Článek v časopise Nature Human Behavior, jejímž prvním autorem je doktorand Gabriel Šaffa (Katedra zoologie), byl v sekci společenskovědních a ekonomických oborů oceněn cenou rektora za prestižní vědeckou publikaci.

Mgr. Gabriel Šaffa, prof. Jan Zrzavý, Dr. Pavel Duda – všichni (PřF JU)
Global phylogenetic analysis reveals multiple origins and correlates of genital mutilation/cutting
Nature Human Behaviour, 6(5), 635-645, 2022
Původní vědecká práce (článek v časopisu)

Existence nákladných rituálů, při kterých si lidé úmyslně působí bolest a ohrožují své zdraví, představuje pro evoluční antropology přetrvávající záhadu. K těmto rituálům patří také tradiční formy mužské a ženské obřízky, dnes často označované jako genitální mutilace. Kvůli zdravotním rizikům, která jsou s nimi spojena, byly ženské obřízky postaveny mimo zákon ve většině zemí, kde byly tradičně prováděny, a zdravotnické a lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o jejich vymýcení. O původu a příčinách udržování těchto praktik však víme jen velmi málo.

Studie Gabriela Šaffy a jeho kolegů z PřF JU, publikovaná v časopise Nature Human Behavior, aplikuje fylogenetické metody na etnografická a demografická data s cílem popsat globální distribuci, diverzitu, evoluční historii obřízek. Ukazuje, že tyto rituály vznikly vícekrát nezávisle na sobě, v několika případech o 2000–3000 let dříve, než dosvědčuje archeologický záznam. Ženská obřízka přitom vzniká a udržuje se pouze ve společnostech, které praktikují mužskou obřízku. Většinou v polygynních společnostech, kde manželky jednoho muže nežijí ve společné domácnosti, nebo kde muž tráví hodně času mimo domov, kde sňatky dojednávají rodiče a platí se cena za nevěstu. Za vznikem a udržováním těchto praktik tak zřejmě stojí obavy o paternitu.

Tam, kde dodnes praktikovány, slouží obřízky nejen jako signály panenství a cudnosti, ale také dospělosti, statečnosti, síly, respektu k autoritě a v neposlední řadě příslušnosti k etnické či náboženské skupině. To, že socio-ekologické faktory, které daly těmto rituálům vzniknout, se zřejmě liší od těch, které je v současnosti udržují, představuje výzvu pro všechny výzkumníky, kteří se jim snaží porozumět. Ze vzájemné provázanosti ženské a mužské obřízky plyne, že je kontraproduktivní snažit se všemožnými způsoby vymýtit ženskou obřízku a zároveň omlouvat nebo podporovat praktikování té mužské.

Zpět na Katedru chemie

Červnový den s chemií na Přírodovědecké fakultě pro žáky základních a středních škol

• 

• Aktuální obsazenost termínů

  K DATU 10.5.2023 (8:25)

   

  PROGRAM JE JIŽ PLNĚ OBSAZEN

PODROBNOSTI K PROGRAMU

• 

•  

  V plánu jsou pyrochemické pokusy, kde se žáci mohou těšit například na černý střelný prach, hořlavé směsi kovů, nitrocelulózu či dýmovnice nebo výbuch plechovky. Jedno ze stanovišť bude věnováno aluminotermii, každý účastník si připraví příslušnou aluminotermickou směs s jejíž pomocí si vyrobí kovový nuget, který si následně opracuje a bude moci vzít domů. Na dalších stanovištích bude věnována pozornost DNA. Žáci si vyzkouší zjednodušenou metodu izolace DNA z ovoce. Rovněž si vyzkouší elektroforézu. Jedno ze stanovišť umožní žákům zkusit výrobu historické fotografie. Pro menší děti jsou plánovány laboratorní úlohy, kde si vyzkouší jednoduché chemické pokusy, nezapomeneme ani na ducha v baňce či tajné písmo nebo faraonovy hady.  Někteří z účastníků si budou moci vyzkoušet chromatografii následně pak stanovit obsah cukrů v ovoci refraktometricky. Na programu bude i potenciometrie a spektrofotometrické stanovení antioxidační aktivity nápojů. Pro starší žáky je připraven náhled pod pokličku virologa. Získají tak představu o tom, jak viry vypadají, z čeho se skládají a jak napadají buňky. Zároveň budou objevovat proteiny a jejich strukturu, součástí stanoviště bude i práce s 3D modely proteinové struktury na PC. Ani milovníci krystalů nepřijdou zkrátka.

