Přítomnost invazního predátora způsobuje chronický stres žabích pulců
Kombinace různých zdrojů environmentálních změn ohrožuje diverzitu živočichů. Mezi nejvíce postižené skupiny patří žáby, které trpí řadou stresových faktorů, k nimž patří znečištění a ztráta životního prostředí, změna klimatu, invazivní druhy, nadměrná těžba, a nově se objevující infekční onemocnění. Stresové reakce se obvykle dělí na akutní a chronické.
Akutní reakce se vyskytují jako odpověď na krátkodobé stresory s náhlým nástupem, zatímco chronický stres je definován opakovaným nebo častým vystavením stresorům. Hladiny stresu jsou obvykle určovány změnami v hormonálním systému hypotalamo-interrenální (HPI) osy, jako jsou glukokortikoidy a kortikotropin uvolňující faktor, a změnami v imunitních faktorech. U žab je HPI osa primárním endokrinním systémem, který řídí fyziologickou a behaviorální reakci na vnější stresory regulací kortikosteronu (CORT), hlavního glukokortikoidního hormonu. CORT může být zvýšen nebo snížen v reakci na stres. Když je žába vystavena akutnímu stresoru, hladiny CORT často vzrostou. Tato adaptivní dočasná zvýšení CORT mobilizují dostupnou energii tím, že regulují funkce nezbytné pro přežití.
Výzkum, na kterém se podílel Michal Berec z Katedry zoologie PřF JU, měřil vliv přítomnosti želvy nádherné na populace skokana hnědého. Tento invazní predátor, který do české přírody proniká z teraristických chovů, může způsobit značné škody na našich populacích obojživelníků. Výzkum ukázal, že i krátkodobá přítomnost tohoto želvy nádherné ovlivňuje hladiny CORT. I třídenní expozice stresorům může vyvolat chronický stres u pulců. Důsledky tohoto chronického stresu mohou ovlivnit jejich vývoj až do fáze metamorfózy.
Nová studie ukazuje, že invazní predátoři mohou na místní druhy působit i nepřímo a prostřednictvím chronického stresu působit na jejich populační dynamiku a celkovou životaschopnost. Tyto poznatky jsou klíčové pro ochranu zranitelných populací organismů a navrhování účinných strategií pro kontrolu invazních druhů.
Kontakt: doc. Mgr. Michal Berec, Ph.D. (
Obr. 1: želva nádherná