Hlavní náplní práce je porovnat růstové charakteristiky (rychlost, tvorba sexuálních orgánů, tvorba sporofytu) gametofytů vyrůstajících z výtrusů kapradin. Porovnávány budou 3 asexuální (apomiktické) druhy a 3 sexuální druhy. Cílem je zjistit jestli existuje nějaký výrazný trend, kdy asexuální druhy mohou být dříve plodné či jsou na tom stejně jako ty sexuální. Dosud neexistuje moc prací, které by se charakteristikami růstu asexuálních druhů kapradin zabývaly.

Vedoucí práce:  RNDr. Libor Ekrt, Ph.D. (libor.ekrt_at_gmail.com)

Katedra: botaniky (Na Zlaté stoce 1, České Budějovice)

Zaměření práce:  laboratorní

Předpokládaná hodinová dotace: 4 - 6 hodin/týden

Souvislost praxe:  může být rozdělená do definovaných bloků

Znalost anglického jazyka: mírně pokročilý

Další informace:  student dostane k dispozici mističky s agarem, vyseje výtrusy jednotlivých druhů v několika opakováních a bude pod binolupou sledovat a zapisovat jejich vývoj

Přes popularitu houbaření v České republice je znalost mykoflóry nízká a řada lokalit je neprobádaná. Dokonce neexistuje ani checklist (seznam druhů) hub České republiky. Zajímá vás, jaké houby rostou v blízkosti Vašeho bydliště? Podaří se Vám objevit nějaký vzácný druh nebo nový druh pro vědu? Cílem práce bude zjistit, jaké houby (makromycety) rostou na vybrané lokalitě a zvládnout metody mykologického průzkumu.

Vedoucí práce:  Mgr. Martina Vašutová, Ph.D. (mvasutova_at_prf.jcu.cz)

Katedra: botaniky (Na Zlaté stoce 1, České Budějovice)

Zaměření práce: kombinace terénu a laboratorní práce

Předpokládaná hodinová dotace:  4 - 6 hodin/týden

Souvislost praxe:  může být rozdělena podle potřeb studenta

Znalost anglického jazyka:  pokročilý začátečník

Další informace: Mykologickému průzkumu je třeba věnovat minimálně rok. Lokalita by měla být navštívena alespoň 6 x za sezónu, nalezené houby ideálně dopraveny v čerstvém stavu za školitelkou a s jejích pomocí určovány pod mikroskopem. Student se může účastnit mykologických seminářů a exkurzí mykologické skupiny.

Mohou městské trávníky sloužit pro podporu biodiverzity? Stačí pouze omezit počet sečí a všechno ostatní už jde samo? Jaká je vlastně diverzita v klasických a méně často sečených trávnících?

Cílem práce by bylo monitorování městských trávníků na území Českých Budějovic sečených 1-3x do roka (tzv. extenzivní seč) sečených z botanického či entomologického hlediska a jejich porovnání s trávníky sečenými intenzivně (cca 6-8x do roka).

 Vedoucí práce:  Mgr. Lenka Šebelíková, PhD. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Mgr. Anna Müllerová, RNDr. Klára Řehounková, PhD.

 Katedra: botaniky (Na Zlaté stoce 1, České Budějovice); pracovní skupina ekologie obnovy (www.ekologieobnovy.cz)

 Zaměření práce: terénní

Předpokládaná hodinová dotace: 2 – 3 hod/týden

Souvislost praxe: práce může být rozdělena podle potřeb studenta

 Znalost anglického jazyka: základní je vhodná, nikoliv však nutná

 Další informace: monitoring je omezen vhodnou vegetační dobou a termíny sečení daných ploch; v případě zájmu je možné se k nám nezávazně připojit a zjistit, jak takový monitoring probíhá

Proteiny neboli bílkoviny jsou základní kameny všech živých organismů, které mohou zastávat nejrůznější funkce od těch čistě strukturních až k velmi specifickým jako katalyzování nejrůznějších chemických reakcí či přenosy elektrického náboje. Přenos náboje je zprostředkován takzvanými redoxní proteiny, které se účastní například fotosyntézy či dýchacího řetězce. Experimentálně jsou vlastnosti těchto proteinů velmi často studovány elektrochemicky, kdy je daný protein extrahován do roztoku, přiveden to kontaktu s elektrodou a poté je proměřována proudové křivka, která vypovídá o přenosu náboje na takovémto rozhraní. Z naměřených křivek je možné vyčíst například hodnoty redoxních potenciálů, tedy jak snadno lze daný protein nebo jeho části zredukovat či zoxidovat neboli jak snadno dokáže takový protein převzít či předat elektrický náboj.

Proteiny jsou ovšem relativně tvárné makromolekuly, které mohou a vykazovat strukturní změny v různých prostředích, a to samozřejmě ovlivňuje i jejich vlastnosti. Proto je nutné vědět, zda daný protein, pokud se dostane do blízkosti elektrody, s jejích povrchem nějak interaguje a zda tato interakce nezpůsobí nějaké změny v jeho struktuře, které by pak ovlivnily i signál prováděného měření. Jelikož experimentálně nelze strukturu proteinu na rozhraní kovu a roztoku snadno detekovat, studují se tyto jevy často pomocí počítačových simulací, což je také téma této práce.

 Řešitel(ka) projektu se naučí hledat struktury proteinů v dostupných internetových databázích, zobrazovat je, rozpoznávat typické strukturní části proteinů a simulovat jejich chování v roztoku a především na rozhraní z pevných povrchem. Projekt se svým založením nachází na rozhraní mezi biologií, fyzikou a informatikou a student(ka) si bude moci na základě svých vlastních preferencí určit, který z těchto aspektů upřednostnit.

Vedoucí práce:  RNDr. Zdeněk Futera, Ph.D. (zfutera_at_prf.jcu.cz)

Pracoviště: Ústav fyziky (Branišovská 1760, České Budějovice)

Zaměření práce: laboratorní

Předpokládaná hodinová dotace: 4 - 6 hodin týdně

Souvislost praxe: práce může být rozdělena podle potřeb studenta

Znalost anglického jazyka: začátečník

Další informace: Zkušenosti s počítačovým systémem linux či práce na příkazové řádce je výhodou ale není podmínkou. Projekt bude řešen pomocí dostupného softwaru, tak aby student mohl na projektu pracovat i z domova na svém PC.