Laboratoř včelí biologie
V naší nově vzniklé laboratoři se kromě otázek základního výzkumu zaměřujeme především na praktické aplikace související se včelařením. Zajímá nás, jak výživa a způsob vedení a ošetřování včelstev ovlivňuje rozvoj virových a dalších onemocnění. Za klíčový parametr odolnosti včelstev považujeme také schopnost jejich termoregulace.
Vedoucí laboratoře: RNDr. Alena Krejčí, Ph.D.
Členové laboratoře a spolupracovníci:
Karolína Svobodová
Adéla Jeslínková
Václav Krištůfek (Ústav půdní biologie)
* Výzkum probíhá v úzké spolupráci s Biologickým centrem, Katedrou informatiky na Jihočeské univerzitě, Katedrou rostlinné fyziologie a okolními včelaři.
Antivirové účinky přírodních extraktů na potlačení DWV viru
Testováním série extraktů z vybraných hub a rostlin jsme objevili látky, které mají výrazné inhibiční účinky na rozvoj infekce virem deformovaných křídel (DWV). Jejich účinky jsme ověřili v laboratorních podmínkách prostřednictvím klíckových experimentů, ale také přímo aplikací do pokusných včelstev. Přidání těchto látek do podletního krmení zabránilo rozvoji DWV infekce u testované skupiny včelstev ve srovnání s kontrolní skupinou (Obr. 1). Jedná se o látky přírodního původu, které nemají negativní dopad na zdraví a délku života včel. Po dokončení výzkumu plánujeme praktické využití těchto látek jako prevenci proti virovým onemocněním včelstev.
Vývoj nutričního doplňku vyladěného samotnými včelami
Dostatek pylových zásob je důležitý pro vývoj včelího plodu a je klíčovým parametrem pro výchovu silné zimní generace včel. Pylová nabídka je však v některých obdobích roku omezená, což má negativní vliv na rozvoj a přežití kolonií. Prostřednictvím preferenčních testů jsme nechali samotné včely vyladit složení pylové náhražky, která obsahuje aminokyseliny, vitamíny a minerály v množstvích podobných pylu. Významnou složkou směsi je řasa Chlorella, která svým složením připomíná pyl, a včely ji ochotně odebírají. Ukázali jsme, že podávání našeho potravního doplňku oddělkům na jaře ztrojnásobilo plochu plodu ve srovnání se včelstvy podněcovanými pouze cukerným těstem. Plánujeme směs obohatit také o výše zmíněné rostlinné extrakty a tím vyvinout potravní doplněk s vyváženou nutriční hodnotou, ale i antivirovými vlastnostmi.
Studium termoregulace
Zatímco optimální teplota pro vývoj včelího plodu je 34-35°C, optimální teplota pro vývoj roztoče varroa je 32.6-33.5°C. Při obvyklé teplotě plodového hnízda tedy neprobíhá vývoj roztoče optimálně a dochází k částečné ztrátě fertility samiček. Při delším vystavení teplotnímu šoku nad 42°C dochází přímo k usmrcení roztoče, at' už na plodových buňkách nebo na včelách, zatímco včelí vývoj není výrazně ovlivněn. Ve spolupráci s Katedrou embeded systémů jsme vyvinuli zařízení pro citlivé měření teploty uvnitř buněk včelího plodu. Ukazuje se, že schopnost včelstev regulovat teplotu plodového hnízda je více flexibilní, než se dosud předpokládalo. Chceme otestovat, zda regulace termogeneze může být jedním z klíčových parametrů přirozené varroarezistence.
