Zooplankton

Zooplankton hraje klíčovou roli v potravních sítích rybničních ekosystémů a zároveň indikuje stav prostředí. Množství a druhové složení zooplanktonu v rybnících je výrazně ovlivňováno fyzikálně-chemickými vlastnostmi vody, množstvím živin a hustotou a druhovou skladbou rybí obsádky. Studujeme, jak lze pomocí „vhodné“ rybí obsádky udržet filtrační účinnost zooplanktonu vůči nadměrné biomase fytoplanktonu a přispět tak k zachování kvality vody, její průhlednosti a stabilního kyslíkového režimu.

Zooplankton také využíváme jako modelovou skupinu, na které sledujeme vliv antropogenních změn prostředí na vodní bezobratlé.

Vodní hmyz a obojživelníci

Obojživelníci, vodní hmyz a další bezobratlí jsou významnou složkou sladkovodních společenstech na všech potravních úrovních od rozkladačů až po vrcholové predátory. Mnoho druhů je silně ovlivněno antropogenními vlivy včetně globálního oteplování, živinové zátěže a šíření nepůvodních druhů živočichů. Řada obojživelníků, vodního hmyzu a měkkýšů patří mezi bioindikátory znečištění nebo přítomnosti ryb, ale slouží i jako modelové druhy pro studium obecných ekologických principů.

Ryby

Ryby jsou vrcholové části potravních řetězců, které ovlivňují nižší složky až po kvalitu vody. Zároveň jsou rybí obsádky formovány svým okolím a vzhledem k relativní dlouhověkosti integrují změny v prostředí za delší období. Ryby osídlily většinu vodních útvarů, a proto máme možnost studovat společenstva od pramenných částí přes říčky, rybníky, přehradní nádrže i přirozená a umělá jezera.

Ekosystémový přístup

Studentům a studentkám se zájmem o komplexní studium vodních ekosystémů nabízíme i širší témata, která se neomezují na konkrétní druhy nebo taxonomické skupiny. Cílem je pochopit, jak vodní ekosystémy reagují na změny prostředí jako celek. Zaměřujeme se zejména na aktuální hrozby zahrnující globální změnu klimatu a antropogenní znečistění. Možné přístupy zahnují venkovní experimenty, analýzy publikovaných data nebo počítačové simulace.