Studentka doktorského studia Katedry chemie Mgr. et Mgr. Martina Poncarová získala 2. místo v soutěži Studentských prezentací o cenu prof. Sládečka, která se konala 21.8.2024 v rámci XXI. konference ,,Toxicita a biodegradabilita odpadů a látek významných ve vodním prostředí. "
, Text k fotce:
Snímek z laboratoře Biologického centra AV ČR, která používá hmotnostní spektometrii a je spoluorganizátorem konference. Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum Akademie věd České republiky hostily na přelomu října a listopadu 12. ročník České konference hmotnostní spektrometrie (CMSC 2024). Konference se zúčastnilo přibližně 100 účastníků z celé České republiky i ze zahraničí, z nichž více než 70 % tvořili studenti a mladí vědci. Tato akce tak představuje jedinečnou příležitost k prezentaci prací jednotlivých výzkumných skupin s následnou výměnou zkušeností a poznatků mezi zkušenými vědci a nadějnými studenty.
Hmotnostní spektrometrie je významná analytická metoda, která se využívá nejen k určování chemické struktury látek, ale i pro vysoce spolehlivé stanovování obsahu těchto látek v nejrůznějších vzorcích všech skupenství i původu. Nachází tak široké uplatnění v biochemii, farmacii, lékařství, toxikologii a v mnoha dalších vědních oborech a má nezastupitelnou roli např. ve výzkumu léčiv, diagnostice nemocí či studiu metabolických drah aj.
Konference, pořádaná v úzké spolupráci s Austrian Proteomics and Metabolomics Association, zahrnuje významnou spolupráci s vědeckými institucemi z Rakouska a dalších zemí, což zajišťuje mezinárodní charakter této události. Plenární přednášky přednesli prof. Wolfram Weckwerth z Universität Wien a Dr. Robert Mistrík, zakladatel společnosti Bitmoderna, s.r.o., kteří patří mezi špičky v oblasti proteomiky a metabolomiky. Za PřF JU přednesli své příspěvky Dr. Peter Koník, Mgr. Karel Hořejší, Mgr. et. Mgr. Martina Poncarová a Bc. Klára Švihovcová.
Jedním z cílů konference bylo také představit vědecká pracoviště zaměřená na hmotnostní spektrometrii v Jihočeském kraji, čímž se podporuje nejen výzkum v tomto regionu, ale i možnost navazování nových vědeckých spoluprací. Účastníci měli příležitost se seznámit s výzkumnými pracovišti na Jihočeské univerzitě i Biologickém centru AV ČR.
Konference byla pořádána s finanční podporou Jihočeského kraje a byla spolufinancována Statutárním městem České Budějovice.
The Nobel Prize in Chemistry 2024 is about proteins, life’s ingenious chemical tools. David Baker has succeeded with the almost impossible feat of building entirely new kinds of proteins. Demis Hassabis and John Jumper have developed an AI model to solve a 50-year-old problem: predicting proteins’ complex structures. These discoveries hold enormous potential.
More info about the Nobel prize.
https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2024/press-release/
Obhajoby bakalářských prací Katedra chemie /BSc theses defences
Datum konání/Date: 24. 5. 2024, Místo konání/Place: C 4
8:00 – 8:45 Fluorescenční vlastnosti bilinových barviv a jejich komplexů s kovy
8:50 – 9:35 Stanovení vybraných boswellových kyselin v pryskyřici kadidlovníku pravého a
ve výrobcích z této pryskyřice metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie
se spektrometrickou detekcí
9:40 – 10:25 Kontrolovaná adsorpce antimikrobiálního enzyme na povrch plazmového polymeru
10:30 – 11:15 Použití grafických softwarových nástrojů na zobrazování molekul, vzorců a grafů
při výuce chemie na středních školách a gymnáziích
11:20 – 12:05 Použití učebnic při výuce Chmei I (obecná a anorganická chemie) na středních
školách a gymnáziích
13:05 – 13:50 Optimalizace detekce sfRNA viru Klíšťové encefalitidy v RNA z hostitelských buněk pomocí hybridizačních technik
13:55 – 14:40 Strukturní a biochemické porovnání C-terminálně zkrácených variant virového protein P4 z čeledi Cystoviridae
14:45 – 15:30 Vliv očkovacích metod na kvalitu krystalů protein LinB32
15:35 – 16:20 Optimalizace metod transfekce genu pro NS2A viru klíšťové encefalitidy do neurálních buněk a imunodetekce jimi produkovaného protein NS2A
Datum konání/Date: 22. 5. 2024, Místo konáni/Place: C 4
8:00 – 8:50 Stanovení obsahu PAU v cigaretových nedopalcích
9:00 – 9:50 Test toxicity vybraných fluorchinolonových antibiotik a reakčních směsí
po fotochemické degradaci těchto antibiotik na Daphnia sp.
