Řešitel: Václav Křivan, ZO ČSOP Kněžice (Spolu)řešitel na KBE: David Boukal Doba trvání: 2012 - 2015
Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je vyhodnotit výskyt kriticky ohroženého druhu potápníka Graphoderus bilineatus a potvrdit potenciální výskyt potápníka širokého Dytiscus latissimus na území České republiky. V rámci projektu se také zabýváme habitatovými nároky širšího spektra dravého vodního hmyzu.
Popis projektu: Projekt se zaměřuje na mapování společenstev vodních brouků pomocí živochytných pastí a dalších doplňkových metod na celém území České republiky se zaměřením na více či méně extenzivně obhospodařované stojaté vody a tůně.
(Spolu)řešitel na KBE: Tomáš Picek Nositel projektu: PřF JU Poskytovatel: GAČR Doba trvání: 2013 - 2016
Cíle projektu: Cílem projektu je najít propojení mezi kvalitou a kvantitou půdní organické hmoty, složením půdního mikrobiálního společenstva a jeho aktivitami v rašelinných smrčinách na stanovištích lišících se dominantní vegetací a výškou vodní hladiny.
Popis projektu: Projekt je zaměřen na vliv vegetační dominanty na půdní mikrobiální společenstvo a na kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty (pevné i rozpuštěné). Výzkum probíhá v jednom z nejstarších a nejzachovalejších ekosystémů na našem území – v rašelinných smrčinách (v okolí Kvildy na Šumavě). V těchto ekosystémech dochází dlouhodobě k vysoké akumulaci rašeliny a vysoké retenci vody. Sycení ekosystému podzemní vodou způsobuje vysokou vnitřní heterogenitu, která se dále zvyšuje přítomností cévnatých rostlin a rašeliníku. To ovlivňuje funkci rašelinných smrčin a způsob, jakým získávají, zpracovávají a investují zdroje. Stále je však nejasné, zda jsou vnitřní prostorová heterogenita a přítomnost různých vegetačních dominant provázány s funkční diverzitou půdních mikroorganismů a s procesy, které ovlivňují kvalitu a kvantitu rozpuštěné organické hmoty v půdě. V rámci projektu se studuje vliv cévnatých rostlin (suchopýr pochvatý, brusnice borůvka) a rašeliníku (Sphagnum girgensohnii) na kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty a funkční diverzitu mikrobiálního společenstva na třech lokalitách rašelinných smrčin s využitím chemických, mikrobiologických a molekulárně-biologických metod. Používané metody zahrnují chemické a biologické metody, značení stabilními izotopy a pyrosekvenace, terénní měření jsou doprovázeny manipulativními pokusy v laboratoři.
Řešitel: prof. Ing. Jiří Kopáček, PhD (Spolu)řešitel na KBE: Hana Šantrůčková Doba trvání: 2012 - 2016
Cíle projektu: Komplexní zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu smrkových porostů na dílčí složky horských ekosystémů (mikroklima, hydrologie, chemismus a biodiversita půd a vod) a jejich zobecnění pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření při zohlednění očekávaných změn klimatu a znečištění atmosféry.
Popis projektu: Polomy a klimatické faktory přispěly k rozvoji kůrovce (Ips typographus) a velkoplošnému odumírání smrkových (Picea abies) porostů v bezzásahových oblastech Šumavy. V letech 2004–2007 zahubil kůrovec >90% smrků v povodí Plešného jezera. Polomy poškodily porosty i v povodí Čertova jezera a Laky. Všechna tato území jsou dlouhodobě intenzivně studována. Tento ekologický výzkum probíhá nepřetržitě od let 1984–2002 a postupně zahrnoval vodu, klima, půdu a les. Dostupné datové řady před nástupem kalamit, náš současný výzkum i nové studie navržené projektem nabízí celosvětově unikátní možnost komplexního ekologického výzkumu a zhodnocení dopadů přirozeného rozpadu lesa na jednotlivé složky horských ekosystémů. Zabýváme se především následujícími třemi okruhy studií: (1) kvantifikací změn látkových toků a zásob prvků v celém ekosystému (porost, podrost, půda, voda), (2) zhodnocením dopadů kalamit na mikroklima, hydrologii, chemismus a biodiversitu půd a vod a (3) modelováním těchto dopadů prostorově (pro další horské oblasti a typy lesního hospodaření) i časově (pro očekávané změny klimatu a znečištění atmosféry).
