I. Úvodní ustanovení
Článek 1

Organizační řád Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „OŘ PřF JU") je vnitřní normou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „PřF JU“), která v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ") a v souladu se statutem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen JU) a statutem PřF JU specifikuje vnitřní členění a organizaci PřF JU.

Il. Orgány fakulty
Článek 2

1. Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou:
      a) akademický senát (dále i AS),
      b) děkan,
      c) vědecká rada,
      d) disciplinární

2. Dalším orgánem fakulty je tajemník fakulty.

3. Jejich kompetence a role v systému řízení fakulty je dána zákonem, Statutem PřF JU a ostatními vnitřními předpisy a normami fakulty a

4. Poradními orgány fakulty jsou:
      a) Vedení fakulty, které se skládá z děkana, proděkanů a tajemníka fakulty.
      b) Kolegium děkana, které se skládá z děkana, proděkanů, vedoucích kateder, vedoucích vědecko-pedagogických a pedagogických pracovišť, tajemníka fakulty a předsedy AS.

III. Základní členění
Článek 3

Fakulta se vnitřně člení na organizační jednotky, kterými jsou:
     a) katedry,
     b) administrativní pracoviště,
     c) vědecko-výzkumná centra,
     d) pedagogická pracoviště,
     e) Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody,
     f) Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky

IV. Řídící a organizační struktura
Článek 4

1. Řídící strukturu fakulty tvoří děkan, proděkani, tajemník, případně další pracovníci podle rozhodnutí děkana fakulty.

2. Z organizačního hlediska se fakulta člení na katedry, administrativní pracoviště, vědecko-výzkumná centra, pedagogická pracoviště, Českou výzkumnou arktickou stanici Josefa Svobody a Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky.

3. Organizační struktura kateder, vědecko-výzkumných center a pedagogických pracovišť je zřizována rozhodnutím AS na návrh děkana po projednání s vedením fakulty.

4. Organizační struktura administrativních pracovišť a jejich umístění v organizační struktuře fakulty je zřizována děkanem na návrh tajemníka fakulty.

5. Organizační struktura pracoviště Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

6. Organizační struktura pracoviště Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

7. Organizační struktura PřF JU je znázorněna v příloze 1.

V. Funkční místa
Článek 5
Děkan fakulty

V čele fakulty je děkan, který jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, není-li zákonem stanoveno jinak. Postavení děkana je upraveno v zákoně o VŠ, ve Statutu JU a Statutu PřF. Děkan deleguje dílčí pravomoci na své podřízené. Děkana jmenuje a odvolává rektor univerzity na základě návrhu akademického senátu fakulty.

Článek 6
Proděkani

Proděkany jmenuje děkan po vyjádření Akademického senátu fakulty. Počet proděkanů a přidělení odborných úseků, které řídí, definuje děkan. Rozsah pravomocí, ve kterém proděkani v rámci přenesené kompetence zastupují děkana, určuje děkan.

Článek 7

Tajemník fakulty řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty. V záležitostech souvisejících s jeho agendou spolupracuje s proděkany a za svou činnost odpovídá děkanovi. Působnost tajemníka a rozsah pravomocí stanovuje děkan prostřednictvím Opatření děkana. Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

Článek 8

Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center, administrativních pracovišť a pedagogických pracovišť jsou zaměstnanci fakulty, kteří stojí v čele těchto organizačních jednotek. Řídí svěřená pracoviště v rámci předaných kompetencí. Zajišťují organizaci akademické a tvůrčí činnosti svých pracovišť. Funkční období vedoucího katedry a vědecko-výzkumných center je 3 roky a zpravidla není obsazováno stejnou osobou více než dvakrát po sobě.

Článek 9

Vedoucí zaměstnanci fakulty jsou všichni zaměstnanci, kteří na základě tohoto předpisu, případně dalších opatření či rozhodnutí děkana, jsou oprávněni přidělovat a řídit práci podřízených zaměstnanců. Vedoucí zaměstnanci mají odpovědnost vůči zaměstnavateli za dodržování a aplikaci všech předpisů vyplývajících z ustanovení zákoníku práce, vnitřních předpisů JU a PřF JU a za plnění pracovních povinností v rámci předaných kompetencí, které jsou vymezeny těmito předpisy a individuální náplní práce.

