Zahraniční pobyty
- Přečteno: 5832
Adresa: Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice
Telefon: 387 776 207
ID datové schránky: vu8j9dv
doc. RNDr. Jan Štefka, Ph.D.
Proděkan pro vědu a výzkum
+420 387 775 409
Mgr. Jana Vančurová
Referentka pro vědu a výzkum
+420 389 036 207
Akademický senát PřF JU rozhodl financovat všechny projekty hodnocené A nebo B.
Akademický senát PřF JU rozhodl financovat všechny projekty hodnocené A nebo B.
Závěrečný seminář řešitelů SGA 2023 se uskuteční ve čtvrtek 7. 12. 2023 od 8:45 hod. v zasedací místnosti děkanátu PřF (budova C).
Zváni jsou garanti řešitelů, uchazeči o SGA 2024 a všichni zájemci z řad studentů a zaměstnanců.
Pokyny k prezentaci:
1) Čas max. 7 minut + 2 min. na diskusi.
2) Struktura odpovídající závěrečné zprávě - podstata projektu, dosažené výsledky, naplnění stanovených cílů, finanční přehled.
Listy prezentace (ppt) jsou požadovány v anglickém jazyce od všech řešitelů. Prezentovat v AJ budou Mgr. studenti povinně, Bc. studenti dobrovolně.
Mgr.:
1st place: Klára Švihovcová (Možnosti stanovení vybraných pohlavních a stresových hormonů savců pomocí APCI-LC/MS) 4 000 Kč
2nd place: Ladislava Krausová (Rozpoznávání kukaččích vajec ťuhýkem obecným) 3 000 Kč
3rd place: Dominic Dudek (Lateralization in naked mole-rats (Heterocephalus glaber)) 2 000 Kč
Bc.:
1st place: Kateřina Holická (Jak souvisí velikost těla samečků komárů s jejich reprodukční zdatností a jakou roli zde hraje juvenilní hormon) 4 000 Kč
2nd place: Tereza Hýblová (Fylogeografie motýlů mezofilních luk v rámci celého areálu rozšíření) 3 000 Kč
3rd place: Johanka Bláhová (Antipredační chování kulíka písečného (Charadrius hiaticula)) 2 000 Kč
V roce 2022 Akademický senát PřF JU rozhodl o financování všech projektů hodnocených A a B.
Oceněné nejlepší projekty SGA 2022:
V roce 2021 Akademický senát PřF JU rozhodl o financování všech projektů hodnocených A a B.
Vzhledem k zahraničním řešitelům SGA je velmi preferovaným jazykem společného závěrečného semináře angličtina. Čeština je povolená, ale pokud to není nezbytné, zvolte angličtinu. Jazyk závěrečné zprávy je zcela na volbě studenta (pro seminář v AJ se ale může hodit už zprávu připravit v AJ).
V době omezeného přístupu studentů na PřF je možné podpisy nahradit e-mailovým souhlasem garanta s obsahem závěrečné zprávy a elektronickým odevzdáním zprávy na
Závěrečný seminář 10. 12. 2020
Závěrečný seminář řešitelů SGA 2020 se uskuteční ve čtvrtek 10. 12. 2020 od 16:00 online pomocí programu Zoom. Účastníci si mohou nainstalovat program Zoom nebo pracovat pouze v internetovém prohlížeči. Odkaz na seminář je https://bit.ly/seminar-sga
Program semináře
Zváni jsou garanti řešitelů, uchazeči o SGA 2021 a všichni zájemci z řad studentů a zaměstnanců.
Pokyny k prezentaci:
1) Čas max. 7 minut + 2 min. na diskusi.
2) Struktura odpovídající závěrečné zprávě - podstata projektu, dosažené výsledky, naplnění stanovených cílů, finanční přehled.
