Skip to main content

PRF

Laboratoř chromozomiky (vedoucí Petr Nguyen)

Laboratoř chromozomiky

We combine cytogenetic and genomic approaches to study a role of genome organization and its changes in evolution

Head of the laboratory: RNDr. Petr Nguyen, Ph.D. (PI)


RNDr. Martina Dalíková, Ph.D. (post-doctoral researcher)
Jana Štundlová. Ph.D. (post-doctoral researcher)
RNDr. Anna Voleníková (researcher)
M.Sc. Irena Provazníková (née Hladová; Ph.D. student)
M.Sc. Monika Kreklová (Ph.D.. student)
M.Sc. Jan Provazník (Ph.D. student)

B.Sc. Aneta Pilíková (M.Sc. student)
B.Sc. Monika Hrubá (M.Sc. student)
Kseniya Bobryshava (B.Sc. student)
Adriana Crhonková (B.Sc. student)
Karolína Petřvalská (B.Sc. student)
Pavel Hronek (B.Sc. student)
Tomáš Štrobl (B.Sc. student)

Číst dál …Laboratoř chromozomiky (vedoucí Petr Nguyen)

  • Přečteno: 2559

Laboratoř včelí biologie (vedoucí Alena Bruce Krejčí)

Laboratoř včelí biologie

V naší nově vzniklé laboratoři se kromě otázek základního výzkumu zaměřujeme především na praktické aplikace související se včelařením. Zajímá nás, jak výživa a způsob vedení a ošetřování včelstev ovlivňuje rozvoj virových a dalších onemocnění. Za klíčový parametr odolnosti včelstev považujeme také schopnost jejich termoregulace.

Vedoucí laboratoře: RNDr. Alena Krejčí, Ph.D.

Členové laboratoře a spolupracovníci:
Karolína Svobodová
Adéla Jeslínková
Václav Krištůfek (Ústav půdní biologie)
* Výzkum probíhá v úzké spolupráci s Biologickým centrem, Katedrou informatiky na Jihočeské univerzitě, Katedrou rostlinné fyziologie a okolními včelaři.

Antivirové účinky přírodních extraktů na potlačení DWV viru

Testováním série extraktů z vybraných hub a rostlin jsme objevili látky, které mají výrazné inhibiční účinky na rozvoj infekce virem deformovaných křídel (DWV). Jejich účinky jsme ověřili v laboratorních podmínkách prostřednictvím klíckových experimentů, ale také přímo aplikací do pokusných včelstev. Přidání těchto látek do podletního krmení zabránilo rozvoji DWV infekce u testované skupiny včelstev ve srovnání s kontrolní skupinou (Obr. 1). Jedná se o látky přírodního původu, které nemají negativní dopad na zdraví a délku života včel. Po dokončení výzkumu plánujeme praktické využití těchto látek jako prevenci proti virovým onemocněním včelstev.

Vývoj nutričního doplňku vyladěného samotnými včelami

Dostatek pylových zásob je důležitý pro vývoj včelího plodu a je klíčovým parametrem pro výchovu silné zimní generace včel. Pylová nabídka je však v některých obdobích roku omezená, což má negativní vliv na rozvoj a přežití kolonií. Prostřednictvím preferenčních testů jsme nechali samotné včely vyladit složení pylové náhražky, která obsahuje aminokyseliny, vitamíny a minerály v množstvích podobných pylu. Významnou složkou směsi je řasa Chlorella, která svým složením připomíná pyl, a včely ji ochotně odebírají. Ukázali jsme, že podávání našeho potravního doplňku oddělkům na jaře ztrojnásobilo plochu plodu ve srovnání se včelstvy podněcovanými pouze cukerným těstem. Plánujeme směs obohatit také o výše zmíněné rostlinné extrakty a tím vyvinout potravní doplněk s vyváženou nutriční hodnotou, ale i antivirovými vlastnostmi.

Studium termoregulace

Zatímco optimální teplota pro vývoj včelího plodu je 34-35°C, optimální teplota pro vývoj roztoče varroa je 32.6-33.5°C. Při obvyklé teplotě plodového hnízda tedy neprobíhá vývoj roztoče optimálně a dochází k částečné ztrátě fertility samiček. Při delším vystavení teplotnímu šoku nad 42°C dochází přímo k usmrcení roztoče, at' už na plodových buňkách nebo na včelách, zatímco včelí vývoj není výrazně ovlivněn. Ve spolupráci s Katedrou embeded systémů jsme vyvinuli zařízení pro citlivé měření teploty uvnitř buněk včelího plodu. Ukazuje se, že schopnost včelstev regulovat teplotu plodového hnízda je více flexibilní, než se dosud předpokládalo. Chceme otestovat, zda regulace termogeneze může být jedním z klíčových parametrů přirozené varroarezistence.

