Řešitel: Jiří Kopáček
(Spolu)řešitel na KBE: Eva Kaštovská
Nositel projektu: Hydrobiologický ústav
Poskytovatel: Grantová agentura České republiky
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Komplexní zhodnocení vlivů změn chemismu prostředí a klimatických faktorů na biogeochemické procesy v půdách (zvětrávání, mineralizace, P a Al mobilita) a jezerech (dostupnost živin a toxicita) a jejich biodiversitu (půdní a vodní bezobratlí).

Popis projektu: 
Ve Vysokých Tatrách v současnosti probíhá svým rozsahem světově ojedinělé zotavování vodních a terestrických ekosystémů alpinské zóny z atmosférické acidifikace díky unikátnímu poklesu depozice S (>60%) i N (40%) od roku 1989. Související změny biogeochemických procesů a biodiversity jsou však propleteny se souběžným vlivem výrazně rostoucí teploty. Rozlišení významnosti těchto vlivů je nezbytné pro předvídání dalšího vývoje přírodních ekosystémů pod vlivem očekávaných trendů znečišťování atmosféry a klimatu. Na základě dlouhodobého výzkumu této lokality řešíme integrovaný, multidisciplinární výzkum vlivu chemických a klimatických změn v přírodních alpinských ekosystémech, zahrnující jejich dopad na (i) rychlost zvětrávání, půdní chemismus, a odnosy živin (P, N a C), bazických kationtů a toxických forem Al do vod, (ii) procesy zodpovědné za imobilizaci P v jezerní vodě a sedimentech, (iii) biologické zotavování (fytoplankton, zooplankton a bentos) v jezerech a (vi) biodiversitu půd (mikrobiální složení a bezobratlí) podél gradientů půdního pH a nadmořské výšky (vegetačních zón a teploty). 

(Spolu)řešitel na KBE: Jana Jersáková
Nositel projektu: Katedra biologie ekosystémů
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Cílem projektu je zjistit, do jaké míry je rozšíření lesních mykoheterotrofních rostlin v krajině určeno šířením semen a stanovištními podmínkami v kontextu závislosti klíčení a následného růstu na přítomnosti vhodných mykorhizních symbiontů.

Popis projektu: 
Limitace šíření semeny a stanovištními podmínkami představují dvě základní teorie vysvětlující rozšíření druhů v krajině. Úspěšné obsazování stanovišť a následné přežívání je obzvláště komplikované u druhů rostlin, jejichž klíčení a následný růst závisí na přítomnosti vhodného mykorhizního symbionta. Protože v současnosti není známo, do jaké míry je rozšíření těchto rostlin určováno šířením semen či (a)biotickými podmínkami stanoviště (např. lesním prostředím), vytvořili jsme projekt osvětlující tyto závislosti pomocí studia (a)biotických podmínek obsazených a neobsazených stanovišť, produkce semen a schopnosti šíření, genetické podobnosti populací v závislosti na struktuře krajiny, klíčení semen a identity mykobiontů a detekce vhodných mykorhizních hub v půdě moderní metodou pyrosekvenace. Za tímto účelem jsme vybrali čtyři druhy lesních orchidejí závislých na různých čeledích ektomykorhizních hub a lišící se v požadavcích na výskyt vápencových výchozů v krajině.

(Spolu)řešitel na KBE: Zuzana Urbanová
Poskytovatel: GAČR, projekt číslo 14-17403P
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
Cílem je vyhodnotit vliv revitalizace dlouhodobě odvodněných vrchovišť a rašelinných smrčin na aktivitu a diverzitu půdního mikrobiálního společenstva ve vztahu ke kvalitě organické hmoty a jak se vývoj po revitalizaci liší mezi těmito typy rašelinišť s odlišným živinovým statusem.

Popis projektu: 
Navrhovaný projekt je zaměřen na vliv zaplavení dlouhodobě odvodněných vrchovišť a rašelinných smrčin na Šumavě na strukturu a fungování půdního mikrobního společenstva v souvislosti s kvalitou organické hmoty (OM). Dlouhodobého odvodnění (několik desetiletí) rašelinišť vedlo ke změnám vegetace, OM vstupující do půdy, její dekompozice a složení mikrobního společenstva, tak, že jsou si tyto původně odlišné typy rašelinišť v současnosti funkčně velice blízké. Je však nejasné, jak se bude lišit vývoj těchto dvou typů rašelinišť po zaplavení. Hlavní hypotézou je, že na dlouhodobě odvodněných rašeliništích došlo ke snížení dostupnosti OM a živin a k poklesu aktivity a diverzity mikrobních společenstev, a to významněji v rašelinných smrčinách. Revitalizace by pak měla vést ke zvýšení dostupnosti živin, diverzity a aktivity mikrobních společenstev směrem k přirozeným rašeliništím, a to výrazněji v rašelinných smrčinách než na vrchovištích. K ověření této hypotézy budeme sledovat diverzitu a aktivitu mikroorganismů v souvislosti s kvalitou OM a fyzikálně-chemickými vlastnostmi rašeliny.

Řešitel: Mgr. Filip Oulehle, Ph.D.
(Spolu)řešitel na KBE: Karolina Tahovská
Nositel projektu: Česká geologická služba
Doba trvání: 2014 - 2016

Cíle projektu: 
1) kvantifikace změn v bilanci půdního C a N na základě porovnání akumulace a odnosu C a N v organické i anorganické formě, 2) studium souvislosti změn v interních půdních procesech a složení dekompozičních společenstev se změnou v chemismu lesních půd, 3) biogeochemické modelování

Popis projektu: 
Depozice dusíku (N) a síry (S) významně ovlivňují koloběh uhlíku (C) a N v suchozemských ekosystémech. Depozice S poklesla během posledních 25 let o >80%, kdežto pokles depozice N byl mnohem mírnější. Je tudíž možné, že současné měření bilance C a N není v dlouhodobé rovnováze s klimatickými podmínkami. Hlavní cíle projektu se zaměřují na porozumění změnám v kolběhu půdního C a N v reakci na kombinované změny v depozici S, N a kvality lesního opadu pomocí experimentálních ploch s manipulací půdní kyselosti a přístupnosti dusíku v bukové a jehličnaté lokalitě v Krušných horách. V rámci každého experimentu se zaměříme především na: A) kvantifikaci změn odnosu C and N (v plynné i rozpuštěné fázi), B) změny ve složení půdního mikrobiálního společenstva a C) klíčové ekosystémové procesy, jako jsou přeměny C a N mezi organickou a anorganickou formou (mineralizace, nitrifikace, respirace) při kombinovaném využití pokročilých izotopových a molekulárně-biologických technik, měření enzymatických aktivit a ekosystémového modelování.