Improved Biological Chemistry study programs

Bakalářský studijní program Chemie

Informace o studiu

• 1. ročník

  V 1. ročníku vám nejdříve řekneme něco o tom, jak to na vysoké škole funguje, jaká jsou různá pravidla a termíny, které musíte sledovat a také vás naučíme pracovat s informacemi tak, abyste je mohli rychle a jednoduše vyhledávat.

  Předměty: Úvod do studia a života na VŠ, Práce s informačními zdroji

  Získáte dále první informace z odborné chemie – anorganické a obecné chemie.

  Předměty: Anorganická chemie I+II, Obecná chemie

   

  Jelikož práce v laboratoři je důležitou součástí studia a v praxi i práce chemika, při různých praktických cvičeních si procvičíte základy práce v laboratoři a následně i aplikujete vědomosti z přednášek při specificky zaměřených praktických cvičeních.

  Předměty: Chemická laboratorní technika, Chemické výpočty a názvosloví anorganické chemie, Laboratorní cvičení z anorganické chemie, Obecná chemie pro chemiky – praktikum

   

  Pro pochopení chemie jsou nezbytné základy i dalších vědních oborů, ze začátku především matematiky.

  Předměty: Lineární algebra, Matematická analýza I-II

   

  Jelikož jsou bakalářské práce prakticky zaměřené, budete na jejich vypracování dostatečný čas. Proto vám již v letním semestru 1. ročníku představíme možná témata bakalářských prací i zaměření jednotlivých vědeckých skupin – z kterých si budete moci vybrat a případně již v 1. ročníku začít pracovat v laboratoři.

  Předměty: Chemický seminář pro 1. ročník

• 2. ročník

  V 2. ročníku si budete prohlubovat znalosti v jednotlivých oblastech chemie

  Předměty: Analytická chemie I+II, Organická chemie I+II, Biochemie I, Fyzikální chemie I+II

   

  Současně budete nabyté znalosti aplikovat při práci v laboratořích

  Předměty: Praktikum z biochemie, Laboratorní cvičení z analytické chemie, Laboratorní cvičení z fyzikální chemie a fyziky, Pokročilé praktikum z biochemie, Laboratorní cvičení z organické chemie, Instrumentální metody biochemie a biofyziky

   

  Protože práce v chemické laboratoři znamená práce s chemikáliemi, u kterých je jasné, že mohou být toxické, získáte i vědomosti o různých toxických sloučeninách a jejich vlastnostech … a samozřejmě i o tom, jak předcházet otravě

  Předměty: Úvod do toxikologie

   

  I nadále si budete rozšiřovat vědomosti také v jiných vědách – po matematice to bude v 2. ročníku fyzika

  Předměty: Obecná fyzika I+II

   

  V 1. ročníku jsme vám představili možná témata bakalářských prací i vědecké skupiny katedry; v druhém a třetím ročníku pak při seminářích budete mít možnost vidět, na čem pracují vaši kolegové studenti, jaké mají pokroky v práci a současně představíte ostatním svou práci. Prezentace výsledků je dobrou příležitostí k tomu, aby si člověk udělal přehled toho co dělá a jak pokročil, současně je to příprava na obhajobu vaší práce na konci studia – čím vícekrát si vyzkoušíte prezentování „nanečisto“ při semináři, tím jednodušší to bude „naostro“ při obhajobě.

  Předměty: Chemický seminář pro 2. ročník, Katedra chemie – seminář

• 3. ročník

  V 3. ročníku vás již moc povinných předmětů nečeká – budete pracovat na svých bakalářských pracích a budete si zapisovat některé z povinně volitelných předmětů podle toho, co vás zajímá a co budete chtít studovat v budoucnu, popř. jestli budete chtít jít do praxe již po bakalářském studiu. Tomu odpovídají pouze dva odborné předměty.

  Předměty: Biochemie II - pro chemiky, Chemická struktura a spektroskopie

   

  I nadále budete moci při seminářích katedry sledovat postup práce vašich kolegů a ještě jednou si „nanečisto“ vyzkoušíte prezentování svých vlastních výsledků.

  Předměty: Katedra chemie – seminář

   

  V 3. ročníku se předpokládá, že prací v laboratoři trávíte hodně času, proto za tu práci získáte i nějaké kredity, díky čemuž si budete moci zapsat méně předmětů a na bakalářskou práci vám zbude víc času.

  Předměty: Bakal. diplomová praxe I+II

   

  Součástí studia na PřF JU je také angličtina, která je nezbytná především pokud se budete věnovat v budoucnu vědě. Budete si moci vybrat, zda budete chtít skládat zkoušku na úrovni A2 anebo B2; po složení zkoušky můžete získat i oficiální certifikát TOEIC.