Oceněné nejlepší projekty SGA 2020:
English version:
During the limited access of students to the Faculty of Science, it is possible to substitute the signatures by the e-mail consent of the project supervisor with the content of the final report and electronic submission of the report to
Final seminar Dec 10, 2020
The final seminar of SGA 2020 projects will take place on Thursday Dec 10, 2020 from 4 p.m online using Zoom software. Participant can install the Zoom application or connect via internet browser. The link to the seminar is https://bit.ly/seminar-sga
Seminar program (the seminar will be in English)
Project supervisors, SGA 2021 applicants and all students and staff are welcome.
Presentation guidelines:
1) Time 7 minutes max. + 2 minutes for discussion.
2) Structure follows the final report - goals of the project, achieved results, fulfilling of planned goals, financial overview.
Best projects of SGA 2020:
Závěrečný seminář
Závěrečný seminář řešitelů SGA 2019 se uskuteční v pondělí 9. 12. 2019 od 16:00 hod. v učebně B2.
Učebna bude zpřístupněna od 15:45 pro nahrání prezentací na počítač. Očekávaný konec semináře je cca 17:50.
Zváni jsou garanti řešitelů, uchazeči o SGA 2020 a všichni zájemci z řad studentů a zaměstnanců.
Program semináře
Pokyny k prezentaci:
1) Čas max. 7 minut + 2 min. na diskusi.
2) Struktura odpovídající závěrečné zprávě - podstata projektu, dosažené výsledky, naplnění stanovených cílů, finanční přehled.
Oceněné nejlepší projekty SGA 2019:
English version:
Final report form
Final seminar of SGA 2019 projects will take place in B2 on Monday Dec 9, 2019 from 4 p.m.
The room will be open since 3:45 p.m. for uploading of your presentations. Expected end is around 6:30 p.m.
Project supervisors, SGA 2020 applicants and all students and staff are invited to come.
Seminar program
Presentation guidelines:
1) Time 7 minutes max. + 2 minutes for discussion.
2) Structure follows the final report - goals of the project, achieved results, fulfilling of planned goals, financial overview.
Best projects of SGA 2019:
Vzhledem k zahraničním řešitelům SGA je velmi preferovaným jazykem společného závěrečného semináře angličtina. Čeština je povolená, ale pokud to není nezbytné, zvolte angličtinu. Jazyk závěrečné zprávy je zcela na volbě studenta (pro seminář v AJ se ale může hodit už zprávu připravit v AJ).
V době omezeného přístupu studentů na PřF je možné podpisy nahradit e-mailovým souhlasem garanta s obsahem závěrečné zprávy a elektronickým odevzdáním zprávy na
Závěrečný seminář
Závěrečný seminář řešitelů SGA 2018 se uskuteční v pondělí 10. 12. 2018 od 16:00 hod. v učebně C1.
Učebna bude zpřístupněna od 15:45 pro nahrání prezentací na počítač. Očekávaný konec semináře je cca 17:50.
Zváni jsou garanti řešitelů, uchazeči o SGA 2019 a všichni zájemci z řad studentů a zaměstnanců.
Program semináře
Pokyny k prezentaci:
1) Čas max. 7 minut + 2 min. na diskusi.
2) Struktura odpovídající závěrečné zprávě - podstata projektu, dosažené výsledky, naplnění stanovených cílů, finanční přehled.
Oceněné nejlepší projekty SGA 2018:
English version:
During the limited access of students to the Faculty of Science, it is possible to substitute the signatures by the e-mail consent of the project supervisor with the content of the final report and electronic submission of the report to
Final seminar
Final seminar of SGA 2018 projects will take place in C1 on Monday Dec 10, 2018 from 4 p.m.
The room will be open since 3:45 p.m. for uploading of your presentations. Expected end is around 6:30 p.m.
Project supervisors, SGA 2019 applicants and all students and staff are invited to come.
Program of the seminar
Presentation guidelines:
1) Time 7 minutes max. + 2 minutes for discussion.
2) Structure follows the final report - goals of the project, achieved results, fulfilling of planned goals, financial overview.