Článek 10

Garanti studijních programů jsou akademičtí pracovníci, kteří koordinují přípravu, zajišťují kvalitu a rozvoj studijního programu. Garantem programu může být akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády č. 274/2016 Sb. Garanta jmenuje a odvolává děkan na základě schválení Radou pro vnitřní hodnocení JU. Garant je podřízen děkanovi nebo na základě rozhodnutí děkana vedoucímu pracovníkovi té organizační jednotky, pod kterou je jeho studijní program začleněn.

VI. Rozhodování a podepisování
Článek 11

1. Za fakultu rozhoduje, je oprávněn ke všem právním úkonům v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám:
      a) Děkan ve všech věcech stanovených zákonem, statutem JU, rozhodnutím rektora a statutem fakulty.
      b) Proděkani v rozsahu dle rozhodnutí děkana.
      c) Tajemník v rozsahu stanoveném zákonem, statutem fakulty a opatřením děkana.
      d) Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center, pedagogických pracovišť, České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody a Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana.
      e) Garanti studijních programů v rozsahu stanoveném Studijním a zkušebním řádem JU a Opatřením děkana o studiu.

2. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právním úkonům pouze v rozsahu svých pravomocí.

3. Podepisování jménem fakulty se realizuje tak, že k psanému nebo tištěnému názvu fakulty připojí oprávněná osoba svůj vlastnoruční nebo elektronický podpis.

Toto opatření nabývá platnosti dnem podpisu děkana s účinností od 1. ledna 2024.

V Českých Budějovicích

prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
děkan Přírodovědecké fakulty JU

Schváleno usnesením senátu PřF JU dne 13. 12. 2023

1. Úvodní ustanovení

Článek 1

Organizační řád Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „OŘ PřF JU") je vnitřní normou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „PřF JU“), která v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ") a v souladu se statutem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen JU) a statutem PřF JU specifikuje vnitřní členění a organizaci PřF JU.

Il. Orgány fakulty

Článek 2

1. Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou:
2. akademický senát (dále i AS),
3. děkan,
4. vědecká rada,
5. disciplinární

2. Dalším orgánem fakulty je tajemník fakulty.

3. Jejich kompetence a role v systému řízení fakulty je dána zákonem, Statutem PřF JU a ostatními vnitřními předpisy a normami fakulty a

4. Poradními orgány fakulty jsou:
   1. Vedení fakulty, které se skládá z děkana, proděkanů a tajemníka
   2. Kolegium děkana, které se skládá z děkana, proděkanů, vedoucích kateder, vedoucích vědecko-pedagogických a pedagogických pracovišť, tajemníka fakulty a předsedy AS.

III. Základní členění

Článek 3

Fakulta se vnitřně člení na organizační jednotky, kterými jsou:

1. katedry,
2. administrativní pracoviště,
3. vědecko-výzkumná centra,
4. pedagogická pracoviště,
5. Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody,
6. Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky

1. Řídící a organizační struktura

Článek 4

1. Řídící strukturu fakulty tvoří děkan, proděkani, tajemník, případně další pracovníci podle rozhodnutí děkana fakulty.

2. Z organizačního hlediska se fakulta člení na katedry, administrativní pracoviště, vědecko-výzkumná centra, pedagogická pracoviště, Českou výzkumnou arktickou stanici Josefa Svobody a Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky.

3. Organizační struktura kateder, vědecko-výzkumných center a pedagogických pracovišť je zřizována rozhodnutím AS na návrh děkana po projednání s vedením fakulty.

4. Organizační struktura administrativních pracovišť a jejich umístění v organizační struktuře fakulty je zřizována děkanem na návrh tajemníka fakulty.

5. Organizační struktura pracoviště Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

6. Organizační struktura pracoviště Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

7. Organizační struktura PřF JU je znázorněna v příloze 1.

1. Funkční místa

Článek 5

Děkan fakulty

V čele fakulty je děkan, který jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, není-li zákonem stanoveno jinak. Postavení děkana je upraveno v zákoně o VŠ, ve Statutu JU a Statutu PřF. Děkan deleguje dílčí pravomoci na své podřízené. Děkana jmenuje a odvolává rektor univerzity na základě návrhu akademického senátu fakulty.

