ve znění ze dne 20. 12. 2023

Článek 1. Obecná ustanovení

1. Tento řád vychází z platného znění zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen ”zákon”) ve znění pozdějších předpisů a ze Studijního a zkušebního řádu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen SZŘ JU) a specifikuje podmínky pro konání rigorózních řízení na PřF JU.
2. Úspěšným absolventům rigorózního řízení se uděluje akademický titul „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem) nebo „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem).
3. Obory, v nichž je na Přírodovědecké fakultě JU možné konat rigorózní řízení a udělované akademické tituly jsou uvedeny v Příloze 1 tohoto řádu. Zároveň platí, že rigorózní řízení je možné konat pouze ve stejné oblasti vzdělávání, v níž uchazeč úspěšně dokončil vzdělání magisterské.
4. Odbornou úroveň státní rigorózní zkoušky garantuje organizující pracoviště PřF JU.

Článek 2. Podání přihlášky k rigorózní zkoušce

1. Uchazeč splňující podmínku § 46 odst. 5 zákona, tj. získal nebo před konáním rigorózní zkoušky získá akademický titul „magistr“ podá přihlášku ke státní rigorózní zkoušce na studijní oddělení. Přihláška se podává na formuláři, který je Přílohou 2 tohoto řádu a je k dispozici na studijním oddělení a na webových stránkách fakulty. Spolu s dalšími náležitostmi uvádí uchazeč v přihlášce obor, ve kterém bude skládat rigorózní zkoušku.
2. Současně s přihláškou odevzdá uchazeč ověřenou kopii dokladu o úspěšném absolvování magisterského studia[1], relevantní dokumenty uvedené v článku 2 Opatření proděkana pro studium P5. Pokud uchazeč bude státní rigorózní zkoušku skládat zároveň s magisterskou státní zkouškou, doplní dodatečně kopii magisterského diplomu k přihlášce studijní oddělení.
3. Po odevzdání přihlášky uchazeč vloží rigorózní práci do IS STAG kde současně uhradí poplatek za rigorózní řízení. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana D78 v platném znění.
4. Nevyhovuje-li rigorózní práce předepsaným formálním požadavkům, vyzve studijní oddělení uchazeče ke zjednání nápravy. Opravená práce musí být předložena nejpozději do 15 kalendářních dnů.
5. Pokud odevzdávaná diplomová práce končícího studenta navazujícího magisterského programu na PřF JU splňuje všechny požadavky na práci rigorózní (čímž významně převyšuje požadavky na práci diplomovou), může ji student odevzdat souběžně jako práci rigorózní. Povinnost podat přihlášku ke státní rigorózní zkoušce podle článku 2 odstavce 2 tohoto řádu tím není dotčena.
6. Trpí-li některý z předkládaných dokumentů vadou, je uchazeč vyzván k nápravě a rigorózní řízení se nezahajuje.

Článek 3. Rigorózní práce

1. Jako rigorózní práce se na PřF JU předkládá původní vědecká práce řešící problematiku oboru, v němž se uchazeč hlásí ke složení státní rigorózní zkoušky, např. založená na výsledcích diplomové práce.
2. Rigorózní práce může mít podobu:
   1. nejméně jednoho článku publikovaného nebo prokazatelně přijatého k tisku v recenzovaném odborném časopise nebo knize doplněného o náležitosti dle opatření proděkana pro studium P5 v platném znění;
   2. rigorózní práce o rozsahu nejméně 20 stran ve formě určené opatřením proděkana pro studium P5 v platném znění. Oborová specifika práce, například styl citací, uchazeč předem konzultuje s příslušnou katedrou. Kontakt s katedrou může uchazeči zprostředkovat studijní oddělení.
3. V případě, že byl článek použitý pro rigorózní řízení publikován v časopise, který dosáhl v posledních 4 letech alespoň jednou impaktní faktor 0,3 nebo vyšší, upouští se od oponování této práce oponentem. V případě jiné odborné publikace se práce předkládá dvěma oponentům. Oponenta jmenuje děkan na základě doporučení vedoucího katedry.
4. V případě více autorů nemusí být uchazeč nutně prvním autorem práce; jeho podíl na publikaci však musí být významný a dokládá se podepsaným stanoviskem minimálně jednoho spoluautora s dominantním autorským podílem na článku (zpravidla prvním nebo korespondenčním autorem). Podíl uchazeče na víceautorské publikaci musí být vždy uveden údajem v procentech doprovázeným slovním vyjádřením. Osobní podíl uchazeče na předložené publikaci dále posoudí zkušební komise.

