www

Abstrakt

V současné době je velké množství multimediálního obsahu (audio/video) nabízeno prostřednictvím on-line platforem, typicky na vyžádání uživatele (Video-on-Demand). Tato praktika je dnes naprosto běžná u placených služeb (např. online videopůjčovny), avšak objevuje se i u platforem pro sdílení dat  (např. Ulož.to), u kterých legálnost původu dat nelze zaručit. Objevují se dokonce i platformy , u kterých lze (viz. dokument "V síti") dokonce tvrdit, že vlastní obsah bez ohledu na původ může být mimořádně závadný (např. terorismus, dětská pornografie, atd.). celou věc navíc komplikuje skutečnost, že velká většina toho provozu je v současné chvíli šifrována pomocí protokolu HTTPS, což značně znesnadňuje jeho identifikaci. Účelem projektu je hledat cesty a mechanismy pro nalezení otisku konkrétních videostreamů a tyto následně identifikovat ze síťového provozu reportovaného prostřednictvím protokolu NetFlow/IPFIX.

Cíle

• Ověření a rozvoj výše navrženého konceptu  resp. hlubší rozpracování možností způsobů detekce neznámého videostreamu zachyceného sondami síťového provozu na základě jeho shody se záznamy existující v databázi konkrétních otisků již známých streamů.
• Studium aspektů ovlivňujících způsoby detekce např. vliv streamovací platformy potažmo typu používaného videopřehrávače  (např. Uloz.to, Youtube, Netflix), opakovatelná použitelnost otisku videostreamu pro jeho různé kvality, možnost detekce videostreamu na základě otisku pouze ze zachycené části streamu (např. uživatel se dívá jen na malou část filmu), možnosti vzniku nejednoznačnosti otisků (je otisk při velkém množství záznamů v databázi skutečně unikátní?), volba ideální reprezentace otisku videa, obecný více-faktorový vliv nastavení sondy síťového provozu na jednoznačnost otisku video streamu.

Výstupy

• Vytvoření detekčních modelů (statistické či založené na metodách strojového učení) a zhodnotíme jejich úspěšnost s ohledem i na jejich výpočetní náročnost. 
• Pro nejlepší modely realizace utility, která bude tyto modely využívat pro identifikaci konkrétních streamů.

LIFE for MIRES (LIFE17 NAT/CZ/000452 LIFE for MIRES)
Název CZ: Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese
Název EN: Trans-boundary restoration of mires for biodiversity and landscape hydrology in Sumava and Bavaria Forest
Koordinátor: Správa národního parku Šumava
Partneři: BUND Naturschutz in Bayern e.V., Správa národního parku Bavorský les, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Řešitel: Urbanová Zuzana, Katedra biologie ekosystémů
Realizace: 01/08/2018 – 31/12/2024
Rozpočet: 5 853 160 EUR (projekt) / 204 616 EUR (PřF)
Poskytovatel: Evropská komise
Program: LIFE

http://life.npsumava.cz/ 

Abstrakt

Obnova mokřadních biotopů je jednou z možných cest ke snižování dopadů klimatické změny. Mnohé z mokřadů, na Šumavě především rašeliniště, jsou ostrovy biologické rozmanitosti, kde nachází své přirozené prostředí nespočet vzácných rostlinných i živočišných druhů. Mokřady hrají nezastupitelnou roli v hydrologii krajiny a koloběhu vody, čímž působí velmi příznivě na místní podnebí. Z krajiny se však po staletí intenzivní lidské činnosti voda vytrácela, mokřady byly odvodňovány a měněny na obdělávanou půdu. V dnešní době, kdy sucho začíná být vážným problémem, je potřeba se věnovat nápravě a obnově přirozeného vodního režimu krajiny. Proto vznikl projekt LIFE for MIRES – život pro mokřady, který vrací vodu do míst, kde od pradávna byla a utvářela prostředí kolem sebe.

Cíle

• Přeshraniční obnova rašelinišť, mokřadů a přírodního vodního režimu na ploše 2059 hektarů.
• Zlepšení stavu biotopů pro tetřívka obecného.
• Zapojení veřejnosti do obnovy rašelinišť a zvýšení informovanosti o mokřadech a jejich významu pro vodní režim v krajině včetně zmírnění dopadu klimatické změny.
• Inovace v oblasti monitoringu vlivu revitalizací na kvalitu vody, odtokové poměry, vegetaci, hladinu vody a půdní vlhkost.
• Vývoj metody monitoringu možného vlivu revitalizací při zmírňování klimatické změny
• Přímé zapojení veřejnosti do obnovy rašelinišť a vývoj demonstračních objektů revitalizovaných v blízkosti lidských sídel.
• Sdílení a prezentace know-how a zkušeností získaných při obnově rašelinišť a hydrologie krajiny. 

Výstupy

Květena Šumavy (BY-CZ 216)
Název CZ: Květena Šumavy
Název DE: Flora des Böhmerwaldes
Koordinátor: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Partneři: Správa Národního parku Šumava, Přírodovědné sbírky Bavorska, Správa národního parku Bavorský les
Řešitel: Štech Milan, Katedra botaniky
Realizace: 01/01/2019 – 31/12/2021
Rozpočet: 1 150 700,41 EUR (projekt) / 418 926,22 EUR (PřF)
Poskytovatel: Bavorské státní ministerstvo hospodářství, energie a technologie
Program: Přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020

www.florasilvaegabretae.eu/homepage/project

Abstrakt

Výzkum šumavské květeny má sice na obou stranách hranice dlouhou tradici, celková syntéza však dosud narážela na odlišné metodické přístupy v jednotlivých zemích, různou prozkoumanost jednotlivých regionů a z jazykových, či politických důvodů omezenou spolupráci mezi odborníky. Předkládaný projekt proto zcela unikátním způsobem rozšíří a spojí dostupná data o rozšíření a ekologických nárocích cévnatých rostlin na Šumavě bez ohledu na státní hranice. Kritické zhodnocení těchto údajů umožní prezentovat na společné webové stránce aktuální a historické rozšíření a hojnost cévnatých rostlin mj. v podobě síťových map výskytu s ekologickými informacemi o těchto druzích. Tyto informace jsou zcela zásadní pro tvorbu koncepčních opatření v rámci rozhodování o prioritách druhové i ekosystémové ochrany na obou stranách hranice. K tomu patří i monitoring vývoje populací vzácných a ohrožených druhů. Snadná dostupnost znalostí o květeně a jejích změnách bude zvyšovat nejenom zájem o další zkoumání rostlin na Šumavě ale i ochotu veřejnosti převzít odpovědnost za její uchování.

Cíle

• Shromáždění veškerých dostupných dat o rozšíření rostlin do národních nálezových databází
• Propojení české a bavorské databáze a společná prezentace údajů rozšíření
• Přeshraniční průzkum kritických skupin rostlin
• Vytvoření společného Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin celé Šumavy
• Aktivní ochrana nejohroženějších druhů

Výstupy

• Webová aplikace dynamicky propojující národní databáze a společný červený seznam ohrožených druhů cévnatých rostlin celé Šumavy
• Opatření ke stabilizaci populací budou v rámci projektu provedeny pomocí aktivního managementu na ploše cca 20 ha