Řešitel: prof. Ing. Jiří Kopáček, PhD
(Spolu)řešitel na KBE: Hana Šantrůčková
Doba trvání: 2012 - 2016

Cíle projektu: 
Komplexní zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu smrkových porostů na dílčí složky horských ekosystémů (mikroklima, hydrologie, chemismus a biodiversita půd a vod) a jejich zobecnění pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření při zohlednění očekávaných změn klimatu a znečištění atmosféry.

Popis projektu: 
Polomy a klimatické faktory přispěly k rozvoji kůrovce (Ips typographus) a velkoplošnému odumírání smrkových (Picea abies) porostů v bezzásahových oblastech Šumavy. V letech 2004–2007 zahubil kůrovec >90% smrků v povodí Plešného jezera. Polomy poškodily porosty i v povodí Čertova jezera a Laky. Všechna tato území jsou dlouhodobě intenzivně studována. Tento ekologický výzkum probíhá nepřetržitě od let 1984–2002 a postupně zahrnoval vodu, klima, půdu a les. Dostupné datové řady před nástupem kalamit, náš současný výzkum i nové studie navržené projektem nabízí celosvětově unikátní možnost komplexního ekologického výzkumu a zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu lesa na jednotlivé složky horských ekosystémů. Zabýváme se především následujícími třemi okruhy studií: (1) kvantifikací změn látkových toků a zásob prvků v celém ekosystému (porost, podrost, půda, voda), (2) zhodnocením dopadů kalamit na mikroklima, hydrologii, chemismus a biodiversitu půd a vod a (3) modelováním těchto dopadů prostorově (pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření) i časově (pro očekávané změny klimatu a znečištění atmosféry).

Řešitel: Jiří Kopáček
(Spolu)řešitel na KBE: Eva Kaštovská
Nositel projektu: Hydrobiologický ústav
Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Komplexní zhodnocení vlivů změn chemismu prostředí a klimatických faktorů na biogeochemické procesy v půdách (zvětrávání, mineralizace, P a Al mobilita) a jezerech (dostupnost živin a toxicita) a jejich biodiversitu (půdní a vodní bezobratlí).

Popis projektu: 
Ve Vysokých Tatrách v současnosti probíhá svým rozsahem světově ojedinělé zotavování vodních a terestrických ekosystémů alpinské zóny z atmosférické acidifikace díky unikátnímu poklesu depozice S (>60%) i N (40%) od roku 1989. Související změny biogeochemických procesů a biodiversity jsou však propleteny se souběžným vlivem výrazně rostoucí teploty. Rozlišení významnosti těchto vlivů je nezbytné pro předvídání dalšího vývoje přírodních ekosystémů pod vlivem očekávaných trendů znečišťování atmosféry a klimatu. Na základě dlouhodobého výzkumu této lokality řešíme integrovaný, multidisciplinární výzkum vlivu chemických a klimatických změn v přírodních alpinských ekosystémech, zahrnující jejich dopad na (i) rychlost zvětrávání, půdní chemismus, a odnosy živin (P, N a C), bazických kationtů a toxických forem Al do vod, (ii) procesy zodpovědné za imobilizaci P v jezerní vodě a sedimentech, (iii) biologické zotavování (fytoplankton, zooplankton a bentos) v jezerech a (vi) biodiversitu půd (mikrobiální složení a bezobratlí) podél gradientů půdního pH a nadmořské výšky (vegetačních zón a teploty). 

(Spolu)řešitel na KBE: Jana Jersáková
Nositel projektu: Katedra biologie ekosystémů
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Cílem projektu je zjistit, do jaké míry je rozšíření lesních mykoheterotrofních rostlin v krajině určeno šířením semen a stanovištními podmínkami v kontextu závislosti klíčení a následného růstu na přítomnosti vhodných mykorhizních symbiontů.

Popis projektu: 
Limitace šíření semeny a stanovištními podmínkami představují dvě základní teorie vysvětlující rozšíření druhů v krajině. Úspěšné obsazování stanovišť a následné přežívání je obzvláště komplikované u druhů rostlin, jejichž klíčení a následný růst závisí na přítomnosti vhodného mykorhizního symbionta. Protože v současnosti není známo, do jaké míry je rozšíření těchto rostlin určováno šířením semen či (a)biotickými podmínkami stanoviště (např. lesním prostředím), vytvořili jsme projekt osvětlující tyto závislosti pomocí studia (a)biotických podmínek obsazených a neobsazených stanovišť, produkce semen a schopnosti šíření, genetické podobnosti populací v závislosti na struktuře krajiny, klíčení semen a identity mykobiontů a detekce vhodných mykorhizních hub v půdě moderní metodou pyrosekvenace. Za tímto účelem jsme vybrali čtyři druhy lesních orchidejí závislých na různých čeledích ektomykorhizních hub a lišící se v požadavcích na výskyt vápencových výchozů v krajině.

(Spolu)řešitel na KBE: Zuzana Urbanová
Poskytovatel: GAČR, projekt číslo 14-17403P
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Cílem je vyhodnotit vliv revitalizace dlouhodobě odvodněných vrchovišť a rašelinných smrčin na aktivitu a diverzitu půdního mikrobiálního společenstva ve vztahu ke kvalitě organické hmoty a jak se vývoj po revitalizaci liší mezi těmito typy rašelinišť s odlišným živinovým statusem.

Popis projektu: 
Navrhovaný projekt je zaměřen na vliv zaplavení dlouhodobě odvodněných vrchovišť a rašelinných smrčin na Šumavě na strukturu a fungování půdního mikrobního společenstva v souvislosti s kvalitou organické hmoty (OM). Dlouhodobého odvodnění (několik desetiletí) rašelinišť vedlo ke změnám vegetace, OM vstupující do půdy, její dekompozice a složení mikrobního společenstva, tak, že jsou si tyto původně odlišné typy rašelinišť v současnosti funkčně velice blízké. Je však nejasné, jak se bude lišit vývoj těchto dvou typů rašelinišť po zaplavení. Hlavní hypotézou je, že na dlouhodobě odvodněných rašeliništích došlo ke snížení dostupnosti OM a živin a k poklesu aktivity a diverzity mikrobních společenstev, a to významněji v rašelinných smrčinách. Revitalizace by pak měla vést ke zvýšení dostupnosti živin, diverzity a aktivity mikrobních společenstev směrem k přirozeným rašeliništím, a to výrazněji v rašelinných smrčinách než na vrchovištích. K ověření této hypotézy budeme sledovat diverzitu a aktivitu mikroorganismů v souvislosti s kvalitou OM a fyzikálně-chemickými vlastnostmi rašeliny.