10:00 – 10:50 Vazby iontů kovů na fykocyanobilin a jeho estery
12:30 – 13:20 Detection of intracellular H2O2 molecules using the genetically encoded fluorescent marker HyPer7
Datum konání/Date: 30.5.2024, Místo konání/Place: C5, C6
Anorganická chemie/Inorganic chemistry, C6 13:30 -16:00
Biochemie/Biochemistry, C6 11:00-12:00
Organická chemie/Organic chemistry, C5 8:30 - 10:30
Datum konání/ Date: 22.5.2024, Místo konání/Place: C4
Strukturní biochemie, Experimentální metody studia makromolekulárních látek,
Molekulární a buněčná biologie/ Structural biochemistry, Experimental methods for the study of macromolecular substances, Molecular and Cellular Biology – 13:30
Datum konání /Date: 23.5.2024,Místo konání/ Place: C4
Chemie a Didaktika chemie/ Chemistry and Didactics of Chemistry 8:00 – 8:50, 8:55 – 9:45, 9:50 - 10:40,10:45 – 11:35, 11:40 – 12:30 ,13:30 – 14:20,14:25 – 15:15, 15:20 – 16:10
Date: 12. 6. 2024, Place: C6
8:00-8:45 Elucidation of the function of Kap60 and Kap95 in the tRNA retrograde pathway in Trypanosoma brucei.
8:45-9:30 Immunometabolic Tumor Therapy.
09:30-10:15Cloning and Expression of two selected Antigenic Proteins and their characterization as diagnostic markers against Relapsing Fever Disease.
10:15-11:00Expression and purification of fibrinogen-related proteins from the soft tick Ornithodoros moubata.
11:00-11:45Biochemical inhibition of ß-Glucosidase and Leucine-aminopeptidase.
12:45-13:30 Study of Viral Protein Complexes using Mass Spectrometry.
13:30-14:15 Impact of Trypanosoma brucei MICOS subunits on cristae morphology.
14:15-15:00 Genome size stability of dried tissues of selected genera of ferns and lycophytes.
15:00-15:45Potential antiviral effect ofa-spinasterol against tick-borne encephalitis virus.
15:45-16:30 Seasonal occurrence of picoplanktonic cyanobacteria in water treatment plant Milence and their application in nanobiotechnology.
Date: 21. 6. 2024
Biochemistry, O100 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00
Biology of Microorganisms, O101 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00
Molecular Biology and Genetics, O108/O113 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00
BSc Biological Chemistry defences (EN)
Date: 17. 9. 2024, Place: 009/dean’s meeting room
8:00-8:45 Chromosomal sex determination of Fukomys mechowii.
8:45-9:30 Water isotopes in dissolved organic matter: the interface of isotope
hydrology and organic geochemistry.
09:30-10:15 Seasonal occurrence of picocyanobacteria in water treatment plant
Kutná Hora and their utilisation of phosphorus and iron.
10:15-11:00 Submitochondrial localisation of putative Oxa1 homologs in Trypanosoma
bruceiusing newly raised antibodies.
11:00-11:45 Assaying the expression levels of Erk1and Erk2mitogen-activated-kinase,
and Btbdl8gene mRNAs in various stages of preimplantation mouse embryo development.
12:45-13:30 Assaying the inter-cell heterogenous formation of intermediate filaments
(specifically the KRT8 protein) in the development of the preimplantation mouse embryo.
13:30-14:15 Cloning and Expression of two selected Antigenic Proteins and their
characterization as diagnostic markers against Relapsing Fever Disease.
14:15-15:00 Aging-associated changes in the experssion of epigenetic factors and their impact
on longevity in mammals.
15:00-15:45 Activity of Dnmt3lgene in guinea pig oocytes.
