Rozsivky jsou drobné jednobuněčné řasy, které významně ovlivňují ekosystém naší planety. Díky fotosyntéze produkují přibližně 20 % světového kyslíku. Tyto fascinující buňky mají složitou evoluční historii a svůj fotosyntetický plastid získaly díky sérii endosymbiotických událostí. Studiem fylogeneze genů cílených do plastidu mohli autoři této publikace z laboratoře prof. Miroslava Oborníka z Biologického centra AVČR a Přírodovědecké fakulty JU (KMBG), vysledovat jejich původ až k sinicím, plastidům primárních řas, a dokonce i k jejich eukaryotickým hostitelům.
Hem, molekula často spojovaná s přenosem kyslíku u živočichů, je klíčový pro prakticky všechny organismy. Hraje zásadní roli v elektronovém transportním řetězci v mitochondriích a plastidech. Enzymy zapojené do biosyntézy hemu jsou vysoce konzervované napříč všemi eukaryoty a studium těchto genů v rozsivkách nám umožňuje pochopit evoluci jejich komplexních plastidů.
Kromě studia evoluce hemových enzymů autoři použili zelený fluorescenční protein ke značení a trasování těchto enzymů, čímž odhalili jejich přesnou vnitrobuněčnou lokalizaci. Dále autoři zjistili, že některé enzymy hemové dráhy jsou kódované ve více kopiích, které jsou regulovány v závislosti na různých podmínkách prostředí.
https://doi.org/10.3389/fpls.2025.1537037
Kontakt: prof. Ing. Miroslav Oborník, Dr. (
Fotogalerie