Best projects of SGA 2018:
Vzhledem k zahraničním řešitelům SGA je velmi preferovaným jazykem společného závěrečného semináře angličtina. Čeština je povolená, ale pokud to není nezbytné, zvolte angličtinu. Jazyk závěrečné zprávy je zcela na volbě studenta (pro seminář v AJ se ale může hodit už zprávu připravit v AJ).
V době omezeného přístupu studentů na PřF je možné podpisy nahradit e-mailovým souhlasem garanta s obsahem závěrečné zprávy a elektronickým odevzdáním zprávy na
Závěrečný seminář 12. 12. 2017
Závěrečný seminář řešitelů SGA 2017 se uskuteční v úterý 12. 12. 2017 od 15:00 hod. v učebně B3.
Učebna bude zpřístupněna od 14:45 pro nahrání prezentací na počítač. Očekávaný konec semináře je cca 17:00.
Zváni jsou garanti řešitelů, uchazeči o SGA 2018 a všichni zájemci z řad studentů a zaměstnanců.
Program semináře
Pokyny k prezentaci:
1) Čas max. 7 minut + 2 min. na diskusi.
2) Struktura odpovídající závěrečné zprávě - podstata projektu, dosažené výsledky, naplnění stanovených cílů, finanční přehled.
Oceněné nejlepší projekty SGA 2017:
English version:
During the limited access of students to the Faculty of Science, it is possible to substitute the signatures by the e-mail consent of the project supervisor with the content of the final report and electronic submission of the report to
Final seminar Dec 12, 2017
Final seminar of SGA 2017 projects will take place in B3 on Tuesday Dec 12, 2017 from 3 p.m.
The room will be open since 2:45 p.m. for uploading of your presentations. Expected end is around 5 p.m.
Project supervisors, SGA 2018 applicants and all students and staff are invited to come.
Program of the seminar
Presentation guidelines:
1) Time 7 minutes max. + 2 minutes for discussion.
2) Structure follows the final report - goals of the project, achieved results, fulfilling of planned goals, financial overview.
Best projects of SGA 2017:
V období 2019-2021 budou řešeny níže uvedené projekty a PřF nebude soutěžit jiné týmové projekty.
Přiřazování zejména doktorských, případně magisterských studentů, do řešitelských týmů je řešeno dynamicky po celou dobu řešení projektu dle ukončování zapojování studentů a přijímání nových studentů a jejich zapojení do vědecké činnosti. Cílem je, aby každý aktivní student prezenčního doktorského studia ve standardní době byl zapojen do činnosti právě jednoho týmového projektu. Studenti, kteří se chtějí zapojit, kontaktují svého školitele a řešitele vhodného projektu.
Podrobná pravidla jsou dostupná na stránkách GA JU.
Zapojení studenta do týmového projektu je nezávislé na jeho individuálním projektu GA JU.
Rozpočty jednotlivých projektů podléhají každoročně krácení dle celkové poskytnuté dotace.
