Vážení členové Akademické obce Přírodovědecké fakulty JU, 

v pondělí 15.4.2024 v 18:00 v učebně C2 proběhne shromáždění Akademické obce, kde vystoupí pan děkan František Vácha s informacemi o novinkách na fakultě. 

Setkání členů Akademické obce slouží jako platforma pro komunikaci mezi vedením fakulty, senátem, zaměstnanci a studenty, takže pokud vám dění na naší alma mater není lhostejné nebo přímo máte nějaká témata, která vás trápí, a chtěli byste je probrat, dorazte. Ale dorazte třeba i jen ze zvědavosti ;-) 

Těším se na setkání.

Míša Syrová

předsedkyně Akademického senátu PřF

Dear students,

let me introduce myself to you. I am the coordinator of the Erasmus + program at the Faculty of Science.

A selection procedure is announced for study stays for summer semester and internships abroad from 15.10.2023  in the next academic year 2023/2024 within the Erasmus + program.

All information can be found at https://www.prf.jcu.cz/cz/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty/erasmus-pro-studenty. The procedure of the selection procedure is described in the section of the selection procedure, and you will also find the application form for the selection procedure here. Further on this link you will find more detailed information about study stays and internships.

You can also apply for internships from 15.10.2023. Information about internships is also here in English: https://www.prf.jcu.cz/en/international-relations/international-mobilities/outgoing-erasmus-students-traineeship

Send your applications by e-mail or deliver in person to my office by 2nd October 2023 by 12am  (Faculty of Science, building C, door number 13/14).

And if you need further advice, do not hesitate to contact me.

Have a nice day,

Mgr. Barbora Okosy
Faculty coordinator for foreign affairs

Faculty of Science
University of South Bohemia in České Budějovice
Branišovská 1760, building C, door number 13
370 05 České Budějovice
Czech Republic
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
tel.: +420 387 776 212

Dear recent graduates,

You have successfully completed your Bachelor's, Master's or Doctoral studies at the Faculty of Science, for which I warmly congratulate you. Now you are going to graduate, which will take place on 5 March 2024 at DK Metropol on Senovážné náměstí.

We would like you and your loved ones to have fond memories of the graduation, so I hope that you will do your best to make the graduation smooth and dignified. To do this, among other things, you need to familiarize yourself with the ceremony script and rehearse some parts before the actual ceremony. Therefore, we ask that you arrive on time for the briefing, which begins at 9:45 am.

The graduation ceremony is set to begin at 10:30 am.
Please let the guests you invite to the graduation know that they will be able to take their seats in the auditorium approximately 20 minutes before the ceremony begins (i.e., 10:10 a.m.). There should be plenty of seating.

If any of you know for certain that you will not be attending the graduation ceremony, please let the Office of Student Services know.

Congratulations again on your successful completion of your studies and I look forward to seeing you on graduation day.

Tomas Hauer
Vice Dean for Studies

Translated with DeepL.com (free version)

Učitelství Science je výjimečné a unikátní

Studijní program Učitelství Science je výjimečnou příležitostí pro absolventy učitelských i odborných bakalářských programů, kteří chtějí učit na střední škole přírodovědné předměty novým a zajímavým způsobem.... >> více zde

FENS-Kavli Network of Excellence (FKNE) je dynamická a velmi prestižní skupina 30 vynikajících evropských neurovědců v počáteční či střední fázi kariéry, kteří jsou vybíráni pro svou vědeckou excelenci, originalitu a vedoucí postavení. Jedním z vybraných špičkových vědců je nově i Mgr. Michaela Fencková, Ph.D., z Katedry molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

FKNE byla založena v roce 2014 na základě spolupráce Federace evropských neurovědních společností (FENS) a nadace The Kavli Foundation. V tomto roce byla vybrána nová skupina 15 stipendistů, kteří zastupují 10 různých evropských zemí. Tito noví členové FKNE se připojí k 15 dalším zástupcům z roku 2021 a vytvoří tak aktivní síť 30 vědců se sídlem v 15 různých zemích. Členové FKNE jsou vybíráni na 2 dvouletá období, po jejichž uplynutí se stávají členy rostoucí sítě FKNE Alumni.