Článek 6

Proděkani

Proděkany jmenuje děkan po vyjádření Akademického senátu fakulty. Počet proděkanů a přidělení odborných úseků, které řídí, definuje děkan. Rozsah pravomocí, ve kterém proděkani v rámci přenesené kompetence zastupují děkana, určuje děkan.

Článek 7

Tajemník fakulty řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty. V záležitostech souvisejících s jeho agendou spolupracuje s proděkany a za svou činnost odpovídá děkanovi. Působnost tajemníka a rozsah pravomocí stanovuje děkan prostřednictvím Opatření děkana. Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

Článek 8

Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center a pedagogických pracovišť jsou zaměstnanci fakulty, kteří stojí v čele těchto organizačních jednotek. Řídí svěřená pracoviště v rámci předaných kompetencí. Zajišťují organizaci akademické a tvůrčí činnosti svých pracovišť. Funkční období vedoucího katedry a vědecko-výzkumných center je 3 roky a zpravidla není obsazováno stejnou osobou více než dvakrát po sobě.

Článek 9

Vedoucí zaměstnanci fakulty jsou všichni zaměstnanci, kteří na základě tohoto předpisu, případně dalších opatření či rozhodnutí děkana, jsou oprávněni přidělovat a řídit práci podřízených zaměstnanců. Vedoucí zaměstnanci mají odpovědnost vůči zaměstnavateli za dodržování a aplikaci všech předpisů vyplývajících z ustanovení zákoníku práce, vnitřních předpisů JU a PřF JU a za plnění pracovních povinností v rámci předaných kompetencí, které jsou vymezeny těmito předpisy a individuální náplní práce.

Článek 10

Garanti studijních programů jsou akademičtí pracovníci, kteří koordinují přípravu, zajišťují kvalitu a rozvoj studijního programu. Garantem programu může být akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády č. 274/2016 Sb. Garanta jmenuje a odvolává děkan na základě schválení Radou pro vnitřní hodnocení JU. Garant je podřízen děkanovi nebo na základě rozhodnutí děkana vedoucímu pracovníkovi té organizační jednotky, pod kterou je jeho studijní program začleněn.

1. Rozhodování a podepisování

 Článek 11

1. Za fakultu rozhoduje, je oprávněn ke všem právním úkonům v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám:
2. Děkan ve všech věcech stanovených zákonem, statutem JU, rozhodnutím rektora a statutem fakulty.
3. Proděkani v rozsahu dle rozhodnutí děkana.
4. Tajemník v rozsahu stanoveném zákonem, statutem fakulty a opatřením děkana.
5. Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center, pedagogických pracovišť, České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody a Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana.
6. Garanti studijních programů v rozsahu stanoveném Studijním a zkušebním řádem JU a Opatřením děkana o studiu.

2. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právním úkonům pouze v rozsahu svých pravomocí.

3. Podepisování jménem fakulty se realizuje tak, že k psanému nebo tištěnému názvu fakulty připojí oprávněná osoba svůj vlastnoruční nebo elektronický

Schváleno usnesením senátu PřF JU dne 7. 6. 2023

Toto opatření nabývá platnosti s účinností od 7. června 2023.

prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
děkan Přírodovědecké fakulty JU

I. Úvodní ustanovení
Článek 1

Organizační řád Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „OŘ PřF JU") je vnitřní normou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „PřF JU“), která v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ") a v souladu se statutem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen JU) a statutem PřF JU specifikuje vnitřní členění a organizaci PřF JU.

Il. Orgány fakulty
Článek 2

1. Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou:
          a) akademický senát (dále i AS),
          b) děkan,
          c) vědecká rada,
          d) disciplinární komise.

2. Dalším orgánem fakulty je tajemník fakulty.

3. Jejich kompetence a role v systému řízení fakulty je dána zákonem, Statutem PřF JU a ostatními vnitřními předpisy a normami fakulty a univerzity.

4. Poradními orgány fakulty jsou:
a) Vedení fakulty, které se skládá z děkana, proděkanů a tajemníka fakulty.
b) Kolegium děkana, které se skládá z děkana, proděkanů, vedoucích kateder, vedoucích vědecko-pedagogických a pedagogických pracovišť, tajemníka fakulty a předsedy AS.

