Geocaching ve službách ochrany přírody: Nová „keška“ v pískovně u Hroznějovic

Od roku 2015 umísťuje Calla ve spolupráci s Oldřichem Nedvědem z Přírodovědecké fakulty JU do vybraných pískoven v jižních Čechách tzv. cache (neboli „kešky"). Cílem tohoto ojedinělého projektu je zjistit, zda může geocaching prospět ochraně ohrožených rostlin a živočichů.

„Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. Často jde o druhy vázané na živinami chudá místa, jako jsou písčiny, suché trávníky, rašeliniště nebo drobné tůně. Takové plochy však rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. Proto je ochránci přírody často uměle narušují, což stojí čas a peníze. Geocaching by mohl ukázat tato zajímavá místa lidem a zároveň zajistit téměř zadarmo potřebné narušování povrchu,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má projekt v Calle na starosti.

Letos byla v rámci projektu založena nová cache v pískovně Hroznějovice¹ na Českobudějovicku. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín² na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny³, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. Z roku 2016 pak pochází aktivní cache v pískovně Spolí⁴ na Třeboňsku. Všechny pískovny s cachemi jsou pravidelně sledovány biology, zejména s ohledem na stav vegetace a pískomilné druhy hmyzu.

„Podle našich dosavadních zkušeností je nejlepší cache umísťovat na svahy a dobře zvažovat, odkud budou geocacheři chodit. Správně umístěná cache může na vhodném místě zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy. Zdá se proto, že by geocaching v ochraně vzácných stanovišť mohl najít své místo,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU, která se podílí na sledování vegetace v okolí cachí.