Červnový den s chemií na Přírodovědecké fakultě pro žáky základních a středních škol

• 

• Aktuální obsazenost termínů

  K DATU 10.5.2023 (8:25)

   

  PROGRAM JE JIŽ PLNĚ OBSAZEN

PODROBNOSTI K PROGRAMU

• 

•  

  V plánu jsou pyrochemické pokusy, kde se žáci mohou těšit například na černý střelný prach, hořlavé směsi kovů, nitrocelulózu či dýmovnice nebo výbuch plechovky. Jedno ze stanovišť bude věnováno aluminotermii, každý účastník si připraví příslušnou aluminotermickou směs s jejíž pomocí si vyrobí kovový nuget, který si následně opracuje a bude moci vzít domů. Na dalších stanovištích bude věnována pozornost DNA. Žáci si vyzkouší zjednodušenou metodu izolace DNA z ovoce. Rovněž si vyzkouší elektroforézu. Jedno ze stanovišť umožní žákům zkusit výrobu historické fotografie. Pro menší děti jsou plánovány laboratorní úlohy, kde si vyzkouší jednoduché chemické pokusy, nezapomeneme ani na ducha v baňce či tajné písmo nebo faraonovy hady.  Někteří z účastníků si budou moci vyzkoušet chromatografii následně pak stanovit obsah cukrů v ovoci refraktometricky. Na programu bude i potenciometrie a spektrofotometrické stanovení antioxidační aktivity nápojů. Pro starší žáky je připraven náhled pod pokličku virologa. Získají tak představu o tom, jak viry vypadají, z čeho se skládají a jak napadají buňky. Zároveň budou objevovat proteiny a jejich strukturu, součástí stanoviště bude i práce s 3D modely proteinové struktury na PC. Ani milovníci krystalů nepřijdou zkrátka.

Vážení příznivci hmotnostní spektrometrie,

rádi bychom Vám oznámili, že ve dnech 30. října - 1. listopadu 2024 proběhne v Českých Budějovicích ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské Univerzity a Biologickým centrem AV ČR, v.v.i. 12. konference České společnosti pro hmotnostní spektrometrii. Konference bude pokrývat široký rozsah témat hmotnostní spektrometrie, analytické chemie a omics technik.

Registrace na konferenci je otevřena na stránkách společnosti https://www.czechms.org/cz/events/cmsc/2024/. Abstrakty budou přijímány do 7. 10. 2024, samotná registrace bude dostupná až do 14. 10. 2024.

V případě jakýchkoliv dotazů se prosím obracejte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. 

Těšíme se na setkání s Vámi v Českých Budějovicích.

V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice. 

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa.

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO₂) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa, tel. 725 653 058, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Daniela Procházková, referentka publicity, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Místo v mapě zde: https://mapy.cz/s/3ukpY

V Českých Budějovicích rozkvetly městské trávníky hned na několika lokalitách, mimo jiné i na sídlištích Máj a Vltava, u výstaviště nebo u Velkého jezu. Ve vědeckém kampusu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU se stalo vytváření kvetoucích trávníků pravidlem. Kromě bylin mají tyto snahy podpořit ubývající opylovače i další hmyz. Právě na hmyz byl zaměřen průzkum městských trávníků, který letos proběhl v režii Cally.

„Bylo nám jasné, že kvetoucí trávníky budou hmyz přitahovat. Chtěli jsme ale zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi nimi a běžnými městskými trávníky sečenými několikrát do roka. Pro průzkum jsme vybrali důležité skupiny opylovačů, především samotářské včely, čmeláky či motýly, a také býložravé brouky ze skupin nosatců a mandelinek,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který měl průzkum na starosti.