III. Základní členění
Článek 3

Fakulta se vnitřně člení na organizační jednotky, kterými jsou:
           a) katedry,
           b) administrativní pracoviště,
           c) vědecko-výzkumná centra,
           d) pedagogická pracoviště,
           e) Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody,
            f) Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky

IV. Řídící a organizační struktura
Článek 4

1. Řídící strukturu fakulty tvoří děkan, proděkani, tajemník, případně další pracovníci podle rozhodnutí děkana fakulty.

2. Z organizačního hlediska se fakulta člení na katedry, administrativní pracoviště, vědecko-výzkumná centra, pedagogická pracoviště, Českou výzkumnou arktickou stanici Josefa Svobody a Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky.

3. Organizační struktura kateder, vědecko-výzkumných center a pedagogických pracovišť je zřizována rozhodnutím AS na návrh děkana po projednání s vedením fakulty.

4. Organizační struktura administrativních pracovišť a jejich umístění v organizační struktuře fakulty je zřizována děkanem na návrh tajemníka fakulty.

5. Organizační struktura pracoviště Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

6. Organizační struktura pracoviště Centrum biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky je stanovena jeho vlastním organizačním řádem. Organizační řád Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky vydává děkan po projednání s vedením fakulty.

7. Organizační struktura PřF JU je znázorněna v příloze 1.

V. Funkční místa

Článek 5

Děkan fakulty

V čele fakulty je děkan, který jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, není-li zákonem stanoveno jinak. Postavení děkana je upraveno v zákoně o VŠ, ve Statutu JU a Statutu PřF. Děkan deleguje dílčí pravomoci na své podřízené. Děkana jmenuje a odvolává rektor univerzity na základě návrhu akademického senátu fakulty.

Článek 6

Proděkani

Proděkany jmenuje děkan po vyjádření Akademického senátu fakulty. Počet proděkanů a přidělení odborných úseků, které řídí, definuje děkan. Rozsah pravomocí, ve kterém proděkani v rámci přenesené kompetence zastupují děkana, určuje děkan.

Článek 7

Tajemník fakulty řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty. V záležitostech souvisejících s jeho agendou spolupracuje s proděkany a za svou činnost odpovídá děkanovi. Působnost tajemníka a rozsah pravomocí stanovuje děkan prostřednictvím Opatření děkana. Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

Článek 8

Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center a pedagogických pracovišť jsou zaměstnanci fakulty, kteří stojí v čele těchto organizačních jednotek. Řídí svěřená pracoviště v rámci předaných kompetencí. Zajišťují organizaci akademické a tvůrčí činnosti svých pracovišť. Funkční období vedoucího katedry a vědecko-výzkumných center je 3 roky a zpravidla není obsazováno stejnou osobou více než dvakrát po sobě.

Článek 9

Vedoucí zaměstnanci fakulty jsou všichni zaměstnanci, kteří na základě tohoto předpisu, případně dalších opatření či rozhodnutí děkana, jsou oprávněni přidělovat a řídit práci podřízených zaměstnanců. Vedoucí zaměstnanci mají odpovědnost vůči zaměstnavateli za dodržování a aplikaci všech předpisů vyplývajících z ustanovení zákoníku práce, vnitřních předpisů JU a PřF JU a za plnění pracovních povinností v rámci předaných kompetencí, které jsou vymezeny těmito předpisy a individuální náplní práce.

Článek 10

Garanti studijních programů jsou akademičtí pracovníci, kteří koordinují přípravu, zajišťují kvalitu a rozvoj studijního programu. Garantem programu může být akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády č. 274/2016 Sb. Garanta jmenuje a odvolává děkan na základě schválení Radou pro vnitřní hodnocení JU. Garant je podřízen děkanovi nebo na základě rozhodnutí děkana vedoucímu pracovníkovi té organizační jednotky, pod kterou je jeho studijní program začleněn.