Článek 4. Zajištění státní rigorózní zkoušky

1. Po přijetí dokumentů dle článku 2 tohoto řádu, vložení práce do IS STAG a uhrazení poplatku informuje studijní oddělení vedoucího oborově příslušného pracoviště.
2. Vedoucí pracoviště nebo jím pověřený zástupce navrhne děkanovi složení komise a předsedu komise ke státní rigorózní zkoušce. Komise pro obhajobu je obvykle totožná s komisí pro znalostní zkoušku; pokud práce podléhá oponentnímu řízení, je komise rozšířena o 2 oponenty s právem hlasovacím. Členy komise pro státní zkoušku mohou být pouze profesoři, docenti a vědeckou radou fakulty schválení odborníci pro magisterské nebo doktorské státní závěrečné zkoušky. Spoluautorství publikací, které jsou součástí předložené rigorózní práce, je neslučitelné s členstvím v komisi. Komise má 5–9 členů, z nichž alespoň 1 nesmí být zaměstnancem JU. Návrh podává pracoviště v dostatečném předstihu před předpokládaným termínem konání státní zkoušky a členství v komisi s navrhovanými předjedná; termín a místo zkoušky stanoví organizující pracoviště současně s předložením návrhu na složení komise. Na základě návrhu pracoviště jmenuje děkan členy a předsedu komise ke státní rigorózní zkoušce. O svém rozhodnutí pracoviště informuje. Podle dispozic vedoucího pracoviště nebo jím pověřeného zástupce (nebo předsedy zkušební komise) informuje studijní oddělení členy komise o jejich jmenování a uchazeče o složení zkušební komise a termínu a místu konání zkoušky (nejpozději dva týdny před zkouškou).
3. Státní rigorózní zkoušku administrativně zajišťuje studijní oddělení (evidence přihlášky, rozeslání jmenovacích dopisů a další administrativní úkony podle dispozic vedoucího pracoviště nebo jím pověřené osoby). Organizačně a technicky (místnost a ostatní náležitosti) zajišťuje zkoušku pracoviště podle oboru rigorózní zkoušky a zaměření rigorózní práce, a to ve spolupráci komisí pro státní zkoušku.
4. V případě, že rigorózní práce podléhá oponentnímu řízení, se oponent ve svém posudku soustředí zejména na posouzení celkového významu a přínosu práce a v případě víceautorské publikace i na deklarovaný podíl uchazeče na práci. Formu oponentského posudku určuje pracoviště organizující zkoušku. Oponentský posudek/posudky musí uchazeč obdržet nejméně pět pracovních dnů před obhajobou.

Článek 5. Průběh státní rigorózní zkoušky

1. Státní rigorózní zkouška sestává ze znalostní části a obhajoby rigorózní práce, obě uvedené části a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Průběh zkoušky řídí předseda zkušební komise. O průběhu zkoušky je pořizován písemný záznam do IS STAG v souladu s opatřením proděkanů P8 v platném znění.
2. Státní rigorózní zkouška může přímo navázat na státní magisterskou zkoušku. Po úspěšném ukončení ústní části státní magisterské zkoušky, tj. zkoušky z předmětových okruhů a obhajoby magisterské práce jsou uchazeči položeny samostatné otázky rigorózní státní zkoušky, přičemž komise zároveň posoudí, zda předložené dílo vyhovuje požadavkům na rigorózní práce. Uchazeč může vykonat rigorózní státní zkoušku pouze v případě, že úspěšně složil magisterskou státní zkoušku.
3. Státní rigorózní zkouška může mít rovněž formu rozšířené rozpravy státní doktorské zkoušky, respektive rozšířené rozpravy v rámci obhajoby disertační práce.
4. Ve znalostní části se předpokládá hlubší uchazečova znalost oboru státní zkoušky a jeho širšího vědního základu. Při ověřování a posuzování znalostí uchazeče komise přihlíží jak k jeho faktografickým znalostem, tak k invenci a schopnosti tvůrčí práce. O výsledku zkoušky se rozhoduje tajným hlasováním. Nezbytná je účast alespoň 5 členů komise a platí prostá většina hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Zkouška se klasifikuje „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“.
5. Obhajobě musí být přítomno nejméně 5 členů komise a případný oponent. Jeho účast je nutná v případě negativního hodnocení rigorózní práce. Předseda komise představí kandidáta, který pak během maximálně 20 minut shrne výsledky své práce. K práci se vyjádří oponenti (jsou-li jmenováni); na připomínky může kandidát odpovědět jednotlivě nebo souhrnně. Pokud došla písemná vyjádření od dalších osob, přednese je předseda komise. Poté proběhne diskuse. Následuje uzavřené jednání komise, kterého se s hlasovacím právem účastní též oponenti. O úspěšnosti obhajoby se rozhoduje tajným hlasováním a platí prostá většina hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Obhajoba rigorózní práce se klasifikuje „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“.
6. Dokumentace průběhu zkoušky se řídí opatřením proděkanů P8 v platném znění.
7. Neúspěšnou zkoušku je možné ve stejném oboru jednou opakovat. Není-li úspěšně složena jedna část rigorózní státní zkoušky a druhá část ano, opakuje se pouze ta část, ve které uchazeč neprospěl. Při opakované zkoušce musí být změněni alespoň dva členové komise a v případě opakování kvůli neobhájení oponované rigorózní práce i oponenti. Jinak se postupuje jako při první zkoušce.
8. Uchazeč složil státní rigorózní zkoušku tehdy, když získal klasifikaci „prospěl“ v obou jejích částech.
9. Diplom o udělení akademického titulu je vystaven do jednoho měsíce od úspěšného složení státní rigorózní zkoušky.

Článek 6. Závěrečná ustanovení

1. Pozdější aktualizace příloh tohoto řádu nabývají účinnosti dnem zveřejnění na webových stránkách fakulty.
2. Pokud existuje více jazykových verzí tohoto řádu, je v případě rozporu závazná česká verze.

prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
děkan                        

Přílohy:

Příloha 1 – seznam oborů, v nichž je možné konat rigorózní řízení
Příloha 2 – přihláška k rigoróznímu řízení

[1] Uchazeč, který je absolventem magisterského studia na JU své vzdělání prokazovat nemusí.