 

Číst dál …Laboratoř včelí biologie (vedoucí Alena Bruce Krejčí)

  • Přečteno: 13930

Laboratoř molekulární integrativní fyziologie drozofily (vedoucí Tomáš Doležal)

Laboratoř molekulární integrativní fyziologie drozofily

Laboratoř využívá mušku octomilku - Drosophila melanogaster - jako model pro zkoumání meziorgánové komunikace, která ovlivňuje distribuci živin do různých orgánů a buněk během rozličných životních situací. Například imunitní reakce je náročná na energii a živiny a tomu je potřeba přizpůsobit celkový metabolizmus organismu. Octomilka je prvotřídní genetický model pro výzkum těchto regulací.

Vedoucí laboratoře: doc. Mgr. Tomáš Doležal, Ph.D.

Labmanager: Lucie Hrádková

Vědecký asistent: Mgr. Lenka Chodáková, Ph.D. 

Postdocs:   Dr. Ellen McMullen, rer. nat.

Studenti:   Mgr. Pavla Nedbalová
                  Mgr. Tereza Dolejšková
                  Vojtěch Černý
                  Jakub Sysel

VĚDA A PROJEKTY LABORATOŘE

Proč octomilka?

Muška octomilka (latinsky Drosophila melanogaster) je jeden z nejlepších modelových organismů, který mají vědci k dispozici. Je to dáno jejím více než stoletým používáním ve vědě, jednoduchostí a rychlostí jejího chovu, možností snadné manipulace její genetické informace (doslova můžeme vypínat a zapínat kterékoliv geny kdy a kde chceme) a také její relativní jednoduchostí. Například oproti myši, která je také skvělým modelovým organismem a která je lidskému organismu mnohem podobnější, je většina biologických dějů u octomilky nepoměrně jednodušeji organizována a tudíž snáze zkoumatelná.

Molekulární integrativní fyziologie octomilky

Aby organismus dobře fungoval v neustále měnících se podmínkách, je potřeba, aby jednotlivé systémy a orgány v těle spolu komunikovaly a přizpůsobovaly své chování aktuálnímu stavu organismu. A právě to zkoumá odvětví biologie zvané integrativní fyziologie, která se snaží popsat, jakým způsobem se integrují různé informace o aktuálním stavu organismu do změn ve fungovaní jednotlivých orgánů, systémů i celého těla. Signály a regulátory, které toto vše ovlivňují, jsou molekulární povahy, proto je potřeba při jejich zkoumání využít nejrůznější přístupy molekulární biologie. Základem pro zkoumání je mít dobrý modelový systém, který se dá studovat na úrovni celého organismu. A je potřeba mít možnost ten modelový systém manipulovat, například vypnout vybraný signál, abychom se o chování toho systému dozvěděli více, než pouhým popisem jeho chování za normálních okolností. A toto vše nám poskytuje model octomilky – možnost studovat celý organismus v určité situaci a snadno geneticky manipulovat konkrétní geny a tak ovlivňovat studované děje.

Náš model odhalil sobecké (nadřazené) chování imunitního systému

Jedním ze systémů, který je zásadní pro přežití organismu, je imunitní systém. Když se tento systém aktivuje, například při napadení organismu nějakým patogenem, může najednou vyžadovat poměrně velké množství energie, a to ovlivní celý organizmus. Pro studium regulací energie během imunitních reakcí využíváme octomilku jako modelový organizmus:

Jakými molekulárními mechanismy se v organismu zajistí dostatečný přísun energie pro právě probíhající imunitní reakci?

Parazitoidní vosička Leptopilina boulardi

Při studiu úlohy extracelulárního adenozinu jsme zjistili, že adenozin dokáže při imunitní reakci tlumit spotřebu energie všemi ostatními tkáněmi v napadeném organismu s výjimkou imunitního systému. Tím zajistí dostatečný přísun energie pro imunitní buňky, které při své aktivaci vyžadují více energie. K tomu jsme využili infekci larev octomilky parazitoidní vosičkou.

