Od roku 2015 umísťuje Calla ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty JU do vybraných pískoven v jižních Čechách tzv. cache (neboli „kešky“). Cílem tohoto ojedinělého projektu je zjistit, jak může geocaching prospět ochraně ohrožených druhů.
„Řada ohrožených živočichů a rostlin potřebuje k životu místa s malým obsahem živin v půdě či vodě, např. písčiny, suché trávníky nebo drobné mokřady a tůně. V dnešní krajině jsou tato místa stále vzácnější. Opuštěné pískovny se proto často stávají tzv. náhradními stanovišti těchto druhů,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má v Calle ochranu cenných pískoven na starosti.
„Aby se v pískovně dlouhodobě udržela stanoviště s malým obsahem živin, musí je ochránci přírody čas od času obnovit nebo zajistit jejich narušování. Právě geocaching se ukazuje jako jedna z možností, hlavně pro místa na svazích. Správně umístěná cache může zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy rostlin a živočichů,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU, která se od počátku podílí na sledování vegetace v okolí cachí.
Cache v několika jihočeských pískovnách tak nejenže ukazují geocacherům zajímavé přírodní lokality, ale zároveň slouží i praktické ochraně přírody. Ochránci přírody a biologové lokality pravidelně sledují a nabízejí zájemcům informace o zajímavých organismech, které mohou v okolí cachí pozorovat nebo fotografovat. Letos se více zaměřili na nejmladší „ochranářskou kešku“ v Pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Během průzkumu se podařilo objevit čtyři druhy rostlin, které patří do červeného seznamu ohrožených druhů. Konkrétně jde žlutě kvetoucí keřík čilimník nízký, hruštičku menší, bělolist nejmenší a také maličkou trávu ovsíček obecný, která patří dokonce mezi kriticky ohrožené druhy. V pískovně žijí také samotářské včely nebo mravkolvi.
O tom, že pískovny jsou z biologického hlediska velmi zajímavé, dokládá také entomolog Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR, který ve spolupráci s Callou mapoval v některých pískovnách faunu v tůních. „Tůně v pískovnách hostí bohatá společenstva vodních živočichů. Např. v Pískovně Hroznějovice nebo v Pískovně u Žemličky žijí všechny tři jihočeské druhy čolků. Zajímavá je i fauna vodních brouků, vážek a dalších skupin,“ říká Vojtěch Kolář.
Nejmladší cache v pískovně Hroznějovice1 na Českobudějovicku byla založená v roce 2018. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín2 na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny3, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. Z roku 2016 pak pochází cache v pískovně Spolí4 na Třeboňsku.
„Do pískoven zveme nejen geocachery, ale také další zájemce o přírodu, protože přítomnost lidí v nich většinou prospívá přírodě a udržuje v dobrém stavu prostředí pro mnoho ohrožených druhů. Jako bonus nám někteří geocacheři také fotografují různé živočichy a přispívají tak k poznání jejich fauny, což nám zase pomáhá při plánování další péče,“ dodává Jiří Řehounek z Cally.
Další informace o projektu naleznou zájemci na specializované webové stránce „Objevte svou pískovnu“ (www.calla.cz/objevtesvoupiskovnu/geocaching).
Kontakty: RNDr. Jiří Řehounek (Calla) – 605 066 898,
1 https://www.geocaching.com/geocache/GC7WNT7_piskovna-hroznjovice
2 http://www.geocaching.com/geocache/GC5WQ2C_piskovna-lzin
3 http://www.geocaching.com/geocache/GC5TQW3_borovanske-piskovny-cwg-smenarna
4 https://www.geocaching.com/geocache/GC6HRHT_piskovna-spoli?guid=f1ada9b7-ae5f-453c-8c3e-8297f6a50aa0
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Fotogalerie
