Druhová diverzita a příbuzenské vztahy goralů

Gorali (rod Nemorhaedus) jsou drobní horští sudokopytníci, kteří připomínají kamzíky, jsou však blízce příbuzné pižmoňům. V oblastech východní Asie, kde žijí, patří mezi oblíbenou lovnou zvěř. K jejich zranitelnosti přispívá teritoriální způsob života a také určitá ekologická konzervativnost – jsou vázáni na kamenité horské svahy. Gorali patří k sudokopytníkům, kteří jsou barevně poměrně fádní, což v kombinaci s mírným sexuálním dimorfismem nenabízí mnoho znaků pro morfologické zhodnocení jejich druhové diverzity. I z tohoto důvodu se v posledních letech objevilo několik studií používajících genetická data.

Studie, na které se podíleli Jan Robovský a Ludmila Pernerová z Katedry zoologie PřF JU vyhodnotila použitelnost mitochondriálního genu cytochrom oxidázy c pro určení počtu druhů a také odhalení jejich příbuzenských vztahů. Ačkoliv je její informativnost nižší oproti častěji používanému cytochromu b, tento gen se s ním shoduje na existenci šesti druhů goralů, což je v souladu i s nejnovějšími morfologickými a genetickými studiemi.

Protože ochranářská komunita byla donedávna přesvědčena, že druhů goralů je méně, je důležité tyto výsledky brzy zohlednit v ochranářské praxi. S ohledem k úbytku goralů je důležité se pokusit zhodnotit aktuální početnost a trendy pro šestici vymezitelných druhů a pokusit se posílit ochranu těch nejohroženějších.

Hrabina, P., Pernerová, L., Suchomel, J., & Robovský, J. (2023).  Utility of cytochrome c oxidase I for the deciphering of unstable phylogeny and taxonomy of gorals, genus Nemorhaedus Hamilton Smith, 1827 (Bovidae, Ovibovina). ZooKeys, 1181, 81.

Kontakt: RNDr. Jan Robovský, Ph.D. (robovsky@prf.jcu.cz)

Obr. 1: Goral východní v Zoo Plzeň. Fotografie: Pavel Duda