VI. Rozhodování a podepisování

Článek 11

1. Za fakultu rozhoduje, je oprávněn ke všem právním úkonům v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám:
a) Děkan ve všech věcech stanovených zákonem, statutem JU, rozhodnutím rektora a statutem fakulty.
b) Proděkani v rozsahu dle rozhodnutí děkana.
c) Tajemník v rozsahu stanoveném zákonem, statutem fakulty a opatřením děkana.
d) Vedoucí kateder, vědecko-výzkumných center, pedagogických pracovišť, České výzkumné arktické stanice Josefa Svobody a Centra biomedicínského výzkumu a klinické diagnostiky v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana.
e) Garanti studijních programů v rozsahu stanoveném Studijním a zkušebním řádem JU a Opatřením děkana o studiu.

2. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) jsou oprávněny zmocnit další osoby
k právním úkonům pouze v rozsahu svých pravomocí.

3. Podepisování jménem fakulty se realizuje tak, že k psanému nebo tištěnému názvu
fakulty připojí oprávněná osoba svůj vlastnoruční nebo elektronický podpis.

Schváleno usnesením senátu PřF JU dne 7. 6. 2023
Toto opatření nabývá platnosti s účinností od 7. června 2023.

prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
děkan Přírodovědecké fakulty JU

Na níže uvedených odkazech najdou zájemci vzorové testy přijímacích zkoušek do bakalářských studijních programů. Testy jsou anonymní a po jejich vyplnění a odeslání si zájemci mohou zobrazit vyhodnocení testu s vyznačením zadaných a správných odpovědí.

doc. Mgr. Tomáš Doležal, Ph.D.

vedoucí Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily 

Přírodovědecká fakulta JU
Branišovská 31, 37005 České Budějovice
budova B, přízemí, číslo dveří 193
 
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel. +420 387772229

ORCID ID: 0000-0001-5217-4465

• Doležal T. (2023) How to eliminate pathogen without killing oneself? Immunometabolism of encapsulation and melanization in Drosophila. Frontiers in Immunology. Dec 6:14:1330312. doi: 10.3389/fimmu.2023.1330312. eCollection 2023.
• Krejčová G., Morgantini C., Zemanová H., Lauschke V.M., Kovářová J., Kubásek J., Nedbalová P., Kamps-Hughes N., Moos M., Aouadi M., Doležal T. & Bajgar A. (2023) Macrophage-derived insulin antagonist ImpL2 induces lipoprotein mobilization upon bacterial infection. The EMBO Journal. Dec 1;42(23):e114086. doi: 10.15252/embj.2023114086. Epub 2023 Oct 9.
• Bajgar A,  Krejčová G, Doležal T (2021) Polarization of Macrophages in Insects: Opening Gates for Immuno-Metabolic Research. Front Cell Dev Biol, 15 February 2021 | https://doi.org/10.3389/fcell.2021.629238 (IF=5.2)
• Doležal T, Nedbalová P, Krejčová G, Kazek M, Lehr K, Chodáková L, Strych L, Dolejšková T, Bajgar A (2020) Privileged immune cell upon activation – how it changes its own metabolism and metabolism of the whole organism.  figshare POSTER DOI: 10.6084/m9.figshare.12144831.v1
• Krejcova G, Danielova A, Nedbalova P, Kazek M, Strych L, Chawla G, Tennessen JM, Lieskovská J, Jindra M, Dolezal T, Bajgar A (2019) Drosophila macrophages switch to aerobic glycolysis to mount effective antibacterial defense. eLife 14;8. pii: e50414. doi: 10.7554/eLife.50414. (IF=7.5)
• Bajgar A, Salon I, Krejcová G, Dolezal T, Jindra M, Stepanek F (2019) Yeast glucan particles enable intracellular protein delivery in Drosophila without compromising the immune system. Biomater Sci 30. doi: 10.1039/c9bm00539k. (IF=5.2)
• Dolezal T, Krejcova G, Bajgar A, Nedbalova P, Strasser P (2019) Molecular regulations of metabolism during immune response in insects. Insect Biochem Mol Biol 109:31-42. doi: 10.1016/j.ibmb.2019.04.005. (IF=3.9)
• Bajgar A, Dolezal T (2018) Extracellular adenosine modulates host-pathogen interactions through regulation of systemic metabolism during immune response in Drosophila. PLoS Pathog 14(4): e1007022 (IF=6.6)
• Dolezal T (2015) - Adenosine: a selfish-immunity signal? Oncotarget - Immunology and Microbiology Section 6 (32), 32307-32308 (IF=6.3)
• Bajgar A, Kucerova K, Jonatova L, Tomcala A, Schneedorferova I, Okrouhlik J, Dolezal T (2015) Extracellular Adenosine Mediates a Systemic Metabolic Switch during Immune Response. PLoS Biol 13(4): e1002135 (IF=11.8)
• Novakova M and Dolezal T (2011). Expression of Drosophila adenosine deaminase in immune cells during inflammatory response. PLoS ONE 6(3): e17741 (IF=3.2)
• Fenckova M, Hobizalova R, Fric Z, Dolezal T (2011). Functional characterization of ecto-5’-nucleotidases and apyrases in Drosophila melanogaster. Insect Biochem Mol Biol 41(12): 956-967 (IF=3.4)
• Zuberova M, Fenckova M, Simek P, Janeckova L, Dolezal T (2010). Increased extracellular adenosine in adenosine deaminase deficient flies activates a release of energy stores leading to wasting and death. Dis Model Mech 3(11-12): 773-84 (IF=4.9)
• Dolezal T, Kucerova K, Neuhold J, Bryant PJ (2010). Casein kinase I epsilon somatic mutations found in breast cancer cause overgrowth in Drosophila. Int J Dev Biol 54: 1419 – 1424 (IF=2.8)
• Foldynova-Trantirkova S, Sekyrova P, Tmejova K, Brumovska E, Bernatik O, Blankenfeldt W, Krejci P, Kozubik A, Dolezal T, Trantirek L, Bryja V. (2010). Breast cancer specific mutations in CK1epsilon inhibit Wnt/beta-catenin and activate Wnt/Rac1/JNK and NFAT pathways to decrease cell adhesion and promote cell migration. Breast Cancer Res 12(3): R30 (IF=5.5)
• Dolezal T, Dolezelova E, Zurovec M, Bryant PJ (2005). A Role for Adenosine Deaminase in Drosophila Larval Development. PLoS Biol 3(7): e201 (IF=11.8)
• Dolezelova E, Zurovec M, Dolezal T, Simek P, Bryant, PJ (2005). The emerging role of adenosine deaminases in insects. Insect Biochem Mol Biol 35(5): 381-9 (IF=2.8)
• Dolezal T, Gazi M, Zurovec M, Bryant PJ (2003). Genetic analysis of the ADGF multigene family by homologous recombination and gene conversion in Drosophila. Genetics 165: 653-666 (IF=4.3)
• Zurovec M, Dolezal T, Gazi M, Pavlova E, Bryant PJ (2002). Adenosine deaminase-related growth factors stimulate cell proliferation in Drosophila by depleting extracellular adenosine. PNAS 99(7): 4403-4408 (IF=10.9)