Vosička je takový vetřelec v hmyzím světě, kdy klade svá vajíčka do larev například octomilky, z vajíčka se vyklube larva vetřelce, která doslova zkonzumuje vnitřek pozdější kukly octomilky a namísto dospělé mouchy octomilky se z kukly vyklube vetřelec jako dospělá parazitoidní vosička, připravená na další útok. Ovšem napadaná larva octomilky má možnost se bránit a zničit vajíčko vetřelce a to rychlou produkcí speciálních imunitních buněk, tzv. lamelocytů, které vajíčko obalí a zničí. Tato imunitní reakce ale musí být dostatečně rychlá a efektivní a právě proto se stala výborným modelem pro naše studium regulací energie při imunitní reakci.

Zjistili jsme, že je to právě adenozin, který tlumí spotřebu energie ostatními tkáněmi, aby bylo dost energie na rychlou produkci lamelocytů. Když jsme geneticky vypnuli signalizaci adenozinem v celém těle larvy octomilky (mutací receptoru pro adenozin AdoR), tak larva neutlumila spotřebu energie, té se pak nedostávalo imunitnímu systému, ten se stal zoufale neefektivním a larvička svůj boj s vetřelcem skoro vždy prohrála. Pro studium distribuce energie jsme mimo jiné použili radioaktivně značenou glukózu, která nám umožnila měřit množství přijaté glukózy jednotlivými tkáněmi.

Když jsme se dále ptali, které buňky produkují adenozin jako signál, který je schopen takto utlumit celý organizmus, genetickými nástroji jsme vypnuli transportér pro adenozin pouze v imunitních buňkách. Tím jsme zjistili, že to jsou právě imunitní buňky, který tento signál vypouští a tak jsme prokázali sobeckost imunitního systému, nebo chcete-li jeho nadřazenost nad zbytkem organismu během probíhající imunitní reakce. Tímto chováním (např. vyplavením adenozinu) si imunitní systém zajistí dostatečný přísun energie a tím efektivní imunitní reakci. V tomto případě je toto chování v zájmu celého organismu a tudíž nadřazenost je trefnějším výrazem. Stejné chování ovšem může být příčinou mnoha patologií, spojených s dlouhotrvající, chronickou aktivací imunitního systému (různá chronická zánětlivá onemocnění, jako revmatoidní artritida) a v tu chvíli je asi výstižnější mluvit o sobeckém imunitním systému (teoretický koncept popsal Dr. Reiner Straub).

Výsledky této práce byly publikovány v časopise PLoS Biology:

Imunitní buňky dokážou utlumit zpět své vlastní nadřazené chování

Nadřazenost imunitního systému je životně důležitá při akutním ohrožení organizmu, ale dříve či později je třeba toto chování zase utlumit, aby se nadřazenost nestala sobeckostí (jako je tomu u příliš dlouho aktivované imunity) a nedošlo k vyčerpávání organizmu. Jak je to zařízeno ukázal náš další model aktivace imunitní reakce, a to bakteriální infekcí dospělých octomilek. Při nich napíchneme přesně definované množství bakterií (např. streptokoka nebo listerie) do těla octomilky. Při studiu těchto reakcí jsme zjistili, že opět samotné imunitní buňky produkují v pozdější fázi imunitní reakce enzym, který snižuje množství adenozinu a tak potlačuje jeho efekty na energetický metabolizmus mouchy. Když jsme geneticky potlačili fungování tohoto enzymu, tak to sice krátkodobě mohlo pomoci octomilce bojovat se streptokokem, ale za cenu většího vyčerpání energetických zásob. Dlouhodoběji to ale spíše muškám škodilo a při chronické infekci listerií to vedlo ke kratšímu životu a naopak to prospívalo bakteriím, které se pravděpodobně dostali k většímu množství živin na úkor hostitele.

Výsledky této práce byly publikovány v časopise PLoS Pathogens:

O výsledcích tohoto výzkumu hovořil Tomáš Doležal 21.5.2018 v České Televizi ve Studiu 6.