Řešitel: Jiří Kopáček (Spolu)řešitel na KBE: Eva Kaštovská Nositel projektu: Hydrobiologický ústav Poskytovatel: Grantová agentura České republiky Doba trvání: 2014 - 2016
Cíle projektu: Komplexní zhodnocení vlivů změn chemismu prostředí a klimatických faktorů na biogeochemické procesy v půdách (zvětrávání, mineralizace, P a Al mobilita) a jezerech (dostupnost živin a toxicita) a jejich biodiversitu (půdní a vodní bezobratlí).
Popis projektu: Ve Vysokých Tatrách v současnosti probíhá svým rozsahem světově ojedinělé zotavování vodních a terestrických ekosystémů alpinské zóny z atmosférické acidifikace díky unikátnímu poklesu depozice S (>60%) i N (40%) od roku 1989. Související změny biogeochemických procesů a biodiversity jsou však propleteny se souběžným vlivem výrazně rostoucí teploty. Rozlišení významnosti těchto vlivů je nezbytné pro předvídání dalšího vývoje přírodních ekosystémů pod vlivem očekávaných trendů znečišťování atmosféry a klimatu. Na základě dlouhodobého výzkumu této lokality řešíme integrovaný, multidisciplinární výzkum vlivu chemických a klimatických změn v přírodních alpinských ekosystémech, zahrnující jejich dopad na (i) rychlost zvětrávání, půdní chemismus, a odnosy živin (P, N a C), bazických kationtů a toxických forem Al do vod, (ii) procesy zodpovědné za imobilizaci P v jezerní vodě a sedimentech, (iii) biologické zotavování (fytoplankton, zooplankton a bentos) v jezerech a (vi) biodiversitu půd (mikrobiální složení a bezobratlí) podél gradientů půdního pH a nadmořské výšky (vegetačních zón a teploty).
(Spolu)řešitel na KBE: Jana Jersáková Nositel projektu: Katedra biologie ekosystémů Doba trvání: 2014 - 2016
Cíle projektu: Cílem projektu je zjistit, do jaké míry je rozšíření lesních mykoheterotrofních rostlin v krajině určeno šířením semen a stanovištními podmínkami v kontextu závislosti klíčení a následného růstu na přítomnosti vhodných mykorhizních symbiontů.
Popis projektu: Limitace šíření semeny a stanovištními podmínkami představují dvě základní teorie vysvětlující rozšíření druhů v krajině. Úspěšné obsazování stanovišť a následné přežívání je obzvláště komplikované u druhů rostlin, jejichž klíčení a následný růst závisí na přítomnosti vhodného mykorhizního symbionta. Protože v současnosti není známo, do jaké míry je rozšíření těchto rostlin určováno šířením semen či (a)biotickými podmínkami stanoviště (např. lesním prostředím), vytvořili jsme projekt osvětlující tyto závislosti pomocí studia (a)biotických podmínek obsazených a neobsazených stanovišť, produkce semen a schopnosti šíření, genetické podobnosti populací v závislosti na struktuře krajiny, klíčení semen a identity mykobiontů a detekce vhodných mykorhizních hub v půdě moderní metodou pyrosekvenace. Za tímto účelem jsme vybrali čtyři druhy lesních orchidejí závislých na různých čeledích ektomykorhizních hub a lišící se v požadavcích na výskyt vápencových výchozů v krajině.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.