BSc Biological Chemistry state exams (EN)
Date: 19.9. 2024, C1, C3, C4
Biochemistry, C4: 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 13:00,13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00, 16:30, 17:00
Biology of Microorganisms, C1: 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 11:00, 11:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00, 16:30, 17:00
Molecular Biology and Genetics, C3: 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 13:00, 13:30, 14:00, 14:30, 15:00,15:30, 16:00, 16:30, 17:00
Biology of Plants, C1: 10:30
Date: 20.9.2024, C4
Biochemistry, C4: 8:00, 8:30, 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00
Lecture Defenestration of Science Fraud by Dr Leonid Schneider, Mon Dec 11th, 2023, 1 pm
V pondělí 12.8. se na Letním dětském táboře – 4. běhv Zalužanech, který je pořádán Nezávislou odborovou organizací Bulovka ve spolupráci s FN Bulovka, uskutečnilo dopoledne s chemií. Tábora se účastnilo 56 dětí ve věku 5-16 let. Děti si na čtyřech stanovištích vyzkoušely izolaci DNA, jednoduché chemické pokusy, vyrobit starodávnou fotografii a pomohly chemikům zachránit poklad a uniknout tak před zloději. Pro Katedru chemie to bylo poprvé, kdy se kolegyně vydaly se stanovišti mimo prostory PřF JU. Nezalekly se improvizovaných prostor ani dotazů dětí i jejich vedoucích, a nakonec byly odměněny úsměvy a nadšením všech.
Fotoreportáž Červnový den s Přírodovědeckou fakultou pro žáky ZŠ a SŠ
V týdnu od 17. do 21. června byly prostory Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity určeny žákům základních a středních škol. Každý den dorazilo zhruba 120 žáků, pro které bylo připraveno 19 stanovišť. Žáci na stanovištích, která jim připravil tým s více než 60 zaměstnanci a studenty, měli příležitost vyzkoušet si různé aktivity jako chemické pokusy, luminiscenci, práci virologa, tvorbu historické fotografie, strategie šíření rostlin ale také stanovovali protilátky proti klíšťové encefalitidě a zjistili jakým způsobem funguje fyzika a světlo kolem nás.
Podívejte se jaký úspěch měl letošní ročník Červnového dne s Přírodovědeckou fakultou v reportáži JTV.
Děkujeme všem návštěvníkům, ale hlavně celému týmu, který se každý den staral o pestrý a zajímavý program.
Příští rok se budeme těšit na třetí ročník.
Jubilejní desátý ročník prestižního FEBS praktického krystalizačního kurzu, vedený prof. Ivanou Kutou Smatanovou, Laboratoř strukturní chemie Katedry chemie, začíná již toto pondělí od 10. do 15. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Tento kurz má bohatou historii, která sahá až dvacet let zpět, kdy se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích konal první FEBS kurz “Advanced methods in macromolecular crystallization I”, zaměřený na krystalizaci proteinů, jako i novinky a trendy v oboru proteinové krystalogeneze. Od té doby se stal tradicí a přilákal přes 300 studentů a postdoktorandů z celého světa.
Ani pandemie covid-19 nezastavila jeho pokračování, a v srpnu 2021 se uskutečnil devátý kurz ve zpřísněných podmínkách, ale v off-line režimu. Rentgenová difrakce zůstává stále zásadní metodou pro studium struktury biologických makromolekul, zejména komplexů protein-inhibitor / substrát. I přes pokroky v oblasti cryoEM jsou výzvy v krystalizaci biologických makromolekul pořád aktuální.
Cílem kurzu je překlenout propast mezi novými poznatky a praktickými dovednostmi. Studentům budou přednášet renomovaní odborníci, kteří poskytnou své cenné odborné znalosti a zkušenosti a tím navážou na úspěšnou tradici těchto kurzů. Studenty navíc seznámí s novými tématy jako je screening fragmentů, intracelulární krystalizace nebo cryoEM. Jsme si jisti, že diskuse o teorii spojena s laboratorními experimenty vytvoří jedinečný vzdělávací zážitek, který studentům poskytne nezapomenutelné zkušenosti a zážitky.
Na přednášky jste srdečně zváni.
Více informací zde.
prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D. and co.