Do průzkumu byly zahrnuty všechny lokality kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích. Ke každé ploše byla navíc vybrána kontrolní plocha v blízkém okolí, která je sečena běžným způsobem. Průzkum odhalil výskyt 46 druhů blanokřídlého hmyzu (včely, čmeláci, kutilky aj.), 15 druhů denních motýlů a 25 druhů býložravých brouků. Kvetoucí trávníky přitom hostily zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti kontrolním plochám.

„Ještě mnohem výraznější byl rozdíl, když jsme porovnali počty nalezených jedinců. Na kvetoucích plochách jsme zjistili oproti normálně sečeným trávníkům zhruba trojnásobný počet býložravých brouků a včel medonosných, pětinásobek samotářských včel a dokonce sedmkrát více denních motýlů,“ vypočítává Jiří Řehounek a dodává: „Výsledky průzkumu předčily naše očekávání. Potvrdily, že ochrana a podpora ubývajícího hmyzu v městském prostředí není složitá a její výsledky se projevují překvapivě rychle.“

Extenzivně sečené trávníky jsou jednou z aktivit neformální skupiny občanů Českých Budějovic, která si vytkla za cíl vyhledávat vhodné plochy a jednat s magistrátem i dalšími subjekty o úpravách jejich sekání. Na projektu se podílí také Calla a odborníci z Přírodovědecké fakulty JU a Akademie věd ČR. Aktuality k tématu jsou od letošního roku zveřejňovány na Facebookovém profilu „Rozkvetlé trávníky v ČB“.

Kromě extenzivně sečených trávníků běží v Českých Budějovicích několik let i projekt tzv. květnatých pásů v parku Stromovka a vědeckém kampusu, který vznikl z iniciativy pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU. Také tyto pásy vysetých kvetoucích bylin pravidelně sledují biologové z PřF JU, Biologického centra AV ČR a Cally.

Další informace najdou zájemci v následujících zprávách:

Entomologický monitoring extenzivních trávníků (autor Jiří Řehounek)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_hmyz_2020_final1.pdf

Botanický monitoring extenzivních trávníků (autorky Lenka Štěrbová a Eva Koutecká) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_travniky_monitoring_rostlin_2020_final.pdf

Monitoring denních motýlů na květnatých pásech (autorka Jana Lipárová)  http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_2020_motyli.pdf

Monitoring žahadlových blanokřídlých na květnatých pásech (autor Jiří Řehounek) http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Zprava_Calla_Blanokridli_2020.pdf

Kontakt: RNDr. Jiří Řehounek (Calla), 605 066 898

• Zpět na: Aktuálně
• Back to: News

Náš student Ing. Pavla Čurda získal čestné uznání pro mladé vědce do 33 let 'Dr. Tasilo PRNKA Prize.' za přednášku 'Origin of Nanoparticle Nuclei: Formation of Dimers in Pulse Magnetron Discharges ' na konferenci NANOCON v Brně, 2023.

Stránky konference.

Univerzita Pardubice udělila 30. 9. 2022 prof. Liboru Grubhofferovi čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie.
Prof. Grubhoffer, pracovník UCH PřF JU byl v letech  2004-2011 děkanem Biologické/Přírodovědecké fakulty JU a v letech 2012-2016 rektorem JU.

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice

- za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a moleku­lární biologie

Je pro mne neobyčejnou ctí představit prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., který dnešním dnem vstoupí mezi čestné doktory Univerzity Pardubice.
Profesor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách a vyrůstal jako venkovský chlapec v obci Oldřiš u Poličky na severním okraji Ždárských vrchů. V letech 1972 až 1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Po maturitě studoval bioche­mii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1981. Po absolvování základní vojenské služby pracoval ve Výzkumném ústavu organic­kých syntéz v Rybitví a od roku 1983 v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, kde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Sloním. V roce 1986 profesor Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologické­ho ústavu československé akademie věd.