Číslo projektu | Řešitel | Název projektu |
017/2019/P | prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D. | Charakterizace molekulárních struktur a procesů pomocí strukturních a biofyzikálních metod |
022/2019/P | RNDr. Tomáš Hauer, Ph.D. | Od jednotlivých buněk po společenstva – diverzita, systematika a ekologie rostlin, hub, sinic a řas |
037/2019/P | RNDr. Petr Nguyen, Ph.D. | Genomické a proteomické přístupy v molekulární biologii a genetice |
038/2019/P | doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc. | Mechanismy určující druhovou a funkční diverzitu hmyzu v různě bohatých ekosystémech |
039/2019/P | RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D. | Infekční biologie klíšťat a využití farmakologicky aktivních molekul z parazitů a sinic |
048/2019/P | doc. Mgr. Radim Šumbera, Ph.D. | Biodiverzita obratlovců: od chování jedinců až po společenstva |
116/2019/P | doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D. | Vodní a terestrické ekosystémy v antropocénu: co ovlivňuje biodiverzitu a ekologické procesy? |
125/2019/P | prof. RNDr. Václav Hypša, CSc. | Molekulární metody a evoluční perspektiva v biologickém výzkumu |
Stránky poskytovatelů/zprostředkovatelů grantové podpory dalších zdrojů informací
České agentury
Evropské a další mezinárodní projekty
Informační stránky a rozcestníky
Disertační práce k posudkům
Doktorské dizertace obhájené na PřF (BF) JU k 31.12. 2018
Rigorózní práce obhájené na PřF (BF) JU k 31.12. 2018
Publikace pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty JU v roce 2022 (verze pro probíhající kontrolu)
Publikace pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty JU v roce 2021
Publikace pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty JU v roce 2020
Publikace pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty JU v roce 2019
Publikace pracovníků a studentů BF/PřF do roku 2018
EZB: ELEKTRONICKÁ KNIHOVNA ČASOPISŮ - Informace o elektronické dostupnosti časopisů v AK JU/BC
Directory of Open Access Journals (DOAJ) https://doaj.org/
DOAJ is a community-curated online directory that indexes and provides access to high quality, open access, peer-reviewed journals.
Dohledání výše publikačních poplatků, způsobu platby, možnosti prominutí poplatků.
Sherpa/RoMEO: Souhrnné informace o časopisech - možnosti/povinnost Open Access přístupu, práva užívání verzí manuskriptu (příklady s vysvětlivkami).
Přístup k článkům dle DOI https://dx.doi.org/
Lze též používat přímo https://dx.doi.org/CISLO, kde CISLO je DOI dokumentu.
Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací
Nejpodstatnější údaje pro hodnocení jsou na stranách 30-31 a 49. Zde je uvedeno, jaké typy publikací se hodnotí v jednotlivých vědních oborech.
Jimp=články s IF (viz odkaz výše, webofknowledge.com indexuje všechny časopisy s IF, ale i další záznamy bez IF), Jsc = články s JSR v databázi scopus.com).
Informace o pochybných časopisech/vydavatelstvích
Predátorské časopisy - informace AK JU
Predátorské časopisy - materiál MU, L. Plch, J. Kratochvíl
Nearly 20 Hindawi journals delisted from leading index amid concerns of papermill activity
Retraction watch + Rectraction database
Jan Trka: Proč nechcete publikovat v časopisech vydavatelství MDPI
Když se řekne MDPI
Počet citací + nastavení ORCID účtu a propojení s Publons.com (propojené s Web of Science)
Návody na určení počtu citací za daný rok (bez autocitací 1. řádu), tj. kolikrát byly v daném roce (např. 2019) vaše celoživotní publikace (bez ohledu na afiliaci) citovány jinými autory.
Pro účely hodnocení akademických pracovníků lze použít výsledek z kteréhokoliv z těchto dvou zdrojů:
Hledání v databázi SCOPUS - postup je jednoduchý.
Pokud hledáte dle jména, ověřte, že vyberete pouze záznamy obsahující vaše publikace. Pokud hledáte ve Scopu zadáním vašeho ORCID (tímto způsobem může citace dohledat i referentka pro vědu), ověřte, že záznam obsahuje všechny vaše publikace.
Web of Science - přijatelný postup na dohledání počtu citací, vyžaduje ruční odečtení autocitací z nejnovějších prací
Web of Science - starší postup, zdlouhavý.