Publikace laboratoře

  • Doležal T. (2023) How to eliminate pathogen without killing oneself? Immunometabolism of encapsulation and melanization in DrosophilaFrontiers in Immunology. DOI: 10.3389/fimmu.2023.1330312
  • McMullen E, Strych L, Chodáková L, Krebs A, Dolezal T. (2023) JAK/STAT mediated insulin resistance in muscles is essential for effective immune response. Preprint available: https://doi.org/10.1101/2023.10.04.560867 
  • Kazek M, Chodáková , Lehr K, Strych L, Nedbalová P, McMullen E, Bajgar A, Šimek P, Moos M, Doležal T. (2023) Metabolism of glucose and trehalose by cyclic pentose phosphate pathway is essential for effective immune response in Drosophila. Preprint available: https://doi.org/10.1101/2023.08.17.553657
  • Krejčová G, Morgantini C, Zemanová H, Lauschke, VM, Kovářová J, Kubásek J, Nedbalová P, Kamps‐Hughes N, Moos M, Aouadi M, Doležal, T and Bajgar A. (2023) Macrophage‐derived insulin antagonist ImpL2 induces lipoprotein mobilization upon bacterial infection. The EMBO Journalhttps://doi.org/10.15252/embj.2023114086
  • A Bajgar, G Krejčová, T Doležal (2021) Polarization of Macrophages in Insects: Opening Gates for Immuno-Metabolic Research. Front Cell Dev Biol, 15 February 2021 | https://doi.org/10.3389/fcell.2021.629238 (IF=5.2)
  • Doležal T, Nedbalová P, Krejčová G, Kazek M, Lehr K, Chodáková L, Strych L, Dolejšková T, Bajgar A (2020) Privileged immune cell upon activation – how it changes its own metabolism and metabolism of the whole organism.  figshare POSTER DOI: 10.6084/m9.figshare.12144831.v1
  • Krejcova G, Danielova A, Nedbalova P, Kazek M, Strych L, Chawla G, Tennessen JM, Lieskovská J, Jindra M, Dolezal T, Bajgar A (2019) Drosophila macrophages switch to aerobic glycolysis to mount effective antibacterial defense. eLife 14;8. pii: e50414. doi: 10.7554/eLife.50414. (IF=7.5)
  • Bajgar A, Salon I, Krejcová G, Dolezal T, Jindra M, Stepanek F (2019) Yeast glucan particles enable intracellular protein delivery in Drosophila without compromising the immune system. Biomater Sci 30.    doi: 10.1039/c9bm00539k.    (IF=5.2)
  • Morgantini C, Jager J, Li X, Levi L, Azzimato V, Sulen A, Barreby E, Xu C, Tencerova M, Näslund E, Kumar C, Verdeguer F, Straniero S, Hultenby K, Björkström NK, Ellis E, Rydén M, Kutter C, Hurrell T, Lauschke VM, Boucher J, Tomčala A, Krejčová G, Bajgar A, Aouadi M (2019) Liver macrophages regulate systemic metabolism through non-inflammatory factors. Nat Metab 1, 445–459 doi:10.1038/s42255-019-0044-9
  • Mihajlovic Z, Tanasic D, Bajgar A, Perez-Gomez R, Steffal P, Krejci A (2019) Lime is a new protein linking immunity and metabolism in Drosophila. Dev Biol. 452(2):83-94. doi: 10.1016/j.ydbio.2019.05.005. (IF 2.9)
  • Dolezal T, Krejcova G, Bajgar A, Nedbalova P, Strasser P (2019) Molecular regulations of metabolism during immune response in insects. Insect Biochem Mol Biol 109:31-42.    doi: 10.1016/j.ibmb.2019.04.005 (IF=3.9)
  • Bajgar A, Dolezal T (2018) Extracellular adenosine modulates host-pathogen interactions through regulation of systemic metabolism during immune response in Drosophila. PLoS Pathog 14(4): e1007022 (IF=6.6)
  • Dolezal T (2015) - Adenosine: a selfish-immunity signal? Oncotarget - Immunology and Microbiology Section 6 (32), 32307-32308 (IF=6.3)
  • Bajgar A, Kucerova K, Jonatova L, Tomcala A, Schneedorferova I, Okrouhlik J, Dolezal T (2015) Extracellular Adenosine Mediates a Systemic Metabolic Switch during Immune Response. PLoS Biol 13(4): e1002135 (IF=11.8)
  • Novakova M and Dolezal T (2011). Expression of Drosophila adenosine deaminase in immune cells during inflammatory response. PLoS ONE 6(3): e17741 (IF=3.2)
  • Fenckova M, Hobizalova R, Fric Z, Dolezal T (2011). Functional characterization of ecto-5’-nucleotidases and apyrases in Drosophila melanogaster. Insect Biochem Mol Biol 41(12): 956-967 (IF=3.4)
  • Zuberova M, Fenckova M, Simek P, Janeckova L, Dolezal T (2010). Increased extracellular adenosine in adenosine deaminase deficient flies activates a release of energy stores leading to wasting and death. Dis Model Mech 3(11-12): 773-84 (IF=4.9)
  • Dolezal T, Kucerova K, Neuhold J, Bryant PJ (2010). Casein kinase I epsilon somatic mutations found in breast cancer cause overgrowth in Drosophila. Int J Dev Biol 54: 1419 – 1424 (IF=2.8)
  • Foldynova-Trantirkova S, Sekyrova P, Tmejova K, Brumovska E, Bernatik O, Blankenfeldt W, Krejci P, Kozubik A, Dolezal T, Trantirek L, Bryja V. (2010). Breast cancer specific mutations in CK1epsilon inhibit Wnt/beta-catenin and activate Wnt/Rac1/JNK and NFAT pathways to decrease cell adhesion and promote cell migration. Breast Cancer Res 12(3): R30 (IF=5.5)

