• Úvod
  • Věda a výzkum - Přírodovědecká fakulta JU

Diskuze: Klíště - biologie a medicína

Kdy: Pondělí 29. května 2023, 17 h

Kde: Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity, České Budějovice – vestibul budovy C (ukázat na mapě)

+ online (stream a záznam na YouTube)

diskutovat budou:

  • Václav Hönig, Ph.D. – laboratoř arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR
  • doc. RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D. – katedra medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
  • MUDr. Aleš Chrdle – primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s.
  • prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D. – laboratoř arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR; Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
  • RNDr. Radek Šíma, Ph.D. – laboratoř molekulární biologie klíšťat Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR; Bioptická laboratoř Plzeň

o čem bude řeč:

  • Klíště jako fascinující živočich i jako přenašeč klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy
  • Ekologie klíštěte
  • Molekulární interakce mezi patogeny, přenašečem a hostitelem
  • Skrytý potenciál klíštěcích slin
  • Imunologie, vývoj vakcín
  • Epidemiologie, klinická praxe

zdroj: vesmir.cz

Laboratoř molekulární integrativní fyziologie drozofily (vedoucí Tomáš Doležal)

Laboratoř využívá mušku octomilku - Drosophila melanogaster - jako model pro zkoumání meziorgánové komunikace, která ovlivňuje distribuci živin do různých orgánů a buněk během rozličných životních situací. Například imunitní reakce je náročná na energii a živiny a tomu je potřeba přizpůsobit celkový metabolizmus organismu. Octomilka je prvotřídní genetický model pro výzkum těchto regulací.Laboratoř využívá mušku octomilku - Drosophila melanogaster - jako model pro zkoumání meziorgánové komunikace, která ovlivňuje distribuci živin do různých orgánů a buněk během rozličných životních situací. Například imunitní reakce je náročná na energii a živiny a tomu je potřeba přizpůsobit celkový metabolizmus organismu. Octomilka je prvotřídní genetický model pro výzkum těchto regulací.

Nová postdoktorská pozice

Centrum polární ekologie hledá postdoktorského pracovníka, který by rozšířil nově vznikající skupinu vedenou Vojtěchem Kubelkou, Ph.D., zabývající se evoluční ekologií.

Více informací ZDE.

Nový článek prof. Elstera

Nový článek Five decades of terrestrial and freshwater research at Ny-Ålesund, Svalbard za přispění prof. Elstera vyšel v časopise Polar Research.

Článek je k dispozici ZDE.

Nový impuls pro výzkum protinádorových léčiv

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) vyvinuli léčivo, které tohle dokáže. V rámci dosavadního výzkumu tým RNDr. Jana Ženky tímto přípravkem dosahoval úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Pokud se tento nadějný léčivý přípravek v klinických studiích osvědčí, může přispět k léčbě rakoviny i v globálním měřítku. Více k přečtení zde.

Popílková odkaliště mohou sloužit jako refugia pro druhy vázané na mizející oligotrofní vody

Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy z Přírodovědecké fakulty JU, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra AV ČR.
 
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
 
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.

Urbanizace Arktidy – vývoj a testování kultivace sinic a řas v otočném deskovém fotobioreaktoru na stanici JU na Svalbardu

Zveme vás na přednášku prof. Ing. Josefa Elstera, CSc. "Urbanizace Arktidy – vývoj a testování kultivace sinic a řas v otočném deskovém fotobioreaktoru na stanici JU na Svalbardu", která proběhne příští pondělí, 6. 11. 2023 od 13.00 v přednáškové místnosti CPE v rámci Týdne AV ČR.
Přednáška je zdarma a určená široké veřejnosti.
Více informací o přednášce i o celé akci ZDE.

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0