Skip to main content

PRF

Lovci nebo zahradníci? Transkriptomický pohled na symbiotické interakce mezi masožravou rostlinou a mikroorganismy

Řešitel: RNDr. Lubomír Adamec, CSc.
(Spolu)řešitel na KBE: Jaroslav Vrba
Nositel projektu: Hydrobiologický ústav
Doba trvání: 2011 - 2014

Cíle projektu: 
Pochopení role mikroorganismů v ekofyziologii, zejména ve výživě bezkořenných rostlin, s využitím masožravého rodu Utricularia jako modelu. Masivní sekvenování nové generace umožní studovat kvalitativní i kvantitativní rozdíly v expresi genů rostlin v různých fázích mikrobiální kolonizace pastí.

Popis projektu: 
Bezkořenná Utricularia je nejpočetnějším rodem masožravých rostlin s jedním z nejmenších známých genomů u krytosemenných. Soudíme, že mutualistická interakce rostlina-mikroorganismy v pastech vodních bublinatek má velký vliv na ekofyziologii rostlin, zejména příjem živin (N a P), a vede ke změně růstu i charakteru rostlinné genové exprese. Tento předpoklad se pokusíme ověřit identifikací hlavních metabolických drah závislých na mikroorganismech, což nám umožní poznat úlohu mikroorganismů v získávání živin u bublinatek. Využijeme moderní, vysoce účinné sekvenační metody, které dovolují srovnání celých transkriptomů axenicky rostoucích U. vulgaris a rostlin v různých stádiích mikrobiální kolonizace. Analýza celogenomové diferenciální exprese RNA poskytne hlubší vhled do biologických (metabolických) procesů a molekulárních mechanismů, které jsou podstatou symbiozy rostlin a mikroorganismů. Transkriptomické údaje budou doplněny daty z růstových pokusů, analýz živin v pastech, z translokace stabilních izotopů C a N i studiem vývoje mikrobiálního společenstva a jeho fyziologického stavu.

Odkazy na jiné weby: 
http://utricularia.prf.jcu.cz

Číst dál …Lovci nebo zahradníci? Transkriptomický pohled na symbiotické interakce mezi masožravou rostlinou...

  • Přečteno: 7336

Monitoring a celoplošné mapování evropsky významných druhů jako podklad pro dokončení návrhu soustavy NATURA 2000 v ČR

Řešitel: Václav Křivan, ZO ČSOP Kněžice
(Spolu)řešitel na KBE: David Boukal
Doba trvání: 2012 - 2015

Cíle projektu: 
Hlavním cílem projektu je vyhodnotit výskyt kriticky ohroženého druhu potápníka Graphoderus bilineatus a potvrdit potenciální výskyt potápníka širokého Dytiscus latissimus na území České republiky. V rámci projektu se také zabýváme habitatovými nároky širšího spektra dravého vodního hmyzu.

Popis projektu: 
Projekt se zaměřuje na mapování společenstev vodních brouků pomocí živochytných pastí a dalších doplňkových metod na celém území České republiky se zaměřením na více či méně extenzivně obhospodařované stojaté vody a tůně.

Odkazy na jiné weby:
http://www.entu.cas.cz/boukal/projects.html

Číst dál …Monitoring a celoplošné mapování evropsky významných druhů jako podklad pro dokončení návrhu...

  • Přečteno: 7341

Funkční diverzita půdních mikroorganismů rašelinné smrčiny a její vliv na DOM v půdě

(Spolu)řešitel na KBE: Tomáš Picek
Nositel projektu: PřF JU
Poskytovatel: GAČR
Doba trvání: 2013 - 2016

Cíle projektu: 
Cílem projektu je najít propojení mezi kvalitou a kvantitou půdní organické hmoty, složením půdního mikrobiálního společenstva a jeho aktivitami v rašelinných smrčinách na stanovištích lišících se dominantní vegetací a výškou vodní hladiny.

Popis projektu: 
Projekt je zaměřen na vliv vegetační dominanty na půdní mikrobiální společenstvo a na kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty (pevné i rozpuštěné). Výzkum probíhá v jednom z nejstarších a nejzachovalejších ekosystémů na našem území – v rašelinných smrčinách (v okolí Kvildy na Šumavě). V těchto ekosystémech dochází dlouhodobě k vysoké akumulaci rašeliny a vysoké retenci vody. Sycení ekosystému podzemní vodou způsobuje vysokou vnitřní heterogenitu, která se dále zvyšuje přítomností cévnatých rostlin a rašeliníku. To ovlivňuje funkci rašelinných smrčin a způsob, jakým získávají, zpracovávají a investují zdroje. Stále je však nejasné, zda jsou vnitřní prostorová heterogenita a přítomnost různých vegetačních dominant provázány s funkční diverzitou půdních mikroorganismů a s procesy, které ovlivňují kvalitu a kvantitu rozpuštěné organické hmoty v půdě. V rámci projektu se studuje vliv cévnatých rostlin (suchopýr pochvatý, brusnice borůvka) a rašeliníku (Sphagnum girgensohnii) na kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty a funkční diverzitu mikrobiálního společenstva na třech lokalitách rašelinných smrčin s využitím chemických, mikrobiologických a molekulárně-biologických metod. Používané metody zahrnují chemické a biologické metody, značení stabilními izotopy a pyrosekvenace, terénní měření jsou doprovázeny manipulativními pokusy v laboratoři.