  Předměty: Bakalářská zkouška z angličtiny A2 anebo B2

• Povinně volitelné předměty

  V současnosti nabízíme tři skupiny povinně volitelných předmětů zaměřených obecně na chemii, na bioinformatiku a modelování a na biologické vědy. Od akademického roku 2025/2026 plánujeme u těchto předmětu změnu tak, aby jedna skupina nabízela předměty pro studenty, kteří chtějí po bakalářském studiu nastoupit do praxe, druhá skupina bude nabízet předměty připravující studenty na navazující studium v programu Chemie životního prostředí a třetí skupina bude připravovat na navazující studium v programu Biochemie. Důležité! Pokud budete mít zájem, budete moci využít tyto změny i vy – na naší fakultě je možné změnit studijní plán na novější.

   

  Skupina 1: Chemie přírodních látek , Historie chemie, Makromolekulární chemie, Základy chemických technologií   

   

  Skupina 2: Úvod do Pythonu pro AI, Objektové programování I, Statistické vyhodnocení experimentálních dat, Molekulové modelování v biologických a chemických vědách, Fyzika pevných látek, Úvod do diferenciálních rovnic

   

  Skupina 3: Ekologie, Základy buněčné biologie, Evoluční biologie, Biostatistika, Genetika, Imunologie

• Kredity

  Za absolvování každého předmětu získáte určitý počet kreditů, odpovídající náročnosti. Za pouze informativní předměty, například Práce s informačními zdroji to je nula kreditů, takových předmětů je ale jen málo; v bakalářské Chemii jsou takové předměty pouze 2. Za všechny ostatní předměty to bude 1 až 5 – 6 kreditů. V každém semestru byste měli získat 30 kreditů (pokud v některém semestru získáte méně kreditů, vaše studium ještě nekončí, jen to budete muset dohnat) a celkově za studium alespoň 180 kreditů, klidně ale i více například pokud si zapíšete více povinně volitelných a volitelných předmětů, které vás budou zajímat. Povinně volitelné předměty a volitelné předměty slouží pak především k tomu, abyste se připravili na další navazující magisterské studium.

• Bakalářská práce

  Bakalářská práce je nezbytnou součástí vašeho studia, na naší katedře vyžadujeme pouze praktické práce – ať již v laboratoři anebo bioinformatické práce (tj práce na počítači). Takový požadavek se někdy studentům zdá být příliš přísný, má to ale své důvody – díky tomu se již v bakalářském studiu dostane do praktického kontaktu s vědou, vyzkoušíte si různé metody, což bude pro vás v budoucnu velká výhoda. Současně jsou bakalářské práce vypracovávané v některé z vědeckých skupin a jsou zaměřené na konkrétní vědecký problém, na který v této skupině pracují – nebude to tedy pouze osahání si nějaké metody, ale naučíte se současně jak postupovat při řešení vědeckého problému, jak si vyhledávat (relevantní) informace, jak napsat odborný text – a to byste se divili, kde všude schopnost napsat text, který má hlavu a patu využijete . Bakalářská práce představuje práci v laboratoři (anebo s počítačem v případě bioinformatických prací) a následně sepsání práce ve formě textu obsahujícího popis tématu, metody, které jste použili, výsledky a také porovnání vašich výsledků s tím, co již zjistil někdo jiný.

  Svou bakalářskou práci byste měli představit na semináři katedry minimálně dvakrát v průběhu studia – obvykle v 2. ročníku, kde svým kolegům představíte téma a plán práce a poté ve 3. ročníku, kdy již budete sepisovat bakalářskou práci a připravovat se na její obhajobu, to bude spíše zkouška před samotnou obhajobou.

• Státní závěrečná zkouška a obhajoba

  Státní závěrečná zkouška má čtyři části – tři zkoušky z tematických okruhů (například biochemie, anorganická chemie …) a z obhajoby. Pro každý tematický okruh jsou k dispozici sady otázek, z kterých si budete jednu až dvě tahat a které musíte zodpovědět.

• Kam po bakaláři

  Po absolvování bakalářské Chemie můžete dál pokračovat ve studiu v navazujících magisterských oborech:

  Chemie životního prostředí

  Biochemie

  Biological Chemistry (přeshraniční joint-degree program ve spolupráci s rakouskou Johannes Kepler University, výuka v angličtině)

  Připravujeme program Biochemistry (výuka v angličtině)

Často kladené otázky

• Kdy se budou konat přijímací zkoušky?

  Hlavní termíny přijímacích zkoušek do bakalářských studijních programů jsou 13. 6. nebo 20. 6. 2025.

  Doplňkový termín (který ale nemusí být vypsán pro všechny studijní programy) bude 10. 9. 2025.

• Co musím udělat, abych byl přijat na některý bakalářský program na PřF JU?