"Výběr vědců pro rok 2023 byl neuvěřitelně náročný úkol, který svědčí o výjimečném talentu mladé evropské neurovědecké komunity. Jsme hrdí na to, že můžeme oznámit kandidáty, kteří byli vybráni do tohoto stipendijního programu, a kteří vynikají brilantností a vůdčími schopnostmi," říká profesor Flavio Donato, předseda výběrové komise pro rok 2023.

Tato multidisciplinární mezinárodní síť vědců se organizuje sama a jejím cílem je zlepšit neurovědu v Evropě i mimo ni prostřednictvím sdílení vědeckých zkušeností, propagace a osvětové činnosti. Členové FKNE se každoročně účastní několika setkání, která umožňují diskusi o řadě témat napříč neurovědou a také o výzvách a příležitostech pro evropské neurovědce. Své myšlenky pak uvádějí do praxe prostřednictvím článků a doporučení ohledně programů financování a dalších klíčových otázek.

"FKNE sdružuje výjimečné skupiny mladých a středně pokročilých neurovědců z celé Evropy, kteří pomáhají utvářet budoucnost oboru. Díky štědré podpoře nadace The Kavli Foundation ve spolupráci s FENS pomáhá tato síť rozvíjet pokrokovou vědu o mozku a nervovém systému a posilovat hlasy nové generace neurovědců. Tento závazek v oblasti výzkumu a propagace má nesmírně cenný dopad jak pro vědu, tak pro společnost. Jménem vedení FENS blahopřeji novým vědcům, kteří obohatí síť i širší vědeckou komunitu o novou energii, zkušenosti a nápady," říká profesorka Irene Tracy, prezidentka FENS.

„Členství si velmi vážím. Ráda bych jej využila ve prospěch profesní podpory a mezinárodní integrace mladých vědců a vědkyň z České republiky, aby měli srovnatelné podmínky s vědci z významných evropských institucí. Chtěla bych také zvýšit povědomí o neurobiologickém výzkumu v ČR, jeho nezbytnosti k pochopení podstaty závažných neurologických a psychiatrických onemocnění a k hledání účinné léčby. V neposlední řadě bych pak chtěla rozvíjet spolupráci s ostatními vědními obory, které nám pomohou posunout tento výzkum rychleji kupředu, tak jak se to děje i na špičkových zahraničních pracovištích,” komentuje úspěch doktorka Fencková.

"Žijeme na zásadní křižovatce neurověd: na jedné straně nám vývoj nových technologií pro studium mozku umožnil začít zkoumat otázky, které byly ještě před deseti lety nepředstavitelné. Na straně druhé se i stále angažovanější a pozornější společnost snaží lépe porozumět fungování mozku. Zejména ve světle nově nabytých poznání o důležitosti péče o duševní zdraví, o rychlosti vývoje umělé inteligence a o rostoucí zátěži, kterou představují psychiatrické poruchy – pro jednotlivce i pro ty, kteří o ně pečují. Jednou z výzev, kterou budeme muset v budoucnu řešit, bude zajistit, aby evropské instituce i nadále investovaly do společných finančních programů na podporu základního výzkumu, z něhož vznikají nové poznatky a z něhož má prospěch celá společnost. Jako soubor mladých – a odvážných – výzkumníků se ve FKNE snažíme neustále posouvat hranice toho, co jsme schopni udělat, a pouštíme se do neznáma jednoho z nejsložitějších strojů, jaké kdy byly sestrojeny – mozku," říká profesor Flavio Donato, odborný asistent v Biocentru Basilejské univerzity ve Švýcarsku a předseda sítě FENS Kavli.

Mgr. Michaela Fencková, Ph.D., z Katedry molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá základní formou učení, tzv. habituací. Ta je rozšířena od jednobuněčných organismů až po člověka. Slouží k odfiltrování nepodstatných informací z prostředí a umožňuje soustředit se na důležité podněty, jako je potrava nebo nebezpečí. Genetické faktory však mohou způsobit, že se habituace pokazí, což přispívá k poruchám autistického spektra a intelektu. Doktorka Michaela Fencková se snaží tyto vlivy objasnit studiem habituace u ovocné mušky drozofily.

Doktorka Fencková se v letošním roce stala také laureátkou programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy vědě (více ZDE)

Research by a team of scientists from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences has been published by the prestigious Journal of Travel Medicine

Scientists from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences have published the results of extensive research in the field of public health. Their aim was to map the occurrence of SARS-CoV-2 virus in Prague public transport during the COVID-19 pandemic. The team from the Laboratory of Functional Biointerfaces, led by Hana Lísalová, developed special biosensors for testing. Their use has provided new insights into the fight against infectious diseases.  The research, which has recently been published in Journal of Travel Medicine, was implemented in collaboration with the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, University of South Bohemia in České Budějovice, Taiwanese Academia Sinica, ELI ERIC and Prague Public Transit Company.