Číst dál …Funkční diverzita půdních mikroorganismů rašelinné smrčiny a její vliv na DOM v půdě

  • Přečteno: 6498

Vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů na mikroklima, chemismus a biodiversitu terestrických a vodních ekosystémů

Řešitel: prof. Ing. Jiří Kopáček, PhD
(Spolu)řešitel na KBE: Hana Šantrůčková
Doba trvání: 2012 - 2016

Cíle projektu: 
Komplexní zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu smrkových porostů na dílčí složky horských ekosystémů (mikroklima, hydrologie, chemismus a biodiversita půd a vod) a jejich zobecnění pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření při zohlednění očekávaných změn klimatu a znečištění atmosféry.

Popis projektu: 
Polomy a klimatické faktory přispěly k rozvoji kůrovce (Ips typographus) a velkoplošnému odumírání smrkových (Picea abies) porostů v bezzásahových oblastech Šumavy. V letech 2004–2007 zahubil kůrovec >90% smrků v povodí Plešného jezera. Polomy poškodily porosty i v povodí Čertova jezera a Laky. Všechna tato území jsou dlouhodobě intenzivně studována. Tento ekologický výzkum probíhá nepřetržitě od let 1984–2002 a postupně zahrnoval vodu, klima, půdu a les. Dostupné datové řady před nástupem kalamit, náš současný výzkum i nové studie navržené projektem nabízí celosvětově unikátní možnost komplexního ekologického výzkumu a zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu lesa na jednotlivé složky horských ekosystémů. Zabýváme se především následujícími třemi okruhy studií: (1) kvantifikací změn látkových toků a zásob prvků v celém ekosystému (porost, podrost, půda, voda), (2) zhodnocením dopadů kalamit na mikroklima, hydrologii, chemismus a biodiversitu půd a vod a (3) modelováním těchto dopadů prostorově (pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření) i časově (pro očekávané změny klimatu a znečištění atmosféry).

Číst dál …Vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů na mikroklima, chemismus a biodiversitu...

  • Přečteno: 6761

Rozlišení vlivů změn v chemismu prostředí a klimatu na biogeochemické procesy a biodiversitu přírodních půd a vod alpinského pásma

Řešitel: Jiří Kopáček
(Spolu)řešitel na KBE: Eva Kaštovská
Nositel projektu: Hydrobiologický ústav
Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Komplexní zhodnocení vlivů změn chemismu prostředí a klimatických faktorů na biogeochemické procesy v půdách (zvětrávání, mineralizace, P a Al mobilita) a jezerech (dostupnost živin a toxicita) a jejich biodiversitu (půdní a vodní bezobratlí).

Popis projektu: 
Ve Vysokých Tatrách v současnosti probíhá svým rozsahem světově ojedinělé zotavování vodních a terestrických ekosystémů alpinské zóny z atmosférické acidifikace díky unikátnímu poklesu depozice S (>60%) i N (40%) od roku 1989. Související změny biogeochemických procesů a biodiversity jsou však propleteny se souběžným vlivem výrazně rostoucí teploty. Rozlišení významnosti těchto vlivů je nezbytné pro předvídání dalšího vývoje přírodních ekosystémů pod vlivem očekávaných trendů znečišťování atmosféry a klimatu. Na základě dlouhodobého výzkumu této lokality řešíme integrovaný, multidisciplinární výzkum vlivu chemických a klimatických změn v přírodních alpinských ekosystémech, zahrnující jejich dopad na (i) rychlost zvětrávání, půdní chemismus, a odnosy živin (P, N a C), bazických kationtů a toxických forem Al do vod, (ii) procesy zodpovědné za imobilizaci P v jezerní vodě a sedimentech, (iii) biologické zotavování (fytoplankton, zooplankton a bentos) v jezerech a (vi) biodiversitu půd (mikrobiální složení a bezobratlí) podél gradientů půdního pH a nadmořské výšky (vegetačních zón a teploty). 

Číst dál …Rozlišení vlivů změn v chemismu prostředí a klimatu na biogeochemické procesy a biodiversitu...

  • Přečteno: 7143

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0