![](/templates/yootheme/cache/1d/overlay_gahurova-1d5f81dc.jpeg)
Laboratoř vývojové epigenetiky a bioinformatiky
Laboratoř byla založena v roku 2023. Studujeme nemodelové druhy savců s cílem objasnit evoluci a molekulární (hlavně epigenetické) mechanismy samičí plodnosti u dlouhověkých druhů na úrovni oocytů, jejich ovariální niky a úspěšného embryonálního vývoje.
Vedoucí skupiny: Mgr. Lenka Gahurová, Ph.D. (roz. Veselovská)
Členové laboratoře
![](/templates/yootheme/cache/49/lenka_gahurov-49aed757.jpeg)
Lenka Gahurová
![](/templates/yootheme/cache/47/eva_kopecka_3-47384518.jpeg)
Eva Kopecká
![](/templates/yootheme/cache/81/nik_tolar_2-814d4d65.jpeg)
Nikolas Tolar
Alyssa Malapit Fontanilla
![](/templates/yootheme/cache/ff/eliska_blahova_3-ffe2d07f.jpeg)
Eliška Bláhová
![](/templates/yootheme/cache/4b/jakub_korenar_2-4b606dfa.jpeg)
Jakub Kořenář
![](/templates/yootheme/cache/77/michaela_kazikova_2-77ec3edc.jpeg)
Michaela Kazíková
![](/templates/yootheme/cache/fc/pavlina_chuda_2-fc6478bb.jpeg)
Pavlína Chudá
![](/templates/yootheme/cache/9c/lenka_osmerova_2-9cb011e1.jpeg)
Lenka Ošmerová
![](/templates/yootheme/cache/f3/anja_drobnjak_2-f353d72b.jpeg)
Anja Drobnjak
![](/templates/yootheme/cache/07/vilja_langer_2-07b6ff26.jpeg)
Vilja Langer
![](/templates/yootheme/cache/ab/Laura_Andessner-Angleitner_2-ab0a6938.jpeg)
Laura Andessner-Angleitner
Výzkum
Savčí oocyty (=samičí vajíčka) jsou založeny během samičího embryonálnmího vývoje jako konečná populace. Jsou nevyhnutné pro pokračování druhu, ale zároveň jedny z nejstarších buněk v těle – u dlouhověkých druhů, jako je člověk, můžou být stare i několik dekád. Oocyty si udržují svojí kvalitu po velmi dlouhý čas, déle než většina jiných buněk, ale i tak je samičí plodnost jedna z prvních fyziologických funkcí, které přestávají správně fungovat v důsledku stárnutí – s věkem se snižuje kvantita a kvalita oocytů a to negativně ovlivňuje následný embryonální vývoj.
Samičí plodnost a biologie oocytů jsou většinou studovány na myši, klasickým modelovým druhu pro savce. Myši jsou ale plodné méně než 12 měsíců a nemůžou proto spolehlivě rekapitulovat procesy u dlouhověkých druhů, které jsou plodné několik desítek let. Množství studií take ukázalo že mechanismy objevené u myši se často liší od mechanismů pozorovaných u jiných druhů.
![](/templates/yootheme/cache/35/lg_4-359d8711.jpeg)
Na co se ptáme:
(1) Jaké jsou molekulární mechanismy podílející se na dlouhověké kvalitě oocytů, a co se může pokazit? Jak je kvalita a kvantita oocytů ovlivněna jejich ovariální nikou a fyziologickými procesy v ováriích (jako např. ovulacemi)?
(2) Jak dynamický vztah mezi hostitelským genomem a transpozony ovlivňuje biologii oocytů, reprogramování mezi oocytem a embryem, a embryonální vývoj? Mění se během stárnutí matky?
Co děláme:
Používáme různé genomické, transkriptomické a epigenomické metody sekvenování a metody pokročilé mikroskopie a studujeme tak oocyty, vaječníky a embrya několika dlouhověkých i krátkověkých druhů hlodavců z různých fylogenetických skupin, zejména africké rypoše, morčata, coruro, slepce a myši.
![](/templates/yootheme/cache/06/lg_2-062ef88c.jpeg)
![](/templates/yootheme/cache/6b/lg_1-6ba80bd6.jpeg)
![](/templates/yootheme/cache/22/lg_3-22aca9ba.jpeg)