Výuka kurzů:
Základy buněčné biologie (KMB/023) – garant a přednášející

Cellular and Molecular Biology and Genetics I (KMB/758) - garant a přednášející 

Pokročilé metody molekulární biologie (KMB/603) - garant a přednášející 

Základy moderní biologie – garantem a přednášejícím 2006-2016
Základní metody molekulární biologie – garantem a přednášejícím 2010 - 2013
Cell regulation and signaling (v AJ) – garantem 2008-2009, od 2009 vyučujícím 2 přednášek
Molecular biology and genetics (v AJ) – garantem a přednášejícím 2007-2010, kurz pro mezinárodní program Biological Chemistry
Vývojová biologie – vyučujícím poloviny přednášek od 2014
Introduction to Cell Biology (v AJ) - garantem a přednášejícím 2017-2022, kurz pro mezinárodní program Biological Chemistry
Basic Methods in Molecular Biology (v AJ) - garantem 2017-2018, kurz pro mezinárodní program Biological Chemistry

od 2006 – školitel studentů: úspěšně obhájeno celkem 19 bakalářských, 3 magisterské a 3 doktorské práce

Obhájené práce studentů

Doktorské práce:
Milena Novaková, 2011 - "Regulation of extracellular adenosine level by ADGF-A in Drosophila melanogaster"
Michaela Fencková, 2012 - "Role of extracellular adenosine in Drosophila"
Monika Žuberová, 2012 - "The role of adenosine signaling pathway in regulation of metabolic reserves"

