Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy aneb vážky v teple a na práškách
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky průmyslově vyráběných látek do povrchových vod. Velkou neznámou v působení těchto stresorů na sladkovodní ekosystémy je to, jak se jejich vlivy kombinují. Vlivy různých stresorů se mohou navzájem sčítat, násobit nebo naopak vyrušit. První studii o dopadech kombinace léků a oteplení na společenstva sladkovodních bezobratlých jsme publikovali nyní v mezinárodním časopise Water Research ve spolupráci s vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a o výsledcích se můžete také dočíst v článku na serveru Ekolist.cz
Obrázek: Vrcholovými predátory v nádržích byly larvy vážek rodů Anax (na snímku) a Aeshna, Vojtěch Kolář
Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé Evropě vážně ovlivňuje své původní konkurenty. Další invazní druhy se stávají novými vrcholovými predátory se silným dopadem na celou potravní síť, jako je sumec introdukovaný v mnoha evropských povodích. Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters podrobně mapuje možné důsledky zvířecích invazí v jednoduchých společenstvech ovlivněných globálními změnami.
Mezinárodní tým vedený Dr Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pomocí numerických simulací zkoumal vliv invazí na gradientech teplot a úživnosti prostředí (Obr. 1).
Obr. 1: V jednom z modelových scénářů Dijoux et al. studovali situaci, kdy se velký invazní všežravec živí dvěma druhy, spotřebitelem a jeho zdrojem. K podobným situacím dochází např. když se do nových povodí vypustí invazivní raci (např. Procambarus clarkii) nebo sumci (Silurus glanis). Fotografický kredit: Dieter Florian a Cradley Marvin (CC BY-SA)
Oteplování a eutrofizace urychlí invaze menších druhů
Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na trofické pozice vetřelce (tj. zda se jedná o predátora nebo kořist), velikosti druhů a podmínky prostředí (Obr. 2). Poslední autor studie David Boukal shrnuje: „Celkově jsme zjistili, že invazní druhy mají šanci uspět zejména za vyšších teplot v prostředích bohatých na živiny. Díky činnosti člověka se taková prostředí stávají běžnějšími, což usnadní invaze živočichů do nových oblastí.“ Model také předpovídá častější invaze menších druhů na všech trofických úrovních. To je v souladu s jinými studiemi ukazujími, že mnoha velkým, charismatickým druhům zvířat hrozí vyšší riziko vyhynutí.
Obr. 2: Invazní druhy (červené symboly), zejména ty relativně menší, budou z globálních změn prostředí profitovat.
Invazní druhy nejsou pro místní společenstva nutně zlem
Obyvkle se předpokládá, že invazní druhy škodí a vedou k vymírání a kolapsu místních společenstev. „Tento převažující názor částečně zpochybňujeme. Naše modely předpovídají, že řada invazí na místní společenstva nemá vliv nebo může být prospěšná zvýšením rozmanitosti a stabilizováním populační dynamiky nebo dokonce zachránit místní společenstva před potenciálním kolapsem,“ říká Dr Samuel Dijoux, hlavní autor studie. Důsledky budoucích invaze druhů pro společenstva a ekosystémy proto nemusí být vždy negativní (Obr. 3).
Obr. 3: Invazní druhy mohou místní společenstvo ovlivnit různými mechanismy vedoucími ke změnám v jeho diverzitě a stabilitě.
Dijoux, S., Pichon, N.A., Sentis, A. & Boukal, D.S. (2023) Body size and trophic position determine the outcomes of species invasions along temperature and productivity gradients. Ecology Letters 27, e14310. DOI: 10.1111/ele.14310
Kontakt: Samuel Dijoux (dijoux.samuel at gmail.com), David Boukal (dboukal at prf.jcu.cz, boukal at entu.cas.cz)
Nový profesor David Boukal si převzal jmenovací dekret
Prezident republiky Petr Pavel a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek ve čtvrtek dne 13. června 2024 v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům vysokých škol.
Na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích obdržel jmenovací dekret za obor Ekologie prof. Ing. David Boukal, Ph.D., který působí na Katedře biologie ekosystémů, PřF JU.
Pro další podrobnosti i projev prezidenta, pokračujte zde -> Tisková zpráva Hradu.
Foto: MŠMT