, Text k fotce:
Laser printing from gas-aggregated nanoparticles enables the fabrication of microstructures combining nanoparticles and sintered metal. Nanoparticles are homogeneously deposited on the substrate and form a thin film. The laser at high power ablates the material around the structure being fabricated; meanwhile, the laser at low power sinters nanoparticles into continuous metal film.
, Text k fotce:
The research group of Jiří Kratochvíl, along with the nanoparticle production device used for laser printing, which the team developed and assembled at the Department of Physics, Faculty of Science, University of South Bohemia. On the picture, from left to right, are Jiří Kratochvíl, Oleksandr Mashchenko, whose dissertation topic is laser printing from nanoparticles, Yasmina Al-Muhkhrabi, and Tereza Patlejchová.
, Text k fotce:
Vacuum chamber runningScientists from the Faculty of Science at the University of South Bohemia have developed a unique method for printing metal from nanoparticles, enabling the combination of sintered and nanoparticle structures within a single product. Additive manufacturing technology has proven effective at the macro scale for rapid prototyping, custom development, and creating porous structures. Metal printing technology at the micro and nanoscale opens possibilities for applications in electronics, optics, and medicine—imagine, for example, a custom implant with printed conductors and sensors.
Standard metal printing technologies using laser sintering rely on grains tens to hundreds of micrometres in size, roughly the thickness of a human hair, which is mechanically placed on a substrate and sintered at temperatures near the material’s melting point, naturally limiting print resolution. These limitations can be overcome by using smaller grains—nanoparticles. But how can such nanoparticles be produced and evenly applied to a substrate while preventing oxidation?
The research team has shown that this is possible by combining selective laser sintering with gas aggregation of nanoparticles. This nanoparticle preparation technology can be imagined similarly to the formation of rain. First, a saturated vapour is created, which then condenses into raindrops that fall to the ground. The scientists from the University of South Bohemia can replicate this with metals, using high vacuum and low-temperature plasma to generate a beam of nanoparticles, objects 1,000 times smaller than the diameter of a human hair.
In the nanoscale world, matter behaves entirely differently. For instance, a silver metal nanoparticle is much smaller than the wavelength of light. When such a nanoparticle is illuminated, its electrons oscillate, and as a result, a single layer of such nanoparticles absorbs about half of the incident light. Moreover, the sintering temperature drops from 962°C to 200°C. This can be advantageously used not only for sintering structures at lower laser power but also for their easy evaporation with high laser power.
In simple terms, a metal target is installed in the device, and when the power supply is turned on, a substrate for printing is placed into the nanoparticle beam and illuminated by a laser programmed to print a given structure that combines nanoparticles and sintered metal with resolution limited by the wavelength of light, not particle size.
The developed technology has been tested for printing micro-mirrors, micro-wires made of nanoparticles or sintered metal, and even the logo of the Technology Agency of the Czech Republic as a thank-you to the funder of the research. The scientists hope that in the future, the technology could assist in prototyping sensors and flexible electronics, especially for healthcare applications.
This unique device and method were developed at the Faculty of Science at the University of South Bohemia, specifically the Department of Physics (Laboratory of Nanomaterials Physics led by Jiří Kratochvíl), the Department of Chemistry (Laboratory of Single Molecule Spectroscopy led by Tomáš Fessl), in collaboration with the Czech Academy of Sciences (Electron Microscopy Laboratory led by Marie Vancová). The technology was selected as a finalist in the national Transfera competition, patented, and published in the prestigious scientific journal Nano Letters by the American Chemical Society, with the editorial team selecting it for the front cover of the journal issue (https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.nanolett.4c03131).
Contact: RNDr. Jiří Kratochvíl, Ph.D. (
, Text k fotce:
Laserový tisk z plynně agregovaných nanočástic umožňuje výrobu mikrostruktur kombinujících nanočástice a slinutý kov. Nanočástice jsou homogenně deponovány na substrát a vytvářejí tenkou vrstvu. Laser s vysokým výkonem odstraňuje materiál okolo struktury, která se vyrábí; mezitím laser s nízkým výkonem slinuje nanočástice do souvislého kovového filmu. , Text k fotce:
Vědecká skupina Jiřího Kratochvíla (vlevo) spolu se zařízením pro výrobu nanočástic použitých pro laserový tisk, které tým vyvinul a sestavil na Katedře Fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Na fotografii jsou dále zleva Oleksandr Mashchenko, jehož téma disertační práce je právě laserový tisk z nanočástic, Yasmina Al-Muhkhrabi a Tereza Patlejchová. , Text k fotce:
Detail depozičního systému, kdy je v okénku vidět nízkoteplotní plazma. Zařízení lze využít kromě nanotisku i pro přípravu funkčních materiálů kombinující nanočástice zabudované v tenké vrstvě, například antibakteriálních či antivirových povlaků.Vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity vyvinuli unikátní metodu pro tisk kovu z nanočástic, která dovoluje kombinovat slinuté a nanočásticové struktury v rámci jednoho výrobku.
