Sbírka lebek

1. PATRO: SAVCI (MAMMALIA)
ptakořitní (Monotremata), vačnatí (Metatheria), chudozubí (Xenarthra), afrotéria (Afrotheria)

 V této části se nachází zástupci všech tří linií současných savců: ptakořitní, vačnatci a placentálové (Eutheria). Ptakopysk podivný Ornithorhynchus anatinus (1.1) patří do skupiny ptakořitných. Od živorodých savců je odlišují především „měkké“ znaky (struktura reprodukčních orgánů a spermií, snášení vajec), přesto se i na kostře dají najít znaky netypické pro zbylé savce. Mimo bezzubých zobákovitých čelistí je nápadný celkový postoj zvířete. Končetiny nejsou pod tělem, jak je tomu obvyklé u ostatních savců, ale výrazně odstupují od těla v horizontální rovině. V lopatkovém pletenci se nachází několik kostí, které u jiných savců vymizely nebo splynuly s dalšími kostmi jako interclavicula, procoracoid, metacoracoid; na lebce se uchovává ectopterygoid a septomaxilla. Nápadné jsou vakové kosti na pánvi a na zadních končetinách jedové ostruhy používané při teritoriálních bojích samců.

Klokan rudokrký Macropus rufogriseus (1.2), vakoveverka páskovaná Dactylopsila trivirgata (1.3) a vačice virginská Didelphis virginiana (1.4) jsou vačnatci. Vačnatci mívají oproti placentálům menší mozkovny a v horní čelisti více řezáků než v čelisti dolní. V jedné zubní řadě mají také menší počet třenových zubů (3 místo 4) a větší počet stoliček (4 místo 3). Jednoduchým znakem pro rozlišení obou skupin je dovnitř zahnutý angulární výběžek spodní čelisti vačnatců (srovnej např. s králíkem 2.2). Lebka klokana je příkladem býložravého vačnatce, který se živí potravou způsobující vyšší obrus zubů. Čelisti jsou zkrácené, dva dolní řezáky velké a chrup redukovaný s nápadnou mezerou za řezáky (diprotodontní chrup). Naopak na lebce vačice virginské jsou nápadné nezkrácené čelisti s větším počtem nespecializovaných řezáků a tvarově rozrůzněnými ostatními zuby (polyprotodontní chrup).