Číst dál …Laboratoř molekulární integrativní fyziologie drozofily (vedoucí Tomáš Doležal)

  • Přečteno: 9406

Středoškolská odborná činnost

   

Odborné stáže a středoškolská oborná činnost je mezi studenty stále velmi populární. Ti z Vás, kteří mají zájem vyzkoušet si práci vědeckého pracovníka, nebo proniknout hlouběji do oboru se o to u nás na fakultě mohou pokusit. Nabízíme Vám možnost zapojit se do vědeckého týmu a zahájit si svůj vlastní výzkum, nebo se přidat k některému již probíhajícímu a to s odborným dohledem některého z našich specialistů v oblasti biologie, fyziky, chemie nebo matematiky.

Můžete si navrhnout konkrétní téma, nebo stačí napsat, jaká oblast přírodních věd Vás zajímá  a doladíme téma po poradě s některým z našich odborníků. 

Každoročně naše fakuta přijme na dvě desítky středoškolských studentů.

V případě zájmu piště na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  

Číst dál …Středoškolská odborná činnost

  • Přečteno: 129857

Otevřené přednášky

   

Vážení a milí studetni středních škol,

chcete-li proniknout hlouběji do světa přírodních věd, jste srdečně zváni k účasti na přednáškách určených výhradně studentům Přírodovědecké fakulty. Účast na přednáškách je pro vás zdarma.

V případě, že vás nějaká přednáška zaujala, napište nám která a my vám na vyžádání napíšeme detaily, kdy přednáška běží atd.

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / Eva Gardianová

  

  • Biologie helmintů

    Seznámení se základními údaji o biologii helmintů, tj. parazitických zástupců kmenů Plathelminthes (třídy Trematoda, Monogenea a Cestoda), Nemathelminthes (třída Nematoda) a Acanthocephala. Důraz je kladen na základní charakteristiky helmintů, jejich adaptace k parazitickému způsobu života, přehled orgánových soustav a vývojových cyklů, ekologii helmintů a jejich evoluci. V systematické části jsou prezentovány základní charakteristiky nejvýznamnějších zástupců helmintů cizopasících u člověka a hospodářských zvířat.

  • Parazitologie

    Studenti budou seznámeni se základními pojmy, principy a koncepcemi obecné a speciální parazitologie. Hlavní důraz bude kladen na znalost parazitologických termínů, na taxomonické zařazení jednotlivých parazitických protozoí, helmintů a členovců; na znalost jejich morfologie, anatomie, ekologie a patologického působení.

  • Biologie parazitických členovců

    Přednáška se věnuje ve třech blocích následujícím aspektům parasitismu u členovců: základy bionomie a evoluce jednotlivých skupin parazitických členovců, adaptace členovců k parazitismu a jejich vztah k hostiteli, faktory určující význam hematofágních členovců jako vektorů parazitů a patogenů.

  • Terénní parazitologie

    Osvojit si metody sběru hostitelů, jejich parazitologického vyšetřování, identifikace parazitů a jejich fixace.

    Kurz se koná na terénní stanici Lužnice (U Zahradníků 92, Lužnice) v průběhu jednoho pracovního týdne (pondělí až pátek) měsíce června. Kurz je zaměřen na seznámení se základními technikami parazitologického vyšetření bezobratlých a obratlovců (ryb, obojživelníků, ptáků a drobných savců). Součástí je i sběr klíšťat (vlajkování), dvoukřídlého hmyzu (nejrůznější typy pastí na hmyz), a měkkýšů jako mezihostitelů motolic.
    V terénu provádíme odchyty hostitelů. V laboratoři terénní stanice provádíme parazitologické vyšetření odchycených hostitelů, včetně sběru jejich ektoparazitů a parazitologické pitvy určené ke zjištění přítomnosti endoparazitů. Získaní cizopasníci jsou na místě identifikováni a fixováni.

  • Lékařská parazitologie a diag. metody I

    Seznámení se se základními údaji o parazitech člověka (prvoci, helminti, členovci) a o nemocech těmito parazity přenášených. Kurz vychází z předpokladu, že studenti již minimálně 1 x absolvovali během studia kurz živočišného systému a zařazení parazitických organismů v něm. Není proto uspořádána tradičně podle systematických skupin, ale spíše z praktického hlediska, podle prazitů jednotlivých orgánů, tkání apod. Těžiště je kladeno na autochtonní parazity, zařazeni jsou pochopitelně i významní původci tropických parazitóz.