Aditivní technologie výroby se na makro škále osvědčila pro rychlé prototypování a vývoj na míru či přípravu porézních struktur. Technologie tisku kovu na rozhraní mikro a nano-škály otevírá možnosti uplatnění například v elektronice, optice a lékařství – stačí si představit implantát na míru, který obsahuje natištěné vodiče a senzory.
Standardní technologie tisku kovu pomocí laserového spékání využívají zrna o velikosti desítek až stovek mikrometrů, tedy zhruba tloušťky lidského vlasu, na substrát se dopravují mechanicky a teplota spékání bývá blízko bodu tání materiálu, což přirozeně limituje rozlišení tisku. Tyto limity lze překonat použitím menších zrn – nanočástic. Ale jak takové nanočástice vyrobit a zároveň je rovnoměrně nanést na podložku? Jak zabránit jejich oxidaci?
Tým vědců ukázal, že to možné je, a to pomocí kombinace selektivního laserového spékání a plynné agregace nanočástic. Tuto technologii přípravy nanočástic si můžeme zjednodušeně představit jako tvorbu deště. Nejdříve se vytvoří nasycená pára, která poté kondenzuje do dešťových kapek, které padají k zemi. Jihočeští vědci toto umí s kovy za využití velmi vysokého vakua a nízkoteplotního plazmatu, kdy místo dešťových kapek generují svazek nanočástic, tedy objektů 1000x menších, než je průměr lidského vlasu.
V nanosvětě se ale hmota chová úplně jinak. Například stříbrná kovová nanočástice je daleko menší než vlnová délka světla, když takovou nanočástici osvítíme, rozkmitáme v ní elektrony, a díky tomu jedna vrstva takových nanočástic absorbuje přibližně polovinu dopadajícího světla. Navíc teplota spékání klesne z 962°C na 200°C. Toho lze s výhodou využít – nejenže lze struktury spékat za nižšího výkonu laseru, ale lze navíc struktury za vysokého výkonu jednoduše odpařit.
Zjednodušeně řečeno do zařízení nainstalujeme kovový kroužek a po zapnutí zdroje elektrického napětí do svazku nanočástic vložíme podložku, na kterou chceme tisknout, a ozáříme ji laserem naprogramovaným pro tisk dané struktury, která kombinuje nanočástice a slinutý kov s rozlišením tisku limitovaným vlnovou délkou světla, nikoli velikostí částic.
Vyvinutá technologie byla otestována na tisku mikrozrcátek, mikrodrátků tvořených nanočásticemi či slitým kovem nebo tisku loga Technologické agentury České republiky jako poděkování za financování výzkumu. Vědci doufají, že v budoucnu technologie pomůže prototypovat senzory a flexibilní elektroniku, zejména pro zdravotnictví.
Unikátní zařízení a metoda vznikla ve spolupráci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, konkrétně Katedry fyziky(Laboratoř fyziky nanomateriálů pod vedením Jiřího Kratochvíla), Katedry chemie (Laboratoř spektroskopie jednotlivých molekul pod vedením Tomáše Fessla) a Akademie věd (Laboratoř elektronové mikroskopie pod vedením Marie Vancové). Technologie byla vybrána do finále národní soutěže Transfera, byla patentována a byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nano Letters, nakladatelství American Chemical Society, přičemž ji redakce vybrala na přední obálku vydání tohoto periodika. (https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.nanolett.4c03131).