Návody na vytvoření a udržování aktuálního seznamu publikací v ORCID
Návod na určení současného i dřívějšího impaktního faktoru (IF) časopisu, určení kvartilu (decilu) časopisu v rámci vědní kategorie
Návod na určení normovaného impaktního faktoru (NIF) časopisu
Dohledání IF časopisu:
Scimago Journal & Country Rank, https://www.scimagojr.com
Nástroj na vyhledávání SJR časopisů - umožňuje hromadný export
Journal Metrics in Scopus: SCImago Journal Rank (SJR)
Návod, jak dohledat SJR, tj. faktor hodnotící časopisy v databázi Scopus - SJR nepočítá všechny citace stejně, ale citacím z kvalitnějších časopisů dává větší váhu (další odkazy)
CWTS Journal Indicators https://www.journalindicators.com/
Dohledání SNIP (source normalized impact per paper) - impaktu dle počtu citací, ale s normalizací na rozdílnou citovanost v různých oborech
https://libraryconnect.elsevier.com/metrics
Přehled hodnotících metrik časopisů, článků, osob, ... (pdf)
Instructions for filling Academic Staff Performance Evaluation (HAP) at FSci USB
Vážené akademické pracovnice a pracovníci s úvazkem alespoň 20%,
v dubnu 2021 probíhá na JU Hodnocení akademických pracovníků. Prosím Vás o vyplnění formuláře do 23. 4. 2021, aby mohli vedoucí pracovišť zkontrolovat stav během posledního týdne dubna.
Týká se všech akademických pracovníků, kteří mají úvazek na fakultě alespoň 20% (součet fakultních úvazků včetně grantů).
Postup:
Nalogujte se na adrese https://hap.jcu.cz se stejným jménem a heslem jako do STAGu (IDM). Pokud se nemůžete přihlásit a přitom máte akademický úvazek >= 20% na PřF, kontaktujte správce portálu E. Krlína,
Pro ty, kteří vyplňují poprvé, může být přínosný "Stručný návod k webovému rozhraní pro hodnocení akademických pracovníků".
Dear faculty members with at least 20% affiliation at the Faculty of Science USB, please fill in the web form for Academic Staff Performance Evaluations (HAP) till Apr 23, 2021, to allow your departmental head to check the status during the last week of April.
Instructions:
log in to HAP at https://hap.jcu.cz using the STAG (IDM) user name and password. If you can§t log to HAP but your academic affiliation is >= 20% at FSci USB, contact the HAP portal administrator E. Krlín,
Poznámky k hodnocení na PřF:
Číst dál …Publikace, disertační a rigorózní práce
Již více než deset let v pralesích Papui-Nové Guineje vědci a studenti z Přírodovědecké fakulty zkoumají společenstva rostlin a hmyzu.
Ekologie společenstev rostlin a hmyzu v pralesích Papui-Nové Guineje
Nová Guinea je jednou z posledních oblastí, kde dosud můžem najít souvislé porosty neporušeného tropického lesa. Zároveň je tento ostrov znám svou ohromující rozmanitostí unikátních rostlin a živočichů. Například z více než 20 tisíc zdejších rostlinných druhů se 70 % vyskytuje pouze tady. Podobně je tomu i u žab, hadů, ptáků či hmyzu. Pozdní kolonizace ostrova a jeho neprostupnost terénu způsobila, že o ekologii většiny organismů zatím nic nevíme a mnoho druhů stále čeká na objevení.
Již více než deset let ve zdejších pralesích vědci a studenti z naší fakulty zkoumají společenstva rostlin a hmyzu. Nedaleko přístavu Madang byla tehdy založena na břehu korálové laguny maličká základna. Dnes má tato stanice několik budov, včetně klimatizované laboratoře s moderním vybavením nezbytným pro ekologický výzkum. 20 papuánských zaměstnanců stanice (”parataxonomů”, speciálně vyškolených domorodých znalců zdejší přírody) zde pomáha sbírat a zpracovávat vzorky hmyzu a rostlin. Celý mezinárodní projekt zahrnuje rovněž americké, austrálské a britské instituce. Jeho cílem je porozumět procesům, které stojí za vznikem a udržováním ohromné biodiverzity tropických oblastí. Zajímají nás zejména vztahy mezi hmyzem a rostlinami, které tvoří v tropech převážnou většinu organizmů. Studují se především housenky motýlů a jejich parazitoidi, mravenci a dřevokazní brouci. V současné době se záběr rozšiřuje i na další skupiny včetně obratlovců.