  Je to jednoduché, musíte udělat tyto kroky:

  1) přihlásit se do 31. 3. 2025 zde,

  2) napsat, v kterém termínu dorazíte (nepovinné, leč doporučené),

  3) přijít na přijímací zkoušku a úspěšně vyplnit test (alternativní způsoby přijímání jsou popsány zde a v odpovědích na další otázky),

  4) dodat na studijní oddělení PřF JU doklad o dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Doklad se vkládá přímo do systému e-přihlášky ve formě souboru PDF vytvořeného autorizovanou konverzí.

• Kolik lidí bude přijato na jednotlivé bakalářské studijní programy v letošním roce?

  Počty přijímaných uchazečů pro následujcí rok musí být ještě schváleny senátem PřF JU. Pro představu uvádíme zatím počty přijímaných uchazečů do jednotlivých bakalářských studijních oborů v akademickém roce 2024/2025:

  Jednooborové programy:

  Program	Počet přijímaných
  Aplikovaná informatika	90
  Aplikovaná matematika	20
  Biofyzika	10
  Biologie	80
  Biologie a ochrana zájmových organizmů	30
  Ekologie a ochrana přírody	50
  Fyzika	15
  Chemie	25
  Laboratorní a medicínská biologie	40
  Měřící a výpočetní technika	20

   

  Dvouoborové programy se zaměřením na vzdělávání pro střední školy:

  Celkový počet uchazečů přijímaných na všechny kombinace je 180, z toho na kombinace s Chemií se zaměřením na vzdělávání pro střední školy max. 25. Všechny nabízené kombinace naleznete zde.

• Můžu být přijat(a) do vybraného bakalářského studijního programu bez přijímaček?

  Ano, je několik způsobů, jak být přijat do bakalářského studijního programu bez přijímaček:

  • účast v celostátním kole některé z přídovědných olympiád ve středoškolských kategoriích
  • opakovaná účast v krajském kole některé z přídovědných olympiád ve středoškolských kategoriích
  • úspěšné absolvování (hodnocení 5-3) Mezinárodních oborových AP (Advanced placement) zkoušek pořádaných organizací College Board
  • účast v maturitní zkoušce MATEMATIKA+ pořádané Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CERMAT) s výsledkem 1-3
  • dosažení percentilu 70 nebo lepšího ze všech částí testu Obecných studijních předpokladů nebo Všeobecných studijních předpokladů nebo odborných testů z biologie, chemie a matematiky konaných v rámci Národních srovnávacích zkoušek v posledním roce.

   Více informací naleznete zde.

• Dělal(a) jsem Středoškolskou odbornou činnost (SOČ). Může mi to pomoci při přijímačkách?

  Ano, na všechny naše bakalářské studijní programy můžete být přijat/a bez přijímaček na základě odborné práce (nemusí být jen SOČ). Platí stejná proavidla jako pro účast na olympiádách a obdobných soutěžích.

• Jsem úspěšným řešitelem krajského nebo celostátního kola olympiády s přírodovědným zaměřením. Může mi to pomoci při přijímačkách?

  Ano, pokud jste byl/a účastníkem/účastnicí celostátního kola libovolné přírodovědné olympiády nebo jste se opakovaně účastil/a krajských kol libovolné přírodovědné olympiády, budete přijat/a bez přijímaček do kteréhokoli našeho českého bakalářského programu. Více informací naleznete zde.

• Jaký je rozdíl mezi přijímačkovými testy Biologie A, B a C?

  Test Biologie A je určen pro uchazeče o přijetí do bakalářských programů Biologie, Ekologie a ochrana prostředí, a Učitelství Biologie, a posuzuje všeobecné biologické znalosti s přesahem do příbuzných oborů. Test Biologie B je určen pro ty, kteří chtějí do bakalářského programu Laboratorní a medicínská biologie a ověřuje znalosti z biologie a chemie, které jsou více zaměřené na biologii člověka. Test Biologie C je určen pro uchazeče o studium v bakalářském programu Biologie a ochrana zájmových organismů a posuzuje především znalosti ze zoologie a botaniky.

• Hlásím se na dva obory, kde se píší různé testy - jak se to řeší?

  Testy se budou psát v různých časech v rámci jednoho dne.

• Co mám dělat, když nemůžu přijít na hlavní termín přijímacích zkoušek 6. 6. 2025?

  Pokud nemůžete z jakéhokoliv důvodu dorazit na přijímací zkoušky 13. 6. 2025, můžete přijít na náhradní termín 20. 6. 2025. Nemusíte dokládat potvrzení od lékaře, jen nám dejte předem vědět, kdy přijedete, ať víme, že s Vámi máme počítat. Informace, kde se zapsat na konkrétní termín, včas dostanete.

• Co mám dělat poté, co dostanu rozhodnutí o přijetí?

  Pokud jste byl/a přijat/a, obdržíte spolu s rozhodnutím o přijetí i informace k on-line zápisu, odkaz na žádost o kartu studenta a o ubytování na koleji.