Kontakt: RNDr. Jiří Kratochvíl, Ph.D. (
Meeting report on FEBS practical crystallization course "Advanced methods in macromolecular crystallization X“
Authors: I. Kuta Smatanova, P. Rezacova, Jeroen R. Mesters and J. A. Gavira
The 10th FEBS practical crystallization course "Advanced methods in macromolecular crystallization" took place at the University of South Bohemia (USB) from June 9th to June 15th, 2024. Organized by Ivana Kuta Smatanova (University of South Bohemia), Pavlina Rezacova (Czech Academy of Sciences), Jeroen R. Mesters (University of Lübeck), and Jose A. Gavira (National Research Council & University of Granada), it was supported by FEBS, eleven sponsoring companies, USB and other scientific Societies. These corporations provided equipment and materials, covered registration fees for eight students, and sponsored three poster prizes and a special prize from Prof. Bernhard Rupp. The course included practical workshops by Douglas Instruments Ltd. and Altium International s.r.o. Thirty-three experts from 12 countries delivered 33 lectures to 24 students.
The course opened with welcomes from Assoc. Prof. Ludek Berec (vice-rector of USB), Assoc. Prof. Dagmar Skodova Parmova (the Mayor of city CB), and Prof. Mutay A. Aslan (MIC of FEBS ACC). Dr. Sara Fuentes (Managing editor of FEBS OpenBio) gave an online lecture on "Tackling the Reproducibility Crisis in Scientific Research." Participants, including PhD students and postdocs, were greeted online by former FEBS course organizers Prof. Rolf Hilgenfeld (University of Lübeck) and Prof. Juan Manuel Garcia-Ruiz (LEC Granada). After opening ceremony, they were introduced to new topics in advanced protein crystallography. The first day concluded with a welcome party.
From Tuesday to Friday, the course featured intensive lectures and lab exercises on topics like biophysical techniques, protein crystallization screening, and crystal improvement. Students experimented with their own or model proteins, and engaged in poster sessions and discussions with speakers. Poster prizes were awarded to Tomas Brom (prize of FEBS OpenBio Journal), Alexandra Knopp (IUCr Journals prize), and Yurii Dubanych (prize of FEBS ACC). Anil A. Sohail received a special prize, a dedicated copy of Bernhard Rupp's book. The course concluded with crystal observation and evaluation on Saturday morning.
We thank FEBS, sponsors, speakers, and tutors for their support and contributions.
Course webpage -> FEBS Practical Course 2024.
Photo 1. - FEBS ACC & MIC of FEBS PC24-047 Prof. Mutay A. Aslan from Akdeniz University (Turkey) introduces the FEBS activities.
Photo 2. - Opening ceremony
Photo 3. - Prof. Martin Caffrey (Trinity College Dublin, Ireland) demonstrates to red group students the crystallization in lipidic cubic phase.
Photo 4. - Evening poster section and discussions between speakers and students.
Photo 5. - The Mayor of city Ceske Budejovice Assoc. prof. Dagmar Skodova Parmova (in the middle) with two organizers.
Photo 6. - Bernard Rupp donated his book to the most active course participant Anil A. Sohail.
Photo 7. - FEBS PC24-047 participants at the Faculty of Sciences University of South Bohemia.
Photos by: Petr Pachl, Klara Nohavova and Radomir Kuzel
V rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje mluvil v Českém rozhlase České Budějovice Martin Janda z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Celý rozhovor na téma: Geneticky modifikované plodiny v kontextu "udržitelnosti" si můžete poslechnout zde.
Cílem projektu je najít účinný způsob léčby chronických ran. Za tímto účelem budou produkovány a následně testovány rekombinantní proteiny z muších larev a z klíšťat v sériiin vitroainvivopokusů.
Pro více informací o volné pozici klikněte zde.
Pavla Fojtíková z Přírodovědecké fakulty JU a Kateřina Sovová z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka se účastní dvou projektů zaměřených na naplňování Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje v Kanadě. V týdnu od 10. do 15. června 2024 proběhly odborné semináře a panelové diskuse s kanadskými odborníky, návštěvy výzkumných center univerzit spolu s dalšími jednáními o spolupráci. První část programu proběhla ve spolupráci s přední kanadskou univerzitou McGill University, druhá část pak v rámci University of Manitoba a s ní spolupracujících výzkumných center.