The study confirmed the potential of biosensors as a tool for virus detection in public environments. Specifically, it focused on virus detection in hundreds of diverse complex samples prepared from swabs of surfaces in public transport. The research builds on the team's previous work published in ACS Applied Materials and Interfaces, which provided a novel biosensor design and demonstrated its effectiveness in detecting SARS-CoV-2 virus in clinical samples from patients with COVID-19. Now the team has extended their method to significantly more diverse swab samples from surfaces of exposed sites in public spaces.

Hana Lísalová, head of the research team, said: "We are excited about the results of our research and believe that our findings can have a significant impact on public health. Biosensors are proving to be a promising tool for monitoring the presence of viruses and infectious risks in public spaces, allowing for the rapid and effective setting of adequate measures to reduce the possibility of disease spread."

"I greatly appreciate the courage of Hana Lísalová and her team to break into the public health field and embark on research into the ways SARS-CoV-2 virus can be spread even in such a turbulent and uncertain time as the COVID-19 pandemic. All the logistics of sample collection were made possible by the collaboration of the entire interdisciplinary team of the Division of Optics, including the involvement of our students," said Alexandr Dejneka, head of the Division of Optics of the Institute of Physics.

The biosensor system is highly adaptable and can be used to detect a wide range of viruses. The result could not have been achieved without collaboration with the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences and the University of South Bohemia in České Budějovice.

 "While testing the samples collected in public transport, several were positive for the detection of SARS-CoV-2 virus. Subsequently, we were interested in whether this was an infectious virus or already inactivated viral particles. We verified the infectivity of the virus by culture experiments in our BSL3 laboratory. A laboratory with this classification has to meet very strict biosafety criteria, so that even these high-risk pathogens can be studied there," said Václav Hönig from the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences.

 "Our research team is interested in the development of universal biosensors that are able to detect a wide range of pathogens, so we were pleased to be involved in the collaboration with Dr. Lísalová and her research team using this uniquely designed biosensor. The COVID-19 pandemic enabled the collection of a large number of samples that were used not only to test the sensitivity and specificity of the biosensors, but also to analyse the importance of the much-discussed transmission of infection through surfaces in everyday life. Dr. Lísalová's biosensor confirmed its versatility, and we believe that it has the potential to be used for the detection of other pathogens and thus contribute to the protection of human health worldwide," summarises Ján Štěrba from the Faculty of Science of the University of South Bohemia in České Budějovice.

 The study also focused on the comparison of the results of SARS-CoV-2 detection using the biosensor and the standard PCR method. The results showed that the combination of two sensitive and reliable methods based on different detection principles can monitor the risk of the virus spread in public spaces much more accurately than using only one method. The results of the study have the potential to revolutionise the way we monitor and detect viruses in public spaces and demonstrate the potential of biosensors as a complementary screening tool in epidemic monitoring and forecasting. They could pave the way for further breakthroughs in public health.

The research by the team from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences not only provides revolutionary findings in the field of biosensors, but also underlines the importance of collaboration between research institutions and universities. The published work is proof that this collaboration allows to cross the boundaries of individual disciplines.

Středověké vesnické sakrální památky v česko-bavorském příhraničí jsou neprávem opomíjenou součástí staletého kulturního dědictví regionu. Společný přeshraniční tým složený z vědců z Jihočeské univerzity (JU) a z Technische Hochschule Deggendorf (THD) se rozhodl tento fakt změnit a vzal si k tomu na pomoc umělou inteligenci.

V rámci projektu byl vytvořen specializovaný tým s historicko-informatickým zaměřením, tvořený studenty a vědeckými pracovníky. Tým vědců vytváří informační systém, jehož cílem je přiblížit tyto památky veřejnosti. Systém bude obsahovat textové i vizuální informace o jednotlivých památkách, které dosud nebyly na internetu dostupné, a bude volně přístupný přes webové stránky. Systém přiblíží kulturní i duchovní hodnoty, které tyto památky představují. Data shromážděná ze specializované literatury budou částečně automaticky naimportována do nejznámější digitální encyklopedie lidstva – Wikipedie a dále vydána prostřednictvím elektronické publikace přeložené do více světových jazyků.