  • Biologie protist

    Přednáška má za cíl obeznámit studenty s biologií jednobuněčných eukaryotických organismů. Blíže seznámit se stavbou buňky zástupců významných skupin protist a s fylogenetickými vztahy v rámci i mezi jednotlivými vývojovými liniemi protist.

  • Bioarcheologie

    Úvod do archeologie

    Etnoarcheologie

    Archeobotanika - semena a plody

    Archeobotanika - pyly a mikrouhlíky

    Archeobotanika - fytolity a škroby

    Antrakologie

    Dendrochronologie

    Archeozoologie

    Organická rezidua v archeologii

    Izotopová analýza v archeologii

    Představení specializací v prostředí laboratoře I a II

    Studentské prezentace I a II

  • Genetika

    Genetika jakožto nauka o dědičnosti a proměnlivosti organizmů se stala nepostradatelnou součástí téměř všech moderních biologických a medicínských disciplín. Této pozice dosáhla díky dynamickému spojení klasických a molekulárních přístupů. Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty se základy obou uvedených přístupů při analýze dědičné informace a odhalit tak základní genetické principy v jednotlivých oborech genetiky. Kurz by měl poskytnout základní znalosti z oboru a přesvědčit všechny ty, kteří se seriózně chtějí zabývat biologií, ať už mikroorganizmy, živočichy nebo rostlinami, že porozumění zákonům genetiky je pro ně nezbytné.

  • Základy buněčné biologie

    Úvod do biologie jako vědní disciplíny. Definice života, minimální organismus a syntetická biologie. Různorodost organismů z pohledu buněk. Vznik evoluční teorie a otázky, které přinesla o dědičnosti a diverzitě živých organismů.

    Buňka jako základ života, buněčná teorie. Mendelovská genetika, základní pojmy dědičnosti a náhled na dědičnost z hlediska fungování buněk a organismu. Chromozomální teorie dědičnosti, Morgan.

    Bakterie a Archea.

    Metabolizmus - buněčná energetika a koloběh energie - respirace a fotosyntéza. Buněčné oddíly z hlediska metabolizmu.

    Rozluštění genetické informace - Griffith-Watson/Crick. Centrální dogma - realizace genetické informace, buněčné oddíly z hlediska realizace gen. informace.

    Replikace DNA v buňce. Metody molekulární biologie - PCR, přečtení genetické informace., éra genomiky a metagenomiky.

    Genetická diverzita - germ vs. soma, mitoza/meióza. MUTACE. REKOMBINACE. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Funkční dopad mutací. Struktura proteinů (dopad mutací na fungování proteinu).

    Regulace genové exprese. Diferenciace buněk a epigenetika.

    Komunikace buněk. Regulace bun. cyklu, rakovina, růst organismu, synchronizace chování buněk v rámci organismu - metabolizmus vs. vývoj.

    Rostlinná buňka.

    Chování buněk při vývoji organismu. Evo-Devo.

    Experimentální biologie a modelové organismy. Moderní biologie v praktických aplikacích.

  • Základy medicínské biologie

    Cílem kurzu je seznámit studenty s biomedicínou, jakožto vědeckým oborem, který dnes zahrnuje nejen širokou škálu prolínajících se vědeckých disciplín a oblastí výzkumu, ale také představuje stále rostoucí a rozvíjející se odvětví průmyslu, v němž hlavní roli hraje zdraví člověka. Studenti budou seznámeni s hlavními oblastmi a trendy biomedicínského výzkumu, se základními principy fungování lidského těla, a to na úrovni organizmální, tkáňové, buněčné i molekulární a biochemické. Na příkladech vybraných patologických stavů či chorob bude představeno propojení různých metod a disciplín, uplatňujících se v biomedicínském výzkumu. Budou diskutovány i etické aspekty (klinické studie, pokusy na zvířatech, apod.). Kurz by měl začínající studenty, především oboru Biomedicínská laboratorní technika, připravit na další, specializované kurzy a umožnit jim přemýšlet o jednotlivých biologických dějích či oborech v širších souvislostech.

  • Immunology

    Studenti se seznamují se strukturou a funkcí imunitního systému, přirozenou a získanou imunitou a její regulací. V Angličtině.

  • Biochemie I.