Počátkem 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity a v letech 1994 až 2002 současně vykonával funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd české republiky. V roce 2001 byl na Biologické fakultě Jihočeské univerzity jme­nován profesorem v oboru „Molekulární a buněčná biologie a genetika" a v letech 2004 až 2011 pak byl jejím děkanem. Během jeho funkčního období došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se profesor Grubhoffer stal rektorem Jihočeské univerzity v českých Budějovicích.
V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti české republiky. V roce 2016 obdržel čestný doktorát Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech a o dva roky později získal čestný doktorát na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Založil a do začátku letošního roku vedl společnou Laboratoř molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd české republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovi­cích. Od roku 2017 je ředitelem Biologického centra Akademie věd České republiky. Aktuálně je rovněž členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké škol­ství a zpravodajem pro oblasti vzdělávání Chemie a oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí.
Ve své vědecké činnosti se profesor Grubhoffer aktuálně věnuje molekulárním a buněčným faktorům podílejícím se na šíření patogenů prostřednictvím klíšťat a původcům lymské boreliózy a TBE viru z pohledu interakce povrchových mo­lekulárních struktur. Je autorem a spoluautorem více než 150 odborných publikací a mnoha konferenčních příspěvků a výsledků aplikovaného výzkumu.

V oblasti organizace vědy a výzkumu se zajímá o vztah univerzitního a neuniver­zitního výzkumu, způsobů jejich hodnocení a financování, mechanismů jejich ko­existence s pozitivní vazbou. Své aktivity rovněž směřuje do oblasti ochrany aka­demických svobod a práv v univerzitním prostředí a obecně lidských práv a jejich ochrany v širším společenském kontextu.
Od roku 2012 je profesor Grubhoffer členem Vědecké rady Univerzity Pardubice.

Výše uvedené údaje svědčí o tom, že prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. je odborně vy­hraněnou osobností s bohatými teoretickými znalostmi a praktickými experimen­tálními zkušenostmi, které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším genera­cím studentů a mladým vědeckým pracovníkům. Není sporu o tom, že jmenovaný je ve vědeckém oboru svého bádání osobností uznávanou, těšící se respektu vědec­ké a odborné společnosti.
s potěšením vám sděluji, že Vědecká rada Fakulty chemicko-technologické, po se­známení se s celoživotním dílem profesora Grubhoffera a jeho podílem na rozvoji vědecké a pedagogické spolupráce s naší univerzitou, dospěla k rozhodnutí na­vrhnout rektorovi Univerzity Pardubice, aby jmenoval prof. RNDr. Libora Grubhoffe­ra, CSc. doktorem honoris causa Univerzity Pardubice, a to za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti biochemie a molekulární biologie.

prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.
děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice

V pátek 22. března a v sobotu 23. března se na Katedře chemie konal chemický workshop pro učitele chemie.

Během pátečního odpoledního programu si učitelé mohli vyzkoušet laboratorní přípravu nitrocelulózy (střelné bavlny) a syntézu magnetitu neboli oxidu železnato-železitého, včetně demonstrace jejich unikátních vlastností. V sobotu dopoledne si potom vyzkoušeli stanovení disociačních konstant aminokyseliny glycinu pomocí acidobazické titrace s potenciometrickým určením bodu ekvivalence.

Nabídku kurzů pro pedagogy SŠ najdete na Centru pro přírodovědné vzdělávání.

• Zpět na: Aktuálně
• Back to: News

Dears,

We would like to invite you to Europian Conference of Tropical Ecology which is held here in Building „C“ and Building „B“ of Faculty of Science this week from 19th to 23rd June 2023.

More information is available via this link: https://gtoe2023.bc.cas.cz

Dear fans of mass spectrometry,

We would like to inform you that the 12th Conference of the Czech Society for Mass Spectrometry will take place in České Budějovice at the University of South Bohemia from October 30th till November 1st, 2024. The conference is organized together with the Faculty of Science of the University of South Bohemia and the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences. It will cover a broad range of topics related to mass spectrometry, analytical chemistry and omics techniques.

Registration is open on the society's website https://www.czechms.org/en/events/cmsc/2024. Abstracts will be accepted until October 7th, 2024, and the registration will remain open until October 14th, 2024.

