Týden Akademie věd ČR je vědecký festival, který plynule navazuje na dřívější Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech.

V termínu od 6. do 12. listopadu 2023 proběhne 3. ročník festivalu Týden Akademie věd ČR.

Týden Akademie věd ČR koordinuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR. Na organizaci festivalu se podílí všechna pracoviště Akademie věd ČR.

Program Přírodovědecké fakulty JU, naleznete ZDE

NA VŠECHNY PŘEDNÁŠKY JE Z KAPACITNÍCH DŮVODŮ NUTNÁ REZERVACE na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

• Urbanizace Arktidy – vývoj a testování kultivace sinic a řas v otočném deskovém fotobioreaktoru na stanici JU na Svalbardu

  • pondělí 6. 11., 13:00
  • České Budějovice, Na zlaté stoce 3, Centrum polární ekologie, přednášková místnost, Přírodovědecká fakulta JU
  • prof. Ing. Josef Elster, CSc.
  • Některé kmeny polárních mikrořas v extrémních podmínkách produkují cenné látky využitelné v potravinářském, chemické či farmaceutickém průmyslu. Na České arktické stanici na Svalbardu je pro jejich kultivaci testován fotobioreaktor schopný v průběhu polárního dne sledovat pohyb slunce a využívat tak maximálně sluneční záření pro růst mikrořas. Do budoucna se plánuje využití těchto fotobioreaktorů v polárních oblastech nejen pro výrobu produktů z mikrořas, ale i pro čištění odpadních vod.

• Zelená infrastruktura: abstraktní pojem x reálná potřeba

  • pondělí 6. 11., 15:30
  • České Budějovice, Na Zlaté stoce 1886/5a, Přírodovědecká fakulta, učebna BD-1
  • Mgr. Stanislav Grill a Ing. Eva Semančíková, Ph.D.
  • Infrastruktura. Dopravní, energetická, ekonomická, komunikační, urbanistická. Ale zelená infrastruktura? Přesto jde o pojem, který se v českém slovníčku mnoha oborů stále více zabydluje a často skloňuje, neboť jeho význam a důležitost pro život nás všech roste. Pojďme se podívat, co zelená infrastruktura znamená, jak ji hodnotit z pohledu obyvatel města, a jak může vypadat nástroj pro její prezentaci, využitelný např. veřejnou správou.

• Proč by nás měl zajímat mozek octomilky

  • středa 8. 11., 15:00–⁠16:30
  • České Budějovice, Branišovská 1760, Přírodovědecká fakulta JU, budova C, místnost C4
  • Mgr. Michaela Fencková, Ph.D.
  • Mozek je fascinující orgán. Ani nejpokročilejší formy umělé inteligence ho nedokáží plně nahradit. Zároveň je velice křehký. Mutace v jediném genu může závažně ovlivnit jeho funkci a způsobit poruchu autistického spektra či intelektu. Co umožňuje mozku efektivně zpracovávat informace? Jak tuto funkci geny řídí? To, a také jak poznatky výzkumu mozku octomilky mohou obohatit umělou inteligenci, vám přiblížíme v interaktivní přednášce a workshopu.

• Zapojení Přírodovědecké fakulty JU do zvládání pandemie SARS-CoV-2 a navazující výzkumné aktivity - ZRUŠENO!

  • pátek 10. 11., 14:00, budova C, místnost C1
  • České Budějovice, Branišovská 1760, Přírodovědecká fakulta JU, budova C, místnost C1
  • RNDr. Ján Štěrba, Ph.D.
  • Pandemie SARS-CoV-2 zasáhla celý svět a ovlivnila fungování celé společnosti. Především na začátku pandemie nebyly stát ani zdravotnictví na pandemii podobného rozsahu připravené, proto se do řešení celé situace zapojily i vědecké instituce. PřF JU se od začátku pandemie zapojila do různých aktivit, včetně diagnostiky tohoto viru a následně i do výzkumu tohoto viru. Přiblížíme si problémy, které bylo potřebné vyřešit i to, jak jsme nastalou situaci využili jako inspiraci pro inovace.

• Využití analýzy druhového složení společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) ve forenzní praxi – přednáška

  • pátek 10. 11., 09:00; 10:00 (možno dvě opakování, se začátky v 9 a 10 hodin, místnost 204 v budově A Přírodovědecké fakulty)
  • České Budějovice, Branišovská 1760, Přírodovědecká fakulta JU
  • prof. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.
  • Rozsivky jsou velmi rozšířené mikroskopické řasy se specifickými schránkami. Vdechnutí vody s rozsivkami způsobí jejich přechod do krevního oběhu a ukládání jejich schránek ve vnitřních orgánech utonulého. Jejich přítomnost v nich tak prozradí sám fakt tonutí v přírodní vodě, analýza druhového společenstva pak může pomoci i k upřesnění místa, kde k utonutí došlo, což pomáhá kriminalistům při vyšetřování.