Mohou městské trávníky sloužit pro podporu biodiverzity? Stačí pouze omezit počet sečí a všechno ostatní už jde samo? Jaká je vlastně diverzita v klasických a méně často sečených trávnících?

Cílem práce by bylo monitorování městských trávníků na území Českých Budějovic sečených 1-3x do roka (tzv. extenzivní seč) sečených z botanického či entomologického hlediska a jejich porovnání s trávníky sečenými intenzivně (cca 6-8x do roka).

 Vedoucí práce:  Mgr. Lenka Šebelíková, PhD. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Mgr. Anna Müllerová, RNDr. Klára Řehounková, PhD.

 Katedra: botaniky (Na Zlaté stoce 1, České Budějovice); pracovní skupina ekologie obnovy (www.ekologieobnovy.cz)

 Zaměření práce: terénní

Předpokládaná hodinová dotace: 2 – 3 hod/týden

Souvislost praxe: práce může být rozdělena podle potřeb studenta

 Znalost anglického jazyka: základní je vhodná, nikoliv však nutná

 Další informace: monitoring je omezen vhodnou vegetační dobou a termíny sečení daných ploch; v případě zájmu je možné se k nám nezávazně připojit a zjistit, jak takový monitoring probíhá

Proteiny neboli bílkoviny jsou základní kameny všech živých organismů, které mohou zastávat nejrůznější funkce od těch čistě strukturních až k velmi specifickým jako katalyzování nejrůznějších chemických reakcí či přenosy elektrického náboje. Přenos náboje je zprostředkován takzvanými redoxní proteiny, které se účastní například fotosyntézy či dýchacího řetězce. Experimentálně jsou vlastnosti těchto proteinů velmi často studovány elektrochemicky, kdy je daný protein extrahován do roztoku, přiveden to kontaktu s elektrodou a poté je proměřována proudové křivka, která vypovídá o přenosu náboje na takovémto rozhraní. Z naměřených křivek je možné vyčíst například hodnoty redoxních potenciálů, tedy jak snadno lze daný protein nebo jeho části zredukovat či zoxidovat neboli jak snadno dokáže takový protein převzít či předat elektrický náboj.

Proteiny jsou ovšem relativně tvárné makromolekuly, které mohou a vykazovat strukturní změny v různých prostředích, a to samozřejmě ovlivňuje i jejich vlastnosti. Proto je nutné vědět, zda daný protein, pokud se dostane do blízkosti elektrody, s jejích povrchem nějak interaguje a zda tato interakce nezpůsobí nějaké změny v jeho struktuře, které by pak ovlivnily i signál prováděného měření. Jelikož experimentálně nelze strukturu proteinu na rozhraní kovu a roztoku snadno detekovat, studují se tyto jevy často pomocí počítačových simulací, což je také téma této práce.

 Řešitel(ka) projektu se naučí hledat struktury proteinů v dostupných internetových databázích, zobrazovat je, rozpoznávat typické strukturní části proteinů a simulovat jejich chování v roztoku a především na rozhraní z pevných povrchem. Projekt se svým založením nachází na rozhraní mezi biologií, fyzikou a informatikou a student(ka) si bude moci na základě svých vlastních preferencí určit, který z těchto aspektů upřednostnit.

Vedoucí práce:  RNDr. Zdeněk Futera, Ph.D. (zfutera_at_prf.jcu.cz)

Pracoviště: Ústav fyziky (Branišovská 1760, České Budějovice)

Zaměření práce: laboratorní

Předpokládaná hodinová dotace: 4 - 6 hodin týdně

Souvislost praxe: práce může být rozdělena podle potřeb studenta

Znalost anglického jazyka: začátečník

Další informace: Zkušenosti s počítačovým systémem linux či práce na příkazové řádce je výhodou ale není podmínkou. Projekt bude řešen pomocí dostupného softwaru, tak aby student mohl na projektu pracovat i z domova na svém PC.

Jako květnaté pásy označujeme plochy oseté semínky bylin, které mají vytvořit esteticky zajímavé plošky a zároveň v městské či zemědělské krajině podpořit biodiverzitu. Do směsí nejsou vybírány žádné okrasné cizokrajné druhy, ale rostliny, které jsou pro daný region původní. Dalším kritériem pro výběr druhů je užitek pro bezobratlé živočichy a v neposlední řadě i estetická stránka.

 Cílem práce by bylo monitorování již vytvořených pásů na území Českých Budějovic a/nebo v Jistebnici z botanického či entomologického hlediska.

Vedoucí práce:  Mgr. Lenka Šebelíková, PhD. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Mgr. Anna Müllerová, RNDr. Klára Řehounková, PhD.

 Katedra: botaniky (Na Zlaté stoce 1, České Budějovice); pracovní skupina ekologie obnovy (www.ekologieobnovy.cz)

 Zaměření práce: terénní

 Předpokládaná hodinová dotace: 2 – 3 hod/týden

 Souvislost praxe: práce může být rozdělena podle potřeb studenta

 Znalost anglického jazyka: základní je vhodná, nikoliv však nutná

Další informace: monitoring je omezen vhodnou vegetační dobou a termíny kosení daných ploch; v případě zájmu je možné se k nám nezávazně připojit a zjistit, jak takový monitoring probíhá

Pomocí standardních odchytových metod (pasti, hydrobiologická síťka) bude na vybrané lokalitě proveden průzkum vodního hmyzu (např. vodních brouků, ploštic, vážek atp.). Výsledky budou vyhodnoceny a srovnány se známými data. Závěr práce by měl být návrh managementu vedoucího ke zvýšení diverzity vybrané skupiny.

 Vedoucí práce:  RNDr. Ing. Vojtěch Kolář (kolarvojta_at_seznam.cz)

Pracoviště:  Katedra biologie ekosystémů (Branišovská 1760, České Budějovice)

Zaměření práce:  terénní

Předpokládaná hodinová dotace: 2 - 3 hodiny týdně

Souvislost praxe:  práce může být rozdělena podle potřeb studenta

Znalost anglického jazyka: neni vyžadována

Další informace: Inventarizace vodního hmyzu na vybrané lokalitě (např. zvláště chráněného území v místě bydliště)