výzkumných dat do důvěryhodného úložiště, jako je Figshare, Dryad, Zenodo nebo univerzitní datové úložiště. Tato úložiště umožňují veřejný přístup a dlouhodobé uchování dat.
  • Zpřístupnění vašich výzkumných dat pod příslušnou licencí, která definuje míru publicity a práva na použití vašich dat.

Pro pomoc s výzkumnými daty a správou dat, prosím, kontaktujte MSc. Manali Das (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Pracoviště:
Přírodovědecká fakulta, budova C, číslo místnosti 00055.

Úřední hodiny:
pondělí (10:00 - 18:00)
středa (10:00 - 18:00)
čtvrtek (10:00 - 18:00)

Brání Vašemu výzkumu nekvalitní data?

Nejčastěji bývají problémy se spolehlivostí dat, s jejich přesností, úplností a relevancí.

Špatná dokumentace.
Nekonzistentní formáty, nestandardní zkratky, jednotky, formáty.
Data, která postrádají metadata nebo vysvětlení o tom, jak byla shromážděna, zpracována nebo interpretována.
Data, která neodpovídají zavedeným standardům nebo protokolům.
Údaje shromážděné bez řádného souhlasu nebo v rozporu se zákony a předpisy na ochranu soukromí.

Kvalitní výzkumná data se těchto problémů musí vyvarovat. Dobrá kvalita dat usnadňuje reprodukovatelnost a opakované použití tím, že poskytuje organizovaná data spolu s komplexní doplňkovou dokumentací.

Poskytněte přístup k nezpracovaným, podrobným datům z pozorování, průzkumů, senzorů atd.
Používejte široce kompatibilní a strojově čitelné formáty souborů, které mohou využívat ostatní.
Data formátujte standardizovaným, konzistentním a strukturovaným způsobem.
Sestavte podrobnou kontextovou dokumentaci a popisné popisky proměnných/kódové knihy, které ostatním umožní interpretovat data.

Číst dál …Data Steward

  • Přečteno: 3155

Školící centrum PRUSA EDUCATION

Přírodovědecká fakulta JU se stala jedním z 11 oficiálních školicích center programu PRUSA EDUCATION budovaných leaderem v oblasti 3D tisku, společností PRUSA RESEARCH.

Využití a výuka 3D tisku má na naší fakultě hlubokou historii.  Dlouhodobá spolupráce, aktivní využívání technologií společnosti spolu s profesionálním přístupem, nasazením a výsledky pana Mgr. Jakuba Geyera, Ph.D. z Katedry informatiky napomohli skutečnosti, že jsme prošli přísnými kritérii, které PRUSA RESEARCH vyžaduje pro zajištění špičkové kvality svých výukových center.

Od zimního semestru 2024/25 pořádáme kurzy a workshopy dle následující aktuální nabídky školení:

  • Základní uživatelské školení na 3D tisk
  • Pokročilé ovládání PrusaSliceru
  • Údržba a servis 3D tiskárny

1denní školení jsou nyní určena zejména pro školy a vzdělávací instituce. V blízké budoucnosti je v plánu rozšíření služeb školicího centra pro veřejnost a firemní sektor.

Školení jsou vedena certifikovanými specialisty, absolventi kurzů obdrží rovněž certifikaci od PRUSA RESEARCH. 

Výukou Vás budou provázet naši profesionální lektoři - Mgr. Jakub Geyer, Ph.D. a Tereza Maděrová.

Kompletní informace o programu PRUSA EDUCATION naleznete na stránkách:  https://education.prusa3d.com/cs

Registrace účastníků je prováděna rovněž na stránkách projektu PRUSA EDUCATION: https://education.prusa3d.com/cs/skoleni

 

Sledujte aktuality a naše sociální sítě, popř. stránky projektu viz výše.  S dostatečným předstihem Vás zde budeme vždy informovat o vypsaných termínech školení.

 

Infoleták ke stažení: >>zde

Prezentace PRUSA EDUCATION: >>zde

 

 

  • Přečteno: 7856

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0