Magisterské práce:
Lucie Jonatová, 2013 - "The Role of Dco in Drosophila Haematopoiesis”
Jana Matulová (Neuhold), 2009 - "Study of the Role of Casein Kinase I epsilon in BreastCancer Using Drosophila as a Model"
Tomáš Gregor 2015 - "Tissue specific mutagenesis with TAL nucleases using Drosophila melanogaster as a model"

Bakalářské práce:
1. Jana Kadlecová, 2008 – “Analýza vybraných genomových oblastí s dominantními supresory adgf-a mutantního fenotypu u Drosophila melanogaster”
2. David Opavský, 2009 – “Studium genu disc overgrown v imaginálních discích Drosophila melanogaster”
3. Tomáš Krůček, 2009 – “Studium genů homologických savčím ektonukleotidázám na modelovém organismu Drosophila melanogaster”
4. Radka Hobizalová, 2010 – “Developmental profile of putative ecto-5 ´-nucleotidase genes of Drosophila melanogaster”
5. Eugen Kubala, 2010 – “Study of the Role of mutations L39Q, L49Q, and N78T of Casein Kinase I epsilon in Breast Cancer Using Drosophila Melanogaster as a Model Organism”
6. Šárka Pospíšilová, 2010 – “Analýza efektu RNAi na ADGF-A u Drosophila melanogaster”
7. David Hartmann, 2011 – “Genetický screening dominantních supresorů adgf-a mutantního fenotypu u drozofily”
8. Tamara Aigner, 2011 – “Study of Dco role in Drosophila melanogaster hematopoiesis”
9. Bianca Spitzbart, 2012 – “Study on effect of human Casein Kinase I epsilon inhibitor IC261 on disc overgrown in Drosophila melanogaster”
10. Marek Renner, 2012 – “dco jako model pro zkoumání rakoviny na octomilce”
11. Kristina Preuer, 2013 – “Study of Ectonucleotidases and Adenosine Deaminases in Drosophila”
12. Tomáš Gregor, 2013 – “Mikro-RNA interference adenosinového receptoru u modelového organismu Drosophila melanogaster”
13. Jiří Štros, 2014 – “Reportéry genové exprese u Drosophila melanogaster”
14. Paul Strasser 2016 -"Warburg effect in lymph gland of Drosophila melanogaster upon parasitoid wasp infection"
15. Klára Kopicová 2017 - "The role of adenosine receptor in self-activation in immune cells"
16. Thomas Stehrer 2018 - "Testing knockdown of nucleotidases and the effect on e-Ado production during immune response in Drosophila melanogaster larvae"
17. Barbara Jetzinger 2018 - "Proteomic analysis of hemolymph during immune response of Drosophila melanogaster larvae by UPLC-MS."
18. Lukáš Strych 2019 - "Tkáňově specifická role adenosinového receptoru při imunitní reakci"
19. Katharina Lehr 2019 - "Trehalose as an important energy source for immune cells in Drosophila melanogaster:

Řešitel: Václav Vondrovský (Archeologický ústav AV ČR)
Spoluřešitelka LAPE: Michaela Ptáková
Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Číslo grantu: 21-16614S
Doba trvání: 2021-2023

Periferní zóny neolitického osídlení střední Evropy zatím stojí mimo záběr moderního archeologického výzkumu. Projekt se proto zaměřuje na specifický region jižních Čech osídlený až sekundární vlnou šíření kultury s lineární keramikou a v dalších fázích neolitu osídlený pouze sporadicky. V rámci projektu bude studována dynamika zdejšího osídlení, nadregionální kontakty a možné kontakty s lovecko-sběračskými skupinami, dále subsistenční strategie zdejších zemědělců a jejich interakce s přírodním prostředím regionu. V komparaci s konvenčně studovanými jádrovými oblastmi jako je Polabí, Podunají a Pomoraví chceme dosáhnout detailnějšího poznání neolitického kulturního habitatu. Ten mohl v periferních zónách narážet na své limity, být předmětem adaptací či větší diverzifikace. K dosažení tohoto cíle je nutné rozšíření současné pramenné základny pomocí standardních archeologických metod i zapojení multiproxy environmentálních přístupů, jako je analýza rostlinných makrozbytků, fytolitů, antrakologických souborů či pylového záznamu.