    Přednáška si klade za cíl seznámit studenty bakalářského programu studijních oborů biologie, biomedicínské laboratorní techniky a péče o životní prostředí se základy biochemie. Absolvování předmětu umožní získat přehled základních znalostí deskriptivní a dynamické biochemie a získat tak funkční soubor poznatků pro další studium navazujících základních a specializovaných předmětů. Biochemie je zde představována jako chemie nevazebných interakcí, které se uplatňují v biologických systémech na molekulové, buněčné a tkáňové úrovni s důrazem na strukturní a funkční vlastnosti složek zapojených do přenosu informací a energie. Pro kurz Biochemie se předpokládá úspěšné absolvování předmětů Organická chemie a Obecná a fyzikální chemie.

  • Chemická laboratorní technika

    Seznámit studenty s uspořádáním chemických praktikových místností, probrat zásady práce v chemické laboratoři a naučit je základní techniky v chemii používané.

  • Obecná a fyzikální chemie pro chemiky

    Kurz ilustruje základní principy a koncepty na úrovni, na jaké jim mohou studenti chemie v prním roce studia porozumět.

    bsah přednášky:
    - základní pojmy: látky a směsi látek, fyzikální a chemické vlastnosti, jednotky měření, ...
    - základní koncepty představ o atomech, molekulách, iontech,
    - molekulární struktura a moderní teorie kovalentní vazby,
    - mezimolekulární síly, jejich vliv v biol. systémech
    - fyzikálně chemické vlastnosti látek, koligativní vlastnosti, fázové diagramy
    - interakce elektromagnetického záření s molekulami, metody založené na těchto interakcích
    (UV, VIS, IR, NMR, MRI, CT, PET, fluorescenční metody )
    - základy termodynamiky (chemická rovnováha, spontánní procesy, změny stavových funkcí)
    - acidobazické rovnováhy, pufry
    - elektrochemie, spontaneita redox reakcí, elektrochemické metody (potenciometrie, konduktometrie, polarografie)
    - chemická kinetika - závislost rychlosti na koncentraci reag. látek, závislost koncentrace reaktantů
    na čase, závislost rychlostních konstant na teplotě, reakční mechanismus, homogenní a
    heterogenní katalýza
    - koloidní látky - optické a kinetické vlastnosti
    - vlastnosti membrán, Donnanův potenciál
    - vybrané chemické separační metody (chromatografie, elektroforéza)

  • Chemie pro biologii

    Obsah přednášek:

    1. Úvod - struktura atomu, periodická tabulka.
    2. Názvosloví anorganické chemie, chemická rovnice. Základy názvosloví organické chemie.
    3. Chemická vazba, slabé vazebné interakce.
    4. Skupenství - charakteristika jednotlivých skupenství.
    5. Roztoky - rozpustnost, součin rozpustnosi, koligativní vlastnosti.
    6. Acidobazické rovnováhy - disociace, hydrolýza, pufry.
    7. Kinetika chemických reakcí, praktické aplikace kinetiky prvního řádu.
    8. Termodynamika - základní pojmy a jejich význam pro chemické reakce.
    9. Elektrochemie - galvanické a elektrolytické články, Nernstova rovnice pro potenciál článku.
    10. Vybrané chemické metody I: spektrofotometrie
    11. Vybrané chemické metody II: chromatografie
    12. Vybrané chemické metody III: potenciometrie, elektroforéza.

     Obsah cvičení/semináře:

    Seminář rozvíjí témata probíraná v přednáškách.

  • Biopharmacy

    The objective of this course is to give basic overview of current trends in biopharmaceuticals. The focus will be on 3 aspects of this broad theme: a) the use of living cell as a production apparatus b) on physiology principles of current biotechnology drugs c) practical examples of current biopharmaceuticals.

    The course Biological drugs is focused on the field of pharmaceuticals which are produced by biotechnology approaches
    with the use of genetically modified both prokaryotic and eukaryotic organisms.
    In the opening parts, students will gain the basic information on the way of production of these biological drugs together
    with a basic information on related regulatory affairs. The course will then analyze differences between biological drugs
    and classical synthetic ones. After this introduction the main groups of indications and individual drugs will be
    presented. The aim of this part is good understanding of mechanism of action of these drugs and possible risk factors.
    Basic principles of human patho-physiology will explained to reflect the mechanism of action of these drugs. In the last
    part of lectures students will prepare their own presentation on given themes so they will be actively participating in the
    lectures and discussions. The program of the course is based upon similar program already running at the VSCHT by the
    same lecturer.

  • Anorganická chemie I.

