Analýza historických fotografií a mapových podkladů od roku 1929 odhalila výraznou transformaci pobřežní zóny v těsném sousedství grónského ledovce Eqip Sermia. Odlamování ker z čela ledovce (tzv. telení) způsobuje masivní vlny – často označované jako pseudo-tsunami. Čelo ledovce má v současné době průměrně 200 m na výšku. Vlny vzniklé odlomením části tohoto čela mohou při nárazu na břeh dosahovat až 12m výšky a mají značnou kinetickou energii. V posledních dvou dekádách dochází k významnému nárůstu intenzity telení a tím i zrychlené transformaci pobřeží. Je to přímým důsledkem zrychlení pohybu ledovce (až 20 m/den) a zrychleného přísunu hmoty ledu z akumulační části Grónského ledovcového štítu.
Vzniklé vlny nejvíce působí ve dvou lokalitách, které jsou díky složení materiálu (nezpevněný sediment) nejvíce náchylné. Je to především bývalá boční moréna v levé části ledovcového čela, která se vlivem vln transformovala a progradovala rychlostí ca 1 m/rok a postupně uzavřela původní mořský záliv.
Druhou lokalitou je sedimentární klif ca 4 km proti současnému čelu ledovce. Na něj dopadají vlny v podstatě přímo bez předchozí transformace v příbřežní části. Za posledních ca 40 let klif ustupoval v průměru 0.53 m/rok. Během terénního výzkumu (8. srpna 2023) byla zaznamenána jedna z těchto vln, která se přelila přes pláž a dosáhla do výše 5.5m na stěně klifu. Díky detailnímu mapování území s dronem před a těsně po události bylo možné kvantifikovat impakt takovéto vlny. Na pláži přilehlé ke klifu jsme identifikovali jednotlivé horninové bloky o průměrné velikosti 1.2 m2 (kolmý průmět na ortofotografii), které byly transportovány průměrně na vzdálenost 1.4 m. Největší zaznamenaná vzdálenost transportu byla 3.2 m u bloku s průměrem 1.39 m. Jde vůbec o první publikovaný příklad kvantifikace erozních následků těchto extrémních vln vzniklých telením ledovce.
Extrémní vlny spojené s ledovcovou činností mají značnou erozní sílu a potenciál významně transformovat pobřežní oblasti, které jsou často důležité díky umístění dopravní infrastruktury a sídel. Se současnou akcelerací pohybu ledovců v okrajových částech Grónského ledovcového štítu (a navazující akcelerací telení) lze očekávat i zvýšenou intenzitu zdokumentovaných procesů.
Na studii vedené kolegy z Univerzity ve Wroclawi (Alfred Jahn Cold Regions Research Centre) spolupracovali Jan Kavan (Centrum Polární Ekologie) a Milan Novák (Katedra Informatiky) z Jihočeské univerzity. Podíleli se na terénním mapování, zpracování dronových dat a jejich interpretaci.
Kontakt: Mgr. Jan Kavan, Ph.D. (
Obr. 1: Bývalá boční moréna transformovaná extrémními vlnami do současné podoby kosy; vlevo fjord a čelo ledovce Eqip Sermia, vpravo uzavřená laguna (foto Jan Kavan)
Obr. 2: Ledovec Eqip Sermia na západním pobřeží Grónska; vpravo pak vývoj čela ledovce od roku 1959, žluté rámečky v panelu E označují studovanou morénu (M) a pláž (B)
Obr. 3: Čelo ledovce Eqip Sermia a výrazná "ice-mélange" vzniklá častým telením ledovce (foto Jan Kavan)