• Co mám dělat poté, co dostanu rozhodnutí o NEpřijetí?

  Můžete zvážit odvolání proti rozhodnutí. Postup a podmínky odvolání jsou uvedeny přímo v rozhodnutí, které dostanete.

• Kolik lidí se hlásilo a bylo přijato na jednotlivé studijní programy v loňském roce?

  Počty přihlášených a úspěšnost při přijímačkách pro akademický rok 2023/24 naleznete zde.

Učitelství SCIENCE pro SŠ

Magisterský studijní program Učitelství science pro SŠ

Informace o studiu

• 1. semestr

  Už od prvního semestru si můžete podle svého zájmu zvolit některý z povinně volitelných předmětů, které jsou rozděleny do dvou skupin a většinou jsou opět originální.

  • První skupinu tvoří předměty integrovaného typu, které budou probíhat formou projektové výuky. Zařazena je např. Integrovaná biologie, kde cílem není podat ucelený přehled biologie, ale cílem je dovést studenty k propojování poznatků z biologie a jejich interpretaci. Cílem předmětu Integrovaná geografie je pak propojit jednotlivé pilíře fyzické, sociální a regionální geografie na konkrétních případových studiích dle aktuálního dění. V předmětu Integrovaná chemie se naučíte, jak lze spojit anorganické, organické a biochemické pojmy tak, aby došlo k pochopení chemických systémů.

  V případě zájmu si můžete vybrat některý z předmětů, který vás zbaví případného strachu nebo nejistoty z využívání informatických postupů a informačních technologií při vaší výuce, což stoprocentně kromě vás (budete se cítit komfortněji ve výuce) ocení hlavně vaši studenti. Na výběr jsou např. kurzy Modelování v Matlabu, Python – základy nebo Aplikovaná geoinformatika.

   

  • Druhá skupina povinně volitelných předmětů je tvořena didaktickými předměty, kde se naučíte, jak připravit středoškolské studenty na AP zkoušky (Advance placement exams), které každoročně ve světě skládají milióny středoškoláků. AP kurzy obsahují mnoho integračních oblastí a témat. Na mnohých středních školách (i v ČR) jsou tyto kurzy prostředkem individualizace výuky a studuje v nich každoročně mnoho studentů. V současné době probíhá pilotní projekt MŠMT pro uznávání AP zkoušek místo profilových zkoušek maturitních a na některých SŠ v ČR již jsou AP Exams místo maturit uznávány. AP Exams skládají středoškoláci v angličtině, ale angličtina není pro nás v případě těchto povinně volitelných předmětů stěžejní. Určitě stačí úroveň angličtiny B2. Výuku tohoto bloku povinně volitelných předmětů pro vás zajišťují lektoři, kteří jsou vyškoleni a certifikování přímo od College Board, což je organizace, která z USA připravuje a zajišťuje AP Exams. V případě zájmu vám také zajistíme proškolení přímo od College Board. S vedením College Board jsme totiž v úzkém kontaktu, stejně jako s kolegy z pražského Centra pro talentovanou mládež (CTM) https://www.ctm-academy.cz/ap-u-maturity, které organizuje AP Exams v ČR.
    V této skupině povinně volitelných předmětů je zařazen i studenty oblíbený kurz Přírodovědné předměty a angličtina – metoda CLIL.

• Povinné a povinně volitelné předměty

  Povinné předměty

  • Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 1 a jeho didaktika
  • Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 2 a jeho didaktika
  • Mezioborový přístup při řešení globálních environmentálních výzev
  • Integrovaný přístup při výuce matematiky a jeho didaktika
  • Komunikační dovednosti
  • Moderní trendy ve výuce přírodovědných předmětů
  • Psychologie v praxi SŠ
  • Pedagogika a pedagogicko-psychologická diagnostika
  • Speciální pedagogika
  • Seminář aplikované pedagogiky a psychologie
  • Inkluzivní didaktika

   

  Praxe

  • Seminář k pedagogické praxi
  • Průběžná pedagogická praxe 1
  • Průběžná pedagogická praxe 2
  • Průběžná pedagogická praxe 3
  • Souvislá pedagogická praxe 1
  • Souvislá pedagogická praxe 2

   

  Povinně volitelné předměty – blok 1

  • Integrovaná biologie
  • Integrovaná chemie
  • Integrovaná geografie
  • Integrovaná fyzika
  • Modelování v Matlabu
  • Python – základy
  • Kvantitativní metody v geografii
  • Aplikovaná geoinformatika

   

  Povinně volitelné předměty – blok 2

  • AP Calculus
  • AP Physics
  • AP Chemistry
  • AP Computer Science
  • AP Environmental Science
  • AP Biology
  • Přírodovědné předměty a angličtina – metoda CLIL

• Kredity

  Celkový počet kreditů, které musíte během studia získat, je 120.
  Za předměty pedagogicko – psychologického základu dostanete 22 kreditů (z toho 17 kreditů zajistí kolegové z naší PF). Povinné oborové a oborově didaktické předměty jsou za 24 kreditů. Dalších 24 kreditů získáte za povinně volitelné předměty 1. skupiny a 12 kreditů za povinně volitelné předměty 2. skupiny. Praxe je pak za 17 kreditů. Příprava diplomky je honorována 18 kredity a zbývající 3 kredity jsou volitelné.

