Solitérní rypoši rodu Bathyergus obývají písčiny podél pobřeží a řek Kapska v Jižní Africe. Vedle ostatních rypošů jsou velmi nápadní, protože jsou ze všech největší, k hrabání používají přední končetiny, stavba jejich lebky připomíná spíše nadzemní hlodavce a také se pohybují častěji nad zemí. Tradičně se rozlišují dva druhy: rypoš prasečí (B. suillus) a rypoš písečný (B. janetta), nicméně autoři nedávných genetických studií navrhli rozlišovat až čtyři druhy, které postupně vznikaly hodně dávno před 6 – 12 miliony lety. Za zmínku stojí, že někteří autoři starších studií považují tento rod za monotypický, tj. pouze s jedním druhem.
Radim Šumbera a Michaela Uhrová z Katedry zoologie PřF JU společně s kolegy z Ústav biologie obratlovců AV ČR provedli fylogenetickou analýzu mitochondriální DNA a genomických (ddRAD) dat známých liniích rodu Bathyergus napříč jejich areálem. Díky tomu potvrdili existenci čtyř linií, vnitřní pozici B. janetta a také existenci genového toku mezi liniemi. To společně s překvapivě nedávnou vnitrorodovou diverzifikací, která proběhla před méně než miliónem let, ukazuje na existenci pouze jednoho druhu, jímž je B. suillus.
Ačkoliv se to zdá být téměř nemožné pro savce obývajícího bezpečí podzemních tunelů, vzhledem k jeho biotopové specializaci, nadzemní aktivitě, výskytu v hustě osídlených pobřežních oblastech a efektu klimatických změn, existuje značné riziko vymizení tohoto druhu z velké části původního areálu.
Šumbera, R., Uhrová, M., Montoya-Sanhueza, G., Bryjová, A., Bennett, N. C., & Mikula, O. (2024). Genetic diversity of the largest african mole-rat genus, bathyergus. one, two or four species?. Molecular Phylogenetics and Evolution, 108157.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790324001490?via%3Dihub
Fotogalerie