Kromě odborných seminářů a diskusí týkajících se kvality vody, vodního hospodářství, odpadních vod a toxických látek ve vodách bylo tématem setkání i vzdělávání v oblasti udržitelnosti. Jde o vysoce aktuální téma pro Jihočeskou univerzitu, na které v současné době vzniká profesní bakalářský studijní program Management udržitelnosti. Garantkou vznikajícího studijního programu je právě Pavla Fojtíková. Vzhledem ke svým zkušenostem mohou obě kanadské univerzity sloužit jako zdroj inspirace a poskytnout zpětnou vazbu. V neposlední řadě bude jistě zajímavá i účast na startupovém a technologickém večeru.
Dostupné články a příspěvky zde:
Water quality, wastewater and toxicity research in the Czech Republic
Embassy of the Czech Republic in Ottawa
EU sanctions on intangible technology transfer in higher education are directed against citizens of Iran (Council Regulation (EU) No 267/2012), Syria (Council Regulation (EU) No 36/2012; Russian Federation (Council Regulation (EU) No 833/2014, Council Regulation (EU) No. 692/2014, Council Regulation (EU) 2022/263) and Belarus (Council Regulation (EC) No 765/2006) in the sense of Commission Opinion C(2019/5883) and according to the interpretation of the Financial Analytical Office's Technical Assistance and Intangible Technology Transfer Manual 2021 and Methodological Recommendation for Universities and Scientific Research Institutions 2022.
Practically this means, that students from these countries shall not be allowed to work on theses/research oriented on applied research which can be commercially exploited and all the results of such students' work must be openly published. This includes also the neccessity to publish the thesis without any restrictions before the defence.
All the eneded information can be found in the Dean's Measure D123, in Czech Opatření děkana, in English Study regulations.
Témata semináře:
Projektové oddělení PřF JU a Kancelář transferu technologií JU připravily seminář
Seminářem Vás provede RNDr. et Mgr. Růžena Štemberková, Ph.D., MPA z Kanceláře transferu technologií, která se specializuje nejenom na ochranu duševního vlastnictví, ale také pomáhá navazovat a rozvíjet kontakty mezi vědci a komerčními partnery, včetně následné pomoci s přípravou dohod, smluv, podávání patentových žádostí.
Seminář je určen všem vědcům a studentům, t.j. těm kteří o ochraně duševního vlastnictví dosud ví jen to, že existuje něco jako patent, ale nemají praktickou zkušenost; i těm, kteří dělají základní výzkum, který by ale možná bylo dobré i nějak chránit a přetavit v nějakou komerční aplikaci. Současně je určen i těm, kteří ani neví, že vlastně nedělají základní výzkum, ale ve skutečnosti aplikovaný výzkum (kde by se duševní vlastnictví mělo skutečně chránit). Mnoho z nás asi ani neví, že něco takového je na univerzitě možné a dokonce i nutné (existuje na to dokonce stanovený postup a opatření rektora), nezná základní pravidla a postupy. Jedná se o seminář, takže otázky jsou nejenom možné, ale jsou dokonce vítány - berte to jako příležitost zjistit potřebné informace v přátelské atmosféře. Aplikovaný výzkum je v poslední době stále více podporován nejenom ze strany komerčních partnerů ale i grantových agentur (TAČR, AZV, OP TAK, Horizon).
Seminář proběhne ve čtvrtek 19. 12. od 15:00 v místnosti C2a všichni jste srdečně vítáni. Seminář proběhne v českém jazyce.
BSc Biological Chemistry state exams will be held on September 19th and 20th, 2024 in C1, C3, C4; BSc Biological CHemistry defences on September 17th and 18th, 2024 in the Dean's conference room (009).
Anna Verchuša, a student at Windhoek International School in Namibia, has been working on her project for the graduation exam at the Department of Chemistry under Hana Mašková, specifically in the Laboratory of Applied Biochemistry led by Ján Štěrba. Anna came to the lab through contacts from the Faculty of Health and Social Sciences USB and the Czech Academy of Sciences.
International school students choose a project that is part of their final grade in Biology. Anna chose to do a project on the detection of tyrosinase enzyme activity. Tyrosinase is commonly present in fungi but also in the human body. Its function is to catalyse the conversion of the amino acid tyrosine. A dysfunctional tyrosinase leads to the absence of melanin in the body, i.e. albinism. Anna was able to detect tyrosinase activity from mushrooms in the presence of different concentrations of substrate (hydroquinone), as well as reduced activity in the presence of an inhibitor (vitamin C).
We wish Anna a successful graduation from the International School.