• Diplomové práce

  Nedílnou součástí studia je vypracování diplomové práce. Můžete se rozhodnout pro odbornou práci - v tomto případě můžete provádět pod vedením školitele vlastní vědeckou činnost. Velkou výhodou PřF JU je úzká spolupráce s Biologickým centrem AV ČR, které rozšiřuje spektrum potenciálních školitelů nad rámec PřF JU, je součástí kampusu a ve kterém je řada špičkových mezinárodních vědeckých týmů, do jejichž zkoumání se můžete zapojit už od prvního ročníku studia. Další možností pro tvorbu diplomové práce je pod vedením odborníků z PřF JU nebo SŠ učitelů vytvářet učební materiály, podílet se na přípravě učebnic nebo metodik. Při vypracování vaší diplomky můžete také navázat na vaši bakalářskou práci.

• Státní závěrečná zkouška

  Státní závěrečná zkouška se skládá

  • ze zkoušky z pedagogického - psychologického bloku (navazuje na povinné předměty pedagogicko psychologického základu),
  • ze zkoušky z odborně-didaktických předmětů (navazuje na předměty Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 1 a jeho didaktika, Integrovaný přístup při výuce biologie, geografie, fyziky a chemie 2 a jeho didaktika). Okruhy k SZZ budou v dostatečném předstihu volně k dispozici na webu PřF JU. Tato zkouška bude ověřovat didaktické schopnosti a kompetence (schopnost přesného vyjadřování, argumentace, komunikace, motivování žáků).

• Rigorózní zkouška k získání titulu PhDr.

  Absolvent Mgr. studia, které vede ke kvalifikaci učitele pro SŠ, může na PřF JU získat titul PhDr.,  pokud splní následující podmínky:

  
   -  vykoná státní rigorózní zkoušku, která se skládá z ústního pohovoru, ve kterém uchazeč prokáže hlubší znalosti z oblastí:
  1. Pedagogika v kontextu výuky Science na středních školách
  2. Mezioborový přístup k výuce Science na středních školách

   - obhájí rigorózní práci.

  Přesné podmínky pro rigorózní řízení stanoví Řád rigorózního řízení na PřF JU.

Uplatnění absolventů

Informace o přijímacím řízení

Přihláška ke studiu

Kontakt

E - PŘIHLÁŠKA

Ponořte se s námi do světa vědy a bádání

Letní škola s Přírodovědou

Vyberte si svoje téma

• S botaniky nejen na pískovnu - plná kapacita

  Je možné, že by člověk tak negativním zásahem jako je těžba, vytvořil lokality vhodné pro ohrožené druhy rostlin, řas, hub, hmyzu nebo obojživelníků? Ať to na první pohled nemusí jít dohromady, mohou být místa po těžbě centrem biodiverzity. Stačí nechat pískovny, lomy, výsypky po těžbě uhlí či odkaliště na pokoji (nebo jim rozumně pomoci) a právě takováto místa se mohou z biologického hlediska stát velmi významnými. Právě studium různých stádií obnovy v těchto člověkem ovlivněných biotopech nám může pomoci pochopit přírodní procesy, které k navrácení druhového bohatství vedou a my můžeme tyto znalosti dále využívat při přírodě blízké obnově podobných míst.

  Proto abychom pochopili, co se na lokalitě dělo, děje a mohli předpovědět, co se tam bude dít, musíme vědět, jaké druhy mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů na takovéto lokalitě žijí. U makroorganismů nám postačí inventarizační výzkum na místě, pro pochopení diverzity mikroorganismů, kteří slouží jako velmi dobré bioindikátory musíme využít metod mikroskopie. A to bude cílem letní školy věnované pískovnám.

  V doprovodu odborníků si projdeme tyto zdánlivě neatraktivní, ale druhově velmi zajímavé lokality, ukážete si, jak příroda sama pracuje, když ji člověk nechá. Provedete inventarizační průzkum na místě, změříte základní parametry prostředí a také odeberete vzorky, které pak dále budeme zpracovávat v laboratoři, a to s použitím optického a elektronového mikroskopu.

  Téma je již obsazené, zkus se podívat po nějakém jiném :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Pod molekulárnickým drobnohledem - plná kapacita

  Chtěli byste vidět, jak vypadá život na buněčné úrovni nebo dokonce až na úrovni molekul? Na vlastní oči vidět DNA, nebo jak se poprvé dělí buňky myšího embrya? Jak se pomocí cílené manipulace s geny dá vytvořit autistická moucha octomilka a jak se pak vyhodnotí změny v jejím chování?