Spolupráce našich studentů s místními asistenty se ukázala jako velmi efektivní. Výsledky výzkumu byly publikovány v řadě odborných článků v předních vědeckých časopisech včetně Nature a Science. Dlouholeté studium vztahů hostitelských rostlin a listožravého hmyzu pomohlo upřesnit světový odhad rozmanitosti druhů hmyzu z původních 10 - 30 na pouhých 4 – 6 miliónů druhů. Součástí papuánské mise je i vzdělávání domorodého obyvatelstva (např. rozvojový projekt nové vesnické školy) a ochrana přírody (snaha o vyhlášení chráněných oblastí; ekologická výchova).
Sami studenti naší fakulty si mohli již čtyřikrát vyzkoušet na vlastní kůži, jak se dělá tropický výzkum. Každé dva roky je pořádána exkurze v rámci kurzu z tropické ekologie, kdy je 10 studentů různých biologických disciplín vybráno pro třítýdenní pobyt na Papui. Dosud proběhly expedice v letech 2006, 2008, 2011, 2013, 2015 a 2017. Každý student měl možnost pracovat na vlastním projektu společně s některým z papuánských studentů biologie. Expedice zahrnovaly putovaní do všech základních typů prostředí, která lze na Papui nalézt. Studenti se potápěli na korálových útesech, pracovali v nížinném pralese ve vnitrozemí, jezdili kánojemi v mangrovových porostech, šplhali mlžným horským lesem až na vrchol nejvyšší hory Mt. Wilhelm do 4500 m.n.m., navštívili sopečný ostrov, tancovali s domorodci ozdobeni ve válečných barvách a čelenkách z rajčích per, žvýkali betelové ořechy a ochutnali kasuára.
Novoguinejský výzkum probíhá na katedře zoologie ve spolupráci s Entomologickým ústavem AVČR (kontaktní osoby Vojtěch Novotný, novotny at entu.cas.cz a M. Janda, janda at entu.cas.cz).
Další informace lze nalézt na stránkách:
Laboratory of Tropical Ecology
New Guinea Binatang Research Center
The adventure of tropical ecology (Biologické centrum AV ČR, v. v. i.)
Defender of New Guinea’s hidden life (Cosmos Magazine)
Projekt realizovaný na Katedře zoologie.
Kamerunské hory Bamenda Highlands představují jediné souvislé pohoří v Západní Africe, zároveň jsou jedním ze světových center biodiverzity. Díky dlouhodobé izolaci se zde vyvinula celá řada endemických druhů živočichů a rostlin. Z ptáků lze uvést například turaka Tauraco bannermani, leskňáčka Platysteira laticincta nebo apalise Apalis pulchra. Rozmanitost společenstev celého pohoří je však neustále pod hrozbou kácení horských lesů. Díky masivnímu odlesnění větší části hor došlo k fragmentaci původních biotopů do malých „ostrůvků“ na nepřístupných místech, kde přežívají populace vzácných živočichů i rostlin.V horách Bamenda Highlands již několik let probíhá mezioborový projekt, jehož hlavním cílem je studovat vztahy mezi ptačími a hmyzími opylovači a jejich hostitelskými rostlinami. Studium koevolučních procesů může jednak významně přispět k objasnění životních strategií cílových druhů, ale také k odhalení možností ochrany jednoho z nejvzácnějších ekosystémů Afriky – horských lesů. Polinační systémy v tropických oblastech jsou dnes již dobře známé vysokým počtem vstupujících druhů, kde může nešetrný zásah způsobit postupný zánik celého společenstva. V rámci projektu jsou mezi studované druhy strdimilů (Nectariniidae), hmyzu i rostlin také zahrnuty některé endemické druhy, jejichž ekologie je dodnes prakticky neznámá.
