Jaký vliv má struktura krajiny na půdní mikroorganismy lesů

Krajinná ekologie byla původně založená na rozšíření dobře patrných a prozkoumaných druhů, jak jsou například rostliny, ptáci či hmyz. V dnešní době se ale stále více ukazuje, že struktura krajiny ovlivňuje i rozšíření organismů, které žijí v podzemí. Zároveň zůstává kolem podzemních organismů, což jsou především mikrobi, mnoho nezodpovězených otázek. Není například jasné, jak společenstva půdních mikroorganismů reagují na strukturu krajiny v průběhu času a proč některé skupiny těchto mikroorganismů takto reagují více než jiné.

Sophie Mennicken z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a francouzské Université Toulouse-III-Paul-Sabatier a její spolupracovníci zjišťovali, zda diverzita hub a bakterií ve společenstvech půdních mikroorganismů souvisí se zalesněním krajiny v nedávné či dávnější minulosti. K tomuto výzkumu využili centrální část území národního parku Cévennes, v oblasti stejnojmenného pohoří Cévennes v jižní Francii. V roce 1850 byl tento národní park zalesněn jen ze 13 procent, zatímco dnes lesy porůstají asi 80 procent území parku. Staré lesy jsou přitom druhově bohatší, pokud jde o nadzemní organismy, a badatelé předpokládali, že to bude platit i pro společenstva půdních mikroorganismů.

Vědci zpracovali vzorky půdy ze 27 míst v parku Cévennes, v nichž zjišťovali přítomnost sekvencí půdních hub a bakterií. Ukázalo se, že druhové bohatství půdních hub ve vzorcích stoupalo s množstvím porostů starých lesů v dané oblasti. Pro bakterie to ale neplatilo. Na diverzitu půdních organismů měly vliv i další faktory, jako je složení půdy a nadmořská výška daného místa. Výsledky analýz napovídají, že bohatost společenstev půdních hub více odpovídá starší struktuře krajiny, než její aktuální podobě. Z toho autoři výzkumu usuzují, že společenstva půdních mikroorganismů reagují na změny v krajině se zpožděním. Zároveň jsou přesvědčeni, že půdní společenstva hrají významnou roli v ekologii krajiny a že jsou těsně propojena s historií dané oblasti.

Mennicken, S., Kondratow, F., Buralli, F., Manzi, S., Andrieu, E., Roy, M., Brin, A. 2020. Effects of Past and Present-Day Landscape Structure on Forest Soil Microorganisms. Frontiers in Ecology and Evolution 8: 118.

Kontakt: Sophie Mennicken (sophie.mennicken at gmail.com)

Obrázek: Národní park Cévennes v jižní Francii. Černé body označují místa odběrů vzorků. Kredit: Mennicken et al. (2020), Frontiers in Ecology and Evolution.