  Ponořte se toto léto do podmanivého světa molekulární biologie a připojte se k naší letní škole určené výhradně pro středoškoláky, kteří s nadšením odhalují tajemství života na molekulární a buněčné úrovni. Připravte se na poutavou cestu do spletitých říší biologie myší, octomilek a dalších organismů.

  Vyzkoušejte si skutečnou vědeckou práci ve špičkových vědeckých týmech na nejmodernějším zařízení, které například umožňuje proniknout hluboko do buněk embrya myši a podívat se, které molekuly určují jejich osud ve vyvíjejícím se embryu. Zkuste si z nich získat DNA a analyzovat ji. Takovéto analýzy pomáhají například odhalit, proč je fascinující, pod zemí žijící rypoš dlouhověký. Nebo které změny v DNA vedou k autismu u lidí. Vedou podobné změny k autismu i u mušek octomilek? Vyzkoušejte si práci s tímto genetickým modelovým organismem. Možná zjistíte, proč je octomilka nejdéle a nejvíce používaným modelem v laboratoři.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Půda – popelka přírodopisu

  Půda je často přehlížená popelka. Nehýří barevnými květy, nemá chlupatý kožíšek a možná i proto často uniká zasloužené pozornosti a obdivu a bohužel ji nezřídka zanedbávají i osnovy základní i středoškolské biologie. Berme ji jako samozřejmou „hlínu“ pod našima nohama. Přesto nebýt půdy, nebylo by těch květin, ani těch chlupatých kožíšků. Půda ale není vůbec o nic méně zajímavá než jiné součásti přírody, jen je trochu obtížnější se o tom přesvědčit na vlastní oči a člověk musí počítat i s tím, že se při tom může trošku ušpinit.

  Pod vedením našich půdních biologů se o tom budete moci přesvědčit na vlastní oči. Vypravíme se do terénu a odebereme půdu z různých typů ekosystémů a už na první pohled se přesvědčíme o tom, jak je půda ovlivněna konkrétním typem hospodaření. Abychom nezůstali jen u dojmů, podrobíme odebrané půdní vzorky základním chemickým analýzám. A přestože jsou fyzikálně-chemické vlastnosti půdy velice důležité, půda by byla mrtvým substrátem nebýt jejích početných obyvatel od bakterií přes roztoče až po žížaly. Podíváme se, kdo v půdě žije a jak se aktivita půdních organismů projevuje a dá změřit. A na závěr všechny získané poznatky dáme dohromady a vysvětlíme si, jak naše hospodaření ovlivňuje jednotlivé složky půdy. Budeme odcházet s vědomím, že přestože to před námi úspěšně skrývá, je půda živý, bohatý a zajímavý systém.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak rostlina vnímá svět

  Přišla vám někdy rostlinná biologie jako seznam pojmů, pod kterými si jen těžko představíte, co by mohly znamenat? Co například takové pojmy jako dvouděložné rostliny, endoderm, ontogeneze, gravitropismus, apikální dominance, fotosyntéza, transpirace, chlorofyl, průduchy, kutikula, DNA, RNA, fytohormony, kyselina abscisová, ROS nebo imunita rostlin …, už jste o nich slyšeli? A věděli byste co si pod nimi představit? Rostliny, ač často přehlížené, jsou komplexní organismy s unikátními mechanismy pro vnímání a reakce na své okolí.

  Přidejte se letos v létě k nám a zjistěte víc o tom, jak fungují rostliny, a jak můžeme rostlinné procesy zkoumat, sledovat a měřit. Tato letní škola je určena výhradně pro  středoškoláky, kteří mají zájem prohloubit své znalosti týkající se života rostlin. V rámci ní se seznámíme s některými klíčovými procesy, jakými rostliny vnímají  světlo, teplotu, vlhkost, chemické signály, mechanické podněty či přítomnost patogena. Prozkoumáme, jak tyto signály ovlivňují růst, vývoj a reprodukci rostlin. Hlavním objektem našeho letošního pozorování bude významná olejnina, řepka olejka, kterou každý zná ze žlutého jarního pole. 

  Během naší letní školy se dozvíte mnoho o rostlinách, vyzkoušíte si vědeckou práci v laboratoři s moderními přístroji na makroskopické i molekulární a buněčné úrovni. Kurz bude zahrnovat přednášky od expertů v oboru a laboratorní práci, která poskytne studentům příležitost k aplikaci teoretických znalostí v praktickém kontextu. 