For any inquiries, please feel free to contact us at Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

We are looking forward to seeing you in České Budějovice.

Setkání učitelů geografie a zeměpisu na PřF JU se neslo v duchu tvůrčí hry s názvem „OSTROV“. Tímto způsobem přednášející Roman Kneifl demonstroval, jak lze zajímavě přiblížit žákům proces demografické revoluce. Nechyběla ani ukázka a výklad zajímavých populačních grafů a animací v různých historických a dějinných souvislostech.

Kurzy pro pedagogy podrobněji na Centrum pro přírodovědné vzdělávání. 

Největší zájem byl tradičně o biologické a chemické obory, pro návštěvníky byl ale připraven i zajímavý doprovodný program. Posluchače upoutal např. prof. Jan Lepš se svou přednáškou o výzkumné terénní stanici na Papui-Nové Guineji, kde již více než deset let vědci a studenti z Přírodovědecké fakulty zkoumají společenstva rostlin a hmyzu.

K nahlédnutí byly také moderní IT laboratoře nebo zvukové nahrávací studio.

Otevřen veřejnosti byl i chov rypošů, kde se návštěvníci mohli dozvědět o těchto afrických podzemních hlodavcích plno zajímavostí. Na památku si pak mohli odnést osteologické preparáty ze sbírek Katedry zoologie.

Velký zájem byl opět nejen o biologické obory, ale i o obory garantované Ústavem fyziky. Zde jistě zaujal především poutavý doprovodný program, kdy bylo možné například nahlédnout do laboratoře s femtosekundovým laserem, nebo si vyzkoušet zvukové nahrávací studio v laboratoři elektroniky a akustiky.

Zájemci o chemii si zase mohli vyzkoušet moderní metody analytické chemie.

Návštěvníci mohli vybírat z pestré nabídky přednášek z různých odvětví současné biologie. Přístupné také byly chovy katedry zoologie, kde již tradičně největší úspěch sklízeli afričtí podzemní savci - rypoši. 

Více fotografií naleznete ZDE.

V pátek 22. ledna proběhl na Přírodovědecké fakultě Den otevřených dveří.

Pro zájemce z řad středoškolských studentů byly připraveny přednášky o všech oborech, které fakulta nabízí.

Zároveň probíhaly zajímavé přednášky týkající se různých zahraničních exkurzí a výzkumů.

PROGRAM si můžete prohlédnout: ZDE

Povedlo se nám všechen obsah natočit živě ve studiu tak, abyste měli možnost si jej pustit zpětně.

Pusťte si záznam z vysílání zde:

E - PŘIHLÁŠKA

Dotazník pro návštěvníky

.

DOTAZNÍK

Fotogalerie

Studijní programy

• Bakalářské studium

• Magisterské studium

• Doktorské studium

Katedrová videa 

• Katedra biologie ekosystémů

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra botaniky

  Více informací o katedře zde.

• Katedra experimentální biologie rostlin

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra medicínské biologie

  Více informací o katedře zde.

• Katedra molekulární biologie a genetiky

  Více informací o katedře zde.

• Katedra parazitologie

  Více informací o katedře zde.

• Katedra zoologie

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra informatiky

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra fyziky

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra chemie

  Více informací o katedře zde. 

• Katedra matematiky

  Více informací o katedře zde. 

• Centrum polární ekologie

  Více informací o katedře zde. 

• Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  Více informací o katedře zde. 

• Učitelství pro SŠ

  Více informací o učitelském studiu zde. 

• Výzkum na Papui - Nové Guineji

  Více informací o výzkumu zde.

Kudy k nám

Máte dotaz ke studiu?

Sledujte nás

V laboratořích se 19.ledna seznámíte s tkáňovými kulturami používanými v biomedicínském výzkumu či si zblízka prohlédnete různá vývojová stádia klíšťat. Zájemcům bude přiblížena činnost studentů v laboratořích katedry.

Realitou vědeckého výzkumu na KME vás v 10 hodin v posluchárně C2 provede Mgr. Jan Kotál Ph.D.

Všechny informace naleznete zde.