    Úvodní přednášky předmětu Anorganická chemie 1 budou zaměřeny na opakování a prohloubení základních chemických principů, jakými jsou skladba atomu, periodický zákon, orbitalová teorie, teorie kyselin a zásad, základy elektrochemie a chemické vazby. Další přednášky budou zaměřeny na prohloubení základních znalostí z oblasti koordinační chemie, chemické reakce, základy chemické kinetiky a termodynamiky. Poté bude následovat úvod do systematické anorganické chemie. Důraz bude kladen na celkové porozumění a schopnost využití znalostí v praxi.

  • Anorganická chemie II.

    Přednášky kurzu Anorganická chemie 2 budou zaměřeny na systematickou anorganickou chemii, kdy budou charakterizovány nepřechodné prvky ve skupinách z hlediska jejich fyzikálně-chemických vlastností, výskytu, výroby a použití. Dále bude diskutován biologický význam prvků a jejich nejdůležitější sloučeniny. Přednášky ve druhé části kurzu budou zahrnovat chemii přechodných prvků, lanthanoidů a aktinoidů. V závěru budou probrány teoretické nástroje strukturní chemie a nové trendy z oboru. Důraz bude kladen na celkové porozumění a schopnost využití znalostí v praxi.

  • Biology of Microorganisms

    Představení rozmanitosti mikrobiálního světa. Zaměření na strukturální a funkční diverzitu, strukturu mikrobiálních buněk, mikrobiální habitaty

    Místo a role bakterií v přírodě. Objev bakterií. Zakladatelé současné mikrobiologie. Postavení bakterií v soustavě živých organismů. Vznik a vývoj bakterií .Význam životní činnosti bakteií v přírodě a pro člověka. Systematická bakteriologie. Bakteriální buňka. Růst a množení bakterií. Bakterie a prostředí. Výživa bakterií. Transport látek, baktericidní a bakteriostatické látky. Fyzikální účinky prostředí na bakterie. Metabolismus bakterií. Získávání energie, fermentace, aerobní a anaerobní respirace, chemolitotrofie, fototrofie. Anabolismus bakterií. Metabolické regulace. Dědičnost a proměnlivost bakterií. Ekologie bakterií. Bakterie v půdě a vodě. Technologické využití bakterií. Kvasný průmysl, antibiotika, fermentační příprava biomolekul s využitím rekombinantní DNA, biologické loužení rud, čištění odpadních vod a zamořených oblastí přírody.

  • Lineární algebra

    Cílem předmětu je první seznámení s vektory, maticemi a elementární lineární algebrou. Obsahem kurzu je shrnutí základních principů a početních postupů potřebných pro počítání s vektory, maticemi a řešení soustav lineárních rovnic. Zaměřujeme se přitom na použití početních postupů v příkladech před suchou teorií.

  • Lineární algebra II.

    Cílem předmětu je abstraktní lineární algebra. V kurzu se seznámíme s vektorovými prostory a základními objekty, které jsou na nich definované. Budeme zkoumat bilineární a kvadratické formy a jejich vztah ke kuželosečkám. Popíšeme zobrazení mezi vektorovými prostory. Kurz navazuje na kurz Lineární algebra, k jeho absolvování je doporučená znalost počítání s maticemi.

  • Algebra

    Cílem kurzu jsou základy abstraktní algebry a teorie čísel. Studujeme pologrupy a grupy a zaměřujeme se na grupu permutací a grupu zbytkových tříd, kongruence a jejich systémy. Dále se zabýváme okruhy a tělesy, zejména nad číselnými obory, a studujeme polynomy a jejich kořeny. Naznačujeme různé aplikace zejména v informatice a geometrii. Ke absolvování kurzu je doporučená znalost počítání s maticemi.

  • Matematická analýza I.

    Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem funkce, limita funkce, spojitost funkce a derivace funkce jedné proměnné. Důležitou součástí jsou také aplikace probíraných pojmů. Přednáška je doplněna názornými ukázkami v programu Mathematica.

  • Matematická analýza II.

    Kurz navazuje na Matematickou analýzu 1 a je rozdělen do dvou částí. V první části se student seznámí s posloupnostmi a řadami. Postupně je vybudována teorie číselných poslouností a řad a posloupností funkcí a řad. Student se také seznámí s konkrétními příklady a aplikacemi teorie.

    Druhá oblast kurzu pokrývá téma integrální počet funkcí jedné proměnné. Úvodní lekce jsou věnovány teorii primitivní funkce, následuje Riemannův a nevlastní integrál. V závěru této části se student seznámí s aplikacemi integrálního počtu.

Číst dál …Otevřené přednášky

  • Přečteno: 4047

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0