Tým dále vyvíjí řešení typu deep learning pro zpracování a identifikaci fotografií těchto sakrálních objektů. Kromě získání nových informací může běžný uživatel systém využít k identifikaci objektu a míst na neznámých fotografiích. Skupina vytváří v evropském i světovém měřítku zcela ojedinělou datovou sadu, která umožní automaticky rozpoznávat jednotlivé detaily exteriéru a interiéru stavby (jako např. oltáře, sochy, fresky, pilíře, klenbu atd.) na předložených fotografiích. Datová sada bude následně použita k vývoji matematických modelů založených na implementaci hlubokých neurálních sítí, které dokáží identifikovat detaily a objekty na fotografiích s přesností blízkou člověku. Uživatel přes intuitivní webové rozhraní či mobilní aplikaci nahraje fotografii celku či nějaké části neznámé sakrální stavby a umělá inteligence sama rozhodne, o který objekt a místo se jedná.
První výsledky projektu byly již přijaty pro prezentaci na mezinárodní vědecké konferenci.

Data o projektu:

Název projektu: Informační systém pro středověké památky v česko – bavorském příhraničí, č. 335
Dotační program: Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014–2020.
Česká strana: Katedra aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která zajišťuje i spolupráci s archeology, historiky a odborníky na dějiny umění.
Bavorská strana: Fakulta aplikované informatiky Technická vysoká škola v Deggendorfu (Technologický kampus Freyung)
Celkový rozpočet obou partnerů: 558 383,23 EUR
Průběh: od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2022

Nobelista Jean-Marie Lehn navštíví České Budějovice

Francouzský chemik Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987, přijal pozvání ředitele Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), Libora Grubhoffera, a ve dnech 26. až 28. června 2022 navštíví České Budějovice. Na Jihočeské univerzitě (JU) a Biologickém centru bude mít přednášku a diskusi s doktorskými studenty. Původně se měla jeho návštěva uskutečnit již před dvěma lety, musela být však odložena kvůli koronavirové pandemii.    

Jean-Marie Lehn (*1939) je považován za otce tzv. supramolekulové chemie, Nobelovu cenu získal za objev syntetických makrocyklických molekul se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Do Českých Budějovic dorazí tato významná vědecká osobnost v neděli 26. června.

V pondělí 27. června v 10 hodin přednese své koncepční úvahy o chemii a vědě obecně v přednášce s názvem „Od hmoty k životu: Chemie? Chemie!“ v posluchárně C2 na Přírodovědecké fakultě JU. 

Přednášku je možné sledovat prostřednictvím platformy Zoom zde: https://bit.ly/J-MLehn

Anotace přednášky:
From Matter to Life: Chemistry ? Chemistry !
Jean-Marie LEHN,
ISIS, University of Strasbourg Institute for Advanced Study

The evolution of the universe has generated more and more complex forms of matter through self-organization, from particles up to living and thinking matter. Animate as well as inanimate matter, living organisms as well as materials, are formed of molecules and of the organized entities resulting from the interaction of molecules with each other. Chemistry provides the bridge between the molecules of inanimate matter and the highly complex molecular architectures and systems which make up living and thinking organisms. Synthetic chemistry has developed a very powerful set of methods for constructing ever more complex molecules. Supramolecular chemistry seeks to control the formation of molecular assemblies by means of the interactions between the partners. The designed generation of organized architectures requires the handling of information at the molecular level in a sort of molecular programming, thus also linking chemistry with information science. The field of chemistry is the universe of all possible structures and transformations of molecular matter, of which those actually realized in nature represent just one world among all the worlds that await to be created! Conceptual considerations on chemistry and science in general will be presented.

Záznam přednášky: 

>  http://home.prf.jcu.cz/~predota/jml/Jean-Marie_Lehn_20222706_video.mp4  <

Skupina výzkumníků z České zemědělské univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Vysoké školy ekonomické v Praze zveřejnila pod vedením Václava Fanty studii o jednom z nejdůležitějších fenoménů české historické kulturní krajiny. Tím jsou historické polní systémy, odborně plužiny, které vznikly většinou ve středověku. Prošly dlouhým vývojem a dodnes jsou nejviditelnějším systémem uspořádání zemědělské půdy kolem tisíců českých historických sídel. Některé z nich se dodnes dochovaly, především díky fixaci hranic parcel liniovými dřevinnými formacemi (mezemi), a patří z hlediska historického, estetického i ekologického k nejcennějším částem české kulturní krajiny. Plužiny mají v Česku řadu typů a uspořádání, vzniklých historickým vývojem v rámci různých přírodních podmínek. Z hlediska archeologie náleží některé typy plužin k největším archeologickým objektům v krajině. Nejnápadnějším prvkem plužin jsou zejména v podhorských a horských regionech republiky tzv. agrární terasy.