  Tento intenzivní kurz poskytne účastníkům nejen hlubší porozumění rostlinné fyziologie a základům buněčné biologie rostlin, ale představí dění na Přírodovědecké fakultě JU.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

• Jak dělat vědu na ptácích? - plná kapacita

  Ptáci jsou natolik známá skupina, že musí každému připadat, že už na nich v dnešní době nemůžeme vybádat nic nového. Nicméně naše znalosti jsou v mnoha ohledech nedostatečné a stále zůstává mnoho oborů, v kterých se můžeme dozvědět mnoho nového.

  Úloha věnující se ornitologii se dá rozdělit na čtyři části.

  V první části se dozvíme o metodách odchytu a kroužkování ptáků. To je činnost, v které čeští ornitologové platili za průkopníky, a dodnes se jí u nás stále věnuje spousta odborníků. Kroužkování ptáků, ale i jiné metody značení a dálkového sledování (vysílačky, geolokátory, GPS, GSM) přináší mnoho poznatků o detailech časoprostorové ekologie ptáků, kterou jsme v dřívějších dobách neměli možnost studovat.

  V druhé části ornitologické letní školy se budeme věnovat spíše parazitologii. Ptáci jsou podobně jako jiní obratlovci hostiteli mnoha různých skupin parazitů, ať už se jedná o péřové ektoparazity, jako roztoče, pisivky a všenky nebo o krevní parazity (plasmodia, trypanosomy). Při odchytech ptáků se naučíte odebírat vzorky, z kterých následně budou izolováni a určováni paraziti.

  Ve třetí úloze se budeme věnovat potravní ekologii ptáků. Budeme provádět pozorování v laboratoři, kam budou odchycení ptáci přemístěni. Ve speciálních klecích s jednosměrně průhledným sklem budeme moci pozorovat detaily chování ptáků konfrontovaných s různě velkou potravou. Budeme testovat různé druhy ptáků a budeme zaznamenávat jejich ochotu a dovednost žrát různě velkou potravu. Chování bude zaznamenáváno do etologického software, který je v současné vědě, velmi užitečným nástrojem.

  Ve čtvrté části se vrátíme zpátky do terénu, kde budeme pozorovat strakapoudy a vyhodnocovat jejich ekologickou niku a mezidruhovou kompetici. Strakapoudi jsou silně specializovaní ptáci a dá se na nich poměrně snadno určit jaké druhy a velikostní kategorie stromů preferují pro sběr potravy. Zároveň se u nás vyskytuje několik druhů strakapoudů, kteří by si mohli navzájem konkurovat. Během behaviorálního pozorování otestujeme, co si o sobě jednotlivé druhy strakapoudů navzájem myslí a jestli jsou mezidruhově agresivní a teritoriální. Jejich chování bude opět vyhodnocováno speciálním etologickým softwarem, kde se naučíme vytvářet etogram a následně i statisticky vyhodnotit pozorovaná chování.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Určeno pro 4 až 6 účastníků. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

   

• Vyber si chemii! - plná kapacita

  Téma 1: Základy produkce proteinů v bakeriích a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si klonování a transformaci buněk, colony PCR, izolace plasmidu. Bakterie Escherichia coli jsou klíčovým organismem v laboratořích molekulární biologie. V rámci cvičení si vyzkoušíme práci s buňkami E. coli. Zkusíme buňky kultivovat a vložíme do nich plasmidovou DNA s požadovaným genem. Ověříme přítomnost plasmidu v buňkách pomocí metody PCR a výsledky vyhodnotí agarovou elektroforézou. Naučíme se izolovat plasmidovou DNA z buněk.

  V druhé části programu provedeme testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se  s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušíte si akutní test toxicity a zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdí Paracelsův slavný citát, že jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma 2: Práce s proteiny - jak si ověřit přítomnost jednoho proteinu mezi tisíci jiných a ekotoxikologie

  Vyzkoušíme si SDS PAGE analýzu proteinového vzorku a ověříme přítomnost pomocí Western blotu

  Během cvičení vyzkoušíme analýzu proteinových vzorků pomocí elektroforézy (SDS-PAGE). Přítomnost určitého proteinu v testovaných frakcích bude detekována pomocí specifických protilátek metodou western blotu. Obě metody patří mezi základní biochemické metody, které se používají k separaci a identifikaci proteinových vzorků.

  V druhé části programu budeme provádět testy toxicity na vodních organismech. Seznámíme se s vodním korýšem Daphnia magna, který se běžně používá jako modelový vodní organismus pro akutní i chronické testy toxicity. Podíváme se, jak takový korýš vypadá pod mikroskopem a naučíme se rozpoznat samici od samce. Vyzkoušmeí si akutní test toxicity. Zjistíme, jak dokážou být běžně doma používané látky toxické pro vodní organismus a potvrdíme Paracelsův slavný citát, že „Jen dávka rozhoduje o tom, zda daná látka bude jedem“.

