Mořští prvoci se zařadili mezi modelové organismy a vědci sestavili genetický návod pro jejich další výzkum.

Mezi klasické modelové organismy patří například myši, octomilky, kvasinky nebo rostlina huseníček. To vše jsou modely, které výrazně napomohly při zkoumání a pochopení organismů na planetě Zemi. Největší eukaryotickou druhovou rozmanitost však v sobě ukrývají prvoci. Těch bychom ale mezi modelovými organismy mnoho nenašli.

Tato situace se ale změnila díky celosvětovému projektu 53 laboratoří ze 14 zemí, který koordinovali Julius Lukeš a Drahomíra Faktorová z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Katedry molekulární biologie a genetiky PřF. Výsledky toho výzkumného projektu byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Methods.

Na počátku stál výzkum genů prvoka Diplonema papillatum, kterému se věnovala právě Drahomíra Faktorová. Společně se svým týmem stanovila velmi přesný návod, jak takovýto model geneticky analyzovat. Tento návod pak může kdokoliv využít k dalšímu studiu jednotlivých genů tohoto prvoka.

Na tuto studii pak bylo navázáno právě v rámci již zmíněného výzkumného projektu stanovením dalších 22 laboratorních modelů mořských prvoků. Celou práci pak shrnuje tzv. „trasformační mapa“, která je vlastně takovým manuálem pro tvorbu dalších laboratorních modelů prvoků.

V každém případě jde o zásadní vědecký pokrok ve studiu těchto eukaryotických organismů včetně jejich rozmanitosti, příbuznosti, chování či funkce v ekosystému. Zároveň je to i velmi významný posun pro výzkum světových oceánů.

Celý článek z časopisu Nature Methods najdete zde: https://www.nature.com/articles/s41592-020-0796-x