Z dosavadních výsledků vyplývá, že polinační vztah mezi endemity může být velmi těsný, jako je tomu například u netýkavky Impatiens sakeriana a strdimila Cyanomitra oritis. Soužití obou druhů doprovází celá řada morfologických, fyziologických i behaviorálních adaptací. Na druhé straně do systému vstupuje celá řada dalších opylovačů, které jsou více oportunní ve výběru hostitelských rostlin. V průběhu projektu bylo popsáno několik nových druhů ptačích parazitů a jeden drobný savec rodu Sylvisorex. V posledních letech byla navázána spolupráce s místními vědeckými autoritami a byla založena výzkumná stanice. Díky tomu se pro české vědce i studenty otevřela další možnost spolupráce na výzkumu v tropických oblastech.
Projekt probíhal na katedře zoologie (kontaktní osoba Jan Riegert, honza at riegert.cz).
Těžiště biodiverzity na Zemi se nachází v tropických oblastech. Navzdory tomu byla většina sinic a řas popsána z temperátního pásu, zejména z Evropy. Náš výzkum má za cíl objevovat nové, dosud nepopsané druhy (někdy i rody) těchto organizmů a srovnávat je morfologicky, ekologicky, ultrastrukturně a geneticky s podobnými populacemi z mírného pásu. Kromě vlastního objevování neobjeveného se jedná i o hledání odpovědi na otázku ubiquitního rozšíření sinic a řas. Asi kvůli značné koncentraci podobně zaměřených kolegů v Latinské Americe se především zaměřujeme na tuto oblast.
Máme velmi hezky rozjeté výzkumy venezuelských stolových hor, brazilského Atlantského deštného pralesa a Karibské oblasti, nicméně se rozhodně nezříkáme ani dalších tropických oblastí. Pracovali jsme na menších projektech na Havaji, v Thajsku, na Filipínách, Papui Nové Guinei a náš poslední výpad vedl v roce 2023 na Jávu a Bali. Z našich tropických projektů vzniklo (kromě řady vědeckým publikací samozřejmě) 6 obhájených diplomových prací
Výzkumný projekt Centra polární ekologie, které se zabývá výzkumem na Svalbardu již od roku 2001.
V současné době zahajují vědci z Centra polární ekologie již druhý výzkumný projekt, v rámci kterého opět kladou důraz na výzkum v oblasti biodiverzity a klimatologie. K těmto již zavedeným výzkumným tématům se nově připojuje výzkum v oblasti geologie, geomorfologie a hydrologie.
Nynější provizorní výzkumná stanice je umístěna v centrální části souostroví Svalbard - Petuniabukta (Billefjorden). Stanice slouží českým vědcům jako logistická základna během terénního výzkumu v této oblasti prozatím pouze během letního období, nicméně připravuje se stavba stálé české výzkumné stanice.
Veškeré informace o výzkumech na Svalbardu najdete na webu CPE:
https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/centrum-polarni-ekologie .
Náš výzkum afrických savců se ubírá dvěma směry. Prvním z nich je studium nejrůznějších aspektů biologie podzemních hlodavců, druhý představují převážně taxonomické studie na řadě drobných savců.
Podzemní hlodavci jsou savci, kteří si „zvolili“ náročný způsob existence, neboť žijí po celý život pod zemským povrchem. Oproti podmínkám nad zemí nabízí takový způsob života slušný počet výhod - především větší míru bezpečí před predátory a také mikroklimatickou stálost prostředí (bezvětří, vyšší teplota, konstantní vlhkost). Jak už to ale na světě chodí, výhody jsou vyváženy množstvím nevýhod - v norách není vidět, je tam málo O2 a hodně CO2 a k potravě je nutno se prokousat půdou. Vzhledem ke skrytému způsobu života jsme až do nedávna o biologii podzemních hlodavců věděli pramálo. K nejznámějším „podzemníkům“ patří afričtí rypoši. Náš výzkum se zaměřuje na málo známé jak samotářské, tak sociální druhy z oblastí střední a východní Afriky (Malawi, Zambie, Tanzanie). V poslední době jsme začali studovat i další podzemní hlodavce jako hlodouna velkého v Etiopii a slepce egyptského v Izraeli. V budoucnu se plánujeme soustředit i na další zástupce, např. na cokory v Číně.
