Cena rektora JU za prestižní vědeckou publikaci pro Gabriela Šaffu
Článek v časopise Nature Human Behavior, jejímž prvním autorem je doktorand Gabriel Šaffa (Katedra zoologie), byl v sekci společenskovědních a ekonomických oborů oceněn cenou rektora za prestižní vědeckou publikaci.
Mgr. Gabriel Šaffa, prof. Jan Zrzavý, Dr. Pavel Duda – všichni (PřF JU)
Global phylogenetic analysis reveals multiple origins and correlates of genital mutilation/cutting
Nature Human Behaviour, 6(5), 635-645, 2022
Původní vědecká práce (článek v časopisu)
Existence nákladných rituálů, při kterých si lidé úmyslně působí bolest a ohrožují své zdraví, představuje pro evoluční antropology přetrvávající záhadu. K těmto rituálům patří také tradiční formy mužské a ženské obřízky, dnes často označované jako genitální mutilace. Kvůli zdravotním rizikům, která jsou s nimi spojena, byly ženské obřízky postaveny mimo zákon ve většině zemí, kde byly tradičně prováděny, a zdravotnické a lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o jejich vymýcení. O původu a příčinách udržování těchto praktik však víme jen velmi málo.
Studie Gabriela Šaffy a jeho kolegů z PřF JU, publikovaná v časopise Nature Human Behavior, aplikuje fylogenetické metody na etnografická a demografická data s cílem popsat globální distribuci, diverzitu, evoluční historii obřízek. Ukazuje, že tyto rituály vznikly vícekrát nezávisle na sobě, v několika případech o 2000–3000 let dříve, než dosvědčuje archeologický záznam. Ženská obřízka přitom vzniká a udržuje se pouze ve společnostech, které praktikují mužskou obřízku. Většinou v polygynních společnostech, kde manželky jednoho muže nežijí ve společné domácnosti, nebo kde muž tráví hodně času mimo domov, kde sňatky dojednávají rodiče a platí se cena za nevěstu. Za vznikem a udržováním těchto praktik tak zřejmě stojí obavy o paternitu.
Tam, kde dodnes praktikovány, slouží obřízky nejen jako signály panenství a cudnosti, ale také dospělosti, statečnosti, síly, respektu k autoritě a v neposlední řadě příslušnosti k etnické či náboženské skupině. To, že socio-ekologické faktory, které daly těmto rituálům vzniknout, se zřejmě liší od těch, které je v současnosti udržují, představuje výzvu pro všechny výzkumníky, kteří se jim snaží porozumět. Ze vzájemné provázanosti ženské a mužské obřízky plyne, že je kontraproduktivní snažit se všemožnými způsoby vymýtit ženskou obřízku a zároveň omlouvat nebo podporovat praktikování té mužské.