  Program určený pro 4 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 3: Izolace, purifikace a analýza vybraných podtříd lipidů v biologických vzorcích

  Vyzkoušíme si izolaci vybraných podtříd lipidů z různých biologických vzorků pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) a z pevné látky do kapaliny (SLE) včetně následného přečištění pomocí alkalické hydrolýzy, extrakce na tuhou fázi (SPE) a kolonové chromatografie - frakcionace. V neposlední řadě si vyzkouší detekci lipidů pomocí chemického barvení spolu s analýzou pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní detekce s quadrupólem s analyzátorem doby letu (HPLC-Q-TOF).

  Program určený pro 2 účastníky. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Téma 4: Analýza mastných kyselin po derivatizaci pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí

  Vyzkoušíme si izolaci mastných kyselin z biologického vzorku pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny (LLE) včetně následného přečištění pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE). Zkusíme  si optimalizaci derivatizačního procesu včetně následného vyhodnocení za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS).

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program určený pouze pro 1 účastníka. V přihlašovacím formuláři uveďte do poznámky, které chemické téma jste si vybrali.

   

   

• Letní škola fyziky: Od nanorozměrů až po Slunce

  S fyziky během letní školy prozkoumáme fascinující svět od nanorozměrů až po samotné Slunce. Připravili jsme pro vás dopolední program zaměřený na moderní postupy pro přípravu nanostrukturovaných materiálů a odpoledne vyplněné zábavnou a populární fyzikou.

  Dopolední program: Moderní nanomateriály

  Každé dopoledne se ponoříme do světa moderních nanomateriálů, kde budeme zkoumat jejich unikátní vlastnosti a technologické aplikace. Na pojmy s předponou nano (-částice, -struktury, -vlákna, -textilie, -povrchy) narážíme čím dál častěji i v běžném životě. Jedná se o materiály, jejichž rozměry jsou přibližně tisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu. Ačkoli jsou neviditelné, poskytují nám unikátní vlastnosti, které lze využít v širokém spektru aplikací od moderní medicíny, přes mikroelektroniku až po tvrdé ochranné vrstvy. Během letní školy se seznámíme s technologiemi pro přípravu nanomateriálů, jako jsou vakuové technologie a plazmatické výboje. Společně naneseme tenké vrstvy pomocí magnetronové depozice a nakonec si určíme jejich vlastnosti pomocí mikroskopie atomárních sil a infračervené spektroskopie.

  Odpolední program: Slunce a fyzika s mobilem

  V odpoledních blocích se zaměříme na dvě pro život středoškoláka nezbytné věci, a to: Slunce a mobil.

  Fyzika s mobilem: Objevíme, jak dnešní chytré telefony mohou sloužit nejen k volání, chatování nebo hraní her, ale také jako přesné vědecké nástroje díky svým vestavěným senzorům a speciálním aplikacím. Ukážeme si, jak lze mobilní telefony využít ke zkoumání různých fyzikálních jevů.

  Slunce: V současné době (přelom let 2024 a 2025) nastává sluneční maximum, kdy je Slunce nejaktivnější. Máme tak jedinečnou šanci pozorovat Slunce v této jeho velmi činné fázi. Pomocí volně dostupného programu JHelioviewer prozkoumáme aktuální data z observatoří NASA a ESA. Budeme sledovat sluneční erupce, výrony koronální hmoty, sluneční skvrny a sluneční tornáda, a staneme se tak přímými svědky slunečního maxima.

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku

• Mapování genů pro rRNA na chromosomech motýlů - plná kapacita

  Už jste někdy viděli chromosomy na vlastní oči? S námi si můžete vyzkoušet přípravu chromosomálních preparátů z larev motýlů, na kterých pak budeme pomocí metody fluorescenční in situ hybridizace (FISH) lokalizovat geny pro ribosomální RNA (tzv. rDNA). rDNA je pro každý druh velice důležitá a je jí potřeba velké množství. Kolik jí ale je a na kterých chromosomech se nachází se mezi druhy velmi liší. Pro FISH tedy použijeme chromosomální preparáty z různých druhů a budeme zjišťovat jaké, a jestli vůbec, jsou mezi nimi rozdíly v množství rDNA. Abychom to mohli udělat, budeme potřebovat pro FISH sondu, která nám místa s rDNA na chromosomech ukáže. K její výrobě bude potřeba izolovat DNA, namnožit si pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) kousek rDNA a ten pak chemicky označit tak, abychom ho mohli na chromosomech vidět. K splnění této úlohy si tak vyzkoušíte hned několik metod molekulární biologie a vyzkoušíte si na vlastní kůži práci molekulárního cytogenetika.

  Téma je již plné, ale můžeš se zkusit přihlásit na nějaké jiné :-)

  Program je pro maximálně 4 účastníky. Přihlašovací formulář najdete na konci článku.

Praktické informace pro zájemce

Závazná přihláška na Letní školu s Přírodovědou