Cíle našeho výzkumu spočívají v hledání toho, jak se tito živočichové vyrovnávají s nástrahami velmi náročného způsobu života pod zemí. Při našem výzkumu se snažíme důsledně propojovat terénní i laboratorní přístupy. V přírodě se věnujeme ekologii a chování podzemních savců v komplexech nor. Pomocí vysílaček sledujeme jejich aktivitu a hodnotíme faktory, které ji ovlivňují. Zabýváme se i rolí těchto dokonalých „razičů“ tunelů v místních ekosystémech a pomocí genetických metod analyzujeme jejich reprodukční systémy. Experimenty v chovech na PřF (vybudovali jsme nejreprezentativnější kolekci podzemních savců na světě) slouží k ověřování a doplňování poznatků z přírody. Co se týká výzkumu v laboratoři, zajímáme se především o smyslovou ekologii (magnetická orientace, optické a čichové schopnosti) a komunikaci. Součást našeho výzkumu tvoří i ekofyziologické studie se zaměřením na adaptace, které umožňují přežívání savců pod zemí, nebo také na to, jak je výhodná socialita z termoregulačního pohledu.
Rozvoj molekulárně-genetických metod nám pomáhá odhalovat vliv různých faktorů na složení faun konkrétních geografických oblastí. Některé části naší planety, např. rozsáhlé oblasti Afriky, jsou z tohoto pohledu stále velmi málo zkoumány. V rámci druhého okruhu našeho výzkumu afrických savců se ve spolupráci s Josefem Bryjou z Ústavu biologie obratlovců v Brně zaměřujeme právě na takový typ bádání zejména ve východní a centrální části afrického kontinentu. Tato část Afriky se pro podobný typ studia více než hodí. Geologická činnost zde vytvořila velmi pestrou krajinu s nápadnými horskými masivy, izolovanými vulkány, ale i rozsáhlými nížinami. Nejnápadnější zdejší geologickou formaci představuje Velká příkopová propadlina, která společně s velkými řekami, často měnícími svůj tok, znamená pro malé po zemi běhající savce jen obtížně překonatelnou bariéru. Posledních několik miliónů let se v Africe navíc pravidelně střídala suchá období, kdy se rozšiřovaly savany, polopouště či pouště, a vlhčí periody, během nichž naopak expandovala vlhkomilnější vegetace jako třeba deštný les. Fyzické bariéry společně s opakovaným zvětšováním a zmenšováním vhodných prostředí se podílely na izolacích jednotlivých populací, což mělo za následek nápadnou genetickou strukturovanost a někdy i vznik nových druhů. Není divu, že tato část Afriky patří k místům s největší diverzitou savců.
Během terénních expedic usilujeme o odchyt hlodavců, hmyzožravců a v některých případech i netopýrů na co největším počtu lokalit napříč rozsáhlým územím, abychom postihli genetickou variabilitu jednotlivých skupin. Naše sběry (dosud Mozambik, Malawi, Zambie, Tanzanie, Keňa a Etiopie) doplňujeme o vzorky od kolegů ze zahraničních institucí nebo o sekvence DNA z dostupných databází. Díky detailnímu snímkování jsme schopni pomocí nejrůznějších metod stanovit příbuznost jednotlivých populací a druhů a odhadnout, kdy se od sebe oddělily. Znalosti historických geologických a klimatických procesů, které byly doprovázeny změnami vegetace, nám umožnují identifikovat faktory, které určují genetickou diverzitu studovaných skupin, složení společenstev drobných savců a také geografické rozšíření jednotlivých druhů. Součástí naší práce jsou i morfologické analýzy nashromážděného materiálu. Mimo popisu genetické diverzity jednotlivých skupin se věnujeme taxonomickým interpretacím našich výsledků a popisu nových druhů.
Tento výzkum probíhá na katedře zoologie, kontaktní osoba doc. Radim Šumbera (
Číst dál …Zahraniční výzkumy a centra