Vědci na základě detailní analýzy určili pomocí skupiny statistických a geografických metod u zhruba 500 vybraných plužinových systémů faktory, které byly rozhodující pro formování určitého typu plužiny. Ve výsledku byli vědci schopni v novém článku v Scientific Reports skupiny Nature popsat, jaké konkrétní kombinace ekologických či historických faktorů určovaly výskyt konkrétních typů plužiny (a tedy tvář kulturní krajiny v detailním měřítku). Vedlejším produktem studie jsou pak mapy, znázorňující rozšíření jednotlivých typů plužin napříč Čechami. Článek tak celkově přispívá k lepšímu pochopení tohoto fenoménu i nabízí zajímavý způsob, jak studovat historickou krajinu.

Historické plužiny mají z hlediska české krajiny stále zásadní význam. Brání erozi půdy a zadržují na místě vodu, čímž trvale zlepšují hydrologické poměry v krajině. Jsou výrazným ekologickým stabilizačním prvkem. Meze, pokryté specifickou flórou, vytvářejí už po staletí tolik potřebné biokoridory. Neopomenutelná je také jejich edukační funkce, když v 21. století uchovávají stovky let staré hospodářské struktury. Protože výrazně respektují a podtrhují reliéf krajiny, mají i vysokou estetickou hodnotu.

V současné době je na České zemědělské univerzitě otevřena o plužinách výstava, jejíž katalog vyjde i knižně.

Článek byl publikován v režimu open-access, tj. je volně ke stažení: https://rdcu.be/cN9du

Václav Fanta, Jaromír Beneš, Petr Sklenička za autorský kolektiv

Press café s podtitulem „Budou naše děti učit roboti?“ proběhlo 3.2.2022 v prostorách kreativního centra Rabenštejnská 2020.

České Budějovice 3. února (ČTK) - Jihočeské střední školy postrádají učitele přírodovědných oborů. Nejvíce chybí pedagogové pro informatiku, fyziku a matematiku. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity otevřela Centrum pro přírodovědné vzdělávání, které se zaměřuje na přípravu středoškolských učitelů deficitních oborů. Novinářům to dnes řekli zástupci centra i některých škol.

"Dostáváme se do situace, kdy nám učitelský sbor výrazně stárne. Řada kolegů v nejbližší době zvažuje odchod a nás čeká v blízké budoucnosti obměna asi 40 procent sboru," řekl ředitel českobudějovického gymnázia Jírovcova Pavel Kavřík.

V roce 2020 shánělo 80 procent jihočeských středních škol učitele informatiky. Na výuku fyziky byl nedostatek pedagogů na 70 procentech škol. "Já mám jednoho fyzikáře a je mu téměř 70 let. Průměrný věk našeho sboru dosahuje 55 let," řekl ředitel českobudějovické střední průmyslové školy stavební Vladimír Kostka.

Centrum pro přírodovědné vzdělávání nabízí další vzdělávání pedagogických pracovníků. "Zájemci si u nás mohou zvýšit kvalifikaci z učitele pro základní školu na učitele pro střední školu. Nebo si zde mohou rozšířit kvalifikaci o nový předmět," uvedla proděkanka pro učitelské obory přírodovědecké fakulty Jana Kalová. Dodala, že momentálně program vzdělávání pedagogických pracovníků navštěvuje 14 studentů. "Zájem je relativně vysoký. Studenti navíc poznají špičkové vědce, kteří jsou ceněny v daném oboru a zároveň jim ti nejlepší středoškolští učitelé ukazují, jak daný obor vyučovat. Přirozeně se tak studenti potkají s evropskými odborníky ale i s didaktiky z praxe," uvedla.

V Jihočeském kraji je více než stovka středních škol, na nichž pracuje přibližně 3000 pedagogů, kdy nepatrnou většinu tvoří muži.